Stalker
11
1/ Roderick Shoehardt, 23 let, svobodný, laborant
harmondské pobočky Mezinárodního ústavu mimozemských civilizací.
Večer předtím
jsme spolu stáli ve skladišti - bylo to po práci, zbývalo shodit montérky a zajít do baru Borsht (podle jakési ruské polévky) na sklenku něčeho tvrdého. Já jsem jenom tak podpíral zeď, cigaretu v ruce nemohl jsem se dočkat, až si zapálím, vždyť už jsem celé dvě hodiny nekouřil! Ale on se pořád ještě vrtal v tom svém harampádí: jeden sejf nacpal, zavřel a zapečetil, ale to mu nestačí, stojí u druhého a skládá tam skořepi ny z transportéru. Každou si napřed prohlédne ze všech stran a pak ji opatrně uloží do trezoru. Heká při tom, jsou to těžké potvory, každá váží šest a půl kila. Se skořepinami se Kirill párá už strašně dlouho a sou kromě si myslím, že to žádný výsledek nepřineslo. Kdybych já byl na jeho místě, dávno už bych se na to vykašlal a začal za ty peníze dělat něco jiného. I když - to musím říct - skořepiny jsou opravdu divné haraburdí, rozum nad tím zůstává stát. Něco jsem se jich natahal, ale kdykoliv se na skořepinu podívám, začne mi to zase vrtat hlavou. Dva měděné disky velké jako podšálky na čaj, ne tlustší než takových pět milimetrů, a mezi nimi vzdálenost čtyřicet centimetrů. Jenom ta vzdálenost, jinak nic - zkrátka a dobře dokonalá skořepina. Kdo chce, může