PRAŽSKÝ ORLOJ Pražský orloj patří k nejlépe zachovaným středověkým orlojům na světě. Již od roku 1410 je umístěný na jižní straně věže Staroměstské radnice. O jeho zdokonalení se významně zasloužil mistr Hanuš kolem roku 1500. Každou hodinu projde v jeho horní části 12 apoštolů a na závěr zakokrhá pozlacený kohout. Astronomické pohyby Slunce a Měsíce ukazuje střední část, ve které je další řada soch: zleva Marnivec (pohyblivá socha – prohlíží vlastní tvář v zrcadle), Lakomec (potřásá měšcem a kývá holí), Smrt (otáčí přesýpací hodiny vyjadřující odměřování času života a tahá za provaz umíráčku, zazvoní 73×) a Turek (nepohyblivá socha – symbolizuje rozkoš jako neřest). Nejnovější částí orloje je kalendářní deska od Josefa Mánesa s medailonky na motivy zvěrokruhu a výjevy z venkovského života. Po jejích stranách stojí další čtyři sochy: zleva fi lozof zkoumající svět, archanděl Michael s mečem, astronom a kronikář zaznamenávající události.
V roce 2017 uplyne přesně čtvrt století od okamžiku, kdy bylo historické centrum Prahy zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navštivte i vy jedinečné památky, které obdivuje celý svět a díky nimž Praha patří mezi nejkrásnější světové metropole. Vydáváme také: Ilustroval Petr Kopl Mapu vytvořil Radek Hlaváček Grafická úprava DTP studio FRAGMENT, Kamila Flonerová Redakčně připravila Ivana Tolarová Odborná korektura Jiří Martínek Jazyková korektura Tereza Filinová Technická redaktorka Daruše Singerová Vydalo nakladatelství Fragment ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4 Číslo publikace… 1. vydání, 2017 Vytiskl Copyright © Albatros Media, 2017 Illustrations © Petr Kopl, 2017 Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu. ISBN 978-80-253-XXXX-X (1. vydání 2017)
CZ: 99 Kč SK: 3,99 € www.albatrosmedia.cz
KATEDRÁLA SVATÉHO VÍTA, VÁCLAVA A VOJTĚCHA
KARLŮV MOST
NÁRODNÍ DIVADLO Národní divadlo bylo postaveno v letech 1868–1881. Autorem projektu novorenesanční budovy byl Josef Zítek. Na neštěstí během dokončovacích prací divadlo vyhořelo a znovu bylo otevřeno v roce 1883. Stavba byla fi nancována celonárodní sbírkou. Divadlo se tak stalo symbolem národního obrození. Do jeho základů byly položeny kameny z historicky významných míst české země. Mezi slavnou výzdobu patří např. 2 tuny těžký lustr široký 3 metry a dlouhý 5‚5 metrů, opona od Vojtěcha Hynaise, jež oslavuje obětavost českého národa při budování divadla a nápis „Národ sobě“, věnovaný na památku všem občanům, kteří darovali peníze na výstavbu budovy.
ROTUNDA SV. MARTINA NA VYŠEHRADĚ Vyšehrad je místo, které je spojováno s nejstaršími dějinami českého národa. Historicky významné období Vyšehradu bylo za vlády Přemyslovce Vratislava II., který zde ve druhé polovině 11. století vybudoval kamenný palác, chrám sv. Petra a Pavla a dosud dochovanou rotundu sv. Martina. Ta sloužila jako farní kostel, avšak v 17. století jako prachárna, později jako skladiště nebo jako obytný prostor. Ve 2. polovině 19. století byla rotunda obnovena a zrekonstruována.
Most, původně zvaný Pražský nebo Kamenný, se jmenuje Karlův až od roku 1870. Karel IV. jej dal postavit v místech románského Juditina mostu, který byl v roce 1342 téměř zničen povodní. Stavbu nového mostu ve stylu vrcholné gotiky řídil Petr Parléř. Základní kámen byl položen v roce 1357, ale most byl dostaven až roku 1402. Stavba kamenného mostu byla nákladná (prozatím musel lidem sloužit most dřevěný nebo přeprava na loďkách). Most měří 520 metrů a široký je 10 metrů. Ochoz mostu stojí na 16 obloucích a je zdoben 30 převážně barokními sochami a sousošími. Historicky první z nich – socha Jana Nepomuckého – zde byla postavena v roce 1683. Od roku 1965 jsou původní sochy postupně nahrazovány kopiemi.
KOSTEL SV. MIKULÁŠE NA MALÉ STRANĚ Tuto významnou dominantu Malé Strany postavili Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. Typicky zelená měděná kopule kostela s přiléhající stejně vysokou věží tvoří neodmyslitelnou součást panoramatu Prahy. Kostel vznikal v letech 1703–1735 a je jedním ze stylově nejčistších a nejkrásnějších příkladů vrcholné barokní architektury. Je zajímavé, že zatímco kostel byl majetkem církve, přilehlá věž náležela obci, tedy Malé Straně. Na věži kostela drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele. Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti. V současnosti je tato pozorovatelna s názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti.
BAZILIKA SV. JIŘÍ
Jde o největší a nejvýznamnější pražský chrám, ve kterém se odehrávaly i korunovace českých králů a královen. V 10. století nechal v tomto místě kníže Václav I. pozdějí postavit rotundu sv. Víta. Tu v 11. století nahradila románská bazilika. V roce 1344 byla Praha povýšena na arcibiskupství a Jan Lucemburský položil základní kámen katedrály sv. Víta. Hlavním architektem byl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti roku 1352 pak Petr Parléř. Novogotická dostavba katedrály probíhala na přelomu 19. a 20. století. Jedním z nejvýznamnějších míst katedrály je Svatováclavská kaple. V ní jsou dveře uzavřené sedmi zámky, které vedou do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. V jižní věži katedrály je zavěšený Původní jméno této uličce dali zlatníci – ze 16. století je největší český zvon – Zikmund. V katedrále jsou pohřbeni světci, čeští doložen název Zlatnická ulička, králové, knížata, arcibiskupové a další významné osobnosti. který se později změnil na Zlatá ulička. Ulička je tvořena malebnými domky, které byly vestavěny do výklenků hradby. Kromě zlatníků tu bydleli hradní střelci nebo čeleď. Domky byly obývány až do druhé světové války. Po válce Kancelář prezidenta Československé republiky prostory od posledních majitelů vykoupila a uličku nechala upravit. Barevné řešení fasád navrhl malíř a fi lmový tvůrce Jiří Trnka. V současné době jsou v těchto pohádkových domcích převážně galerie, obchůdky a expozice.
ZLATÁ ULIČKA
Je jeden z nejstarších českých kostelů, vysvěcený v době vlády knížete Václava I. v 10. století. Byl u něj založen první český klášter benediktinek. Jeho abatyší se stala dcera Boleslava I. Ukrutného, neteř sv. Václava, Mlada (později blahoslavená). V kostele byla pohřbena některá přemyslovská knížata. Dnešní podobu dostal kostel ve 12. století, pouze průčelí je barokní.
LETOHRÁDEK KRÁLOVNY ANNY Královský letohrádek nechal v letech 1538–1565 postavit Ferdinand I. Habsburský. Tato ryze renesanční stavba měla být součástí nově založené Královské zahrady. Traduje se, že Ferdinand velmi miloval svou ženu Annu Jagellonskou a letohrádek postavil právě pro ni, jako výraz své lásky. Anna se však jeho dokončení nedožila – v roce 1547 zemřela po porodu 15. dítěte. Letohrádek nejlépe využíval Rudolf II., vnuk Anny, který tu zřídil astronomickou pozorovatelnu. Docházeli sem například Tycho Brahe a Johannes Kepler.