~
JAN THEOBALD HELD FAKTA A POZNÁMKY K MÉMU BUDOUCÍMU NEKROLOGU I. VZPOMÍNKY PRAŽSKÉHO LÉKAŘE NA LÉTA 1770-1799 JINDŘICH KVĚT A DANIELA TINKOVÁ (EDS.) EDi CE PAMĚŤ - ACADEMIA
Jan Theobald Held
~
Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. VZPOMÍNKY PRAŽSKÉHO LÉKAŘE NA LÉTA 1770-1799 Jindřich Květ
a Daniela Tinková (eds.)
ACADEMIA
Praha 2017
OBSAH
~ Akademie věd , české republiky
Úvod. K „novému prvnímu vydání" autobiografie
vychází s částečnou finanční podporou projektu PRVOUK - P ,ositelkou je 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ovala doc. PhDr. Ludmila Hlaváčková, CSc.
.OGIZACE V KNIZE- NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
n Theobald a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. : nky pražského lékaře na léta 1770-1799 / , Květ- Daniela Tinková (eds.). - Vydání první. - Praha: fa. 2017. - 647 stran, 24 stran obrawvých pfíloh: ilustrace - (Paměť;
021,
Jana Theobalda Helda (Darůela Tinková) 1. Smutný osud jedné knihy
poznámka k současnému vydání 3. Doba, společnost a medicína Heldovy doby Společnost v pozdním osvícenství Sociální a zdravotní poměry českých zemí Zdravotrůcké reformy Klinická léčba a špitály v Praze 4. Život Jana Theobalda Helda a jeho r eflexe sebe sama Reflexe vlastního života a sebe sama
11
2. Ediční
21 21
18-80-200-2653-8 (vázáno)
* 78.CYJ1.1/.2 * 78.071.1 * 929 * 61(091) * 930.S,,"16/17' *
5 *(437-3) Jan Theobald, 1770-1851 , stoleú
799 - Česko - 18.-19. stoleú ,níci - česko - 18.-19. století ,n í skladatelé- Česko - 18.-19. století lékafství - Česko - 18. století nství - Česko - 18. století - kultura a společnost - 18. století .ografické vzpomínky
Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. I. Léta formování: Dětství, gymnaziální studia (1770-1789)
Údaje k mému budoucímu nekrologu. Raptim et {sine studio) immediate Vzpomínky na moje nejčasnější mládí Na gymnáziu v Praze {1785-1789) II. Filozofická studia
'atologie. Klinická medicína [14]
.agrafie [8]
© Daniela Tinková, 2017
~©Daniela Tinková, 2017
ation © Jindřich Květ- dědicové,
)78-80-200-2653-8
Úvody k nepublikovanému vydání z roku 1949 Úvod Alberta Pražáka Ediční poznámka Jindřicha Květa
2017;
Daniela Tinková, 2017
Filozofická studia I. (1789-1791) Filozofická studia II. (1791-1792) III. Studia na medicíně (1792- 1797) První ročník lékařského studia (1792- 1793) Volba povolání Výuka, profesoři a spolužáci Anglická kytara
- s-
2 55 2 55
264 280
Druhý ročník lékařského studia (1793-1794) Třetí ročník lékařského studia (1794-1795) Čtvrtý ročník lékařského studia: klinická výuka a příprava na rigoróza (1795-1797)
292 314 353
IV. Počátky lékařské praxe: v nemocnici milosrdných bratří (1797-1799)
Rok 1797 Opery pro knížete Lobkovice O brownianismu Přítel Heinrich Nissl a krásná Panny Hopfenstocková O fušerech
391 393 405 413 422
Rok 1798 Glaser a Natter Vévoda kuronský a jeho dcery
435 438 451
Rok1799 Zádušní mše za živého
464
V. Portréty pražských lékařů z roku 1799
Pražští lékaři Exkurz o Němcích a němčině v Čechách Pražští lékaři - Pokračování Profesoři lékařské fakulty
493 540 560 580
Přílohy
Život Jana Theobalda Helda v datech Struktura studia medicíny v Heldově Bibliografie Seznam vyobrazení Rejstřík
době
605 608 612 621
626
Světlo je jev,
který nelze tak lehce zničit. Elementum incitur - Nezkrotný živel Jan Theobald Held
Mamince
ÚVOD K „NOVÉMU PRVNÍMU VYDÁNÍ" AUTOBIOGRAFIE JANA THEOBALDA HELDA
Napíšu vždycky všechno, protože mne to při každé vzpomínce a pocitu nespokojenosti se sebou samým zase smiřuje s vlastním bezvýznamným já. Jan Theobald Held
1.
SMUTNÝ OSUD JEDNÉ KNIHY
Českému publiku se dostává do rukou poprvé v ucelené
první části unikátních vzpomínek lékaře Jana Theobalda Helda (1770-1851), které vznikly na sklonku jeho života. Zahrnují léta jeho mládí (1773-1799) a čtenářky a čtenáři se tak mohou ponořit do vzpomínek na osvícenské období, pro něž v českém prostředí v podstatě jiný takto rozsáhlý a výpravný text osobního charakteru nemáme. Heldův „duch" přesto není v české kultuře zcela neznámý - z německého rukopisného originálu Data zu meinem kiinft(gen Nekrolo!J čerpal již Alois Jirásek při psaní svého F. L. Věka, který vznikal od konce osmdesátých let 19. století a nesporně tak formoval obraz osvícenské a raně obrozenecké doby pro celou řadu generací. Na prahu sedmdesátých let 20. století jeho výpovědní hodnotu jen posílil dnes již legendární televizní seriál režiséra Františka Filipa a scenáristy Otty Zelenky, který se stal svébytným uměleckým dílem s řadou apokryfních prvků, kvůli nimž jeho poslední díl, líčící rozčarování české společnosti po smrti Leopolda II., nesměl být v době svého vzniku v televizi verzi
český překlad
-
11 -
FAKTA A POZNÁMKY K MÉMU BUDOUCfMU NEKROLOGU I.
ÚVOD
vůbec
uveden a celý seriál mohl být reprízován až po listopadové revoluci roku 1989; roli doktora Helda, vynikajícího houslisty i společníka, zde přesvědčivě, ač idealisticky ztvárnil Jaroslav Satoranský. Samotný český překlad této první části Heldových Pamětí původně vycházel v polovině třicátých let 20. století na pokračování na stránkách Lidových novin. Překladatel muzikolog a právník Jindřich Květ (15. července 1890 Jindřichův Hradec - 31. srpna 1948 Praha)- potomek Heldovy sestry Františky Anny - v té době vydal i část Heldových dopisů a jeho stručný životopis.' Úmysl vydat knižně také tyto Heldovy vzpomínky mu však překazila válečná léta. Květův text byl tedy vysázen a připraven ke knižnímu vydání s ilustracemi Cyrila Boudy až po válce v Topičově nakladatelství, které vydalo právě i zmíněnou korespondenci. ,,Jestliže tehdy za okupace nebylo možno o Heldovi psát (v revui Čteme nechal cenzor z posudku jen název, aby tehdejší zlá doba nepřipadla čtenáři za okupace obdobnou dobou), dnes bude se možno včíst v Helda nerušena," napsal tehdy do předmluvy optimisticky profesor pražské filozofické fakulty Albert Pražák (1880-1956), literární historik a přední odborník právě na období národního obrození. Ale politické změny roku 1948 přinesly i reorganizaci nakladatelství a v létě téhož roku Jindřich Květ zemřel; knihu tak čekal jiný osud. ,,Jan Theobald Held (mrtev): Data k mému budoucímu nekrolo[ju, I. vydání. Uspořádal JUDr. Jindřich Květ (zemřel). (...)," čteme v nedatované úřední korespondenci, která spolu ' Jan Theobald Held, Dopisy bratrovi a jiným. Topičova edice, Praha 1939.
-
12 -
Uspořádal Jindřich Květ,
s vysázeným dílem putovala mezi Květovými pozůs1 různými nakladatelstvími a ministerstvem kultur} dílo je vysazeno, zlomeno do stran, korektury pw a včetně obálky připraveno do tisku." Z nakladatelství Svoboda se sídlem v Českém 1 ve Stalinově ul. č. 1, nicméně přichází informace: jsme vyrobili, spotřebovali, protože kniha dlouho ne zela, na jiné povolené knihy. Papír na tuto knihu ne Překladatelská smlouva přiložena." Ještě 30. listopadu 1948 sděluje advokát Topičov) že autorský honorář bude činit 13 % z prodejní ceny vaného výtisku, ale že tato cena ještě nebyla vykalku: neboť zatím nedošlo ke zlomu sazby knihy; odhac cena však činila 80 korun, čemuž měl odpovídat ský honorář 10,40 Kč za každý výtisk. Ve formě zálc prý dr. Květovi vyplaceno v hotovosti již v roce 194 tisíc Kč. V březnu 1950 spisovatel Ivan Olbracht jménem mi stva informací, kde působil, prosil pozůstalou vdovu, měla jen nevelké strpení. Potíže s odevzdáváním n, telství jsou totiž velmi značné a mnoho knih čeká n ní (...)." V listopadu 1950 ji opět vyrozuměl v tom s že ministerstvo financí a osvěty schválilo vydání pu· v nákladu 2 ooo výtisků pro nakladatelství Českoslo spisovatel, nicméně ještě v dubnu 1951 si překladate: Jiří stěžoval, že kniha jeho otce dosud nevyšla a pozů nebyla vyplacena ani žádná částka. Nedělo se však nic 1969 odkoupil Literární archiv PNP od Růženy Květ chiválie týkající se Helda za 2 ooo Kč, a když překlac 2
2
Dopis JUDr. Artura Jiráka, advokáta - archiv dr. Bohdany Květo tímto děkuji za laskavé zapůjčení.
- 13 -
AKTA A POZNÁMKY K MÉMU BUDOUC IMU NEKROLOGU I.
c uveden a celý seriál mohl být reprízován až po listové revoluci roku 1989; roli doktora Helda, vynikající:mslisty i společníka, zde přesvědčivě, ač idealisticky ·nil Jaroslav Satoranský. motný český překlad této první části Heldových Papůvodně vycházel v polovině třicátých let 20. století ikračování na stránkách Lidových novin. Překladatel .kolog a právník Jindřich Květ (15. července 1890 Jind1v Hradec - 31. srpna 1948 Praha)- potomek Heldovy y Františky Anny - v té době vydal i část Heldových sů a jeho stručný životopis. 1 Úmysl vydat knižně také Heldovy vzpomínky mu však překazila válečná léta. '.i.v text byl tedy vysázen a připraven ke knižnímu vys ilustracemi Cyrila Boudy až po válce v Topičově adatelství, které vydalo právě i zmíněnou koresponi. ,,Jestliže tehdy za okupace nebylo možno o Heldovi :v revui čteme nechal cenzor z posudku jen název, aby !jší zlá doba nepřipadla čtenáři za okupace obdobnou u), dnes bude se možno včíst v Helda nerušena," natehdy do předmluvy optimisticky profesor pražské ofické fakulty Albert Pražák (1880-1956), literární ,rik a přední odborník právě na období národního iení. '. politické změny roku 1948 přinesly i reorganizaci adatelství a v létě téhož roku Jindřich Květ zemřel; u tak čekal jiný osud. n Theobald Held (mrtev): Data k mému budoucímu neJu, I. vydání. Uspořádal JUDr. Jindřich Květ (zemřel). čteme v nedatované úřední korespondenci, která spolu
tieobald Held, Dopisy bratrovi a jiným. 3Va edice, Praha 1939.
-
12 -
Uspořádal Jindřich Květ,
Ú VOD
s vysázeným dílem putovala mezi Květovými pozůstalými, a ministerstvem kultury. ,,Celé dílo je vysazeno, zlomeno do stran, korektury provedeny a včetně obálky připraveno do tisku." Z nakladatelství Svoboda se sídlem v Českém Těšíně, ve Stalinově ul. č. 1, nicméně přichází informace: ,,Papír jsme vyrobili, spotřebovali, protože kniha dlouho nevycházela, na jiné povolené knihy. Papír na tuto knihu nemáme. Překladatelská smlouva přiložena." Ještě 30. listopadu 1948 sděluje advokát Topičovy edice, že autorský honorář bude činit 13 % z prodejní ceny brožovaného výtisku, ale že tato cena ještě nebyla vykalkulována, neboť zatím nedošlo ke zlomu sazby knihy; odhadovaná cena však činila 80 korun, čemuž měl odpovídat autorský honorář 10,40 Kč za každý výtisk. Ve formě záloh bylo prý dr. Květovi vyplaceno v hotovosti již v roce 1941 devět tisíc Kč.2 V březnu 1950 spisovatel Ivan Olbracht jménem ministerstva informací, kde působil, prosil pozůstalou vdovu, ,,abyste měla jen nevelké strpení. Potíže s odevzdáváním nakladatelstvíjsou totiž velmi značné a mnoho knih čeká na vydání (...)." V listopadu 1950 ji opět vyrozuměl v tom smyslu, že ministerstvo financí a osvěty schválilo vydání publikace v nákladu 2 ooo výtisků pro nakladatelství Československý spisovatel, nicméně ještě v dubnu 1951 si překladatelův syn Jiří stěžoval, že kniha jeho otce dosud nevyšla a pozůstalým nebyla vyplacena ani žádná částka. Nedělo se však nic; v září 1969 odkoupil Literární archiv PNP od Růženy Květové archiválie týkající se Helda za 2 ooo Kč, a když překladatelův různými nakladatelstvími
2
Dopis JUDr. Artura Jiráka, advokáta - archiv dr. Bohdany Květové, které tímto děkuji za laskavé zapůjčení.
- 13 -
FAKTA A POZNA"1KY K MÉMU BUDOUCÍM u NEKROLOGU l.
syn Jiří v roce 2009 zemřel, odevzdala Literárnímu archivu většinu zbylých archiválií - včetně nikdy nepublikované memoárové knihy - paní dr. Radana Květová, ostatně také muzikoložka.
2. EDIČNÍ POZNÁMKA K SOUČASNÉMU VYDÁNÍ
Rukopisné paměti s titulem Einige Data zu meinem kil Nekrolo,gjsou nyní uloženy spolu s ostatní Heldovou stalostí v Literárním archivu Památníku národní semnictví; čitelnější kopii, vyhotovenou údajně Heli nemanželským synem Friedrichem (Bedřichem) uchovává Archiv hlavního města Prahy (AHMP); V předmluvy A. Pražáka a J. Květa. Zvláštní sešitek z po losti uložené rovněž v Literárním archivu pak před vzpomínky na rané dětství, Ruckblicke auf meine J Jugend, datované 4. září 1843. Svou rozsáhlou autobiografii začal Held sepisovat čátku čtyřicátých let 19. století, když již dosáhl se dme ho roku svého života, a ukončil ji nedlouho před svou v červnu roku 1851. První díl, se kterým se nyní sezná vznikal v letech 1843- 1845. Jako historičku, pro kterou je osvícenství dlouh profesní láskou (a současně jako historičku zaměřu mimo jiné právě na dějiny medicíny a lékařského my mne myšlenka znovuoživit Heldův memoárový odka rý mi dosud sloužil jako důležitý pramenný zdroj p
- 14 -
- 15 -
FAKTA A POZKÁMKY K MÉMU BUDOUC!MU NEKROLOGU I.
: chudí posílali rádi, neboť jsem chudé vždy podporoval le svých sil a později, když jsem odpromoval, získala má Jora na intenzitě díky milosti velkomyslné kněžny Rosy ;ké, "67 která mi svěřovala ročně dvě stě i tři sta zlatých, h je mezi strádající nemocné rozdělil. Takové recepty, éjsem mohl ostýchavým nemocným (například manám důstojníků, kteří byli v poli) podložit bankovkami footě pěti či deseti zlatek, byly skutečně účinné - však rly ještě bankovky josefínské!768 > všech stránkách jsem si zvykal na největší kontrasty: ~tší bohatství, nejhlubší chudoba. Nejvytříbenější elee, nejošklivější špína. Hudba sfér - hudba židovská, nne exaltovaly: první mne povznášela do nebes, druhá rozpustile rozveselovala svou groteskní hudlařinou té mešenější a první Múzy. ;áno v srpnu 1844) Můj lakonismus však zase kulhá ajá tohoto akademického roku příliš zdržuji - a přitom ještě čeká celé půlstoletí uplynulého času, abych z něj ém nekrologu složil účty. Jestliže jsem až dosud tolik :ipoval, je to jen proto, že počítám s nejistotou trvání a a také zkrátka proto, že se mi nedostává volných chvil.
Rosa hraběnka Kinská (25. 11. 1758-1814), dcera Ferdinanda Harratanželka knížete Josefa Kinského (1754-1798). Pozn. J. K. 1arážka na pozdější bankrot a znehodnocení papírové měny roku 'ozn. ed. D. T.
- 35 2
-
1. Třebechovice,
2. Pamětní
rodný dům Jana Theobalda Helda.
deska Jana Theobalda Helda na rodném
domě
v Třebechovicích.
6. Praha, pohled na Křižovnické náměstí, vlevo křížovnický klášter u sv. Františka z Assisi, v němž Held během svých studií pobývaljako fundatista (stipendista) a působil jako vokalista.
7. Praha, křížovnický klášter u sv. Františka z Assisi.
8, 9, 10. Praha, piaris a gymnázium v Pans
ft Akademie věd
'&,' České republiky EDICE PAMĚŤ Sv. 90
Jan Theobald Held Fakta a poznámky k mému budoucímu nekrologu I. Vzpomínky pražského lékaře na léta 1770-1799 Jindřich Květ
a Daniela Tinková (eds.)
Přeložili
a poznámkami a vysvětlivkami opatřili a Daniela Tinková Úvodní studii napsala Daniela Tinková
Jindřich Květ
Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., Vodičkova 40, 110 oo Praha 1 Obálku navrhl Pergamen Trnava, s. r. o. Odpovědný redaktor Jaroslav Havel Technická redaktorka Brigita Dusiová Vydání první, Praha 2017 Ediční číslo 11883
Sazbu zhotovil Jan Franta Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s., Štefanikova 1828/2, 737 01 Český Těšín ISBN 978-80-200-2653-8 Knihy Nakladatelství Academia zakoupíte také na www.academiaknihy.cz www.academibooks.com www.eknihy.academia.cz
AKTA A POZNÁMKY K MÉMU BUDO UC IMU NEKROLOG U I.
iří v roce 2009 zemřel, odevzdala Literárnímu archivu nu zbylých archiválií - včetně nikdy nepublikované 1oárové knihy - paní dr. Radana Květová, ostatně také .koložka.
2. EDIČN Í POZNÁMKA K SOUČASNÉMU VYDÁNÍ
Rukopisné paměti s titulem Ein(ge Data zu meinem kilnfti9en Nekrolo9jsou nyní uloženy spolu s ostatní Heldovou pozů stalostí v Literárním arch ivu Památníku národního písemnictví; čitelnější kopii, vyhotovenou údajně Heldovým nemanželským synem Friedrichem (Bedřichem) Eilem, uchovává Archiv hlavního města Prahy (AHMP); viz dále předmluvy A. Pražáka a J. Květa. Zvláštní sešitek z pozůsta losti uložené rovněž v Literárním archivu pak představují vzpomínky na rané dětství, Rilckblicke auf meine frilheste ] u9end, datované 4. září 1843. Svou rozsáhlou autobiografii začal Held sepisovat na počátku čtyřicátých let 19. století, když již dosáhl sedmdesátého roku svého života, a ukončil ji nedlouho před svou smrtí v červnu roku 1851. První díl, se kterým se nyní seznámíme, vznikal v letech 1843- 1845. Jako historičku, pro kterou je osvícenství dlouholetou profesní láskou (a současně jako historičku zaměřující se mimo jiné právě na dějiny medicíny a lékařského myšlení), mne myšlenka znovuoživit Heldův memoárový odkaz, který mi dosud sloužil jako důležitý pramenný zdroj pro mou
- 14 -
- 15 -