Issuu

• •

••

•

••

,-•

. • ....

__.:.

••·. .

•

• • • . . li' •

• 1€,

.. ,_.

•

• ...... ·S t a č í š .P a t n á <i d p o v ě ď a i,re li ó o b ě ť z e m ř e . CJ .•

Vydalo nakladatelství BB/art s.r.o. v roce 2017 Bořivojova 75, Praha 3 Copyright © 2017 Chris Carter Ali rights reserved. Z anglického originálu The Galler (First published by Simon & Schuster, London, 2017) přeložila © 2017 Jana Pacnerová Redakce textu: Jiří Pacek Jazyková korektura: Ludmila Bohmová Grafická úprava obálky© 2017 Jan Matoška Tisk: CENTA, spol. sr. o., Vídeňská 113, Brno

První vydání v českém jazyce ISBN 978-80-7507-691-5

Tanya Kaitlinová vypnula vodu, vystou: a oblékla si svůj oblíbený černobílý kot zbarvený ručník, který visel na jednom z pelny, a ovinula si jím plavé vlasy jako tu vlažná, vytvořila dostatek páry, aby se ve žulovým umyvadlovým pultem úplně za1 a rukou otřela kruhový úsek skla. Předkl obraz. Trvalo jen pár vteřin, než si toho ,,A sakra, to snad ne." Natočila obličej t: a oběma ukazováčky napjala úsek pokož lem, pane Beďar. Mám vás na mušce." Tanya přemohla nutkání uhlík vymáčl zásuvku pod umyvadlem a začala cíle Zásuvka byla napěchovaná lahvičkami, oleje, krémy, pleťová mléka a kdejakou d inzerovanou v poslední době v některé které zaníceně nakupovala. "Ne, ty ne .. . ty taky ne ..." mumlala si sakra je? Mám to, já vím, že to mám." intenzitě. ,,A, tady to je." Vydechla úlev< Z hlubin zásuvky vylovila bílou tubič Tento výrobek ještě nikdy nepoužila, ale několika dny, ho hodnotil jako jeden 2 s akné vyskytujících se momentálně na tr s akné. Ve skutečnosti měla na svých tř pleť, ale sakra jistě patřila k těm, kteří js ství zkrášlovacích produktů, jež nakouF každý případ", bylo omračující.

,1. s r. o., Vídeňská 113, Brno

ání v českém jazyce

'8-80-7507-691-5

1 Tanya Kaitlinová vypnula vodu, vystoupila ze sprchy, zvolna se osušila a oblékla si svůj oblíbený černobílý koupací plášť. Pak sáhla pro stejně zbarvený ručník, který visel na jednom z malých věšáčků za dveřmi koupelny, a ovinula si jím plavé vlasy jako turbanem. Přestože sprcha byla jen vlažná, vytvořila dostatek páry, aby se velké nástěnné zrcadlo nad černým žulovým umyvadlovým pultem úplně zamžilo. Tanya k němu přistoupila a rukou otřela kruhový úsek skla. Předklonila se a pečlivě pozorovala svůj obraz. Trvalo jen pár vteřin, než si toho všimla. ,,A sakra, to snad ne." Natočila obličej tak, aby líp viděla svůj pravý profil, a oběma ukazováčky napjala úsek pokožky na bradě. "To kurva ani omylem, pane Beďar. Mám vás na mušce." Tanya přemohla nutkání uhřík vymáčknout. Místo toho otevřela levou zásuvku pod umyvadlem a začala cílevědomě přehrabávat její obsah. Zásuvka byla napěchovaná lahvičkami, tubami a kelímky obsahujícími oleje, krémy, pleťová mléka a kdejakou další novou "zázračnou" péči o pleť inzerovanou v poslední době v některém z mnoha módních magazínů, které zaníceně nakupovala. "Ne, ty ne . .. ty taky ne .. ." mumlala si při přesouvání předmětů. "Kde to sakra je? Mám to, já vím, že to mám." Přehrabování nabylo na horečné intenzitě. ,,A, tady to je." Vydechla úlevou. Z hlubin zásuvky vylovila bílou tubičku s rolovací kuličkou na konci. Tento výrobek ještě nikdy nepoužila, ale článek, který četla před pouhými několika dny, ho hodnotil jako jeden z nejlepších pěti „elixírů" pro boj s akné vyskytujících se momentálně na trhu. Ne že by Tanya měla problém s akné. Ve skutečnosti měla na svých třiadvacet let neuvěřitelně zdravou pleť, ale sakra jistě patřila k těm, kteří jsou připraveni na všechno. Množství zkrášlovacích produktů, jež nakoupila jen za poslední dva roky „pro každý případ", bylo omračující.

Tanya odšroubovala uzávěr, překontrolovala svůj obraz v zrcadle a jemně přejela rolovací kuličkou po malém uhlíku, který jí začínal vyrážet na bradě. „To je ono, pane Beďar,jste odepsaný," zatvářila se vítězoslavně. ,,A teď koukejte mazat z mojí brady. A ať je to před víkendem." Tanya se právě chystala zahájit rituál zvlhčování těla a obličeje, když uslyšela z ložnice nějaký zvuk, nebo jí to tak aspoň připadalo. Otevřela dveře koupelny, upravila si turban, aby měla odkryté pravé ucho, vystrčila hlavu ven a chviličku naslouchala. Bizarní melodie, kterou uslyšela, jí sdě lovala, že ji některá z jejích tří nejlepších kamarádek zve k videohovoru. „Už jdu .. . už jdu," spěchala Tanya z koupelny do ložnice. Vibrující smartphone našla na nočním stolku. Nerovnoměrně se vrtěl ze strany na stranu, jako by tančil v rytmu skladby. Popadla ho a podívala se na displej příchozí videohovor od nejlepší kamarádky Karen Wardové. Bylo 22.39. Tanya si přidržela telefon před obličejem a hovor přijala. Vedly s Karen spoustu videohovorů. „Ahoj, zlato," ohlásila se a usedla na okraj postele. ,,Zrovna jsem si musela zlikvidovat beďar na bradě, věřila bys tomu?" Na displeji smartphonu se ukázal obraz a Tanya svraštila čelo. Místo aby viděla celý obličej své nejlepší přítelkyně, jak tomu bylo u všech před chozích videohovorů, které spolu vedly, spatřila T anya jen záběr Kareniných hluboko zasazených modrých očí zblízka, nic víc. A ty oči byly plné slz. ,,Karen, děje se něco?" Karen neodpovídala. ,,Zlato, co se stalo?" Tentokrát zněla vTanyině hlase obava. Konečně, a to velmi zvolna, se obraz začal vzdalovat a přitom Tanya pocítila, že ji halí strach jako nepadnoucí kabát. Kareniny světlé vlasy byly na první pohled zmáčené potem. Lepily se jí k vlhkému čelu a spánkům jako mokrý papír. Těžké slzy způsobily, že se jí řasenka rozmazala a stékala po lících, kde tvořila šílenou stezku tmavých čar. Tanya přiblížila telefon ke svému obličeji . ,,Karen, co se kurva děje? Jsi v pořádku?" Znovu žádná odpověď, ale jak se obraz dál vzdaloval, Tanya konečně pochopila, proč tomu tak je. Karen měla kolem úst přivázaný tlustý kožený 6

roubík tak těsně, až jí deformoval oblič1 bradě už jí začínala stékat krev. ,,Co to sakra je?" vydechla Tanya ro~ kurva nějaký vtip?" „Obávám se, že Karen momentálně ne Hlas, kterýTanya uslyšela přes reprod1 digitálně pozměněný. Jeho tónina byla sr boce. Příliš hluboce na lidský hlas. Na, dlevu, tudíž se slova nepravidelně pro odpovídat postavě démona v nějakém lnepoznávala, zda patří muži nebo ženě. „Co ... ?" Znovu svraštila čelo. Nikoho „Kdo jsem, to není důležité," odvětil mi žité je, abys pozorně poslouchala, Tany, alej á vidím tebe. Jestli zavěsíš, bude to rr i pro tebe." T anya potřásla hlavou, jako by se pok< ,,Cože?" Zmatek se měnil v ohromení. Obraz na Tanyině displeji se ještě trocl nat, že Karen je tlustým provazem přiv T anya přimhouřila oči. Poznávala židli Karen. Obraz byl vysílaný z Karenina vl T anya se zarazila, rychle uvážila situac ke straně . Tohle musí být vtip, pomyslela „Pete, ty už jsi zpátky? Jsi to ty s tím del hlas teď zněl o trochu klidněji. ,,Děláte s ručník, který měla kolem hlavy, a nechali Žádná odpověď. „Ha-ha-ha, lidičky. No tak, Pete, Kare víte? Je to dokonce dost ujeté. Málem jsi Pořád žádná odpověď. „No tak, lidi. Nechte toho, nebo zavěs „To bys neměla," ozval se konečně ď áb 7

kontrolovala svůj obraz v zrcadle a jemně n uhříku, který jí začínal vyrážet na bradě. epsaný," zatvářila se vítězoslavně. ,,A teď tť je to před víkendem." ít rituál zvlhčování těla a obličeje, když 1ebo jí to tak aspoň připadalo. Otevřela , aby měla odkryté pravé ucho, vystrčila . Bizarní melodie, kterou uslyšela, jí sdě "lepších kamarádek zve k videohovoru. fanya z koupelny do ložnice. Vibrující lku. Nerovnoměrně se vrtěl ze strany na pby. Popadla ho a podívala se na displej kamarádky Karen Wardové. Bylo 22.39. obličejem a hovor přijala. Vedly s Karen

,edla na okraj postele. ,,Zrovna jsem si ě, věřila bys tomu?" izal obraz a Tanya svraštila čelo. Místo 'přítelkyně, jak tomu bylo u všech před edly, spatřila T anya jen záběr Kareniných ·í zblízka, nic víc. A ty oči byly plné slz.

zněla v Tanyině

hlase obava. obraz začal vzdalovat a přitom Tanya adnoucí kabát. ní pohled zmáčené potem. Lepily se jí mokrý papír. Těžké slzy způsobily, že po lících, kde tvořila šílenou stezku tma -

mu obličeji. ,,Karen, co se kurva děje? Jsi

se obraz dál vzdaloval, T anya

konečně

bměla kolem úst přivázaný tlustý kožený 6

roubík tak těsně, až jí deformoval obličej a zarýval se do koutků úst. Po bradě už jí začínala stékat krev. „Co to sakra je?" vydechla Tanya rozechvělým hlasem. ,,Karen, to je kurva nějaký vtip?" ,,Obávám se, že Karen momentálně nemůže mluvit." Hlas, kterýTanya uslyšela přes reproduktor maličkého smartphonu, byl digitálně pozměněný. Jeho tónina byla snížená, takže zněl strašidelně hluboce. Příliš hluboce na lidský hlas. Navíc měl nastavenou časovou prodlevu, tudíž se slova nepravidelně protahovala. Výsledek mohl klidně odpovídat postavě démona v nějakém hollywoodském filmu. Tanya ani nepoznávala, zda patří muži nebo ženě. ,,Co ... ?" Znovu svraštila čelo. Nikoho jiného neviděla. ,,Kdo je to?" ,,Kdo jsem, to není důležité," odvětil monotónně démonický hlas. ,,Důle žité jet abys pozorně poslouchala, Tanyo, a abys nezavěsila. Nevidíš mě, ale já vidím tebe. Jestli zavěsíš, bude to mít vážné následky... pro Karen ... i pro tebe." Tanya potřásla hlavou, jako by se pokoušela zahnat zlý sen. ,,Cože?" Zmatek se měnil v ohromení. Obraz na Tanyině displeji se ještě trochu vzdálil, takže mohla zaznamenat, že Karen je tlustým provazem přivázaná k židli od jídelního stolu. Tanya přimhouřila oči. Poznávala židli i velký plakát na stěně hned za Karen. Obraz byl vysílaný z Karenina vlastního obývacího pokoje. Tanya se zarazila, rychle uvážila situaci a pak skepticky naklonila hlavu ke straně. Tohle musí být vtip, pomyslela si. A potom jí svitlo. „Pete, ty už jsi zpátky? Jsi to ty s tím debilně ďábelským hlasem?" Tanyin hlas teď zněl o trochu klidněji. ,,Děláte si ze mě srandu, lidi?" Rozbalila si ručník, který měla kolem hlavy, a nechala vlhké vlasy spadnout na ramena. Žádná odpověď. ,,Ha-ha-ha, lidičky. No tak, Pete, Karen, nechte toho. Není to k smíchu, víte? Je to dokonce dost ujeté. Málem jsem se počurala." Pořád žádná odpověď. ,,No tak, lidi. Nechte toho, nebo zavěsím." „To bys neměla," ozval se konečně ďábelský hlas stejně monotónně jako 7

prve. ,,Nevím, kdo je Pete, ale možná by se to dalo zjistit. Kdoví, třeba bude na mém seznamu jako další." Tanya stále neviděla na displeji nikoho jiného než Karen. Ať byl ten člo věk s démonickým hlasem kdokoli, videohovor zřejmě byl jeho dílem, ačkoliv telefon patrně stál na nějakém stativu, jelikož záběr působil příliš stabilně na to, aby někdo držel přístroj v ruce. To je ale cvokárna, pomyslela si, nespouštějíc pohled z očí své nejlepší přítelkyně.

Tanya znala Karen dost dobře, aby poznala, že ty slzy nejsou falešné. Ať se dělo cokoli, už jí bylo jasné, že o kanadský žertík nejde. ,J když by mě moc těšilo ještě si trochu popovídat," pokračoval zlověstný hlas, ,,čas tady má zásadní význam, Tanyo. Aspoň pro tvou přítelkyni Karen. Takže si poslechni, jak to bude probíhat." Tanya se napjala. ,,Uzavřeli jsme sázku." Tanya si nebyla jistá, jestli slyšela správně. ,,Cože? Sázku?" ,,Přesně tak," potvrdil démon. ,,Vsadili jsme se tuhle s Karen.Jestli prohraj u, propustím ji na svobodu a ani jedna z vás už o mně nikdy neuslyší. To ti slibuju." Následovala úmyslně dlouhá pauza. ,,Ale jestli vyhraju ..." Osoba na druhém konci prostě nechala ta slova zlověstně viset ve vzduchu. Tanya potřásla hlavou a vydechla. Já ... nerozumím." Je to velice jednoduchá hra, Tanyo. Nazývám ji hrou na dvě otázky." ,,Cože?" ,,Stačí jen, abys mi správně odpověděla na dvě otázky," vysvětloval nelidský hlas. ,,Budu je klást po jedné. Můžeš mi na každou otázku odpovědět, kolikrát chceš, ale k další otázce, nebo pokud půjde o druhou otázku, k ukončení celé hry, můžeme přistoupit,jen pokud mi dáš správnou odpověď. Pokud ti odpověď na otázku potrvá déle než pět vteřin, počítá se jako špatná. Aby se tvá přítelkyně Karen dostala na svobodu, stačí mi jen dvě správné odpovědi." Tentokrát trvala pauza pouhou milisekundu. Já vím, já vím. Vlastně to nezní jako napínavá hra, že? Ale ... nejspíš uvidíme." ,,Otázky? Jaké otázky?"

,,Ale žádné strachy. Všechny se tě přím T anya se musela zhluboka nadechnoi.: mluvit. ,,A co se stane, když odpovím špa T anyina otázka způsobila, že Karen m: oči, tentokrát plné strachu a hrůzy. „To je velice dobrá otázka, Tanyo," i chytrá. To je dobré znamení." Okamžik bylo ticho, jako by se spoje výšky hlasu a časová prodleva, které volaj ,,Můžu ti říct jen tolik, že - kvůli Karen neodpovíš." Zčistajasna se Tanye špatně dýchalo. -rsela. Stačilo jen zavěsit. Jestli zavěsíš," pronesla osoba na drol T anye myšlenky, ,,Karen zemře a já pak p~ a já tě už neuvidím přes kameru tvého telť po tobě. Jestli se pokusíš zavolat policii, tobě. Ale ujišťuji tě, že by to byla mam: skoro deset minut, než by sem dorazili. říznu tvé přítelkyni srdce z hrudi a nech: Bude ještě teplé." Při těch slovech projel Karen i Tanye mžitě začala za koženým roubíkem křiče1 na stranu ve snaze uvolnit si pouta, ale r „Kdo jsi?" zeptala se Tanya. Hlas jí začír „Doporučuji, aby ses soustředila na i Karen." Vtom zpozorovala Tanya na displeji n< k patě v černém zaujal postavení za židlí, přítelkyně, ale trup dotyčného Tanya zř, Ježíši, co je to za debilní fór?" zařvala c se slzami. „Ne, Tanyo," odvětil démon. ,,Tohle n jde. Začneme?" 9

možná by se to dalo zjistit. Kdoví, třeba lší." ji nikoho jiného než Karen. Ať byl ten člo lkoli, videohovor zřejmě byl jeho dílem, !jakém stativu, jelikož záběr působil příliš přístroj v ruce. si, nespouštějíc pohled z očí své nejlepší

:, aby poznala, že ty slzy nejsou falešné. Ať :e o kanadský žertík nejde. si trochu popovídat," pokračoval zlověstný nam, Tanyo. Aspoň pro tvou přítelkyni o bude probíhat."

šela správně. "Cože? Sázku?" "Vsadili jsme se tuhle s Karen. Jestli proa ani jedna z vás už o mně nikdy neuslyší.

Jauza. na druhém konci prostě nechala ta slova

, " :hla. Ja,... nerozumtm. ranyo. Nazývám ji hrou na dvě otázky." >0věděla

na dvě otázky," vysvětloval nelid. Můžeš mi na každou otázku odpovědět, ce, nebo pokud půjde o druhou otázku, stoupit, jen pokud mi dáš správnou odpoll potrvá déle než pět vteřin, počítá se jako aren dostala na svobodu, stačí mi jen dvě vala pauza pouhou milisekundu. Já vím, Jínavá hra, že? Ale ... nejspíš uvidíme."

,.Ale žádné strachy. Všechny se tě přímo týkají. Uvidíš." Tanya se musela zhluboka nadechnout, než byla schopná znovu promluvit. ,,A co se stane, když odpovím špatně?" Tanyina otázka způsobila, že Karen maličko zavrtěla hlavou. Vytřeštila oči, tentokrát plné strachu a hrůzy. „To je velice dobrá otázka, Tanyo," odvětil hlas. ,,Mám pocit, že jsi chytrá. To je dobré znamení." Okamžik bylo ticho, jako by se spojení přerušilo. Způsobil to měnič výšky hlasu a časová prodleva, které volající používal. ,,Můžu ti říct jen tolik, že - kvůli Karen - bychom měli doufat, že špatně neodpovíš." Zčistajasna se Tanye špatně dýchalo. Nechtěla hrát tuhle hru. A nemusela. Stačilo jen zavěsit. ,Jestli zavěsíš," pronesla osoba na druhém konci, jako by dokázala číst Tanye myšlenky, "Karen zemře a já pak půjdu po tobě.Jestli zmizíš z displeje a já tě už neuvidím přes kameru tvého telefonu, Karen zemře a já pak půjdu po tobě. Jestli se pokusíš zavolat policii, Karen zemře a já pak půjdu po tobě. Ale ujišťuji tě, že by to byla marná námaha, Tanyo. Trvalo by jim skoro deset minut, než by sem dorazili. Mně stačí jedna minuta, než vyříznu tvé přítelkyni srdce z hrudi a nechám jim je na stole, kde je najdou. Bude ještě teplé." Při těch slovech projel Karen i Tanye páteří blesk strachu. Karen okamžitě začala za koženým roubíkem křičet a hystericky vrtět tělem ze strany na stranu ve snaze uvolnit si pouta, ale nadarmo. ,,Kdo jsi?" zeptala se Tanya. Hlas jí začínal selhávat. ,,Proč to Karen děláš?" „Doporučuji, aby ses soustředila na daný problém, Tanyo. Mysli na Karen." Vtom zpowrovala Tanya na displeji nový pohyb. Někdo oděný od hlavy k patě v černém zaujal postavení za židlí, k níž byla připoutaná její nejlepší přítelkyně, ale trup dotyčného T anya zřetelně neviděla. Ježíši, co je to za debilní fór?" zařvala do telefonu; sama už také bojovala se slzami. "Ne, Tanyo," odvětil démon. ,,Tohle není fór.Je to tak reálné,jakjen to jde. Začneme?" 9

"Ne, počkat ... " zaprosila Tanya. Srdce jí teď bušilo dvojnásobnou rychlostí než před několika minutami. Osoba s démonickým hlasem už ale neposlouchala. "Otázka číslo jedna, Tanyo: Kolik máš přátel na Facebooku?" ,,Cože?" V Tanyině tváři se zračila nechápavost. „Kolik máš přátel na Facebooku?" opakoval hlas, tentokrát o maličko pomaleji. Tak jo, tohle je tedy určitě vtip, říkala si Tanya. Co je to za bláznivou otázku?Je tahle blbost opravdová? ,,Pět vteřin, Tanyo." Tanyin zmatený pohled pátral v Karenině tváři. Nevyzařovalo z ní nic než strach. Zlověstný hlas začal odpočítávat. "Čtyři ... tři ... dva ... " T anya skoro ani nemusela přemýšlet. Kontrolovala si facebookový profil těsně předtím, než skočila do sprchy. Jeden tisíc jedno sto třicet tři," odpo-

Jedna ..." "Tohle je blbost," zahihňala se Tanya je najdu." "Mělas pět vteřin, a ty už vypršely. Nec Tentokrát zněl v démonově hlasu jiný jaksepatří identifikovat, ale ať v něm bylo vým strachem. „Chtělas vědět, co se stane pokaždé, k tak sleduj."

věděla konečně.

Ticho. Vzduch v Tanyině ložnici zdánlivě houstl jako těžký kouř. Konečně osoba stojící za Kareninou židlí začala tleskat. „To bylo na sto procent správně, Tanyo. Máš dobrou paměť. A touhle odpovědí se tvá přítelkyně právě dostala o krok blíž ke svobodě. Už stačí jen odpovědět správně na druhou otázku a bude po všem." Další úmyslně dlouhá pauza. Aniž si to uvědomovala, zatajila Tanya dech. "Protože je Karen tvá nejlepší přítelkyně, tahle další otázka by pro tebe měla být procházka růžovým sadem." T anya čekala. ,Jaké má Karen číslo na mobil?" Tanyino čelo se zvrásnilo pochybnostmi. ,,Číslo?" Tentokrát démon otázku neopakoval. Jednoduše začal odpočítávat. ,,Pět ... čtyři ... tři ... " ,,Ale ... já je neznám zpaměti." ,,Dvě ... " Tanyino hrdlo sevřel dusivý uzel.

11ya. Srdce jí teď bušilo dvojnásobnou rych-

.m1.

už ale neposlouchala. "Otázka číslo jedna, .cebooku?" :račila nechápavost. >oku?" opakoval hlas, tentokrát o maličko

'ip,

říkala si Tanya. Co je to za bláznivou

á?

Jedna ... " „Tohle je blbost," zahihňala se Tanya nervózně. ,,Počkej vteřinu a já ti je najdu." ,,Mělas pět vteřin, a ty už vypršely. Neodpovědělas mi." Tentokrát zněl v démonově hlasu jiný tón. Tón, který Tanya neuměla jaksepatří identifikovat, ale ať v něm bylo cokoli, naplnilo jí to srdce muči vým strachem. "Chtělas vědět, co se stane pokaždé, když mi dáš špatnou odpověď ... tak sleduj."

·al v Karenině tváři. Nevyzařovalo z ní nic

ivat. ,,Čtyři ... tři ... dva ... " !mýšlet. Kontrolovala si facebookový profil rchy. Jeden tisíc jedno sto třicet tři," odpo-

ánlivě houstl jako těžký kouř. eninou židli začala tleskat. mě, Tanyo. Máš dobrou paměť. A touhle ě dostala o krok blíž ke svobodě. Už stačí m otázku a bude po všem."

ila Tanya dech. : přítelkyně, tahle další otázka by pro tebe dem."

I?" hybnostmi. ,,Číslo?" :opakoval. Jednoduše začal odpočítávat.

zel.

•

.. •

•

•• .

•

'1' .

•

• •

•-

.._ f&

•

.,,

• .

•

i}.

•

:IIl[[)J • •

Nakladatelství BB/art

•

••

•

'I'

•

-•

---

•

•.

•

(

e-mail, bbart@bbartcz www.bbartcz Cena 299

•

Kč