Z cyklu Průpovídky
a 111 A
Co rádi nemáme, to dělat nemůžeme, ať každý dělá, čeho schopen je. Když nadaný i prostý si to k srdci vezme, umění to pak jenom prospěje.
a 113 A
a
Kdekoli jsi, hodina kterákoli pro vznik tvé básně kouzlo má, jen řekneš-li vlastními slovy, cos viděl svýma očima.
a 114 A
a
Chcete-li křemen v čisté zlato vsadit, to vaše věc je, nemohu vám radit. Já, idealista oddaný snům, dám přednost drahým kamenům.
a 115 A
a
Škola života „Co učí život? Stručně, čile mi pověz, co mám znáti.“ Vzdávej se toho, co ti milé, přijímej, co tě trápí.
a 116 A
a
Volební heslo Jen správné ctít, špatnému bránit, obtížné stále konat, krásné si zamilovat.
a 117 A
a
Co je třeba S lehkým srdcem snášej svoje břímě, cvič se v smíchu, žádný pláč. Dbej, ať v tobě vlastní radost dříme, od světa se žádné nedočkáš.
a 118 A
a
Přátelé „Přátel v nouzi“ máme habaděj, kdekdo tváří se jak dobroděj. Opravdový přítel jenom ten je, kdo ti bez závisti štěstí přeje.
a 119 A
a
Pevná půda Kdo na jiné se obrací, pod tím se svět jen kymácí. Kdo spoléhá na sebe sama, má pevnou půdu pod nohama.
a 120 A
a
Odvaha ke zbabělosti Házejí flintu do žita bez studu, bez lítosti. Kde lidé berou odvahu k té děsné zbabělosti!
a 121 A
a
Hlava a srdce Když srdce s hlavou ve sporu je, srdce vše vždycky vyřeší. Chudák hlava pak ustupuje, z těch dvou je přece chytřejší.
a 122 A
a