(odkaz) tajuplná, elitář odnož druidů (odkaz). V lidové představivosti byli e. nadáni magickou mocí a nadlidskou energií, umožňující jim zápolit se zlými duchy, netvory a temnými silami. Dle některých pramenů bylo ve skutečnosti jejich mistrovství v ovládání zbraně druhdy zneužíváno vladyky Severu ve vzájemných válkách, běžných v oněch dobách. Při boji upadali e. do transu vyvolávaného pravděpodobně autohypnózou a narkotiky. Bojovali pak se slepou urputností, zcela necitliví na bolest a dokonce i na vážná zranění, což posilovalo obecnou víru v jejich nadpřirozené schopnosti. Naopak teorie, podle níž byli e. produkty mutací či genetických operací, nebyly potvrzeny. U Nordlingů vystupují e. jako hrdinové četných pověstí lidové slovesnosti (srov. F. Delannoy: ,,Mýty a legendy národů Severu"). Exorcisté; též
ská kasta
zaklínači,
pejor.
vědmáci,
u
Nordlingů
šamanů-bojovníků, původně patrně
Effenberg a Talbot:
Encyc/opaedia Maxima Mundi, sv. V
KAPITOLA PRVNÍ „Aby sis mohl vydělávat na živobytí jako jízdní posel," poučoval obvykle Aplegatt do služby nastupující mladíky, ,,potřebuješ hlavně dvě věci: zlatou hlavu a železný zadek." „Bez zlaté hlavy se neobejdeš," předával nezištně své zkušenosti novopečeným kurýrům, ,,poněvadž v koženém pouzdře nošeném pod oblečením na holém těle