0280238

~

VACLAV

UHER.

Mamka se stavila na skleničku vína a při té příležitosti mi zalila kaktus. Dal jsem jí přečíst pár svých příspěvků a zeptal se, co si o nich myslí. Je dost sečtělá, takže její názor je pro mě podstatný. Mamka: ,,Já myslim, že je to ztráta času ..." Já: ,,Ale lidi řikaj, ať napíšu knihu..." Mamka: ,,Ale prosimtě, vždyť by si jí nekoupili ani ty, co ti řikaj, abys jí napsal."

2

Jsem kluk z podlesí. Stojím u rybníka plného smějíc dětí. Smějí se mně! Moc se stydím. ,,No, ukaž svaly, jei ještě víc ukaž svaly," povídá táta a drží v ruce foťák. I co můžu, aby táta měl radost a já abych byl vložen do ného alba. Je mi 6 let a jsem malý svalovec. Nejsem sám, mám ještě bratra a sestru. Bydlíme ním patře nádražní budovy. Naši jsou výpravčí. Kdy~ usínám, poslouchám nákladní vlaky, jak projíždějí s Na stropě sleduji stíny vagónů a počítám je. Je m a jsem malý nádražák. V nejistém očekávání a bojovném postoji stoj břehu Atlantického oceánu. Za okamžik budu čelit ské vlně. Vidím, jak se na mě řítí, ale nebojím se. Táta kem na krku stojí opodál. Před chvílí mi řekl: ,,Běž, · neboj se, postav se tam, a až ta vlna práskne o skálu, pryč." Je mi 10 let a jsem dobrý plavec. Hodně taky pracuju. Moc pracuju. Protože táta p Klid je jen v kuchyni s maminkou. Ale nejsem v tor mám ještě bratra a sestru. Všichni pracujeme. Zal číme, včelaříme, kaktusaříme. Kácíme stromy, nosím{ štípáme špalky. Ani na fotbal není čas. Chtěl bych : kácet stromy jako táta. Já bych jen tak řezal a ost, nosili a štípali. Je mi 14 a jsem malý dřevorubec. Je léto. Ptáci zpívají. Stojím uprostřed svého pokc nohou mám vytoužený snowboard. Skláním se k jako k posvátnému bůžku a hladím ho po čele. N 3

:ika se stavila na skleničku vína a při té příležitosti mi a kaktus. Dal jsem jí přečíst pár svých příspěvků a zeptal o si o nich myslí. Je dost sečtělá, takže její názor je pro >odstatný. famka: "Já myslim, že je to ztráta času..." á: ,,Ale lidi řikaj, ať napíšu knihu ..." famka: ,,Ale prosimtě, vždyť by si jí nekoupili ani ty, co {aj, abys jí napsal."

2

Jsem kluk z podlesí. Stojím u rybníka plného smějících se dětí. Smějí se mně! Moc se stydím. ,,No, ukaž svaly, ještě víc, ještě víc ukaž svaly," povídá táta a drží v ruce foťák. Dělám, co můžu, aby táta měl radost a já abych byl vložen do rodinného alba. Je mi 6 let a jsem malý svalovec. Nejsem sám, mám ještě bratra a sestru. Bydlíme v prvním patře nádražní budovy. Naši jsou výpravčí. Když večer usínám, poslouchám nákladní vlaky, jak projíždějí stanicí. Na stropě sleduji stíny vagónů a počítám je. Je mi 8 let a jsem malý nádražák. V nejistém očekávání a bojovném postoji stojím na břehu Atlantického oceánu. Za okamžik budu čelit obrovské vlně. Vidím, jak se na mě řítí, ale nebojím se. Táta s foťá­ kem na krku stojí opodál. Před chvílí mi řekl: ,,Běž, Vendo, neboj se, postav se tam, a až ta vlna práskne o skálu, utíkej pryč." Je mi 10 let a jsem dobrý plavec. Hodně taky pracuju. Moc pracuju. Protože táta pracuje. Klid je jen v kuchyni s maminkou. Ale nejsem v tom sám, mám ještě bratra a sestru. Všichni pracujeme. Zahradničíme, včelaříme, kaktusaříme. Kácíme stromy, nosíme klády, štípáme špalky. Ani na fotbal není čas. Chtěl bych jednou kácet stromy jako táta. Já bych jen tak řezal a ostatní by nosili a štípali. Je mi 14 a jsem malý dřevorubec. Je léto. Ptáci zpívají. Stojím uprostřed svého pokoje a na nohou mám vytoužený snowboard. Skláním se k němu jako k posvátnému bůžku a hladím ho po čele. Nemůžu 3

se dočkat, až bude zima. Zaujímám postoj jako při sjezdu a zavírám oči. Vidím se na horském hřebeni, někde těsně pod Mont Blancem, a spouštím se dolů. Jízda mi jde nádherně. Přesně tak, jak chci a umím. Řítím se hluboko do údolí. Skáču a točím se ve vzduchu. Pod prknem mi práší sníh. Chtěl bych žít někde na severu, v zimě a na sněhu. Celý další život už jen se snowboardem na nohou. Je mi 16 let a jsem snowboarďák. Jezdím vlakem do křivoklátských lesů. Opravdu se učím být dřevorubcem. Řežu motorovou pilou a kácím jeden strom za druhým. Sedím v koruně jednoho z posledních, které jsem ještě nestačil pokácet, odpočívám a sním o snowboardu. Zavírám oči. Balím si batoh. Mám v něm všechno zimní rukavice, kalhoty, boty, čepici, brejle, peníze na vlek a ty nejlepší plány do života. Až přijde zima, bude to jízda. Je mi 17 a půl a jsem snílek. Ze snu mě probudil nepříjemný zvuk praskající větve. Padám. Koruna stromu se ode mě víc a víc vzdaluje. Ležím. Nehýbu se. Vůbec. Jak to, že se nehýbu? Volám tátu, jako by měl být někde poblíž. Najednou ho vidím nad sebou. Sklání se a mračí. Ne, není to táta. Je to jakýsi cizí pán v bílém plášti. Nemohu mluvit, ani sám dýchat. Ptáci spíš pípají, než že by zpívali. Nejsou to ptáci. Jsou to nějaké přístroje. Je mi 18 let a jsem v nesnázích. Už neležím. Sedím. Všude kolem je bílo. Žádný sníh a žádné hory. Jsou to zdi. Vidím, že mi z trupu vyrašily jakési dvě ploutve. Jsou to mé ruce. Takové jiné, zvláštní. Mé prsty se nehýbou. Prohlížím si je jako nějaký cizí předmět. Koukám pod sebe a vidím čtyři pevná kruhovitá tělesa. Nejsou to tělesa, ani kroužky, jsou to obyčejná kolečka. Vozíček. .. 4

Vidím své skrčené nohy a hledám snowboard. Kd tu byl. Vedle sebe vidím batoh. Je plný zimního čení - koukají z něj rukavice, kalhoty, boty, čepice, a prachy na vlek. To jsou mé plány na život. To by plány na život. Naštěstí v tom nejsem sám. Mám ješt tra a sestru. Usínám a opět se probouzím. Svítí sluníčko a je teplo. Všichni kolem mě jeu vozíčku. Jsem tu cizí a neznám to tu. Neumím místní a neovládám zdejší zvyky. Snažím si s někým vymě1 zatracené zimní hadry za něco letního, ale je to těžk povídání o krásách snowboardu nikoho nezajímá.. 19 let a jsem tu cizí. Jsem bledý, ustrašený, čerstvý poúrazák. Sedím a či až to rozchodím. Určitě to rozchodím. Snowboard vyměňovat nebudu. Na vozíku proti mně jede starší Vrásčité čelo má opálené, shrbenými zády a mozoln dlaněmi se opírá do obručí svého vozíku. Vypadá, ja s ním byl srostlý. Projíždí kolem mě a říká: ,,Tak co jdeš na jedno?" Nemyslím si, že bych měl, ale jdu. Třeba si tam se někdo vymění ty zimní hadry. Batoh beru s sebou.

Teď

V hospodě jsou samí vozíčkáři. Říkají mi: ,,Prvních deset let je nejhorších, pak si neš ..." „Vykašli se na snowboard, ten s námi potřebovat deš ..." Pijeme piva a panáky. Hodně se toho vypilo. Dorr ťuji, že nemám svůj batoh. Kde jsem ho jen...? Je mi a už nejsem snowboardista.

s

ločkat, až bude zima. Zaujímám postoj jako při sjezdu 1vírám oči. Vidím se na horském hřebeni, někde těsně Mont Blancem, a spouštím se dolů. Jízda mi jde nád1ě. Přesně tak, jak chci a umím. Řítím se hluboko do lí. Skáču a točím se ve vzduchu. Pod prknem mi práší t. Chtěl bych žít někde na severu, v zimě a na sněhu. r další život už jen se snowboardem na nohou. Je mi !t a jsem snowboarďák. lezdím vlakem do křivoklátských lesů. Opravdu se učím dřevorubcem. Řežu motorovou pilou a kácím jeden ,m za druhým. Sedím v koruně jednoho z posledních, ·é jsem ještě nestačil pokácet, odpočívám a sním o snowrdu. Zavírám oči. Balím si batoh. Mám v něm všechno ní rukavice, kalhoty, boty, čepici, brejle, peníze na vlek nejlepší plány do života. Až přijde zima, bude to jízda. rii 17 a půl a jsem snílek. ~e snu mě probudil nepříjemný zvuk praskající větve. ám. Koruna stromu se ode mě víc a víc vzdaluje. Ležím. 1ýbu se. Vůbec. Jak to, že se nehýbu? Volám tátu, jako by být někde poblíž. Najednou ho vidím nad sebou. Sklání 1mračí. Ne, není to táta. Je to jakýsi cizí pán v bílém :ti. Nemohu mluvit, ani sám dýchat. Ptáci spíš pípají, že by zpívali. Nejsou to ptáci. Jsou to nějaké přístroje. rii 18 let a jsem v nesnázích. Jž neležím. Sedím. Všude kolem je bílo. Žádný sníh dné hory. Jsou to zdi. Vidím, že mi z trupu vyrašily jakési ploutve. Jsou to mé ruce. Takové jiné, zvláštní. Mé prsty tehýbou. Prohlížím si je jako nějaký cizí předmět. Koul pod sebe a vidím čtyři pevná kruhovitá tělesa. Nejsou ělesa, ani kroužky, jsou to obyčejná kolečka. Vozíček. ..

4

Vidím své skrčené nohy a hledám snowboard. Kde je? tu byl. Vedle sebe vidím batoh. Je plný zimního oblečení - koukají z něj rukavice, kalhoty, boty, čepice, brejle a prachy na vlek. To jsou mé plány na život. To byly mé plány na život. Naštěstí v tom nejsem sám. Mám ještě bratra a sestru. Usínám a opět se probouzím. Svítí sluníčko a je teplo. Všichni kolem mě jezdí na vozíčku. Jsem tu cizí a neznám to tu. Neumím místní jazyk a neovládám zdejší zvyky. Snažím si s někým vyměnit ty zatracené zimní hadry za něco letního, ale je to těžké. Mé povídání o krásách snowboardu nikoho nezajímá. Je mi 19 let a jsem tu cizí. Jsem bledý, ustrašený, čerstvý poúrazák. Sedím a čekám, až to rozchodím. Určitě to rozchodím. Snowboard zatím vyměňovat nebudu. Na vozíku proti mně jede starší muž. Vrásčité čelo má opálené, shrbenými zády a mozolnatými dlaněmi se opírá do obručí svého vozíku. Vypadá, jako by s ním byl srostlý. Projíždí kolem mě a říká: "Tak co, vole, jdeš na jedno?" Nemyslím si, že bych měl, ale jdu. Třeba si tam se mnou někdo vymění ty zimní hadry. Batoh beru s sebou. Teď

V hospodě jsou samí vozíčkáři. Říkají mi: "Prvních deset let je nejhorších, pak si zvykneš ..." "Vykašli se na snowboard, ten s námi potřebovat nebudeš ..." Pijeme piva a panáky. Hodně se toho vypilo. Doma zjišťuji, že nemám svůj batoh. Kde jsem ho jen... ? Je mi 20 let a už nejsem snowboardista.

s

Můj vozíček. Ačkoliv

spolu chodíme už od střední, pořád se držíme za ruce. Nestydíme se před sebou prdět a doma chováme bažanty. Chodili jsme spolu na stejnou školu, a dokonce i dnes spolu děláme ve stejné práci. Hodně cestujeme. Najezdili jsme spolu tisíce kilometrů. Jezdíme po lesích i loukách, po silnicích, cestách, po pěšinkách a stezičkách. A hospoda? To je třetí člen našich výprav. Vozíček nemá rád ježdění jen tak kolem baráku, když mě může provézt kolem celého světa. A tak jsme procestovali celou Andalusii: Malagu, Córdobu, Cádiz. Viděli jsme koridy, kostely, mešity, mnohá procesí i tříkrálové průvody. Ve Španěl­ sku žije sestra a má dva malé kluky, Samíka a Olíka. Mají rádi, když je vozím na klíně. Volají: "Rapido, strejda, rapido!" Ve Španělsku mi říkají »minusvalído" a mně to přijde docela vtipné, zavedl bych to i u nás v rodině. Já bych byl ten minusvalido, brácha jakožto vášnivý chodec by byl valido a ségra, která výtečně běhá, by byla plusvalido. Snowboard jsem vyměnil za plavky a klobouk. Je mi 22 a jsem jezdec. K ruce mi přivázali hůl. Nebyla jen tak ledajaká. Byla to florbalová hůl. V Janských Lázních přede mě postavili míček a řekli: ,,Hraj!" Jeník také začal hrát. I Petr. A tak jsme založili tým. Jmenuje se Snow Wolves. Jezdíme po hřišti, nahráváme si, střílíme, dáváme góly. Začali jsme hrát ligu a jezdit na turnaje. Je to jako tenkrát, když jsem hrál fotbal. Ta radost z týmu se nedá ničím nahradit. Jsem dokonce kapitán reprezentačního družstva a na mistrovství Evropy v Belgii získávám cenu fair play. Pravda, není to sice výkonnostní cena, ale i tak z ní mám velkou radost. Je mi 23 let a jsem hráč florbalu. 6

Žiju v Praze. Každý den jezdím metrem, autobus tramvají. Řidiči mi vyklápějí plošiny, abych s vozíčl mohl najet do vozu. Jezdím do práce i do školy, do d dia, do hospody, na úřady i do lesa. Potkávám mnoho většinu z nich poprvé a naposledy. Nejhezčí úsměv 1 maminky. Učím se žít samostatně ve víru velkoměsta. nejsem v tom sám. Mám tady bratra. Bydlí na Vinohra< a má také dvě malé děti. Holčičky, Lindičku a Lucinku. je vozím na klíně jako ty kluky španělský, jen pomaleji, se nebály. Je mi 27 a jsem Pražan. Mám výročí. Už je to 15 let. Vzpomínám si, j<IB v Hradci, někdy v roce 2002, když mi bylo 18 a byl j v nesnázích, pan doktor po vyšetření zobrazil na m toru mou pochroumanou páteř. Jezdil myší sem a · páteř se otáčela a já si ji prohlížel ze všech stran. Po: jsem na vlastní oči uviděl místo, kde se lámaly dějiny rr života. Setkal jsem se se svou vlastní páteří. Bylo to zvli setkání. Mluvili jsme spolu beze slov. Ona mi převyprá· co se vlastně toho 4. prosince 2001 pod tím stromem s Ukázala mi své tělo, své rány, které jsem jí svým pá způsobil. Klidně a bez skrupulí mi vysvětlila, proč j tak, jak je. Proč už spolu nemůžeme hrát fotbal, ani b po stráni. Pamatuju si, že mi nic nevyčítala. Asi viděl. sám toho mám plné kecky. Naopak. Nakrucovala se p mnou, chlubila se tím, jak jí páni doktoři pěkně zpe boky, a ujišťovala mě, že až to bude jen trochu možné, d se zase do pohybu. No, a od té doby už jsme se nevi Snad se jí daří dobře. Alespoň tak dobře, jako mně teď. Předkládám vám tuto knihu. S vozíčkem jsme tu A teď i vy. Snad vám bude milá. Život na vozíku není h 7

n~ ~

~m:

~l::J<::::JW

Nevím kam jedu ................................... L Nebudete- li ....................................... '

KAPITOLA II. To moje psaní ...................................... 2 Prolog ............................................. 3

KAPITOLA I. Paní Kamča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Máme tu pěkné holky .............................. 14 Jak říkám, no ..................................... 17 Já bych tě zastřelil ................................. 19 Když mu chcípne výtah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Nejraději bych mával každému řidiči . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Filip ....................... .. ..................... 22 Je to dobrák ...................................... 23 Ze srdce do srdce .................................. 24 k 7 Z1Je Jeste mamm a ............................. . ... 26 Mladá stařenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Holub ............................................ 29 Až vás bude někdo nenávidět ....................... 30 Anděl, další stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Dveře se zavírají .................. ... .............. 32 Červený panáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Vozíčkáři by neměli mít zakázáno běhat .............. 34 Já to nejsem ...................................... 35 Rádo se stalo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Nouzové tlačítko ...................... .. .......... 38 Nejhezčí úsměv mají maminky ...................... 39 v..

•

•

•

•

156

Návod pro laiky, jak na lidi s handicapem ............. ' Trpaslíci .......................................... · Kvadrouši ......................................... · Parouši .......................................... . , Déemóčka ........................................ · Vývojové vady ..................................... ' Berličkáři ......................................... , Amputáři ......................................... , Slaběnky ........................................ . Mňoško .......................................... i Jak to je po úraze ................................. . Kdybych žil ve starověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . : Takovej je život . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . . I O pravdě .......................................... i Co dělala před úrazem ............................. . Beseda s mediky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . i Něco málo z lékařské etiky .......................... i Chtěl jsem vědět, co říká on ............... .......... 1 Asistenti ......................................... . Francouz ........................................ . Vozíčkář sám doma ........................ ........ , Sen s celebritou ......... : ......................... ' Do Indie a zpět ........................... ......... ' Sny po úraze ..................................... . Dopis pod polštářem .............................. . Pohledem National Geographic ..................... .

157

Nevím kam jedu ................................... 40 Nebudete-li ....................................... 42

KAPITOLA II.

, moje psaní ...................................... 2 olog ............................................. 3

KAPITOLA I.

ní Kamča . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 ime tu pěkné holky .............................. 14 k říkám, no . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 bych tě zastřelil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 lyž mu chcípne výtah ..... .. ... .... ..... . . .... .. . 19 -jraději bych mával každému řidiči . ..... ....... ... . 21 ip .............. .. ...... .. .... .... .... ..... ... .. 22 to dobrák ...................................... 23 srdce do srdce . ..... .... .... .... ..... ... ..... ... 24 e ještě maminka? ................................ 26 adá stařenka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 ,lub ........... . ... .... ....... ... ..... .. ...... .. 29 vás bude někdo nenávidět . .. .................... 30 děl, další stanice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 eře se zavírají ..... ..... . .. ... ....... ..... . ..... . 32 rvený panáček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 zíčkáři by neměli mít zakázáno běhat .............. 34 to nejsem ...................................... 35 do se stalo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 uzové tlačítko ...... . ...... ... .. ...... ...... ... . 38 jhezčí úsměv mají maminky .... .... ...... .. ..... . 39

156

Návod pro laiky, jak na lidi s handicapem ....... ...... 44 Trpaslíci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Kvadrouši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 Parouši ........................................... 46 Déemóčka ..... ...... . ..... ... .... .. . ... ....... .. . 47 Vývojové vady ..................................... 48 Berličkáři ......................................... 48 Amputáři ... . .. . ..... . ..... ........ ... . ......... .. 49 Slaběnky ... . .. . ... .......... ... . ............. .... 49 Mňoško . .. .. . .. ..... . .......... ... ... ........... . 50 Jak to je po úraze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Kdybych žil ve starověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Takovej je život. ................................... 54 O pravdě . ... .... .................. .. .. ............ 56 Co dělala před úrazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Beseda s mediky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Něco málo z lékařské etiky ....... ............ ... .. .. 60 Chtěl jsem vědět, co říká on ......................... 62 Asistenti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Francouz ..... .. ..... . ... .......... ... .... . ... .... 67 Vozíčkář sám doma ................................ 68 Sen s celebritou . . ...... ..... . ........... ...... .... 69 Do Indie a zpět . . ... .......... ...... . ..... ........ . 70 Sny po úraze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Dopis pod polštářem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Pohledem National Geographic ...................... 74

157

Měla přijít návštěva, pro kterou stálo za to uklízet . . . .

75

Je to mazánek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stojí u okna a mlčí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jarní vozíčkář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Na Růžku ........................................ U trpaslíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

78

80 82 83 84

KAPITOLA III. Táta ............................................. Máma ... ... ..... ..... .......... ... ......... ..... Babička ............................ ........ .... .. Nakousnutý chleba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dokořán.........................................

Platonická láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výročí snímků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tonda .. ...... ... .... .......... ..... ...... .......

86 87

89 90 91 92 93 93

KAPITOLA IV. Slapy ............................................ Na Brutus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pompadůrka ..................................... Petr a Ivona ... ..... ..... ......... ...... .. ........ Vltava ........................................... Nejlepší jsou dobrovolní hasiči ..................... Trapartment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

98 101 102 103 108 110 112

KAPITOLA VI. Za sestrou ...................................... . Kinka ...................................... ..... Místní dědové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bomberos ....................................... . Most přes řeku Guadalquivir ...................... . Ferie ............................................ V Renfe ......... ..................... ......... .. . V Cádizu na nádraží ................. ............. . Atlantik ........................................ . Jak jsem kradl pomeranče ........................ . Synovce vyzvedávám ze školky .................... . Jak dělá pes? ..................................... Na schovávanou .................................. Synovci na mém vozíčku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Baví mě být cizinec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cizí člověk ...................................... . Silvestrovská projížďka ............................ Los petardos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tři králové v Andalusii .......................... .. Cesta domů .................................. ... . Pohádka o písmenkách . .................... ...... .

KAPITOLA V. Když cvalík promluví. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Tajemství velké vizity ............................. 120 Převazovou sanitkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 158

159

: :

.

: : : ·

: :

ěla přijít návštěva, pro kterou stálo za to uklízet. . . .

75

to mazánek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ojí u okna a mlčí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . mí vozíčkář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Růžku .................................. . ..... trpaslíků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

78 80 82 83 84

KAPITOLA III.

ta .............................. . .............. 86 áma .............. .. ........................... 87 bička....................... .. ................. 89 tkousnutý chleba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 >kořán......................................... 91 1tonická láska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 ročí snímků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 nda ....... . ................................... 93

KAPITOLA IV.

lPY · ·· ... · .....•..•.•.......•.....•........•... Brutus ............................. . .......... mpadůrka ............... .. ....... .. .... ... .... :r a Ivona .................. .. ............. ..... :ava ........................................... jlepší jsou dobrovolní hasiči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1partment . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

98 101 102 103 108

KAPITOLA VI. Za sestrou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kinka ........................................... Místní dědové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bomberos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Most přes řeku Guadalquivir . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ferie ............................ . ............... V Renfe .......................................... V Cádizu na nádraží . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Atlantik ........ . ................................ Jak jsem kradl pomeranče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Synovce vyzvedávám ze školky .. .... ............... Jak dělá pes? ..................................... Na schovávanou ............................. .. ... Synovci na mém vozíčku .......................... Baví mě být cizinec .............. . ................ Cizí člověk .......... .. ................. ..... ..... Silvestrovská projížďka ......................... .. . Los petardos . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Tři králové v Andalusii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cesta domů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohádka o písmenkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

110 112

KAPITOLA V.

yž cvalík promluví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 emství velké vizity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 !VOZOVOU sanitkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 158

159

125 129 130 131 133 134 135 136 138 139 141 142 142 144 146 147 148 150 151

152 153

Václav Uher

Zalitý Kaktus Ilustrace David Konopáč Vydala Grada Publishing, a. s., pod značkou COSMOPOLIS U Průhonu 22,170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 6590. publikaci Odpovědná redaktorka Romana Homonická

Návrh obálky, grafická úprava a sazba TypoText, s. r. o. První vydání, Praha 2017 Vytiskl FINIDR, s. r. o., Český Těšín © Grada Publishing, a. s., 2017 Text © Václav Uher, 2017 Ilustrace© David Konopáč, 2017

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné čí elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

ISBN 978-80-271-9780-4 (ePub) ISBN 978-80-271-9779-8 (pdf) ISBN 978-80-271-0575-5 (print)

~

VACLAV

UHER.

Říká se, že život začíná ve třiceti. Ale co když může začít

i jindy a jinak? Třeba v necelých osmnácti letech pádem ze stromu. Nahlédněte do neobyčejného života obyčejného vozíčkáře, který se umí poprat s výzvami a prožívat neuvěřitelná dobrodružství. Nevěříte? Přečtěte si Zalitý kaktus.

Život na vozíku není horší. Je jiný. jiný. Okořeněný humorem. A oproti životu před úrazem má jednu zásadní výhodu ještě nebyl ukončen!

Vášnivě

Grada Publishing, a. s. UPrůhonu22,17000Praha7

I. co

tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz • www.cosmopolis.cz