'
I
THUBTEN CHODRONOVÁ
/
--
• • •
r" "
_ MUS DOj
PI..~ ZACATECNIKY v
,
V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH
v
,
Co je podstatou Buddhova učen,? Jednoduše řečeno, podstatou učení je vyhnout se tomu, abychom škodili druhým, a naopak jim co nejvíce pomáhat. Dalším možným způsobem, jak vyjádřit podstatu Buddhova učení, je následující často citovaný verš: Upustit od negativních činů, dokonalou ctnost, podmanit si svou mysl. To je Buddhovo učení. vytvořit
Tím, že upustíme od negativních činů, jako je zraňování druhých, od neužitečné motivace, kterou je například hněv, lpění a uzavřenost mysli vůči jiným názorům, přestaneme škodit sobě i druhým. Vytvářením dokonalé ctnosti rozvíjíme prospěšné postoje, jako jsou vyrovnanost, láska, soucit a radost, a jednáme konstruktivně. Podmaníme-li si svoji mysl a pochopíme skutečnost, můžeme za sebou nechat všechny falešné projekce, a tím dosáhnout klidu a pokoje. Podstatu Buddhova učení lze též vysvětlit pomocí Čtyř vznešených pravd: pravdě o utrpení, příčině utrpení, konci utrpení a cestě, jež k tomuto konci vede. Když Buddha mluvil o utrpení, měl tím na mysli, že zažíváme věci a situace, které nám nepřinášejí uspokojení. Dokonce i štěstí, které zažíváme, jednou skončí, a proto je pro nás tato situace neuspokojivá. Příčiny našich problémů nespočívají ve vnějším prostředí a v lidech, kteří se v něm pohybují, ale v naší vlastní mysli. Právě tyto rušivé postoje a negativní emoce,jako jsou lpění, žádostivost, hněv a nevědomost, jsou skutečným zdrojem našeho neštěstí. Vzhledem k tomu, že tyto postoje a emoce vycházejí z našeho mylného chápání povahy skutečnosti, můžeme je ze své mysli odstranit. Díky tomu spočineme v blaženém stavu nirvány, v němž neexistují žádné neuspokojivé zkušenosti ani jejich příčiny.Je tu cesta, 10
jež vede k uvědomění si pravé skL Buddha tuto cestu popsal a my p Tato cesta bývá rozdělována 2. cvičení v meditativním upevněr o to, být dobrým člověkem, kte['. s ostatními. To nám umožňuje c činy a naše mluva budou díky tť cení mysli osvojením si jednoboc upevnění. Tak můžeme přetnout cí v klamném vnímání skutečnos abychom mohli vnímat skutečno Tyto tři druhy cvičení lze Mravnost zahrnuje: 1) správn01 2) správné konání - činy, které n, živobytí, jako je jídlo, oblečení a ostatním. Cvičení v meditativní1 jež má vést k vyrovnání rušivýc meditace, 5) správnou bdělost přílišné ochablosti a přílišnéhc mysl, která dokáže udržet svo1 né předměty. Cvičení v moudr, a vhled do pomíjivosti a prázdn může objasnit cestu ostatním a od utrpení. Podstata buddhistické cesty. ty, jimiž jsou: 1. odhodlání os• a 3. moudrost uvědomující si sk bodit se od zmatku, který vznik pak vidíme, že i jiní lidé mají p:
out se tomu, abychom škodili druím možným způsobem, jak vyjádřit o citovaný verš:
ako je zraňování druhých, od nepění a uzavřenost mysli vůči jiným Vytvářením dokonalé ctnosti rozvít, láska, soucit a radost, a jednáme >ochopíme skutečnost, můžeme za dosáhnout klidu a pokoje. t pomocí Čtyř vznešených pravd: ·pení a cestě, jež k tomuto konci 1na mysli, že zažíváme věci a situ1ce i štěstí, které zažíváme, jednou okojivá. Příčiny našich problémů teří se v něm pohybují, ale v naší
.jako jsou lpění, žádostivost, hněv neštěstí. Vzhledem k tomu, že 1ého chápání povahy skutečnosti, Jočineme v blaženém stavu nirvánosti ani jejich příčiny.Je tu cesta,
10
jež vede k uvědomění si pravé skutečnosti a k posílení našich dobrých vlastností. Buddha tuto cestu popsal a my po ní dokážeme jít. Tato cesta bývá rozdělována do tří druhů cvičení: 1. cvičení v mravnosti, 2. cvičení v meditativním upevnění a 3. cvičení v moudrosti. V prvním případě jde o to, být dobrým člověkem, který dobře funguje ve společnosti a žije v souladu s ostatními. To nám umožňuje cvičení v mravnosti. Vzhledem k tomu, že naše činy a naše mluva budou díky této praxi klidnější, můžeme přistoupit ke zkrocení mysli osvojením si jednobodové koncentrace nebo cvičením v meditativním upevnění. Tak můžeme přetnout kořen utrpení, kterým je nevědomost spočívají cí v klamném vnímání skutečnosti, a proto je dál rozvíjeno cvičení v moudrosti, abychom mohli vnímat skutečnost takovou, jaká je. Tyto tři druhy cvičení lze dále rozdělit do osmidílné vznešené stezky. Mravnost zahrnuje: 1) správnou mluvu - pravdivou, laskavou a vhodnou řeč, 2) správné konání - činy, které nepoškozují ostatní a 3) správné živobytí: získání živobytí, jako je jídlo, oblečení a tak dále poctivými prostředky, které neubližují ostatním. Cvičení v meditativním upevnění zahrnuje: 4) správnou snahu - úsilí, jež má vést k vyrovnání rušivých postojů a negativních emocí prostřednictvím meditace, S) správnou bdělost - zvládnutí dvou extrémů v naší meditaci, a to přílišné ochablosti a přílišného vzrušení, 6) správné soustředění (samádhi) mysl, která dokáže udržet svou pozornost pevně zaměřenou, a to na ctnostné předměty. Cvičení v moudrosti zahrnuje: 7) správné chápání - pochopení a vhled do pomíjivosti a prázdnoty všech jevů a 8) správné myšlení - mysl, která může objasnit cestu ostatním a je motivována přáním, aby se mohli osvobodit od utrpení. Podstata buddhistické cesty je také obsažena ve třech hlavních aspektech cesty, jimiž jsou: 1. odhodlání osvobodit se, 2. altruistické zaměření (bódhičitta) a 3. moudrost uvědomující si skutečnost. Zpočátku musíme být odhodláni osvobodit se od zmatku, který vzniká díky našim problémům a jejich příčinám. Když pak vidíme, že i jiní lidé mají problémy, můžeme rozvíjet altruistický záměr, a to 11
stát se také buddhou, protože díky tomu budeme schopni druhým nejúčinněji pomoci. A k tomu potřebujeme rozvíjet moudrost, která chápe pravou podstatu nás samých i ostatních jevů a odstraňuje všechny falešné projekce.
Co je cílem buddhistické cesty? Buddhistická cesta nás vede k objevení stavu trvalého štěstí pro sebe a další bytosti tím, že se osvobodíme z cyklické existence, koloběhu neustále se opakujících problémů, které zažíváme v současném životě. Rodíme se a umíráme díky vlivu nevědomosti, rušivých postojů a jimi ovlivněných činů (karma). I když všichni chceme být šťastni a pořádně se nadřeme, abychom získali věci, které nám dělají radost, nikdo nebývá se svým životem zcela spokojen. A i když všichni toužíme žít v klidu a bez problémů, problémy zkříží naši cestu bez našeho přičinění. Lidé mohou zažívat ve svých životech mnoho dobrých věcí, ale když s nimi mluvíme více než pět minut, začnou většinou vyprávět o svých problémech. My všichni, kteří se nacházíme v obdobné životní situaci a kteří jsme se buddhy ještě nestali, jsme v buddhistických textech označováni jako „vnímající bytosti". Základní příčinou cyklické existence je nevědomost: nerozumíme tomu, kdo jsme, proč existujeme nebo jak existují ostatní jevy. Nevědomi si své vlastní nevědomosti, vytváříme si fantazie o tom, jak věci okolo nás a my sami existujeme. Přemýšlíme o sobě a světě kolem sebe tak, jako kdyby všichni a všechno mělo nějakou vlastní vnitřní existenci a existovalo nezávisle, samo o sobě. Tím vzniká lpění, postoj, který vede k přehánění dobrých vlastností osob a věcí a přikládání dobrých vlastností tam, kde ve skutečnosti nejsou, takže pak na těchto lidech a věcech lpíme v domnění, že nám přinesou skutečné štěstí. Když věci nefungují tak, jak jsme očekávali či jak jsme si přáli, nebo když něco překáží našemu štěstí, začneme se zlobit. Tyto tři základní rušivé postoje - nevědomost, lpění a hněv vedou k celé řadě dalších, jako jsou žárlivost, pýcha a zášť. Tyto postoje nás pak 12
motivují jednat, mluvit nebo myi a tím ovlivňují to, co budeme zaž Z cyklu znovuzrození se můž< jící si prázdnotu a uvědomující s kém uvědomění si toho, že neex druhých lidí ani čehokoli, co exii nevědomost, rušivé postoje, neg, informací, tím tedy i činy vytvái zývá nirvána. Všechny bytosti n valého štěstí.
Co jsou to tři klenoty? Co to znamená přijmout útočišti
Tri klenoty jsou Buddha, dharm ode všech nečistot, rušivých post také rozvinul všechny dobré vla a soucit, hluboká moudrost a sel ření", které nás drží stranou od I učení a jeho praktikování vede bytostmi, které získaly přímé ne ale také někdy označuje společi tato sangha není ta, u níž hledá1 Náš vztah ke třem klenoti1m dá pomoc u lékaře, léku a zdra vých okolností ve svém životě. nu našich obtíží a předepisuje p lékem, který vyléčí naše problén
udeme schopni druhým nejúčinněji 1drost, která chápe pravou podstatu :hny falešné projekce.
trvalého štěstí pro sebe a další bytos:, koloběhu neustále se opakujících :ě. Rodíme se a umíráme díky vlivu ~ných činů (karma). I když všichni ychom získali věci, které nám dělají ,pokojen. A i když všichni toužíme aši cestu bez našeho přičinění. Lidé ,rých věcí, ale když s nimi mluvíme to svých problémech. My všichni, l kteří jsme se buddhy ještě nestali, :o „vnímající bytosti". vědomost: nerozumíme tomu, kdo 1í jevy. Nevědomi si své vlastní neci okolo nás a my sami existujeme. tko kdyby všichni a všechno mělo tezávisle, samo o sobě. Tím vzniká vlastností osob a věcí a přikládání ejsou, takže pak na těchto lidech :utečné štěstí. Když věci nefungují ::> když něco překáží našemu štěstí, ;toje - nevědomost, lpění a hněv pýcha a zášť. Tyto postoje nás pak
motivují jednat, mluvit nebo myslet. Takové činy zanechají otisky v naší mysli, a tím ovlivňují to, co budeme zažívat v budoucnosti. Z cyklu znovuzrození se můžeme osvobodit, získáme-li moudrost uvědomu jící si prázdnotu a uvědomující si „ne-já". Tato moudrost je založena na hlubokém uvědomění si toho, že neexistuje pevná a nezávislá podstata nás samých, druhých lidí ani čehokoli, co existuje. Tímto uvědoměním odstraníme veškerou nevědomost, rušivé postoje, negativní emoce a zastavíme příjem všech mylných informací, tím tedy i činy vytvářející negativní karmu. Stav osvobození se nazývá nirvána. Všechny bytosti mají potenciál dosáhnout osvobození, stavu trvalého štěstí.
Co jsou to tři klenoty? Co to znamená přijmout útočiště u tří klenotů? Tri klenoty jsou Buddha, dharma a sangha. Buddha je ten, kdo očistil svou mysl ode všech nečistot, rušivých postojů, negativních emocí a jejich zárodků. Buddha také rozvinul všechny dobré vlastnosti, jako jsou například nepodmíněná láska a soucit, hluboká moudrost a schopnost vést druhé. Dharma je „preventivní opatření", které nás drží stranou od problémů a utrpení. Dharma zahrnuje Buddhovo učení a jeho praktikování vede k prospěšnému stavu mysli. Sangha je tvořena bytostmi, které získaly přímé nepojmové chápání skutečnosti. Slovem sangha se ale také někdy označuje společenství lidí, kteří praktikují Buddhovo učení, ale tato sangha není ta, u níž hledáme útočiště, jde pouze o zvykové označení. Náš vztah ke třem klenotům je podobný stavu nemocného člověka, který hledá pomoc u lékaře, léku a zdravotních sester. Trpíme vlivem různých neuspokojivých okolností ve svém životě. Buddha je jako lékař, který správně stanoví příči nu našich obtíží a předepisuje příslušný lék. Dharma je naše skutečné útočiště, je lékem, který vyléčí naše problémy a jejich příčiny. A díky pomoci, které se nám na
-j-
THUBTEN CHODRONOVÁ
BUDDHISMUS PRO ZACATECNIKY v
,
v
,
V OTÁZKÁCH A ODPOVEDÍCH
Z anglického originálu Buddhismjor Beg;inners vydaného nakladatelstvím Snow Lion Publications v New Yorku přeložila Dora Lukášová Odborná spolupráce Luboš Bělka Odpovědná redaktorka Zuzana Voráčová Obálka, typografie a sazba Bohdan Lukáš
Vydalo nakladatelství Barrister & Principal Fišova 15 602 00 Brno tel.: 545 211 015 e-mail: nakladatelstvi@Jbarrister.cz www.barrister.cz Brno 2017 První vydání Doporučená prodejní cena 249 ISBN 978-80-7364-053-8
Kč
Buddhismus pro začátečníky je kniha, která původně vzešla z nejčastějších dotazů, se kterými se autorka při své letité výuce setkávala, a to jak na Východě, kde je buddhismus tradičním náboženstvím, tak i na Západě. Buddhismus pro začátečníky je knihou nejen pro ty, kteří se teprve začínají o buddhismus zajímat, ale i pro ty, kteří jsou již na cestě a potřebovali by systematičtější poučení ohledně některých témat. Kniha je uspořádána do 21 kapitol. V každé kapitole autorka odpovídá na nejčastěji kladené otázky v rámci daného tématu. Naleznete zde jak kapitoly zabývající se klasickými buddhistickými tématy, jako jsou karma, meditace a podobně, tak kapitoly, které se zabývají např. vědou a znovuzrozením, emocemi v našem každodenním životě, dharmou a sociálním aktivismem.
Na otázky autorka odpovídá jednoduchým a srozumitelným jazykem, aby pomohla čtenářům porozumět daným tématům a zároveň je navedla k tomu, jak mohou jednotlivé buddhistické principy vnést do svého každodenního života. Na knihu lze tedy nahlížet i jako na příručku, která radí, jak vést mírumilovnější, ohleduplnější a spokojenější život, aniž by se člověk hned musel stát buddhistou.
,Jsem šťastný, že znám knihu Buddhismus pro začátečníky. od Tlmbten 1áto kniha je napsána především pro ry, kteří chtějí porozumět základním principům a zac1enitje do svých životů." - Jeho Svatost čtrnáctý dalajlama Thubten Chodronová je od roku 1977 buddhistickou mniškou, je přímou žačkou dalajlamy a dalších známých učitelů, jako jsou například Cenžab Serkong Rinpočhe a Zopa Rinpočhe, a také dalších tibetských mistrů. Chodronová zdůrazňuje praktické uplatnění Buddhova učení v každodenním životě. A díky tomu, že sama pochází ze Západu, umí velmi dobře vyložit Buddhovo učení právě lidem ze Západu. Je známá svým vřelým, humorným a přehledným přístupem k učení. Přednáší po celém světě, propaguje dialog mezi náboženstvími.
, ,
'
I I
www.protibet.cz /
www.barriscer.cz
'\
ltl'"""T PRINCIPAL& , ,,.,,, ••,,,, Dopo ru čen á
cena: 245
Kč