Milan Hauner
HITLER DENPODNI OPLNY ZIVOTOPIS SLOVEM A OBRAZEM
S obrazovou prilohou Jaroslava Cvancary
TOUZIMSKY® &MORAVEC
1889-1907 Mezi Braunau am Inn a Lincem
1889 20. 4. Adolf Hitler se narodil v 18.30 hod. v hostinci Gasthof zum Pommer v mestecku Braunau am Inn (ces. Broumov), na rakousko-bavorske hranici, v rodine celniho ufednika Aloise Hitlera (1837- 1903) a jeho tfeti manzelky Klary, roz. Polzlove (1860-1907). Klara porodila sest deti, ale pouze Adolf (1889-1945) a Paula (1896-1960) se dozili dospeleho veku. Adolf mel nevlastniho bratra Aloise (1882- 1956) a nevlastni sestru Angelu (1883-1949) z otcova druheho manielstvi s Frantiskou Matzelsbergerovou (1861- 1884). Adolfuv otec Alois byl nemanzelskym ditetem a jmenoval se podle sve matky Schickelgruber az do roku 1876, kdy si na zaklade posledni vule sveho domneleho stryce Johanna Nepomuka Hiittlera nechal zmenit sve dosavadni jmeno. Od sveho 39. roku se podepisoval jako ,,Hitler" (odlisna transliterace ,,Hiittler" nebo ,,Hiedler"). J. N. Hiittler byl zamoinym sedlakem ve Spitalu na Vitorazsku (Waldviertel) poblii ceskych hranic, ktery odkazal svuj majetek Aloisovi s podminkou, ie pfevezme jeho jmeno. Tvrzeni, ze Alois byl nemanzelskym synem zidovskeho obchodnika Frankenberga ze Styrskeho Hradce,Detzinger, 19-30] je vymysl. Daleko pravdepodobneji byl synem Johanna Nepomuka, jehoz bratr Johann Georg se pozdeji ozenil s budouci Aloisovou matkou, Marii Annou Schickelgruberovou (1795- 1847). Aloisova treti manielka Klara Polzlova byla tudiz legitimni vnuckou Johanna Nepomuka. Pokud pfijmeme historii incestu v Hitlerove rodine, pak Johann Nepomuk byl z otcovy strany Adolfuv dedecek a soucasne prade-
21
1889- 1907
decek z matciny strany. Adolfova matka Klara byla tudiz netefi sveho budouciho muze a soucasne i dcerou jeho nevlastni sestry Johanny Polzlove, roz. Hiittlerove (1830- 1906).!Maser, Hitler, 6-19] V Mein Kampfu Hitler prorokuje, jaky politicky dopad bude mit mesto jeho narozeni pro slouceni Nemecka s Rakouskem: ,,Osud mi dopfal stesti, ie mistem meho narozen{ se stal Broumov nad Emzi (Braunau am Inn). Toto mestecko le-
zi prave na hranici mezi dvema nemeckfmi staty, jejichz slouceni nam mladym pfipada jako vsemi prostfedky dosaiitelny celozivotni ukol. Nemecke Rakousy (Deutschosterreich) se musi opet sloucit s rodnou nemeckou zemi! Stejna krev patfi do spo[ecne fise!"[MK l, I] 22. 4. Adolf Hitler je v Braunau pokften.
1892 Srpen: Adolfuv otec Alois byl povysen do hodnosti vyssiho celniho ufednika (Zollamtoberoffizial). Rodina se stehuje z Braunau do Pasova (Passau). Krome Adolfa patfily do rodiny jeste Aloisovy deti z druheho manzelstvi: Alois ml. (*1882) a Angela (*1883). Alois st. nema smysl pro rodinny zivot a travi vetsinu volneho casu V hospode. Pozdeji se bude venovat vcelarstvi.
1894 24. 3. Narodil se Adolfuv bratr Edmund. Konec bfezna: Otec Alois nastoupil zamestnani v Linci, zatimco rodina zustava V Pasove.
1895 Duben: Hitlerova rodina se pfestehovala do Hafeldu, jez je soucasti obce Fischlham u Lambachu. Zde otec Alois zakoupil domek a pozemek o rozloze deviti aru. 22
1889-1907
I. 5. Adolf je zapsan do jednotfidky ve Fischlhamu u Lambachu. Patfi mezi nejlepsi zaky ve skole. 25. 6. Alois Hitler odchazi pfedcasne do penze po 40 letech sluzby jako celnf ufednik, aby se mohl pine venovat vcelafstvi. Od syna Adolfa vyiaduje naprostou poslusnost a casto ho bije.
1896 21. I. Narodila se Adolfova sestra Paula. Z sesti deti, ktere Alois a Klara spolu meli, pouze Adolf a Paula dosahli dospelosti: Gustav (1885-7), Ida (1886-8), Otto (1887 - zemfel kratce po narozeni), Adolf (1889-1945), Edmund (1894-1900), Paula (1896-1960). Adolfuv starsi (nevlastni) bratr Alois odchazi do uceni cisnikem. Zari: Adolf je zapsan do 2. tfidy klasterni skoly benediktimi v Lambachu. Patfi k nejlepsim zakum ve skole, zpiva na kuru a ministruje pfi bohosluzbach. Jeden z opatu klastera, Theodorich von Hagen, me! na svem erbu stylizovanou svastiku, kterou - podle nekterych pramenu - maly Adolf nozem vyfezal do kostelni laviceJMaser, Friihgeschichte, 53]
1897 Cervenec: Po prodeji domu v Hafeldu se Hitlerova rodina stehuje do Lambachu.
1898 Listopad: Rodina se opet stehuje do noveho domu v Leondingu u Lince.
1899 Adolf je zapsan do 4. tfidy mistni skoly. 23
1889-1907
1900 2. 2. Adolfuv bratr Edmund umira na spalnicky ve veku necelych sesti let. Z Adolfovych sourozencu zustava v domacnosti Aloise Hitlera jen nejmladsi Paula a starsi nevlastni sestra Angela az do sveho snatku (1903). Nevlastni bratr Alois ml., ktery se vyucil cisnikem, byl prakticky vystvan z rodiny svym brutalnim otcem. Zari: Adolf je zapsan do 1. rocniku chlapecke realky (Realschule) V linecke Steingasse. Jeho znamky jsou velmi chaoticke. Zatimco v zemepise, dejepise a kresleni vytecne prospiva, V matematice, nemcine a franstine propada a musi opakovat tfidu. Vice jak o dvacet let pozdeji napise Hitler v Mein Kampfu, ze se naschval neucil na realce, protoze tim chtel <lat svemu otci najevo, ze nechce byt statnim ufednikem jako on, nybrz umelcem: ,,Pfedstavoval jsem si, ie jakmile muj otec uvidi, ie na realce neprospivam, necha mne, af se mu to libilo ci ne, abych se
venoval svym zalibam. [. ..] Ucil jsem se tomu, co mne bavilo, zvlaste vsemu, co jsem se domnival, ie budu potfebovat v iivote jako malif. Co se mi nezdalo duleiite a zaj(mave, to jsem naprosto sabotoval."[MK, 6-8)
1903 3. 1. Adolfuv otec Alois umira ve veku 65 let na vnitfni krvaceni. Bude pohfben o dva dny pozdeji na leondingskem hfbitovu. Posledni leta sveho zivota stravil jako notoricky alkoholik, ktery tyranizoval svou rodinu.!Redlich, 8) Pres svou rebelantskou povahu se Adolf bal a respektoval sveho otce. August Kubizek, Adolfuv nejlepsi pfitel z detstvi, napsal, ze ho nikdy neslysel fici neco kritickeho vuci otciJKubizek, 31] Jaro: Behem tydne pfespava Adolf ve studentskem penzionu v Linci, ale vikendy travi u sve matky v Leondingu, vzdalenemu asi jednu hodinu chuze od linecke realky. Leto: Klara travi s detmi letni prazdniny ve Spitalu. 14. 9. Adolfova nevlastni sestra Angela se vdala za berniho oficiala Leo Raubala. Adolf ho povafoje za ztelesneni nenavideneho statniho ufednika. V domacnosti s Klarou zije take jeji neprovdana sestra Johanna (,,Hannitante") ze Spitalu.
24
1889-1907
1904 22. 5. Adolf je birmovan v Linci. Srpen: Hitler opakuje zkousku z franstiny, aby mohl postoupit do 4. tfidy linecke realky. Jeho ucitel Eduard Huemer ho charakterizoval po 20 letech: ,,Vy-
razny talent, nicmene spise jednostranny, postradajicf sebekazne. Nekompromisnf, tvrdosijny, panovacny a vznetlivy. Mel urcite velky problem, aby si zvykl na skolu. Lajdak. Protoie kdyby se byval snaiil, urcite by vzhledem ke svemu nespornemu nadan[ dosahl lepsich vysledku. "[Maser, Hitler, 33; Table Talk, 8-9/1/42] 5. 9. Na zaklade reparatnich zkousek bylo dovoleno Hitlerovi postoupit do 4. tfidy vyssi realky (Staatsoberrealschule) ve Steyru. Behem tydne bydli na adrese Griinmarkt 19, o vikendech v Leondingu u matky. Hitleniv transfer z Lince do blizkeho Steyru si vymohla jeho matka. Zfejme se tak stalo i z disciplinarnich diivodu.
1905 Leden: Ve spolecnosti sveho jedineho kamarada Augusta Kubizka navstivil Hitler linecke mestske divadlo, kde davali Wagnerovu operu Cola di Rienzi. Hlavnim tematem opery je tragicky pokus tribuna lidu ve stfedovekem Rime osvobodit chudy lid od utlaku ze strany patriciatu. Opera pry mela na mladistveho Hitlera udesny dopad. Podle Kubizka pry opustil divadlo v uplnem transu. Tahl sveho pfitele na blizky kopec Freinberg. ,,Slova se valila z neho jako povoden
pfes hraz. Ve sve fantazii si pfedstavoval, jak sam vede lid ke vzpoufe. "[Kubizek, 64-6; Eitner, 33)
11. 2. Hitler obdrzel vysvedceni za prvni pololeti. Propadl z nemciny, franstiny, matematiky a tesnopisu. Jenom z telocviku mel vybornou a z kresleni chvalitebnou. Zbyvajici pfedmety absolvoval na dobrou nebo dostatecnou. Na vysvedceni dale stalo, ie behem prvniho pololeti mel Hitler tficet neomluvenych absenci. Hitler pozdeji vypravel, jak ztratil vysvedceni, kdyz oslavoval s kamarady konec skoly. Na druhy den musel zajit za feditelem skoly a poiadat ho o duplikat. Ten ho nechal naschval dlouho cekat, aby mu pak sdelil, ie jeho vysvedceni, roz-
25
Nakladatelstv{ Touiimskj & Moravec a /aroslav Cvanlara pokladaj{ za milou povinnost vyjadfit sve podekovan{ a vdecnost vsem osobam za pomoc pfi sbfran{ a zpracovani materialu. Z tech, ktefi pfispeli ke zrodu obrazove pfilohy, byli zejmena:
Jaros/av Andrejs, Karel Borskj-Biheller, Jan Bfecka, Rene Cerny, Miroslav Cvancara, Jakub Dolezal, Rene Greger, Alena Hajkova, Milan Hauner, Jaros/av Houska, Tomas Jakl, Vlastislav Jan{k, Jan Jungman, Frantisek Kocman, Jiff Kuchar, Petr Kuchaf, Ales Kyr, Vlasta Mest'ankova, Jaroslava Milotova, Rochus Misch, Leos Moravec, Lukas Moravec, Miroslav Necasek, Libor Paffzek, Karel Polata, Oldfich Sladek, Jan Skramouzsky, Pavel Suk, Jindra Svitakova, Alena Simankova, Zdenek Smitmajer, Vojtech Sustek, Martin Toman, Mirek Trojan, Karel Trojanek, Vaclav Vaclavik, Cenek Zahradnicek. Zvlastni podekovani patri Janu B. Uhlffovi a Vi/emu Wodakovi
Archivni materialy
Archiv bezpecnostnfch slozek (ABS) Archiv Kancelafe prezidenta republiky (AKPR) Archiv Muzea Hlavniho mesta Prahy Archiv Hlavniho mesta Prahy Ceska tiskova kancelai (CTK) Bundesarchiv, Berlin-Lichterfelde Narodni archiv, Praha (NA) Vojensky historicky archiv Historickeho ustavu armady CR, Praha a soukromy archiv Jaroslava Cvancary
© Milan Hauner, 2017 © Jaroslav Cvancara, 2017 © Touiimsky & Moravec, 2017
ISBN 978-80-7264-181-9