KP'-ONIKA: SVAZEK II
Napsali CHRIS METZEN, MATI BURNS a ROBERT BROOKS Barevné ilustrace
EMILYCHEN STANTON FENG ALEX HOR.LEY PETERC.LEE SEAi'\f SEVESTRE ABE TARAKY \V"EIWANG :Dalšť kresby
JOSEPH LACROIX
I
BLI/.ZAR.D EXTl: RTAJXMFNT N•psa/iCHRIS METZEN, MATT BURNS a ROBERT BROOKS CHRISTIE GOLDEN,JEFF GRUBB, RICHARD A. KNAAK, DAVE KOSAK, MICKYNEILSON, BILL ROPER,AARON S. ROSENBERG,JAMES WAUGH Krr•ti1Jni Hunia a', sip, DOUG ALEXANDER, LOGAN LUBERA E,litoři CATE GARY, ROBERT SIMPSON , Zn•kipň"bihu SEAN COPELAND, EVELYN FREDERICKSEN, JUSTIN PARKER , 'Proa'uk<, RACHEL DEJON"G, PHILLIP HILLENBRAND, BRIANNE LOFTIS,JEFFREY WONG Licmc, MATT BEECHER, BYRON PARNELL :Dop/ňujkipň'bih)'")'NJ•řili ALEX AFRASIABI,
Zvláštní dík patří: týmu hry /Yorla' of lf/arrraft, do nějž patří Michael Bybee, Stcve Danuser, Frank Mummert, Tommy Newcomer, Ian Saterdalen, Max Ximenez
Map)', scMm• ko,,mlot;ie, okr,y,- spot art vpwřil
JOSEPII LAC ROIX
Kresb_1 EMILY CHEN 74 • STANTON FENG 2.9, ro, 112., 139, 198 ALEX HOR.LEY 2.r, r4, 67, 92., 196 PETER C. LEE 10- 11, 36-37, 62.- 63, 88, 104 10s, 146 147, r82.- r83
SEAN SEVESTRE 172., 2.01 • ABE TARAKY 17, 4r, 124, 1n \VEI WANG 81,161
DAR.K HOR.SE BOOK.S rytr'•v•/f/MIKE RICHARDSON , Rta'aktorDAVE MARSHALL , 'Pomocnjren'•ktorRACHEL ROBERTS , 1),sw,h-DAVTD NESTELLE , G"rafi-kCHRIS HORN
World of Warcraft® Kronika: Svazek II ©2.017 Blizz.ard Entertainmcnt, Inc. Všechna práva vyhrazena. World ofWarcraft je registrovanou obchodní značkou společnosti Blizz.ard Entertainment, Inc. Dark Horse Books® a Dark Horse logo jsou registrovanými obchodními značkami společnosti Dark Horse Comics, Inc. Všechna prá,•a vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem bez výslovného písemného souhlasu Dark Horse Comics, Inc. 'Přrkl•n' TOMÁŠ KRATOCHvfL a ZUZANA „BELLATRIX" KOMPRDOVÁ Korektury ELIŠKA ,,ESPERANTA" DAMBORSKÁ Sar-ba. J,ttmnt; JOSEF LÁDEK T'uk TĚŠÍNSKÁ TISKÁRNA A.S., CESKÝ TĚŠÍN Vydalo Nakladatelství Crcw s.r.o. ve spolupráci s n>.kladatels,vím Fantom Print v roce
2.011
První vydání v českém jazyce ISBN 978-80-7++9·++7-r (Crew) ISBN 978-80-7198-381-9 (Fantom Prim)
F~N'TOH ~,... f BLIZZARlJCOM
OBSAH Slovo překladatelů 7 ČÁST I.
ZKÁZA DRAENORU Kapitola I: Pradávný Draenor n Kapitola II: Děti kamene 37 Kapitola III: Zrod Hordy 63 ČÁST II.
HORDA A ALIANCE Kapitola N: První válka
10.r
Kapitola V: Druhá válka 147 Kapitola VI: Za Temným portálem 183 Další četba
202
Rejstřík 204 Vysvětlivky 207
KAPITOLA I
PRA:.DÁVN.Ý DRAENOR OZVĚNY STŘETU esmír nebyl stvořen s láskou. Zrodil se ze střetu Světla a Prázdnoty.
V
Neutuchající boj mezi těmito dvěma pradávnými silami způsobil kataklysmatický výbuch energie. A z jeho plamenů se zrodily hmotný svět a čas. Ozvěny střetu mezi Světlem a Prázdnotou se přes tuto novou říši přelily jako přílivová vlna.
Protichůdné síly se o sebe rozbijely jako vlnobití a rozlévaly se po celém fyzickém vesmíru zvaném Všeobjímající temnota'. Kaž.dá hvězda, každý svět i každý střípek magie v sobě odrážely tento bouř livý prvopočátek.
A nikde to nebylo více patrné než. ve Spletitém podsvětí>. V astrální dimenzi, která je pevně svázána s Všeobjímající temnotou, a přesto jde o naprosto odlišnou říši. Na jejích hranicích se střetávají síly Světla a Stínu, a uvrhávajíji tak do věčného sváru. Když. se v hmotném světě počal rozvijet smrtelný život, konflikt Světla a Stínu se v něm nesmazatelně otiskl. Střety protichůdných sil, vůlí a ideologií se staly jedním z nejzákladnějších principů celého kosmu.
A tak se stalo, ie na sebe skupina bytostí ze Všeobjímající temnoty vzala úlohu představiteh'.'1 řádu, naděje a ž.ivota. Bohům podobní Titánové - jak se jim dnes říká - se stali přímo ztělesněním těchto vlastností. Jejich duše - známé jako duše světů - se zformovaly ve žhoucích srdcích několika planet.
Po mnoha a mnoha dlouhých letech spánku se gigantičtí Titáni probudili v podobě živoucích, dýchajících světů. Poté putovali Všeobjímající temnotou s cílem nalézt co nejvíce dřímajících duší světů. Po cestě častokrát použili svou moc, aby vdechli tvar a řád světům, na něž. narazili.
Jenže vesmír byl založený na protikladech. A tak se v něm objevily síly, které se začaly stavět proti vůli Titánů. Mezi tyto mocnosti patřily i strašlivé bytosti známé jako Páni Prázdnoty. A ti viděli v Titánech velký potenciál pro své temné účely. Kdyby se jim podařilo nakazit svou zlovůlí byťjen jediného Titána,
mohl by se stát zkázou veškeren.o bytí.
Koncem všeho. Rafinované pokusy Pánů Prázdnoty někoho z nich zkazit však znovu a znovu selhávaly. Ovlivnit plně dorostlého Titána bylo nemožné. Ale co kdyby se zaměřili na ty, kteří se ještě neprobudili? A tak se Páni Prázdnoty vydali za novým ohavným cílem. Veškerou svou zlobu a zlovůli zaměřili na nakažení spící duše světa. A byli si jisti, že je jen otázkou času, než. se jim podaří uspět.
PŘEDCHO Z Í LIST: CIVILIZACE APEXŮ
Ctnostní Titáni neměli o nové taktice Pánů Prázdnoty nejmenší tušení. Při své pouti z.a probu zením dřímajících druhů totiž. narazili na novou odrůdu temnoty. Tito noví nepřátelé se shromáž dili pod praporci z.houby, chaosu a smrti. Měli mnoho různých podob a mluvili mnoha různými jazyky. Titáni jim však všem říkali jedním jménem -démoni. Démoni pocházejí z. pustých planin Spletitého podsvětí. Mnozí z nich se vyiívají v temné magii felu, kterou pohání ničení čehokoliv iive'ho. Kdysi si našli cestu do hmotného světa a roz.poutali v něm i na Titány spravovaných planetách hotové démonické dopuštění. Do války s dotěrnými démony vytáhli dva z. Titánů. Jejich jména byla Sargeras a Aggramar a šlo o největší válečníky,jaké kdy vesmír poznal. Lovili démony mez.i hvězdami, sledovali,jak pod jejich útoky končí v plamenech celé světy i celé civilizace. Toto bezpráví ovšem jenom posilovalo Sargerasovu a Aggramarovu víru,:ž.e dělají správnou věc. Sargerasovo odhodlání však mělo své meze. Nakonec to ani nebyli démoni,co zlomilo jeho vůli. Bylo to něco mnohem horšího.
SARGERASŮV PÁD
K
dyž. se jednou o samotě vydal po stopě démonů, odhalil Sargeras výsledek strašlivých plánů Pánů Prázdnoty. Narazil na duši světa posetou výtvory Prázdnoty. Sargerase naplnily pochyby. Uspěli jii Páni Prázdnoty se svým zkázonosným dílem? I kdyby ne, Sargeras si byl dobře vědom, ie jejich snahám nebylo moiné zabránit. Titáni nikdy nemohli dohlížet na celý rozlehlý kosmos. Rozmýšlel dlouho, jak Prázdnotu zastavit. A nakonec dospěl ke znepokojivému závěru. BytÍ jako takové bylo zkrátka nedokonalé. Jediný z.působ, jak zachránit vesmír před Pány Prázdnoty, bylo sežehnout veškeré stvořenstvo. Bylo to drastické řešení, to ano. Ale nebylo z.bytí. Ač Sarge rase ta představa přímo ničila,raději by viděl celý kosmos mrtvý,neili ovládaný Prázdnotou. Jeho jedinou Útěchou bylo,ie když. ve vesmíru iivot povstal jednou,jistě by se mohl z.rodit i podruhé. S těmito z.jištěními přišel Sargeras z.a Aggramarem a ostatními členy titánske'ho Pantheonu. Po tom jim přednesl svůj strašlivý návrh. A Titáni ho nepřijali z.rovna nejvřeleji. Naopak z.a něj Sar gerase zavrhli. Dokonce i Aggramar,jeho nejbližší přítel, se postavil proti němu, protože věřil, že úkolem Pantheonu je chránit iivot a udržovat ve vesmíru pořádek. Právě tehdy Sargeras z.tratil svou víru v Pamheon. Ostatním Titánům očividně chyběla vůle udělat, co bylo nutné. Proto nehodlal ztrácet ani okamžik tím,že by dále trpěl jejich kritiku. Šam pion Titánů opustil své druhy a z.mizel v hlubinách Všeobjímající temnoty. Členy Pamheonu Sargerasův odchod rozesmutnil, ale jejich pátrání po duších světů nijak ne ovlivnil. Nadále prozkoumávali i ty nejvzdálenější kouty stvořene'ho světa ve snaze najít další z.e svých soupum1'ků. Aggramar na sebe mez.itÍm vzal břemeno osamělého boje s démony. Byla to těžká práce. O to víc, ie mu chyběl druh,který stál doposud vidy při něm. Přesto Aggramar neztrácel víru,že jeho starý přítel jednou najde z.tracený roz.um a vrátí se k nim. K takovému přátelskému shledání však nikdy nedošlo. Sargeras si z.a svým rozhodnutím stál pevně. Byl ochotný očistit vesmír i ohněm,jen aby se Pánů Prázdnoty z.bavil. A jeho výpravu -jeho 'Plamennou kň'žovou vjpravu -nemohlo nic zastavit. Ne dokud v temnotě svícila byt' jen jediná hvězda. Ne dokud by kolem něj nebylo nic ne:ž. kosmos plný dohořívajících uhlíků.
KAPITOLA I: PRADÁVNÝ DRAENOR
Jenže ani při své nez.měrné moci tak velký počin nemohl Sargeras z.vládnout sám. Potřebo val ke své Plamenné křížové výpravě přibrat věrné nohsledy. Takové, kteří by se neštítili přivést na svět zkáz.u. Takže potřeboval právě to,co se z.apřísáhl zničit. Potřeboval démony. Sargeras proto shromáždil tyto zlotřilé tvo ry po svém boku a přijal jejich strašlivou magii felu z.a svou. Destruktivní síla pohltila jeho duši a přeměnila jeho kdysi VI.nešené tělo v cosi odporného. Zároveň však Titánovi darovala moc,jakou dosud nepoznal. Poté dal felem nakažený Titán některým z.e svých pohůnků okusit své nově nabyté síly. Těmito smaragdovými jaz.yky plamenů tak sjednotil hordu démonů v jednotnou armádu. Pojmenoval ji Plamenná legie a vypustil ji na nic netušící vesmír. Časem se řady Legie roz.šířily o nové druhy démonů. S kaidým dalším světem, který padl Sarge rasovou rukou, do ní totiž. přibyli noví členové. Některé civilizace se k Legii přidaly, jen aby se vyhnuly z.a'hubě. Další se dokonce dobrovolně poddaly jeho z.lovolné moci. Přesto tu však byli tací,které nečekalo nic nei vyhlazení.
DRAENOR A VŠEROST 3
N
edlouho předtím, než se Plamenná legie vydala na svou křížovou výpravu, se ve VI.dále ném koutě Všeobjímající temnoty z.formoval malý svět. Svět v budoucnu známý pod mnoha jmény. Statní ogři ho nazvou 'IJawgar, což v jejich barbarském jazyce znamená „Známá z.emě". Inteligentní okřídlená rasa, jei sluje jménem arakkoa, mu bude říkat Raksbar, to jest „Sluneční kámen". Ale z.a mnoho a mnoho let jeho nejznámějším označením bude Draenor. Uvnitř Draenoru se sice neskrývala spící duše světa, to však nez.namená, že nebyl jedinečný. Většinu již existujících světů obývali elememálové ohně, vz.duchu, země a vody. A někdy byly tyto pradávné bytosti hotovými ničiteli. Kdykoliv na sebe vz.aly fyzickou podobu, došlo mez.i nimi k válce,a tak jejich světy setrvávaly v roz.vratu. To ale nikdy nebyl případ Draenoru. Celou planetu prostupovala hojnost páte'ho elementu Ducha života. A to mělo nezvykle uklidňující účinek na všechna živelná stvoření. Duch života je zbavoval jejich násilné povahy, a dokonce jim zabraňoval nabýt fyzické podoby. Kromě toho měl Duch života na tento svět ještě jeden - mnohem neobyčejnější - účinek. Urychlil vývoj a růst fauny a flóry, takže proměnil Draenor v kolébku kypící nezkrotným životem. Mladou planetu obýval nespočet bytostí různých tvarů a velikostí. Tito tvorové spolu z.a'hy z.ačali bojovat o nadvládu. Silní lovili slabé. Chytří lovili silné. Divošství a divokost se staly pod mínkou přežití. Největší z. draenorských predátorů však nelovili ani s pomocí z.ubů, ani z.a pomoci drápů. Jejich z.braněmi byly kořeny a trny. Po Draenoru se totiž roz.šířil masožravý,invazivní druh rostlin. Tato forma života vešla ve z.ná most jako šlahounatky +. Jejich šlahounovité úponky se roz.léz.aly po z.emi a z.a rdousily každou šelmu, která jim přišla do cesty. A čím víc se roz.růstaly, tím víc a víc a víc toho poiíraly. Jejich hlad a potřeba šířit se neznaly mez.í. Nakonec vyrašily do živoucích hor z propletených šlahounů a výtrusných masožravých tobolek.
14 WORLD OF WARCRAFT KRONIKA: SVAZEK II
Kde se objevily úponky šlahounacek, tam zanedlouho zakořenily bujné lesy a přibyly bláti vé bažiny. Netrvalo dlouho a celý svět pokryl hustý labyrint divočiny. Dokonce ani živelné síly Draenoru nebyly před šlahounackami v bezpečí. Žíznivé kořeny rostlin pronikly cak hluboko skrz nánosy kamení a hlíny, že se dostaly až k pátému elementu. Masožravky vysály jeho prapůvod ní sílu. A tak se stalo, že šlahounatky i divočina kolem nich nabyly vědomí. Tato nově získaná inteligence umožnila draenorským rostlinám jednat jako jeden olbřímí organismus. Tehdy se ze šlahounatek a ostatní vegetace stal jeden kolektivně myslící Všerost. Všerost dokázal reagovat na jakoukoliv hrozbu jako jediná bytost. Neexistovalo nic, co by ho ohrožovalo. Podmanil si totiž vše v dosahu. Nezbyl nikdo, kdo by ho mohl zastavit.
Z
ZKROCENÍ DRAENORU
atímco šlahounatky prosperovaly, Aggramar neustával v lovu démonů. Jeho vznešené poslání �ej posléze zavedlo ai k Draenoru,ke světu, na který Titáni dosud nepřipadli. Aggramar se potuloval nezměrnou prázdnotou nad Draenorem a snažil se zaslechnout ozvěny snů duše světa v jádru planety. To však bylo němé. Přesto tento svět probudil jeho zvědavost. Titán ský válečník dosud nespatřil místo, které by překypovalo tak nezdolným a rozmanitým rostlinným životem. Mísco,jemuž by vládla tak nezkrotná divočina. Čím déle Aggramar pozoroval Všerost, tím jistější si byl, že Draenor čeká zkáza. Pokud tomu někdo nezabrání, místní rostlinstvo časem pozře všechno kolem, a co včetně duchl'.'1 živlů.Jakmile by k tomu došlo, Všerost by pohltil sám sebe. Draenor by se proměnil v prašnou pustinu, zbavenou i těch nejprimitivnějších forem života. Ač Aggramar dychtil pokračovat ve své honbě za démony, nemohl zanechat Draenor takovému osudu.Jeho přirozenost ho nutila nastolit zde řád. A cak šampion Pantheonu konal. T itánský válečník nijak netoužil draenorské rostlinstvo vyhubit. Chtěl ho pouze usměrnit. Vě děl, že k tomu bude třeba, aby se nejprve vypořádal se šlahounatkami. To ony byly zřídlem energie Všerostu a prvotní příčinou jeho nezkrotného bujení. Aggramar nejprve zvažoval, že šlahounatky zničí sám. Jeho moc však byla tak velká, že se obával, aby nenapáchal nenapravitelné škody po celém Draenoru, nebo jej dokonce zcela nezničil. Také si byl dobře vědom toho, že na svět nemůže dohlížet donekonečna. Namísto toho se rozhodl stvořit k obrazu svému služebníka, který za něj vykoření šlahounatky a nastolí na Draenoru rovnováhu. Titán máchl nad světem svou gigantickou paží a z míseních energií ohně, vzduchu, země a vody utkal mohutnou živelnou bouři. Burácející elementy poté navedl do nitra nejrozlehlejší hory na Draenoru. Energie prorazily jejím povrchem a vyslaly proudy síly přes celou planetu. Samotná hora se probudila se zasténáním k životu a povstala na dvou mohutných nohou.Na drsné rozeklané kůži, kterou křižovaly ž11y roztaveného kamene, zapraskala čirá sila živlů. Aggramar pojmenoval svůj výtvor Grond. A ten měl nyní na Draenoru sloužit jako pravá ruka titánského válečníka. Na Aggramarův rozkaz Grond vyrazil, aby si podmanil Všerost. Kráčející skála se hřmotně va lila světem a její stopy se plnily jezírky živelného ohně. Grond hloubil moře, tesal údolí a nechával povstat ho ry, aby Všerost rozdělily. Poté odpochodoval směrem k nejbližší šlahounatce, která se tyčila cak vysoko, že si s obrem v ničem nezadala.
IS KAPITOLA I: PRADÁVNÝ DRAENOR