Obsah EMOCE A POCITY
9
ZMĚNA, PŘEKVAPENÍ A ZVĚDAVOST
19
RADOST, ŠTĚSTÍ A VDĚČNOST
31
SMUTEK, ZTRÁTA A SMRT
49
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
61
HNĚV, TOLERANCE A SOUCIT
77
STRACH A ODVAHA
91
STUD, TRÉMA A SEBEDŮVĚRA
105
VŠÍMAVOST – UMĚNÍ BÝT TADY A TEĎ
119
RELAXACE, VIZUALIZACE A MEDITACE PRO DĚTI
130
MIMOŘÁDNÉ ZÁŽITKY DĚTÍ
143
POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA
158
KDV0409_sazba.indd 3
10.4.2017 8:36:57
60
KDV0409_sazba.indd 60
DĚTI A EMOCE
10.4.2017 8:38:41
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
61
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA Kamarádská návštěva Začalo jaro. V pátek odpoledne děti čekaly návštěvu. Přijede za nimi Lukášův spolužák Marek se sestřičkou Klárkou. Autobus z Chlumu přijíždí o půl čtvrté. Už ve tři hodiny děti poskakovaly před domem a chystaly se, že půjdou Markovi a Klárce naproti. Cesta do Chlumečku jim utekla vesele a rychle. „Ahoj, ahoj, ahoj,“ ozývaly se všechny děti, když Marek s Klárkou přijeli. Kráčeli mezi domy do luk směrem k domovu. Když už byli na dohled a zbývalo jen pár desítek kroků, Klárka se najednou lekla: „Kde mám kabelku?“ „Ach jo, zase nějaké problémy s holkou,“ povzdechl si Marek. Ale Alenka se starostlivě zeptala: „Kdy jsi ji měla naposled?“ Klárka, která byla stejně stará jako Alenka, potlačovala slzy a odpověděla: „Ještě při vystupování z autobusu jsem ji určitě měla. Musela jsem ji nechat na zastávce, když jsme se vítali.“ Nejraději by se pustila do pláče. „No, to jsi celá ty,“ zlobil se Marek, „to si nemůžeš dát na svoje věci pozor?“ „Ale no tak, snad nebude tak zle,“ řekla Alenka a vzala Klárku kamarádsky kolem ramen. Anička ji vzala z druhé strany za ruku. „Vrátíme se do Chlumečku a po kabelce se podíváme,“ rozhodla Alenka a Anička přikyvovala. Lukáš a Míša se na sebe podívali a skoro současně jeden přes druhého spustili: „Ale to přece nejde, chtěli jsme si hrát s autodráhou, to je teda fakt dobrý, to jste si nemohly vymyslet něco jiného?“ Marek mlčel, ale díval se nazlobeně na sestru a metal blesky očima. „Jsou to naši hosté a hlavně kamarádi, takže pomůžeme, když je někdo z nich v nouzi,“ řekla rozhodně a trochu přísně Alenka směrem k Lukášovi. Lukáš se na ni chvíli dlouze díval, mlčel a pak pomalinku řekl: „Tak dobrá, vrátíme se a pomůžeme s hledáním.“ Všichni se rozběhli směrem k Chlumečku. „Je tam, je tam!“ volala Klárka, sotva vběhli na náves. Kabelka ležela pod lavičkou v autobusové čekárně.
KDV0409_sazba.indd 61
10.4.2017 8:38:51
62
DĚTI A EMOCE
„Příště si dávej pozor na svoje věci,“ řekl Marek a malinko se na Klárku usmál. „Všem vám moc děkuji, že jste mi pomohli,“ usmála se Klárka, chytla obě děvčata za ruce a najednou dala Lukášovi pusu na tvář. „Já mám takovou radost!“ Všichni se rozesmáli a rozběhli se po cestě domů. Když došli ke stavení, tatínek stál před domem s panem Velebou. Pan Veleba byl jejich soused z domu u lesa, který byl vidět za loukou. Patřil mu pořádný kus lesa, který se táhl až ke zřícenině Hradiska. „Dobrý den,“ pozdravily děti. „Dobrý den,“ řekl tatínek i pan Veleba. „Tak kdepak jste tak dlouho?“ ptal se tatínek. Lukáš a Marek už se nadechovali: „To holk…!“ Ale Alenka byla rychlejší. Zakoulela na Lukáše očima a zahlaholila: „Klárka potřebovala pomoci. Hledala kabelku, tak jsme ji v tom nemohli nechat samotnou. Jsme přece kamarádi.“ A líbezně se na tatínka usmála. Tatínek i pan Veleba se rozesmáli. „Když je to tak, tak je to v pořádku.“ „Tatínku, ty a pan Veleba jste taky kamarádi?“ zeptala se Anička. Oba muži se usmívali. „Ano, to jsme,“ řekl tatínek, „také si pomáháme. Zrovna se radíme, co by šlo udělat s tím starým dřevěným plotem za stodolou. A pan Veleba mi navrhl, že má nějaké laťky, kterými to opravíme. Ale hlavně, děti, loni byl silný vítr a panu Velebovi polámal stromy v lese. Ty už jsou pryč, odvezené na pilu, ale místo starých stromů je potřeba vysadit nové.“ V tu chvíli promluvil pan Veleba: „Přišlo to nečekaně a teď jsem zrovna na všechno sám.“ „Pan Veleba má dospělou dceru, která se provdala do Norska, a paní Velebová se musí starat o nemocného tatínka a bude nějaký čas bydlet u něj,“ vysvětloval tatínek. „Starat se tak, jako my jsme se starali o babičku?“ zeptal se Míša. „Ano, přesně tak,“ řekl tatínek a pan Veleba přikyvoval. „A jak se sází stromky?“ ptala se Anička. „Je to docela snadné, jen jich bude hodně,“ odpověděl pan Veleba, „rád bych místo smrků sázel jedle a buky.“ Ozvalo se zamňoukání. „Jé, Rudla! Ahoj Rudlo!“ volaly děti. „To je taky prima kamarád,“ prohlásil Lukáš a hladil Rudlu v náručí. Rudla blaženě předl.
KDV0409_sazba.indd 62
10.4.2017 8:38:58
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
63
„Rudla je kamarád, ale pan Veleba potřebuje pomoc,“ řekla najednou rozhodně Alenka. Všichni zmlkli a trochu zaraženě se na Alenku dívali. „No, když jsi říkal, že jste kamarádi, tak jsme myslela, víš, ty stromy,“ zajíkala se Alenka a dívala se na tatínka. Tatínek vzal Alenku do náruče. „To je výborný nápad, pomůžeme se sázením lesa.“ „My bychom šli rádi taky,“ ozval se Marek a Klárka přikyvovala. „A mohli bychom ještě říct Radkovi a Lucce,“ dodal Lukáš. Pan Veleba se usmíval a škrábal se ve svých šedivějících vlasech: „To je od vás moc hezké, naplánujeme to a domluvíme se. Ale už teď vám děkuju za ochotu.“ Rudla se protáhl a zamňoukal. „Asi je také pro,“ prohlásil Míša a všichni se rozesmáli. Děti odešly do domu a hrály si. Po chvíli je maminka svolala k večeři. Seděli všichni kolem velkého stolu a jedli chleba s pomazánkou. „Mňam, to je dobrota,“ pochvaloval si Marek. „Moc dobré,“ přidala se Klárka. „Po večeři byste se měli začít chystat na noc. Kde budou spát vaši hosté?“ zeptala se maminka naoko vážně a s přehnanou důstojností, jako by šlo o prince s princeznou. Děti se rozesmály, pošťuchovaly se a špitaly: „Tak to řekni, tak to řekni.“ „Nechte toho,“ šeptem okřikoval Lukáš. „Co mi má kdo říct?“ ptala se s úsměvem maminka. Míša s Alenkou se chichotali. A Míša začal: „Když oni jsou milenci.“ Všechny děti kromě Klárky a Lukáše zase vyprskly smíchy. „Když ona mu dala pusu,“ ozval se výbuch smíchu. „Ale jakápak ona, snad ten někdo má jméno,“ napomenula maminka. „Klárka dala Lukášovi pusu,“ křičela Anička s Míšou a zase se smáli. Klárka sklopila hlavu a Lukáš byl rudý jako rak. Maminka pozvedla obočí: „Víte, že nemám ráda žalování a donášení. To dělají lidé, kteří druhým závidějí a nepřejí. Co je na puse tak divného?“ „Ale oni se milují!“ vykřikla Anička s Míšou a vyprávěli mamince, jak to bylo na zastávce autobusu.
KDV0409_sazba.indd 63
10.4.2017 8:38:58
64
DĚTI A EMOCE
„Vy jste ještě takoví malí popletové,“ řekla maminka, „Klárka měla radost a dala Lukášovi pusu. Na tom není nic k podivování. A ještě to neznamená, že se milují. Láska, děti, je ještě něco mnohem hlubšího, a dávat si pusinky nebo se držet za ruce a objímat se, je něco hezkého, ale vůbec to nemusí být láska. Pojďte, budu vám o lásce chvilku vypravovat.“ V tu chvíli si přisedl i tatínek, který už chvilku poslouchal. Sedl si vedle maminky a stiskl jí ruku. Dlouze se jí zadíval do očí a usmál se: „Jsi báječná.“ Rudla si v tu chvíli vyskočil na lavici u kachlových kamen a roztáhl se jak dlouhý, tak široký. Ještě chvíli si povídali. Klárku s Markem uložili v pokoji pro hosty. Všichni před sebou měli sobotu a neděli.
Povídáme si: Proč dala Klárka Markovi pusu? Měli jste někdy velkou radost? Kdo je kamarád nebo kamarádka?
O lásce „Říkáme láska, ale on je to celý zástup citů, ani je v tom houfu nemůžeme rozeznat.“ ~ Karel Čapek
Co dělá kamarádka nebo kamarád? Co dobří kamarádi nedělají?
Už když jsou děti
Mají si lidé pomáhat? Proč?
malé, je důležité začít je seznamovat se skutečností, že existuje
Co znamená nezištnost?
mnoho možností, jak lidé projevují lásku. Leckdo stráví celý
Co je to přátelství?
život tím, že hledá určitý projev lásky, který nikde nemůže
Co je to láska?
najít, ačkoli mu lidé v jeho okolí projevují lásku všemi jinými
Víte, že lásky existuje víc druhů?
možnými způsoby. Protože všechny děti prahnou po lásce, je to
Co jste udělali naposled pro svoje kamarády, abyste je
důležitý návod k umění, jak být šťastnější.
potěšili nebo jim udělali radost? Pomohli jste někdy kamarádům? Jsou lidé, kteří nemají
Je důležité, aby děti uměly rozlišovat různé typy lásky a uměly si samy uvědomovat, který typ lásky patří do které situace a ke kterým osobám. Děti potřebují dostatek zkušeností v tom, jak vyjadřovat lásku
kamarády a přátele?
přiměřeně situaci a osobě. Také s ohledem na nebezpečí sexu-
Potřebují děti kamarády?
álního zneužití je důležité, aby děti uměly rozlišovat a také
Potřebují děti lásku?
vyjadřovat, které projevy lásky druhých lidí jsou jim příjemné a které jsou jim nepříjemné a jak je odmítnout.
KDV0409_sazba.indd 64
10.4.2017 8:38:58
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
65
V českém jazyce může slovo láska nabývat mnoha významů.
MATEŘSKÁ LÁSKA
Označuje se jím především důležitý osobní vztah dvou lidí (inter-
Láska bez sexuálního podtextu, vyznačující se pečováním
personální láska), ale i neosobní láska, například patriotismus
o druhého a plněním jeho potřeb.
(láska k vlasti), nebo – v náboženském pojetí – samotná podstata veškerého bytí („Bůh je láska“)*. Z filosofického hlediska je láska
SEBELÁSKA
vnímána jako lidská ctnost („jednat se všemi s láskou“).
Zdravé sebevědomí se dá označit za lásku k sobě samému. Zna-
Přesné rozdělení a popsání všech významů lásky prakticky není
mená to mít zdravé povědomí o svých silných i slabších strán-
možné, protože vnímání lásky je velmi závislé na osobních
kách, radovat se z těch silných a pracovat s těmi slabšími. Mít se
vlastnostech a zkušenostech každého člověka. Velké rozdíly
rád, být vůči sobě laskavý a trpělivý. Vědět, že jsem dost dobrý
existují také mezi různými kulturami, náboženstvími a pojetí
takový, jaký jsem.
lásky se rovněž měnilo v čase.
Přehnaná láska k sobě samému spojená s přehlížením okolního
Třebaže je láska ve své podstatě v prapůvodní formě jednotná
světa se nazývá narcisismus, podle řecké báje o krásném mladí-
acelistvá, projevuje se ve světě v mnoha různých podobách.
kovi Narcisovi, který se zamiloval do vlastního odrazu na hla-
Nejčastěji jsou to tyto**:
dině studánky.
ZAMILOVANOST
NEOSOBNÍ (IMPERSONÁLNÍ) LÁSKA
Emoční stav vyznačující se touhou a závislostí na předmětu
Neosobní láska je opakem interpersonální a označuje vztah
touhy, kdy člověka v nepřítomnosti druhého tíží stesk, někdy
k hodnotám, předmětům, činnostem či zvířatům. Patří sem
i žárlivost. Ve stavu zamilovanosti jedinec zcela přehlíží chyby
také láska k vlasti, jinak řečeno vlastenectví (patriotismus),
a nedostatky druhého, byť by byly sebezjevnější.
tedy vztah k určitému zeměpisnému, společenskému či kulturnímu prostředí.
KLASICKÁ LÁSKA
K neosobní lásce patří také láska k lidstvu
Silný citový vztah mezi dvěma osobami, který je založen
jako celku (nebo obecně k celému světu).
na vzájemné znalosti a důvěře. Takovou lásku můžeme prožívat
Nejde přímo o lásku k lidem jako jed-
jako žhavou, hřejivou a trvalou, intenzivní a něžnou. Člověka
notlivcům, ale spíše o lásku k ideji lid-
vnitřně naplňuje pocit otevřenosti, vstřícnosti a energie, který
stva a jeho hodnotám.
se přelévá k druhému člověku.
* PRŮCHA, Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001. ** Dle Wikipedie.
KDV0409_sazba.indd 65
10.4.2017 8:38:59
66
DĚTI A EMOCE
(Nejen) děti potřebují být milovány bezpodmínečnou láskou
Podmíněná láska podporuje v dítěti:
Bezpodmínečná láska si neklade podmínky. Ať se dítě chová
Orientaci na ztrátu a strach.
jakkoliv, láska k němu trvá. Je to láska, na kterou se dítě může
Tendenci k opatrnosti.
vždycky spolehnout. Podmínečná láska závisí na výkonech.
Prožívání světa jako nejistého místa, kde není místo pro
Podmínečná láska je jako výměnný obchod, jako odměna
Strach ze ztráty vztahu nebo lhostejnost.
uvolnění a načerpání nové energie.
za splnění podmínek. U podmínečné lásky si děti musejí
Ve vztazích s ostatními je soutěživé nebo žárlivé.
pozornost a přijetí rodičů zasloužit úspěchem, poslušností, spl-
Zaměřuje se na své slabé stránky.
něním úkolů, zatímco bezpodmínečná láska nezávisí na žád-
Pocit, že lásku je třeba si zasloužit, že nemůže být
ných měřítcích. Děti, které zažívají bezpodmínečnou lásku
milováno takové, jaké je.
rodičů, v sobě pěstují pocit bezpečí a klidu. Děti, které zažívají podmínečnou lásku, v sobě pěstují pocit strachu a nejistoty. Nepodmíněná láska podporuje v dítěti:
Rodina jako příprava pro životní vztahy
Pocit klidu, bezpečí a důležitosti ve vztazích.
Stejně jako všechno v životě, ani rodina není neměnné pro-
Pocit zodpovědnosti.
středí. Každý z jejích členů se v čase vyvíjí a mění, někdy neče-
Odvahu a ochotu vyrůst a dospět.
kaně a někdy až k nepoznání. Pro malé děti je jednou z velkých
Vytvoření bezpečného útočiště, když se vydává
výzev příchod nového sourozence. To vyžaduje přizpůso-
do posuzujícího světa, zaměřeného na výkon. Cítí vnitřní klid a pohodu, rádo spolupracuje a ve vztazích s ostatními si věří. Zaměřuje se na své silné stránky.
bení systému existujících vztahů nové struktuře. Sociální svět malého dítěte se stává po příchodu miminka do rodiny složitějším, protože se musí emocionálně přizpůsobit nové situaci, své nové roli v systému, chování a projevům nového člena rodiny a také vztahu rodičů k oběma dětem. Rodinné vztahy
KDV0409_sazba.indd 66
10.4.2017 8:38:59
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
67
jsou dynamické procesy, které se v tomto případě vyvíjejí nej-
Vhodným způsobem ve vhodnou chvíli a se souhlasem dětí je
různějším způsobem podle reakcí dříve narozeného dítěte
seznamujeme s životem lidí, kteří se něčím třeba i výrazně liší
a okolností, ve kterých jsou sourozenci vychováváni, a dalších
– jsou nějakým způsobem postižení, omezení, nemocní, umí-
jiných přispívajících faktorů (např. věkový rozdíl mezi souro-
rající. Také v multikulturně složených třídách se nabízí mnoho
zenci). Příchod sourozence může vyvolat v dítěti nové emoce
příležitostí k nacvičování empatie, která vychází z pochopení,
– od pocitů blízkosti a radosti po pocity ohrožení a odsunutí
že i když máme jako lidé různé kultury, zvyky, projevy, toužíme
na druhou kolej. Sourozenci jsou někdy první, kdo dítěti ukáže,
všichni po tom být šťastní a milováni. Když děti začnou v klidu
že život ve společnosti druhých není vždy snadný a příjemný,
hovořit o zkušenostech ze svého života, je to počátek tohoto
ale také to, jak moc jsou pro nás mezilidské vztahy důležité a že
důležitého procesu, při němž se učíme vidět svět z perspektivy
respektovat jeden druhého nejen stojí za to, ale je to jediný způ-
někoho jiného a přiznat jí místo, které jí patří.
sob, jak žít kvalitní a radostný život v lidském světě. Sourozenecký vztah dává dítěti příležitost naučit se trpělivosti, soucitu, pokoře, štědrosti, schopnosti dělit se a sdílet, a další základní
Dětská přátelství
sociální dovednosti.
Přátelství je mezilidský vztah vyznačující se vzájemnou náklonností a porozuměním. Osoby v přátelském vztahu se vůči svým protějškům chovají ohleduplně a chtějí pro své přátele to
Učíme děti soucitu
nejlepší.
Již samotný slovní základ slova „soucit“ vyjadřuje podstatu –
Podstatná je vzájemná upřímnost, důvěra a schopnost vcí-
cítit s druhými, cítit to, co cítí druzí. Soucit je základním před-
tění; přátelé se svým protějškům mohou svěřit se svými pocity
pokladem schopnosti milovat, mít rád. Pro rozvoj soucitu je
a názory beze strachu, že by za ně byli odsuzováni nebo
zásadní v dětech probouzet zájem o to, co si ostatní lidé myslí
zesměšňováni.
a co cítí, co potřebují, co si přejí, a nalézat způsoby, jak druhým
Mezi přáteli je také běžná vzájemná nezištná pomoc a touha
lidem vyjít vstříc, pomoci a zároveň zůstat v kontaktu s vlast-
trávit s tím druhým hodně času. Přátelství je téměř ve všech
ním vnitřním světem a neopomíjet jej. To je totiž jedno z rizik
charakteristikách shodné s láskou. Na rozdíl od lásky ale přá-
ve vztazích: když se neumíme dobře postarat o své vlastní vnitřní
telé nejsou fyzicky (sexuálně) přitahováni svými protějšky a při
prožívání a projektujeme si tuto neschopnost do přehnané ori-
krátkodobém odloučení netrpí pocity samoty a prázdnoty.
entace na druhé. Zapomínáme na sebe. Taková projekce není
V předškolním věku a raném školním věku jsou typickými
zdravá a není ani prospěšná pro nikoho ze zúčastněných.
znaky dětských přátelství důraz na společnou činnost, uspo-
Děti učíme vžít se do obtížné situace starých nebo nemocných
kojování vlastních potřeb a posílení vlastního statusu. Vztahy
nebo do situace lidí s úplně odlišným rodinným zázemím.
bývají často krátkodobé.
KDV0409_sazba.indd 67
10.4.2017 8:39:00
68
DĚTI A EMOCE
Starší děti, adolescenty a dospělé charakterizuje sdílení hlubších zájmů i citů, péče o druhého a jeho potřeby. Vztahy jsou relativně trvalé; snesou i krize a rozpory. U dětských přátelství jsou zásadními milníky přechody ze školky do školy. Tímto přechodem někdy přátelství končí a způsob, jakým se s tím děti vyrovnají, může být velmi různý a hodně napovídá o jejich vnitřním prožívaní, míře závislosti, připoutanosti či schopnosti přijmout s vděčností konec jednoho a otevřít se s odvahou a důvěrou začátku nového. I s tímto jim jako rodiče můžeme velmi pomoci, když s dětmi předem mluvíme, zajímáme se o jejich pocity a je-li třeba, vhodně je doprovázíme. Je to nesmírně cenné pro jejich další vztahy v životě.
Získávání přátel Děti často říkají, že je pro ně důležité patřit do nějakého společenství. Být oblíbený, prožívat společně legraci, pomáhat si – zkrátka mít přátele. Některé děti snadno navazují kontakty, pro jiné je to obtížnější. Některé děti také přikládají vztahům větší význam než jiné. Stejně jako dospělí, i děti mají různou míru potřeby být ve společnosti jiných – nejčastější dělení je na introverty a extroverty. Samotné přání mít přátele je však společné skoro všem dětem. Sociální vztahy jsou důležité pro vývoj osobnosti. Kdo pro-
druhých, srozumitelně se vyjadřovat, spolupracovat, společně
žije v raném věku přátelství, získá brzy zkušenost s tím, co je
se na něčem dohodnout, umět ustoupit, umět se podřídit.
důležité pro mezilidské vztahy. Naučí se komunikovat s ostat-
Zjistilo se, že děti, které nemají dostatečně rozvinutou schop-
ními a také zacházet se svými reakcemi na vlastní emoce, které
nost vést dialog, obtížněji vycházejí s ostatními. Pro tyto děti je
vznikají, když jsou lidé spolu. K důležitým předpokladům
obtížné ostatním říct o svých potřebách, a proto je pro ně také
pro soužití s druhými lidmi patří například schopnost prosa-
těžké porozumět potřebám a přáním druhých dětí. Slabě vyvi-
dit se, střetávat se, hádat se, naslouchat, respektovat potřeby
nutá schopnost vést dialog a nevhodně volené komunikační
KDV0409_sazba.indd 68
10.4.2017 8:39:00
KAMARÁDSTVÍ, PŘÁTELSTVÍ A LÁSKA
69
postupy se projeví zvlášť tehdy, když se děti pokoušejí získat
Respekt a úcta
nové přátele. Byly zjištěny velké rozdíly mezi způsobem, jak
Respekt znamená ctít ostatní lidi a chovat se k nim zdvořile
kontakt s druhými navazovaly ty děti, které byly označovány
nebo alespoň s úctou. Zatímco se může zdát, že respekt je spíše
za spíše oblíbené, a způsobem, kterým to dělaly děti označované
o externím způsobu chování, jeho kořeny sahají daleko za pou-
za spíše neoblíbené.
hou zdvořilost. Vychází z vnitřního přesvědčení, že všichni lidé
Spíše neoblíbené děti měly sklon hned vpadnout do hry. Při-
mají stejnou hodnotu a důstojnost jako my sami a že nemáme
tom řekly něco jako „Pusť mě, já to taky umím!“ nebo „Tohle
právo ubližovat někomu osobně nebo ničit to, co mu patří. Děti
já umím líp než ty!“ Vůbec se nepokusily o nějaký předchozí
se od malička učí, že se nemají posmívat kamarádům a mají
neverbální kontakt, například zrakový. Jejich postup byl jen
spolu mluvit zdvořile. Naneštěstí čím dál méně vidíme v médi-
zřídka úspěšný. Děti, které se přibližovaly tímto nekomunika-
ích, politice i na veřejnosti projevy úcty a zdvořilosti a děti jsou
tivním způsobem, byly většinou odmítnuty.
tímto trendem silně ovlivňovány. Proto je velmi důležité naučit
Spíše oblíbené děti postupovaly jinak. Nejprve pozorovaly hru
je vyjadřovat i silné emoce způsobem, který je plný respektu
ostatních dětí a po chvíli ke hře něco řekly nebo se na něco
a úcty vůči druhým.
zeptaly. Například při hře na pískovišti jedno z pozorujících
Jedním z hlavním důvodů, proč jako lidé máme potíže respek-
dětí řeklo „To je ale hluboká díra.“ a po chvíli „Jak hluboko
tovat jiné lidi, je pocit, že se nechovají vhodně, správně – jedno-
chcete ještě hrabat?“ Tyto děti měly větší úspěch a většinou se
duše, že nedělají to, co my považujeme za správné. Tento postoj
v krátké době zapojily do hry.
má však dva háčky: Tak, jako my máme představu o tom, co
Základem komunikace je sdělování myšlenek, potřeb a emocí
je správné a dobré, tak mají jiní lidé zase svou představu. Kdo
druhým lidem. Důležitou komunikační schopností je však také
posoudí, čí představa je ta správná a platná? A pak, nikdy nemů-
naslouchání a vnímání potřeb, myšlenek a emocí druhých lidí.
žeme stoprocentně vědět, proč se jiný člověk chová tak či onak,
Teprve tato schopnost umožňuje zdravou a funkční komuni-
jaké jsou jeho motivace, co jej k tomu vede, na základě jakých
kaci a vytváří základ vzájemného porozumění. A tak umožňuje
životních zkušeností takto jedná. Kolikrát se nám už stalo, že
vznik přátelského vztahu. Dalším důležitým prvkem ve vzta-
jsme si o někom vytvořili negativní úsudek a o něco později
zích je sdělování osobních informací a emocí. Čím více soukro-
jsme se dozvěděli příběh, který za tím vším stál a najednou se
mých věcí se sděluje a čím jsou soukromější, tím více vnímáme
náš pohled na situaci nebo onoho člověka výrazně nebo zcela
vztah jako bližší.
změnil. Je velmi užitečné si tento aspekt lidských vztahů neu-
Proto je velmi důležité děti podporovat a pomáhat jim, aby zís-
stále připomínat a zůstat otevřen tomu, že každý z nás prožívá
kaly potřebnou dovednost a obratnost a byly tak úspěšné při
svět svým unikátním způsobem a žádný z nás není ve své pod-
navazování kontaktů a vztahů. Nabízet jim svým vlastním vzo-
statě lepší nebo horší. To neznamená, že nemůžeme vyjádřit
rem nebo přímou intervencí vhodné věty, výrazy, postupy.
své pocity, ale ponecháme při tom místo i pro potřeby a pocity
KDV0409_sazba.indd 69
10.4.2017 8:39:01