s,1c1&111
11111111
IEPEIE Kapitola I ,,Lennoxi," něčí ruka mu třásla ramenem, ,,Lennoxi!" Převalil se na záda a zamžoural na postavu nad sebou. V šeru se rýsoval obrys jeho zástupce, seržanta Roberta Rosse. ,,Vstávej, Hammond tě chce!" ,,Ať si zavolá Eskort-servis," zamumlal a zavřel oči. Někde za jeho hlavou se ozvalo zachechtání. ,,Ale no tak," Rossův hlas se chvěl směsicí naléhavosti a potlačovaného smíchu, ,,vstávej!" S tlumeným zaúpěním znovu otevřel oči a posadil se. Ještě napůl spící se oblékl a obul; přitom zavadil pohledem o hodinky na zápěstí a v duchu zasténal. Usínal ani ne před čtyňceti minutami. Stále lehce duchem nepřítomný zamířil ke dveřím ubikace. ,,Bacha na hla ... " Prásk! Rossovo varování přišlo příliš pozdě. Budova, kterou měli k dispozici, sice poskytovala na místní poměry nebývalý komfort, ale její vchod byl dělaný na průměrnější výšku. A kapitánu Lennoxovi do dvou metrů moc nechybělo. Se zasyknutím se chytil za čelo. ,,Tak, a teď budete mít praště ného velitele!" Ross vyprskl smíchy a procedil mezi zuby něco, jako podiv nad použitím slova budete, ale hned se to nepříliš úspěšně pokusil maskovat zakašláním. Lennox se ušklíbl a vyšel ven. Mrazivý chlad ho okamžitě probral. Bezva, pomyslel si, v noci zima, ve dne vedro, všudypřítomný písek, občas nějaká ta raketa nebo bomba, a jako bonus si můžete šlápnout na minu. Vítejte v Iráku s naší cestovní kanceláří U.S. Army. Rychlým krokem prošel kolem několika armádních stanů a nízkých malých budov. Celý tábor byl rozložen v opuštěné polorozpadlé vesničce a byl to jakýsi hybrid původních staveb a armádního vybavení. Lennoxův tým, coby speciální jednotka I
D
I
letectva, měl protekčně jeden malý domek sám pro sel to sice trochu pochybná protekce, spíš než jako dům to " jako větší kurník, ale Lennox byl spokojený. Ačkoliv n důstojník nárok na větší soukromí, vždycky dával přednm vání společně se svými lidmi. Snad pro ten pocit většího s kterým usínal; snad že mimo ostrou akci celý tým fungo parta kamarádů, s kterou se prostě cítil dobře. Vešel do budovy, která kdysi mohla být výstavním sídl nice, ale teď vypadala stejně unaveně jako ostatní. Lehle: nutím hlavy pozdravil noční směnu, prokličkoval organiz chaosem velínu vybaveného počítači a další technikou, na dveře vzadu a po vyzvání vešel. V malé místnosti seděli u stolu dva muži. Lennoxů nadřízený, podsaditý padesátník zrzavých vlasů plukovn mond, a o trochu starší plukovník Banes. Muž přísného lého vzezření vysokoškolského profesora velel Lennoxo· poměrně krátkou dobu, ale dost na to, aby si k němu vztah plný upřímné a hluboké nenávisti. Dlužno podotk Lennox k němu cítil to samé, jen se to vzhledem k nižší I snažil nedávat tolik najevo. I proto se teď víc napřímil a střihl si vzorový pozdrav kapitán Lennox přišel na váš rozkaz." Ne, že by mu záleželo na Banesově mínění, na toho k~ Hammonda si upřímně vážil a nehodlal dát žádnou zárnir mu, aby jeho velitel musel čelit dalšímu přívalu stížnosti podle znechuceného pohledu, kterým ho Banes sjížděl, to ně bylo k ničemu. Hammond mávl rukou na volnou židli, sám vstal a zal na mapu na zdi. „Lennoxi, dnes v noci byla po dlouhém vyjednávání po dohoda, týkající se naší gubernie. Mimo jiné by nám to měl< ruce v dalších bojích s rebely. Kopie dohody je teď na cest láce k rukám správce, spolu s příkazem k plné spolupráci," na Lennoxe, ,jak asi víte, ten není moc nadšený naší přítor Lennox se slabě ušklíbl, Hammond pokračoval: ,,Pod tajných služeb navázal kontakt s rebely. Ve skutečnosti n o nějakou revoluci, jen si touží udržet za každou cenu s· stavení. Na druhou stranu je příliš velký zbabělec, než ab) vážil vzepřít oficiálnímu příkazu z vyšších míst. Pokud udeřit, musel by to udělat dřív, než by depeše dorazila.
ICIAlll
11111111
IEPEIE Kapitola I Lennoxi," něčí ruka mu třásla ramenem, ,,Lennoxi!" 'řevalil se na záda a zamžoural na postavu nad sebou. V šeru
rsoval obrys jeho zástupce, seržanta Roberta Rosse. Vstávej, Hammond tě chce! " Ať si zavolá Eskort-servis," zamumlal a zavřel oči. lěkde za jeho hlavou se ozvalo zachechtání. Ale no tak," Rossův hlas se chvěl směsicí naléhavosti a potlamého smíchu, ,,vstávej!" tlumeným zaúpěním znovu otevřel oči a posadil se. Ješ:tpůl spící se oblékl a obul; přitom zavadil pohledem o hoy na zápěstí a v duchu zasténal. Usínal ani ne před čtyřiceti 1tami. tále lehce duchem nepřítomný zamířil ke dveřím ubikace. Bacha na hla . .. " rásk! ossovo varování přišlo příliš pozdě. Budova, kterou měli pozici, sice poskytovala na místní poměry nebývalý komfort, ~jí vchod byl dělaný na průměrnější výšku. A kapitánu Len1vi do dvou metrů moc nechybělo . ! zasyknutím se chytil za čelo. ,,Tak, a teď budete mít praště velitele!" oss vyprskl smíchy a procedil mezi zuby něco, jako podiv >oužitím slova budete, ale hned se to nepříliš úspěšně pokusil :ovat zakašláním. !nnox se ušklíbl a vyšel ven. Mrazivý chlad ho okamžitě ·al. ~zva, pomyslel si, v noci zima, ve dne vedro, všudypřítomný , občas nějaká ta raketa nebo bomba, a jako bonus si můžete 1 out na minu. Vítejte v Iráku s naší cestovní kanceláří US.
rchlým krokem prošel kolem několika armádních stanů kých malých budov. Celý tábor byl rozložen v opuštěné ozpadlé vesničce a byl to jakýsi hybrid původních staveb 1ádního vybavení. Lennoxův tým, coby speciální jednotka
D
I
P
I
I
I
letectva, měl protekčně jeden malý domek sám pro sebe. Byla to sice trochu pochybná protekce, spíš než jako dům to vypadalo jako větší kurník, ale Lennox byl spokojený. Ačkoliv měl coby důstojník nárok na větší soukromí, vždycky dával přednost ubytování společně se svými lidmi. Snad pro ten pocit většího bezpečí, s kterým usínal; snad že mimo ostrou akci celý tým fungoval jako parta kamarádů, s kterou se prostě cítil dobře. Vešel do budovy, která kdysi mohla být výstavním sídlem vesnice, ale teď vypadala stejně unaveně jako ostatní. Lehkým kývnutím hlavy pozdravil noční směnu, prokličkoval organizovaným chaosem velínu vybaveného počítači a další technikou, zaklepal na dveře vzadu a po vyzvání vešel. V malé místnosti seděli u stolu dva muži. Lennoxův přímý nadřízený, podsaditý padesátník zrzavých vlasů plukovník Hammond, a o trochu starší plukovník Banes. Muž přísného zatrpklého vzezření vysokoškolského profesora velel Lennoxovi dříve; poměrně krátkou dobu, ale dost na to, aby si k němu vytvořil vztah plný upřímné a hluboké nenávisti. Dlužno podotknout, že Lennox k němu cítil to samé, jen se to vzhledem k nižší hodnosti snažil nedávat tolik najevo. I proto se teď víc napřímil a střihl si vzorový pozdrav: ,,Pane, kapitán Lennox přišel na váš rozkaz." Ne, že by mu záleželo na Banesově mínění, na toho kašlal, ale Hammonda si upřímně vážil a nehodlal dát žádnou záminku k tomu, aby jeho velitel musel čelit dalšímu přívalu stížností. I když podle znechuceného pohledu, kterým ho Banes sjížděl, to asi stejně bylo k ničemu. Hammond mávl rukou na volnou židli, sám vstal a zahleděl se na mapu na zdi. „Lennoxi, dnes v noci byla po dlouhém vyjednávání podepsána dohoda, týkající se naší gubernie. Mimo jiné by nám to mělo uvolnit ruce v dalších bojích s rebely. Kopie dohody je teď na cestě do paláce k rukám správce, spolu s příkazem k plné spolupráci," pohlédl na Lennoxe, ,jak asi víte, ten není moc nadšený naší přítomností." Lennox se slabě ušklíbl, Hammond pokračoval: ,,Podle zpráv tajných služeb navázal kontakt s rebely. Ve skutečnosti mu nejde o nějakou revoluci, jen si touží udržet za každou cenu svoje postavení. Na druhou stranu je příliš velký zbabělec, než aby se opovážil vzepřít oficiálnímu příkazu z vyšších míst. Pokud by chtěl udeřit, musel by to udělat dřív, než by depeše dorazila. Pak by
9
IPICIAlll
JIIIITII
i v případě prohry měl šanci, jak z toho ven. Prostě by tvrdil, že o ničem nevěděl a našel by nějakou záminku, proč bylo pro blaho obyvatel nutné na nás zaútočit." Lennox zvedl hlavu. ,,Pane, ale pokud bylo celé jednání tajné, neměl by tušit, že ... " pohled do Hammondovy tváře ho wnlčel. Aha, a jsme u toho. Hammond se smutně pousmál. ,,Přesně tak. Ví to. A pokud jsou naše informace správné, chystá se při první ranní modlitbě vyzvat k povstání. Zhruba v tu dobu by k městu měly dorazit i posily rebelů." Posadil se naproti Lennoxovi. ,,Nemusím vysvětlovat, co by to znamenalo. Ztráty by byly na obou stranách. Na té jejich citelně větší, ale nakonec by se to stejně obrátilo proti nám. Eskalace násilí, přeneslo by se to do vedlejší gubernie, pak celého regionu. To nesmíme připustit!" ,,Bezletová zóna kolem města stále platí?" zeptal se Lennox. ,,Ano, dokud správce oficiálně nepřevezme depeši a neohlásí pří měří, všechna původní omezení platí. V paláci je teď pod záminkou oficiální návštěvy několik lidí z velvyslanectví. Ti mají posloužit jako svědci předání, a tak mu zabránit v jakékoliv další prodlevě." Lennox přikývl. ,,Co máme udělat, pane?" zeptal se věcně. ,,Jeďte co nejrychleji k městu. Vezměte to východní cestou, kde je největší šance, že je teď čistá. Měli byste tam dorazit společně nebo těsně po autu s depeší. Dostaňte ji do paláce ke správci." Hammond zvážněl. ,,Pravděpodobně se pokusí nějak zablokovat cestu. Možná i uzavře palác. Nevím. Ale musíte muji včas předat!" ,,Ano, pane." Hammond z dokwnentů na stole vytáhl dva, jedno byla podrobná mapa města, druhý byl schématem vnitřního uspořádání paláce. Podal je Lennoxovi. Ten se zvedl k odchodu, pak si vzpomněl na Banese a vzorně zasalutoval. ,,Dovolte mi odejít, pane." Hammond mu pohlédl do očí: Co mi to tu hrajete, Lennoxi? ,,Jděte."
Lennox otevřel dveře. „Lennoxi," hlas velitele ho ještě jednou zastavil, ,,bylo by vhodné, aby město i palác po skončení vaší akce vypadaly stejně jako předtím, než jste se k nim přiblížil. Nebo aspoň hodně podobně."
,,Pane, víte, že mám úctu k památkám i k cizímu majetku," odpověděl.
10
I
I
,,Jistě," měsícem
kontroloval Hammond skepticky, ,,a ten stry} se úplně sám rozhodl projet domem."
•••
Hammond mechanicky urovnal papíry na stole. Pak na Banese, zírajícího na dveře, kterými odešel kapitán. Ct ho oslovit, ale Banes ho předběhl. ,,Nechápu, že mu to trpíš." ,,Co?" ,,Ksakru, Glenne, proč před tím pořád zavíráš oči?! takhle se chová voják Armády Spojených států? Žádný žádná pokora před vyššími důstojníky. Je svéhlavý, ot chování na úrovni zastydlého puberťáka," Banesův hlas: potlačovaným hněvem, ,,a nakazí tím každého, kdo se do jeho týmu!" „Víš stejně dobře jako já, že Lennoxův tým má výbc sledky. On sám je skvělý stratég s vrozenou intuicí a sel rychlé improvizace. I když," Hamrnond se pousmál, ,,mu pustit, že krajina po jeho zásahu někdy vypadá jak po ton Banes na jeho žertovný tón nepřistoupil. ,,Výsledky js čemu, když na druhou misku vah dáš ty jeho rádoby vtíp} Ale ne, je to tu zas, pomyslel si Hammond. Než stihl zasáhnout, Banes pokračoval: ,,Když přejd udělal s mým j eepem, jsou tu i další incidenty a ... " Hammond se kousl do rtu; v mysli mu vyvstala vzr na auto, polepené různorodou směsicí květin, srdíček a korunovaná plyšovým medvědem, přivázaným na předni Dodnes nechápal, kde to všechno Lennox tak rychle sehn „No tak, Done," pokusil se uchlácholit starého přítele se nenašel důkaz, že to má na svědomí zrovna on." „Jistě, jen náhodou se to stalo těsně poté, co jsem ho I za drzost. A to, že veliteli pěchoty, který seřval dva mu ho jednotky, někdo vyměnil zubní pastu za něco, po čem ranžověly zuby, je taky jen náhoda?" Banes se dostával 1 ,,A ta slavnostní salva, při které z děla vyletěly miliony fli1 stojnické latríny přetřené na fialovo s transparentem BUt JAKO DOMA? Všechno jen náhody? Ten chlap patří z, Ne, spíš před popravčí..." „DOST!" nekompromisní tón Hammondova hlasu konečně zastavil. ,,Já respektuji, že ti jde na nervy. Os spoustě lidí z velení. A dobře vím proč. Ale jednou je pc
lClllll
lllllTII
případě prohry měl šanci, jak z toho ven. Prostě by tvrdil, že čem nevěděl a našel by nějakou záminku, proč bylo pro blaho
vatel nutné na nás zaútočit." Jennox zvedl hlavu. ,,Pane, ale pokud bylo celé jednání tajné, 1ěl by tušit, že ... " pohled do Hammondovy tváře ho umlčel. i, a jsme u toho. Iammond se smutně pousmál. ,,Přesně tak. Ví to. A pokud 1 naše informace správné, chystá se při první ranní modlitbě vat k povstání. Zhruba v tu dobu by k městu měly dorazit i porebelů."
•osadil se naproti Lennoxovi. ,,Nemusím vysvětlovat, co by to nenalo. Ztráty by byly na obou stranách. Na té jejich citelně í, ale nakonec by se to stejně obrátilo proti nám. Eskalace nápřeneslo by se to do vedlejší gubernie, pak celého regionu. To níme připustit!" Bezletová zóna kolem města stále platí?" zeptal se Lennox. Ano, dokud správce oficiálně nepřevezme depeši a neohlásí pří í, všechna původní omezení platí. V paláci je teď pod záminkou ální návštěvy několik lidí z velvyslanectví. Ti mají posloužit svědci předání, a tak mu zabránit v jakékoliv další prodlevě." ,ennox přikývl. ,,Co máme udělat, pane?" zeptal se věcně. Jeďte co nejrychleji k městu. Vezměte to východní cestou, kde :jvětší šance, že je teď čistá. Měli byste tam dorazit společně 1 těsně po autu s depeší. Dostaňte ji do paláce ke správci." Hamd zvážněl. ,,Pravděpodobně se pokusí nějak zablokovat cestu. ná i uzavře palác. Nevím. Ale musíte mu ji včas předat!" A.no, pane." ammond z dokumentů na stole vytáhl dva, jedno byla poná mapa města, druhý byl schématem vnitřního uspořádání ;e. Podal je Lennoxovi. Ten se zvedl k odchodu, pak si vzpo1 na Banese a vzorně zasalutoval. ,,Dovolte mi odejít, pane." ammond mu pohlédl do očí: Co mi to tu hrajete, Lennoxi? rděte."
ennox otevřel dveře. Jennoxi," hlas velitele ho ještě jednou zastavil, ,,bylo by né, aby město i palác po skončení vaší akce vypadaly stejko předtím, než jste se k nim přiblížil. Nebo aspoň hodně bně."
'ane, víte, že mám úctu k památkám i k cizímu majetku," věděl.
D „Jistě," měsícem
I
,
kontroloval Hammond skepticky, ,,a ten stryker se úplně sám rozhodl projet domem."
I
l
I
před
••• Hammond mechanicky urovnal papíry na stole. Pak pohlédl na Banese, zírajícího na dveře, kterými odešel kapitán. Chystal se ho oslovit, ale Banes ho předběhl. ,,Nechápu, že mu to trpíš." ,,Co?" „Ksakru, Glenne, proč před tím pořád zavíráš oči?! Copak takhle se chová voják Armády Spojených států? Žádný respekt, žádná pokora před vyššími důstojníky. Je svéhlavý, občas má chování na úrovni zastydlého puberťáka," Banesův hlas se chvěl potlačovaným hněvem, ,,a nakazí tím každého, kdo se dostane do jeho týmu!" ,,Víš stejně dobře jako já, že Lennoxův tým má výborné výsledky. On sám je skvělý stratég s vrozenou intuicí a schopností rychlé improvizace. I když," Hammond se pousmál, ,,musím při pustit, že krajina po jeho zásahu někdy vypadá jak po tornádu." Banes na jeho žertovný tón nepřistoupil. ,,Výsledky jsou k ničemu, když na druhou misku vah dáš ty jeho rádoby vtípky!" Ale ne, je to tu zas, pomyslel si Hammond. Než stihl zasáhnout, Banes pokračoval: ,,Když přejdu to, co udělal s mým jeepem, jsou tu i další incidenty a ... " Hammond se kousl do rtu; v mysli mu vyvstala vzpomínka na auto, polepené různorodou směsicí květin, srdíček a motýlů, korunovaná plyšovým medvědem, přivázaným na přední masce. Dodnes nechápal, kde to všechno Lennox tak rychle sehnal. ,,No tak, Done," pokusil se uchlácholit starého přítele, ,,nikdy se nenašel důkaz, že to má na svědomí zrovna on." „Jistě, jen náhodou se to stalo těsně poté, co jsem ho potrestal za drzost. A to, že veliteli pěchoty, který seřval dva muže z jeho jednotky, někdo vyměnil zubní pastu za něco, po čem mu zoranžověly zuby, je taky jen náhoda?" Banes se dostával do varu. ,.A ta slavnostní salva, při které z děla vyletěly miliony flitrů? Dů stojnické latríny přetřené na fialovo s transparentem BUĎTE TU JAKO DOMA? Všechno jen náhody? Ten chlap patří za mříže! Ne, spíš před popravčí. .. " „DOST!" nekompromisní tón Hammondova hlasu Banese konečně zastavil. ,,Já respektuji, že ti jde na nervy. Ostatně to spoustě lidí z velení. A dobře vím proč. Ale jednou je pod mým 11
IPICl&lll
JIIIITII
vedením, a já se rozhodl brát ho takového, jaký je. Sledoval jsem ho celou dobu jeho výcviku. Major Sparks, a že je to nějaká kapacita, z něj málem vymlátil duši, aby ho té tvrdohlavosti zbavil. Marně. Ostatně, někdy mám pocit, že právě to ho drží na živu." Už mírnějším hlasem pokračoval: ,,Prostě je moc tvrdohlavý na to, aby umřel. A nezapomeň, že se pořád snaží zdokonalovat." ,,Jistě," skočil mu Banes trpce do řeči, ,,čte si pohádky v arabštině a učí se jezdit na koni jako beduín, kdyby místo toho ... " „Můžu ti slíbit, že se ho pokusím držet od tebe co nejdál. Ale teď," Hammond se podíval na hromadu složek na stole a jednu si s povzdechem přitáhl , ,,bychom měli tohle dodělat." Kapitál Lennox sklonil dalekohled a sesunul se dál od okraje střechy.
Sakra, aspoň jednu akci v klidu - chci tak moc? Před ním se nacházela malebná scenérie: Větší kruhové náměs tí, pokud se tak dalo říkat prostoru udusané hlíny, obklopenému jednopatrovými domky. Jediný dům, který vybočoval z řady, byl ten naproti Lennoxovi a vypadal jako skladiště; přízemní obdélníková stavba, přitisknutá boky k okolním budovám. Kratší čelní strana směřující k náměstí měla tři nezasklená okna a jedny dveře. Po levé straně náměstí se vinula cesta a mizela ve tmě. Byla dost široká pro jedno humvee. Přesně takové, které na ní teď stálo. Hořelo. Předek mělo zabořený do potrhané plachty převráceného obstarožního náklaďáku a tak trochu vypadalo jako stydící se dítě schované do máminy sukně. Obě vozidla cestu dokonale zablokovala. Na náměstí bylo odhadem padesát rozjařených lidí. Většina z nich něco držela - kameny, hole, klacky - evidentně vše, co jim přišlo pod ruku. Ti Lennoxe příliš nezajímali, mnohem víc ho znepokojovala zhruba desítka těch, co měli střelné zbraně. I když stáli zdánlivě nahodile, na rozdíl od ostatních stále kontrolovali okolí a udržovali navzájem oční kontakt. Zatím se však o nic dalšího nepokoušeli. Což bylo velkým štěstím pro čtyři muže ukryté ve skladišti. K městu dorazili zhruba půl hodiny před Lennoxovýrn týmem. Ukolébáni zdánlivým klidem a faktem, že se k nim připojilo nákladní auto s pár lidmi z místní samosprávy, poslali zbytek kolony zpátky na základnu a pomalu vjeli do centra. Klid vydržel až k náměstí, kde jim náklaďák náhle poodjel a prudkým smykem je zablokoval. Následný náraz přestáli bez větších následků, ale
12
I
I
,
náklaďák se naneštěstí převrátil přímo na jejich přední k Jen taktak se vydrápali z auta a zapadli do první dostupné b1 dřív než je stihly zasáhnout kameny z davu, hrnoucího se 2 nich domů a uliček. Velící seržant Brolin rychle varoval Le vysílačkou, a pak už se jen propadal do deprese, kterou p hlášení jeho mužů, že budova má pouze jediný vchod. Andrew „Andy" Davis, který šoférova! první z jejich dv1 zů - jinak radista týmu, zapálený do všeho, co se dalo ro: tovat - na Lennoxův pokyn využil mírného sešupu s po tvrdým terénem mimo příjezdovou cestu. S vypnutým mo zamířil asi dvě stě metrů stranou od vjezdu do města a zapa1 v nízkém porostu. Když se k nim po necelé minutě vyčkává dalo i druhé humvee, opatrně, ale co nejrychleji, doběhli k a kličkováním jeho tmavými uzoučkými uličkami a s hojný užitím střech se poměrně rychle dostali až k místu činu. Z vedlejší střechy přeskočily dva temné stíny. Granátor a expert na výbušniny Miguel „Mig" Torres a střelec z le kulometu Anthony „Pete" Peterson. Lennox na ně tázavě pohlédl. ,,Přesně,jaks čekal," začal Pete; nemusel ani moc šeptat, z náměstí byl dostatečně silný, ,,zezadu je přifařenej další· kterej vypadá opuštěně." Kapitán přejel pohledem na Miga. ,,Tu zeď bych v pohodě sundal, ale problém je ta druhá.] bych něco přidat, a pak nemůžu zaručit, že se ta barabizna n celá. Ideální by byly dvě nálože proti sobě." Mig pohlédl sn ke řvoucímu davu, pak zpátky na svého velitele. ,,Jen nevít to k nim dostat." Ten jen přikývl; něco takového čekal. ,,Fajn. Připrav rr nálože,jednu na probourání té zdi a druhou jen na efekt do ti oken vepředu." Obrátil se na střelce týmu, který byl i výbc odstřelovačem. ,,Chrisi, nastartuj tvůj britský šarm," a za1 šacovat. Syn diplomata, dlouhá léta působícího v Británii, Christ Wireman se spokojeně usmál. Byl hrdý na své rodové p a vzdělání z britských prestižních škol. S oblibou také mluví tivovanou britskou angličtinou, čímž zbytek týmu doháněl chvatům šílenství. Lennox mezitím vytáhl jednu zmuchlanou dvacetidola: a podal ji Chrisovi. ,,Cestou sem jsme minuli dům, před ki
PICIAIII
IIIIITII
tlením, a já se rozhodl brát ho takového, jaký je. Sledoval jsem celou dobu jeho výcviku. Major Sparks, a že je to nějaká kacita, z něj málem vymlátil duši, aby ho té tvrdohlavosti zbavil. m1ě. Ostatně, někdy mám pocit, že právě to ho drží na živu." Už mírnějším hlasem pokračoval: ,,Prostě je moc tvrdohlavý to, aby umřel. A nezapomeň, že se pořád snaží zdokonalovat." ,,Jistě," skočil mu Banes trpce do řeči, ,,čte si pohádky v arabšě a učí se jezdit na koni jako beduín, kdyby místo toho ... " „Můžu ti slíbit, že se ho pokusím držet od tebe co nejdál. Ale I'," Hammond se podíval na hromadu složek na stole a jednu si ,ovzdechem přitáhl, ,,bychom měli tohle dodělat."
•••
1pitál Lennox sklonil dalekohled a sesunul se dál od okraje echy. Sakra, aspoň jednu akci v klidu - chci tak moc? Před ním se nacházela malebná scenérie: Větší kruhové náměs pokud se tak dalo říkat prostoru udusané hlíny, obklopenému lnopatrovými domky. Jediný dům, který vybočoval z řady, byl 1naproti Lennoxovi a vypadal jako skladiště; přízerruú obdél:ová stavba, přitisknutá boky k okolním budovám. Kratší čelní ma směřující k náměstí měla tři nezasklená okna a jedny dveře. levé straně náměstí se vinula cesta a mizela ve tmě. Byla dost :>ká pro jedno humvee. Přesně takové, které na ní teď stálo. ,řelo. Předek mělo zabořený do potrhané plachty převráceného itarožního náklaďáku a tak trochu vypadalo jako stydící se dítě 1ované do máminy sukně. Obě vozidla cestu dokonale zablokoa. Na náměstí bylo odhadem padesát rozjařených lidí. Většina 1ich něco držela - kameny, hole, klacky - evidentně vše, co 1 přišlo pod ruku. Ti Lennoxe příliš nezajímali, mnohem víc ho !pokojovala zhruba desítka těch, co měli střelné zbraně. I když li zdánlivě nahodile, na rozdíl od ostatních stále kontrolovali )lí a udržovali navzájem oční kontakt. Zatím se však o nic dalo nepokoušeli. Což bylo velkým štěstím pro čtyři muže ukryté skladišti. K městu dorazili zhruba půl hodiny před Lennoxovým týmem. olébáni zdánlivým klidem a faktem, že se k nim připojilo nádní auto s pár lidmi z místní samosprávy, poslali zbytek kolozpátky na základnu a pomalu vjeli do centra. Klid vydržel až 1áměstí, kde jim náklaďák náhle poodjel a prudkým smykem ~blokoval. Následný náraz přestáli bez větších následků, ale
D
I
P
I
i
I
náklaďák se naneštěstí převrátil přímo na jejich přední kapotu. Jen taktak se vydrápali z auta a zapadli do první dostupné budovy, dřív než je stihly zasáhnout kameny z davu, hrnoucího se z okolních domů a uliček. Velící seržant Brolin rychle varoval Lennoxe vysílačkou, a pak už se jen propadal do deprese, kterou posílilo hlášení jeho mužů, že budova má pouze jediný vchod. Andrew „Andy" Davis, který šoférova! první z jejich dvou vozů - jinak radista týmu, zapálený do všeho, co se dalo rozmontovat - na Lennoxův pokyn využil mírného sešupu s poměrně tvrdým terénem mimo příjezdovou cestu. S vypnutým motorem zamířil asi dvě stě metrů stranou od vjezdu do města a zaparkoval v nízkém porostu. Když se k nim po necelé minutě vyčkávání při dalo i druhé humvee, opatrně, ale co nejrychleji, doběhli k městu a kličkováním jeho tmavými uzoučkými uličkami a s hojným využitím střech se poměrně rychle dostali až k místu činu. Z vedlejší střechy přeskočily dva temné stíny. Granátometčík a expert na výbušniny Miguel „Mig" Torres a střelec z lehkého kulometu Anthony „Pete" Peterson. Lennox na ně tázavě pohlédl. „Přesně,jaks čekal," začal Pete; nemusel ani moc šeptat, rámus z náměstí byl dostatečně silný, ,,zezadu je přifařenej další barák, kterej vypadá opuštěně." Kapitán přejel pohledem na Miga. „Tu zeď bych v pohodě sundal, ale problém je ta druhá. Musel bych něco přidat, a pak nemůžu zaručit, že se ta barabizna nesloží celá. Ideální by byly dvě nálože proti sobě." Mig pohlédl směrem ke řvoucímu davu, pak zpátky na svého velitele. ,,Jen nevím, jak to k nim dostat." Ten jen přikývl; něco takového čekal. ,,Fajn. Připrav mi dvě nálože, jednu na probourání té zdi a druhou jen na efekt do těch tři oken vepředu." Obrátil se na střelce týmu, který byl i výborným odstřelovačem. ,,Chrisi, nastartuj tvůj britský šarm," a začal se šacovat. Syn diplomata, dlouhá léta působícího v Británii, Christopher Wireman se spokojeně usmál. Byl hrdý na své rodové předky a vzdělání z britských prestižních škol. S oblibou také mluvil kultivovanou britskou angličtinou, čímž zbytek týmu doháněl k záchvatům šílenství. Lennox mezitím vytáhl jednu zmuchlanou dvacetidolarovku a podal ji Chrisovi. ,,Cestou sem jsme minuli dům, před kterým
13
s,1c1A111
IIIIITII
stála kára, a vedle byla improvizovaná stáj s koněm. Toho koně potřebuji vypůjčit. Byl bych radši, kdyby ses domluvil s majitelem, ale pokud to nepůjde po dobrém, tak ho prostě zabav. Andy, ty jdi s ním pro případ, že by vyvstal nějaký problém." Radista Andrew Davis jen přikývl a spolu s Chrisem se stáhli na druhý konec střechy a seskočili. Lennox znovu překontroloval situaci. Zatím beze změny. Ross se k němu přisunul. ,,Sázíš na moment překvapení?" Přikývl. ,,Ta střecha je moc nízko, viděli by mě. Jinudy než přes náměstí se tam nedostanu. Auto vzít nemůžu, i kdyby se mi podařilo projet, určitě bych zmasakroval pár lidí. A přeběhnout to nemám šanci." Podíval se na hodinky. Sakra. ,,Tlačí nás čas, takže to pak těm dvěma musíte říct. Mig, Pete a Andy to vezmou zezadu. Rayi," otočil se k poslednímu členovi týmu, medikovi Raymondu Olsonovi, ,,půjdeš s nimi, i když doufám, že tě nebude potřeba. Mig položí nálož. Ty, Rossi," pohlédl na svého zástupce, ,,mě odsud budeš s Chrisem krýt. Taky potřebuji, abys těm uvnitř dal echo, že mi mají otevřít, až budu zhruba ve dvou třetinách. Až to odbouchnem, vrátíte se k autům - jen doufám, že tam ještě jsou a bez dárečku." Ross se ušklíbl. Nechat si ukrást armádní majetek by byla potupa, ale pořád lepší než sednout do auta s nastraženou výbušninou. Lennox pokračoval: ,,Pojedete vnějškem ostatním naproti a pak podle situace. Buď to dopadne dobře a zavoláte vrtulník, aby odvezl Brolinův tým, a počkáte na mě, nebo," Lennox pohlédl na svého zástupce, ,,nechám další na tvém uvážení." ,,Všechno jasné?" přejel po ostatních pohledem, ,,fajn." Mig k němu přisunul dva různě velké balíčky. Lennox je zasunul do brašny. ,,Až budu uvnitř, budeš mě muset nasměrovat, abychom je měli proti sobě." Pete pootočil hlavu. ,,Už jdou." Pak dodal: ,,A něco vedou." Na rozdíl od Lennoxe nebyl příznivcem dopravních prostředků, u kterých nebyla brzda. Lennox sáhl na rameno a aktivoval vysílačku. Co nejstručněji obeznámil seržanta Brolina se svým plánem, nakonec řekl: ,,Až vás dostaneme ven, převezmu depeši a pokusím se ji včas dostat do paláce." ,,Pane, ta depeše ... " Zoufalství v seržantově hlase dopadlo na Lennoxovu hlavu jako kámen. To ne! 14
I
I
„Až tady jsem zjistil, že se pouzdro otevřelo, asi tou kou, a depeše vypadla, dost možná už v autě, takže mohla „Rozumím," odpověděl Lennox bezbarvým hlasem, ,,č Vypnul vysílačku a podíval se na Rosse. ,,Doprdelekurvafix !" Ross, který stejně jako ostatní poslouchal celý rozho souhlasně kývl. Jeho velitel si na vulgarismy nepotrpěl, al, chvíli to byl velmi trefný popis situace. Lennox se převalil na záda a chvíli se díval na oble malu se začínalo rozednívat. Docházel jim čas. Najedno hmátl po vysílačce. ,,Seržante, to pouzdro je jinak kor I s uzávěrem?" ,,Ano, ale ... " „Dobře, za chvíli jsem u vás." Aspoň doufám, porr v duchu. ,,Rossi, máš něco na psaní?" Zatímco mu seržant se zmateným výrazem podával 1 plán paláce a otočil ho. ,,Díky." Začal si něco čmárat. Seržantův zmatek plynule přešel v úžas, pak v čiré zdě „Ty ses zbláznil!" pohlédl na Lennoxe. Ten jen lhostej1 čil rameny, vrátil mu fix, papír smotal a schoval do brašn) ,,Tak, jdeme na to." Ještě jednou přejel pohledem celé náměstí, pak sesl střechy a došel ke koni, kterého držel Chris. „Sedlo nemá, aspoň to ten chlap tvrdil," řekl Chri omluvně.
„To nevadí," uklidnil ho Lennox, otočil se k Peterou, ,,J ju si s tebou vyměnit pušku." Ten mu ji beze slova podal. Na rozdíl od té Lennoxo, granátomet. „Tak jo, běžte si udělat radost jednou pořádnou řachou Všichni, kromě Rosse a Chrise, zmizeli v uličkách.
Kapitola 2
Lennox objal koně kolem krku. Hnědák, evidentně spíš než běžec, nervózně přešlapoval. Lennox ho začal jedno1 hladit, druhou si přitáhl k tváři jeho hlavu a začal mu tich nejšivým hlasem šeptat do ucha arabsky, co mu přišlo m
NAKLADATELSTVI
IIIBELETRIS
Martina Perlíková
Speciální jednotka Návrh obálky: Martina Perlíková Grafická úprava: Stanislav Hudský Vydalo nakladatelství BELETRIS, Praha, 2017 jako svou 160. publikaci Nakladatelství BELETRIS Kaprova 42/14, Praha 1 www.beletris.cz Tisk: TISK SPRINT s.r.o. Vestecká ul.541, 252 42 Jesenice-Vestec ISBN 978-80-7520-049-5