VIKEND
Obsah Podekovanf ..................................................
9
Dvod ............................................................. 12 Kapitola 1
Rana leta v Nemecku .................................. 15
Kapitola 2
Hitlerovy roky .............................................
Kapitola 3
Emigrace .... .. ........ ................ .. ........ .............. 62
Kapitola 4
Pionyrsky sbor ............................................
Kapitola 5
Vycvik v udemem oddflu ........................... 101
Kapitola 6
Invaze na Sidlii ............................................ 126
Kapitola 7
Otoky uderneh o oddilu ............................. 157
Kapitola 8
Osvobozenf Korfu ........................................ 184
Kapitola 9
Navrat do Frankfurtu ................................ 206
Kapitola 10
Zivot v civilu ................................................ 222
Kapitola 11
Dovetek .. ........... ...... ................... .. .. ............ .. 238
Dodatek 1
Seznam prislusniku oddilu 3. roty
34 79
pi'icleneneneho k 2. brigade komand ······ 241 Dodatek 2
Vycvikove programy 3. roty ...................... 242 Poznamky .................................................... 247 Vyberova bibliografie ................................. 249 Rejsti'fk .... .. .. .. ............... .. .. .. ........... .. .. .. .......... 252
Ovod V kiesle naproti rnne v rodinnem domlu v Hertfordshireu sedi uvolnene pan na sklonku osmdesatky. Jeho laskave, jemne chovani a prusky prizvuk, s nimz peclive vyslovuje kazde anglicke slovo, skryvaji celozivotni pribeh statecnosti. Tvrdi, ze za druhe svetove valky nevykonal nic mimoradneho nebo statecneho. Brzy prichazim na to, ze to urcite neni pravda. Nenarodil se v Anglii; a take se puvodne nejmenoval Colin Anson. Narodil se v Nemecku jako Claus Leopold Octavio Ascher. Po svem pristehovani do Anglie byl jednim z deseti tisic nemeckych uprchliku pred nacismem, kteri pak za druhe svetove valky slouzili V
britske armade.
Za dlouhych hodin, jez jsem stravila rozhovorem s nim, jsem se brzy dozvedela, ze tento citlivy obr ziskal ten nejintenzivnejsf fyzicky vycvik, jaky mohla britska armada poskytnout. Naucil se plnit ukoly, nad nimiz by se vetsina lidf otrasla hruzou. Ale i tak lze pri pohledu na neho jeste po sedesati letech videt, ze statna postava tohoto osmaosmdesatileteho veterana absolvovala vycvik elitnich prepadovych oddilu. V lete 1943 se zucastnil s komandy Kralovske namofui pechoty invaze na Sidlii, pri akci byl vazne zranen, na operacnfm stole zemrel a po pulhodine byl opet oziven. Zotavil sea O devet mesicu pozdeji byl UZ opet odhodlan znovu se pripojit ke sve jednotce, coz take udelal. Potom se podilel na prepadech komanda za nepfatelskymi liniemi i bojich na fronte vpredu. Jeho zakladnou byl jugoslavsky 12
ovoo ostrov Vis, odkud podnikal se svymi druhy utoky na jine ostrovy. Obavat se pri tom nemusel jenom nepritele; komanda nemela nikdy stoprocentnf jistotu, ze s nimi budou mfstnf partyzani zachazet jako se spojenci a nezradf je. Colin se zucastnil invaze do Albanie a nakonec osvobozenf Korfu. Pri mych rozhovorech s Colinem se brzy vynorf silny eticky zaklad, ktery prostupuje vetsinou jeho zivotnfch rozhodnutf. Pochazi ze dvou hlavnich vlivu jeho zivota: otce a vychovy ve Skupine protestantske mladeze. Jeste po desitkach let lze videt, jak hluboce utvarel jeho povahu silny smysl jeho otce pro to, co je spravne a co nespravne. Odhodlanf tohoto muze postavit se proti nacistickemu rezimu a dtisledky, jez mu to prineslo, zanechaly v Colinovi hluboky a trvaly dojem. Na konci valky, kdyz byl v posadce ve Frankfurtu, stanul tento nekdejsi nemecky skolak, ktery Se promenil V prfslusnfka britskeho prepadoveho oddflu, pred moralnim dilematem: ma se pomstft straznemu, ktery zradil jeho otce gestapu? Kdyz jsme se dostali k hovoru o Colinove povalecnem civilnim zivote, zeptala jsem se ho na jeho konfcky. Mohla jsem vsak sama uhadnout, co asi dela byvaly prfslusnik komanda se spoustou charismatu a energie - venuje se letani a stane se plachtarem! Colin patril spolu se svymi druhy k tern, kdo bojovali V opravdove Va.lee, tvrde a nebezpecne valce; Ve valce, Vnfz byl vazne zranen a na bitevnim poli malem zemrel. Dnes nespatruje v tom, ze zasvetil zivot a svobodu krali a sve adoptivni vlasti, nic mimoradneho. Pro neho to byla jeho valka. Bylo jeho povinnostf udelat vsechno, co mohl, pro porazku Hitlera a nacismu. Churchilluv tajny vojak je mimoradny pribeh. 13
KAPITOLA 1
Rana leta v Nemecku Muj drahy pane, kdybyste se byl pied rokem odvazil piedpovedet, ze vase pani dnes porodi zdraveho chlapce, byl bych vam na to iekl: ,Muj drahy pane, jste veliky optimista.'
ato slova fekl berlinsky lekaf Dr. Bokelmann Curtu Ascherovi a tykala se jeho syna Clause Leopolda Octavia Aschera. Bylo to 13. unora 1922 a adresa znela Klinika Dr. Bokelmanna, Augsburgerstrasse 13, Berlin, okres Charlottenburg. Ascherovi bydleli v te dobe na Apostel Paulus Strasse 13, Berlin-Schoneberg. Porod byl malym zazrakem, nebot rok pfedtim byl gynekologicky stav Curtovy manzelky Matyldy takovy, ze moznost porodu bezmala vylucoval. Dne 11. cervna 1922 pokftil zdraveho chlapce v chramu Nejsvetejsi trojice pastor Lahusen, vzdaleny pribuzny Matyldy Ascherove. Jako byvalemu pfedstavenemu nemecke evangelicke cirkve v Nemecku pfezdivalo se mu ,, protestantsky papez". Claus Ascher byl vychovavan jako protestant. Jeho matka byla protestantka, otec Zid. Otcovy zidovske kofeny nebyly az do tficatych let, kdy pfisel v Nemecku k moci Hitler, zadnym problemem. Chlapcova nejranejsi vzpominka pochazela z doby, kdy byl jeste batoletem: sedel v jidelne berlinskeho bytu na koberci, kdyz do mistnosti vesla matka
T
15
CHURCHILLOV TAJNY VOJAK
s nakupnf sffovkou obsahujfcf zlute drevene zavodnf autfcko. Stalo se jeho nejcennejsf hrackou. Jeho detstvi bylo bezpecne a sfastne, prozfval je V pohodlnem prostfedf udrzovanem milujfcimi rodici. Jeho otec se dtil byt predevsfm a hlavne Nemcem, svuj zidovsky ptivod povafoval az za druhotny. Curt Ascher se narodil 12. prosince 1882 v Gla tzu, tehd y malem pruskem okresnim meste v Hornfm Slezsku, dnesnim Klodzku v Polsku. Tam take vyrustal jako jediny syn V Sedmiclenne rodine. Tii sestry byly starsf nez on, tri mladsi. Meho otce proto dost rozrnazlovali. Vzdelani dostal v intematni skole, brzy si oblfbil rychle kone. Z te doby pochazela jeho jizva, ktera se tahla od temene hlavy az po celo. Automobilu nebylo v jeho detstvi koncem devatenacteho a pocatkem dvacateho stoleti jeste mnoho, a tak otec jezdil na dvoukolaku. Jednou jel pfilis rychle a na drsne horske silnici V Krkonoskh nedaleko Glatzu doslo k nehode. Jedno z kol narazilo na velky kamen a vuz se pi'evrhl. Otci rnuseli sesit celo, a kdyz mu ranu sesivali, porad znovu se otvirala. Byl dost hrdy na svou chladnokrevnost a zeptal se doktora, jestli mu tam nemohl prisit nejaky knoflik, kterym by ranu zavi'el (zipy nebyly tehdy jeste vynalezeny).
Curt Ascher mel v Glatzu pivovar a divadlo. Studoval napfed chemii v Breslau (Wrodawi) a na tamnf univerzite patfil k soubojovemu spolku zidovskych studentu. Zidovstf clenove sdruzenf meli tendenci pfitahovat na sebe neumerne vysoky pocet vyzev, takze Curt musel podstoupit fadu souboju, ale pohrdal hrdostf nemeckych studentti na jizvy 18
RANA LtTA V NtMECKU
ze souboju, ktere, jak rikal, prozrazuji jedine to, ze jsou spatni sermiri. Curt nakonec prevzal pivovar v Glatzu. Uspesnost jeho podnikani byla vsak hodne kolisava, i kdyz to nebylo vzdycky jeho vinou. Vetsi pivovary zacaly nicit ty mensi a vyfazovaly je z konkurencniho souperenf. S Curtem to slo od desiti k peti. Byl uz tehdy zenaty s Kate Seidelovou z BerHna. Meli i deem, Clausovu nevlastni sestru Suzanne, narozenou v roce 1910 a o dvanact let starsi nez on. Podnikatelsky zivot byl stale obtiznejsi a V Curtove vztahu k rodicum jeho zeny vyvolaval hodne napetf. Nechteli se za neho financne zarucit a jeho situace byla stale svizelnejsf. Jednou o dost horkem veceru byl na vecirku. Okna byla otevrena, a kdyz uhanela kolem s vyzvanenim brigada mistnfch dobrovolnych hasicu, vyklonil se z okna a zeptal se jednoho z posadky, ktereho znal, kde horf. Uslysel odpoved':,, V pivovaru." Bylo to pfimo v arealu jeho vlastnilio podniku. Podle starych pravidel nebylo mozne drevene budovy pod glatzskou kamennou pevnosti pojistit. Stara vyhlaska zakazovala stavet na predpoli pevnosti budovy, jez by nebylo mozne pro pripad pozaru rychle zlikvidovat. Budovy odpovidajfd tomuto predpisu byly drevene, a proto nepojistitelne. Ohen znicil pivovar i divadlo. Curtova ztrata byla bez ochrany pojistky naprosta a jeho podnik se zhroutil. To jeste vfc zhorsilo jeho uz tak napjate vztahy s manzelkou a jeji rodinou. Kolem roku 1912 se Curt a Kate rozvedli. Curt si nasel zamestnani na ministerstvu zahranici v BerHne a prestehoval se tam. Pozdeji mel byt vyslan do Turecka jako obchodni rada na nemeckem velvyslanectvi, ale tvar Evropy se menila. Zasahla prvni svetova valka z let 1914-18 17
HELEN FRY 0
CHURCHILLUV TAJNYVOJAK Vydalo Vydavatelstvf V{KEND s.r.o., 2017 Z anglickeho originalu German Schoolboy, British Commando vydaneho nakladatelstvim The History Press Ltd., Stroud ptelozil Dusan Zbavitel © 2010 Helen Fry Vydani .lprosti'edkovano literarni agenturou Agence de !'Est Redaktorka Eva Zajickova Sazba Miroslav Hulovec, Vimperk Obalka Studio VVG Tisk Akcent tiskarna Vim perk, s. r. o © Editor Vydavatelstvf VfKE D s.r.o., 2017
ISBN 978-80-7433-184-8 www.vydavatelstvivikend.cz