TOM A MATT OLDFIELDOVI
Dále bych rád poděkoval přátelům, díky kterým se mi během dlouhých hodin strávených před monitorem notebooku podařilo nezešílet. Pangu, Wille, Millsi, Dougu, Johne, Charlie – společný smích a společně vypité hrnky kávy se vždycky cení. Bratrovi jsem už poděkoval, kromě něj ale cítím velký vděk i vůči zbytku své rodiny, zejména vůči Melisse, Noahovi a samozřejmě také vůči mámě a tátovi. Svým rodičům vděčím za své největší vášně: fotbal a knihy. Jsou mi skutečným vzorem ve všem, co dělám. A nakonec – tohle celé bych nikdy nedokázal bez podpory a pochopení, které mi během dlouhých víkendů plných práce poskytovala Iona. Posílám spoustu lásky.
KAPITOLA 1 Mistr Francie MUŽSTVU PARIS SAINT-GERMAIN scházelo k tomu, aby se poprvé po téměř dvaceti letech stalo mistrem Francie, poslední vítězství. Mladší hráči byli velmi nervózní, ale naštěstí je vedl někdo, kdo věděl o tom, co je to být pod tlakem, první i poslední. „Věříte mi?“ zeptal se Zlatan trenéra Carla Ancelottiho přede všemi v šatně těsně před výkopem. „Samozřejmě,“ odpověděl Ancelotti. Zlatan byl nejlepší střelec v lize a svými góly PSG neustále zachraňoval. „Tak se uklidněte!“ řekl mu Zlatan. „Tenhle titul vyhrajeme, slibuju.“ 11
TOM A MATT OLDFIELDOVI
ZLATAN IBRAHIMOVIĆ: RUDÝ ĎÁBEL
Už od doby, kdy jako malý chlapec vyrůstal v drsné čtvrti Rosengård ve švédském Malmö, míval Zlatan velkou sebedůvěru. Pokud se měl stát nejlepším, musel sám věřit, že je nejlepší. Od slavného boxera Muhammada Aliho se naučil, že kromě slov jsou třeba také činy. Pokud Zlatan řekl, že PSG vyhraje ligu, měl také v úmyslu zajistit, že se to doopravdy stane. PSG hráli venku, na hřišti Lyonu, který s nimi soupeřil o titul. Lyonští hráči i fanoušci zoufale toužili zabránit Zlatanovi a jeho spoluhráčům ve vítězství v lize na vlastním hřišti. Zastavit Zlatana ale nebylo jednoduché. Ve skutečnosti to bylo přímo nemožné. Byl vysoký, rychlý, silný, šikovný a byl dobrý střelec – měl všechno, co bylo třeba. V samém počátku zápasu zachytil jeho střelu obránce na brankové čáře. „Nevzdávejte to!“ povzbuzoval své spoluhráče. „Ono to tam padne!“ V druhé půli Zlatan získal míč a rozběhl se s ním vpřed. Předal balón obrannému záložníkovi Thiagu Mottovi a lyonští obránci očekávali narážečku. Zlatan pro ně představoval nebezpečí, a tak se rozběhli k němu a ponechali spoustu
prostoru ke střele jeho parťákovi Jérémymu Ménezovi. Thiago přihrál Jérémymu a ten se trefil do spodní části branky. Góóóóóóóóóóóóóóllllllllllllllll!!!!!!!!!!!!! Dostat se do vedení byla taková úleva! Hráči PSG se navzájem objímali, věděli ale, že ještě není konec. Zlatan si uvědomoval, že o své klíčové asistenci nesmí moc přemýšlet – bylo nutné se ujistit, že všichni zůstanou soustředění. „Už je před námi jen půlhodinka, kluci – soustřeďte se!“ Hráči PSG svého hvězdného útočníka vždycky poslouchali. Při finálovém hvizdu skákali radostí. Zlatan udělal to, co na začátku sezóny slíbil – pomohl PSG vyhrát ligu. Celý tým se seběhl na hřišti začal tancovat. Championes, championes, olé olé olé! Rozběhli se k fanouškům PSG, aby jim potleskem poděkovali za podporu, kterou týmu po celou sezónu poskytovali. Zlatan nikdy nezapomněl, jaké má štěstí, že může hrát svůj milovaný fotbal před tisíci lidí, kteří ho zbožňují. Měl obrovskou radost, že pro fanoušky získal pohár. Hráči hodili do davu svá trička a oblékli si nová
12
13
TOM A MATT OLDFIELDOVI
ZLATAN IBRAHIMOVIĆ: RUDÝ ĎÁBEL
Už od doby, kdy jako malý chlapec vyrůstal v drsné čtvrti Rosengård ve švédském Malmö, míval Zlatan velkou sebedůvěru. Pokud se měl stát nejlepším, musel sám věřit, že je nejlepší. Od slavného boxera Muhammada Aliho se naučil, že kromě slov jsou třeba také činy. Pokud Zlatan řekl, že PSG vyhraje ligu, měl také v úmyslu zajistit, že se to doopravdy stane. PSG hráli venku, na hřišti Lyonu, který s nimi soupeřil o titul. Lyonští hráči i fanoušci zoufale toužili zabránit Zlatanovi a jeho spoluhráčům ve vítězství v lize na vlastním hřišti. Zastavit Zlatana ale nebylo jednoduché. Ve skutečnosti to bylo přímo nemožné. Byl vysoký, rychlý, silný, šikovný a byl dobrý střelec – měl všechno, co bylo třeba. V samém počátku zápasu zachytil jeho střelu obránce na brankové čáře. „Nevzdávejte to!“ povzbuzoval své spoluhráče. „Ono to tam padne!“ V druhé půli Zlatan získal míč a rozběhl se s ním vpřed. Předal balón obrannému záložníkovi Thiagu Mottovi a lyonští obránci očekávali narážečku. Zlatan pro ně představoval nebezpečí, a tak se rozběhli k němu a ponechali spoustu
prostoru ke střele jeho parťákovi Jérémymu Ménezovi. Thiago přihrál Jérémymu a ten se trefil do spodní části branky. Góóóóóóóóóóóóóóllllllllllllllll!!!!!!!!!!!!! Dostat se do vedení byla taková úleva! Hráči PSG se navzájem objímali, věděli ale, že ještě není konec. Zlatan si uvědomoval, že o své klíčové asistenci nesmí moc přemýšlet – bylo nutné se ujistit, že všichni zůstanou soustředění. „Už je před námi jen půlhodinka, kluci – soustřeďte se!“ Hráči PSG svého hvězdného útočníka vždycky poslouchali. Při finálovém hvizdu skákali radostí. Zlatan udělal to, co na začátku sezóny slíbil – pomohl PSG vyhrát ligu. Celý tým se seběhl na hřišti začal tancovat. Championes, championes, olé olé olé! Rozběhli se k fanouškům PSG, aby jim potleskem poděkovali za podporu, kterou týmu po celou sezónu poskytovali. Zlatan nikdy nezapomněl, jaké má štěstí, že může hrát svůj milovaný fotbal před tisíci lidí, kteří ho zbožňují. Měl obrovskou radost, že pro fanoušky získal pohár. Hráči hodili do davu svá trička a oblékli si nová
12
13
TOM A MATT OLDFIELDOVI
ZLATAN IBRAHIMOVIĆ: RUDÝ ĎÁBEL
s nápisem „Paříž jsou mistři“. Přes svůj elegantní oblek si ho navlékl dokonce i Ancelotti. Zlatan za dohledu televizních kamer zařval jako lev. Šlo o jeho desátý ligový titul v průběhu pouhých dvanácti let, ale vítězství se mu nikdy neomrzela. Byl to ten nejlepší pocit na světě. Byl to důvod, proč každý den stále tak tvrdě pracoval při trénincích, proč se učil nové triky a vylepšoval své schopnosti. Nenáviděl prohry a miloval trofeje. Byla to jedna z jeho nejlepších sezón. Byl nejlepším prvoligovým střelcem a také Hráčem roku. „Zase jsme vyhráli ligu!“ křikl na Maxwella. Byli nejlepšími přáteli a společně hráli v Ajaxu, v Interu Milán, v Barceloně i v PSG. Ve čtyřech různých klubech v Holandsku, Itálii, Španělsku a teď ve Francii vyhrávali jeden pohár za druhým. „Pamatuješ, jak jsem nastoupil do Ajaxu a neměl jsem žádné peníze?“ řekl Zlatan s rukou kolem kamarádových ramen. Maxwell se zasmál. „Jasně, musel jsem ti každý večer dělat večeři. Byl jsi tehdy vážně arogantní kluk – měl jsi spoustu nepřátel!“ Od doby, kdy byl malým a rozhněvaným pouličním hráčem fotbalu, který žil v nebezpečné čás-
ti Malmö, Zlatan urazil dlouhou cestu. Ohromný talent měl vždy, ale aby se mohl stát superhvězdou, musel si projít řadou důležitých lekcí. „Byl jsem jiný a jim se to nelíbilo,“ bránil se Zlatan. Nějakou chvíli mu trvalo, než přišel na to, jak svou zvláštní osobnost co nejlépe využít na hřišti. V době, kdy hrál za Ajax, postupně ovládl svůj temperament. Stal se týmovějším hráčem a soustředil se na střílení gólů, místo aby se jen předváděl. Teď, v PSG, mu bylo třicet, byl vysoký, zručný a byl útočníkem světové třídy a vůdčí postavou na hřišti. Stal se nejúspěšnějším střelcem Švédska a nejdražším hráčem všech dob. Jeho jméno znal každý. Zlatan! Zlatan! Zlatan! Byla to cesta plná dramatických zvratů a dobrodružství a Zlatan si užíval každou její minutu. Maxwell, Mino, Mourinho, Helena, jeho otec – byla tu spousta lidí, kteří mu pomohli dosáhnout snu. „Od té chvíle jsi hodně dospěl,“ připustil Maxwell. „Já vím, ale pořád ještě jsem kluk z Rosengårdu!“ odpověděl mu Zlatan s širokým úsměvem na tváři.
14
TOM A MATT OLDFIELDOVI
ZLATAN IBRAHIMOVIĆ: RUDÝ ĎÁBEL
s nápisem „Paříž jsou mistři“. Přes svůj elegantní oblek si ho navlékl dokonce i Ancelotti. Zlatan za dohledu televizních kamer zařval jako lev. Šlo o jeho desátý ligový titul v průběhu pouhých dvanácti let, ale vítězství se mu nikdy neomrzela. Byl to ten nejlepší pocit na světě. Byl to důvod, proč každý den stále tak tvrdě pracoval při trénincích, proč se učil nové triky a vylepšoval své schopnosti. Nenáviděl prohry a miloval trofeje. Byla to jedna z jeho nejlepších sezón. Byl nejlepším prvoligovým střelcem a také Hráčem roku. „Zase jsme vyhráli ligu!“ křikl na Maxwella. Byli nejlepšími přáteli a společně hráli v Ajaxu, v Interu Milán, v Barceloně i v PSG. Ve čtyřech různých klubech v Holandsku, Itálii, Španělsku a teď ve Francii vyhrávali jeden pohár za druhým. „Pamatuješ, jak jsem nastoupil do Ajaxu a neměl jsem žádné peníze?“ řekl Zlatan s rukou kolem kamarádových ramen. Maxwell se zasmál. „Jasně, musel jsem ti každý večer dělat večeři. Byl jsi tehdy vážně arogantní kluk – měl jsi spoustu nepřátel!“ Od doby, kdy byl malým a rozhněvaným pouličním hráčem fotbalu, který žil v nebezpečné čás-
ti Malmö, Zlatan urazil dlouhou cestu. Ohromný talent měl vždy, ale aby se mohl stát superhvězdou, musel si projít řadou důležitých lekcí. „Byl jsem jiný a jim se to nelíbilo,“ bránil se Zlatan. Nějakou chvíli mu trvalo, než přišel na to, jak svou zvláštní osobnost co nejlépe využít na hřišti. V době, kdy hrál za Ajax, postupně ovládl svůj temperament. Stal se týmovějším hráčem a soustředil se na střílení gólů, místo aby se jen předváděl. Teď, v PSG, mu bylo třicet, byl vysoký, zručný a byl útočníkem světové třídy a vůdčí postavou na hřišti. Stal se nejúspěšnějším střelcem Švédska a nejdražším hráčem všech dob. Jeho jméno znal každý. Zlatan! Zlatan! Zlatan! Byla to cesta plná dramatických zvratů a dobrodružství a Zlatan si užíval každou její minutu. Maxwell, Mino, Mourinho, Helena, jeho otec – byla tu spousta lidí, kteří mu pomohli dosáhnout snu. „Od té chvíle jsi hodně dospěl,“ připustil Maxwell. „Já vím, ale pořád ještě jsem kluk z Rosengårdu!“ odpověděl mu Zlatan s širokým úsměvem na tváři.
14