Issuu

TÁBOR

TAJEMNÉ MĚSTO NAD LU2NICÍ OTOMAR DVOŘÁK

zeu fotografie Šechtl a Voseček í na stranách 104, 111, 113, 132 a 170.

t of this book may be reproduced

; without the prior written consent .g brief quotes used in reviews. Czech Republic

1-80-87866-32-0

\JA ÚVOD HRST DOJMU

Na úvod hrst dojmů Když se řekne Tábor, mnohým z nás se bezděky vybaví tóny husitského chorálu „Kdož sú boží bojovníci" a scéna z Vávrova filmu či z Alšova obrazu, na němž praporec s rudým kalichem vlaje z vozové hradby, pod ním stojí jednooký hejtman Žižka s palcátem v ruce a hledí s chmurnou hrdostí vstříc zuřícím plamenům ohňů a valící se mase nepřátel. .. Mně se však při slově Tábor vybaví dychtivé dětské čekání u okna vlaku, až se rozestoupí stromy kolem trati a otevře se kouzelný pohled přes hladinu rybníka Jordánu na vztyčenou kupu střech za hrází lemovanou vrbami, nad níž se k nebi zdvihá štíhlý prst kostelní věže. Byl to první pozdrav města, které na mne čekalo v prázdninovém žáru léta se stinným labyrintem starých uliček, s pochmurně černými baštami, se sgrafity rytířů na průčelích renesančních domů, s tajemně mrazivým a vlhkých dechem skrytých sklepení, s modravou hloubkou říč ního údolí a zubatými cimbuřími hradeb na Parkáně, s křikem kavek kolem věže Kotnova a s lipovou alejí křížové cesty, mřížovanou světlem a stínem a strmě stoupající úvozem k cibulovitým báním poutních Klokot... Tábor, to je kus mého dětství, je pro mne obestřen nostalgií ztraceného času; leccos se beze stop ztratilo a zůstalo zachyceno jenom na zažloutlých fotografiích a starých rytinách; leccos se naopak vynořilo ze zapomnění a teprve v poslední době se rozvinulo do plné krásy. Tohle město s velmi neobvyklou historií leží nejen na přelomu věků, ale také na předělu několika různých krajin. Ze severu na ně mrazivě dýchá drsná Česká Sibiř, balvanitý kraj Sedlčanska a magické Podblanicko. Jako hraniční val lemují Jistebnickou vrchovinu pověst né Čertovy hr'bety. Na východ, směrem k Pelhřimovu, už krajina svou malebnou členitostí přebí rá něco z Českomoravské vrchoviny. Na jihu nás čekají typické jižní Čechy, krajina Třeboňské pánve plná luk, blat a borových lesíků, členěná stromořadími, mezi něž jako by někdo rozházel skleněné střepy - to se v rákosinách blýskají hladiny přemnohých rybníků. Přírod ním, ale i kulturním a národopisným fenoménem jsou Soběslavská blata, okruh rázovitých vesnic s typickými stavbami selského baroka; životní styl tady býval úzce spjat s životem na močálech a rašeliništích. Jako stříbrná stuha se tímto krajem vine řeka Lužnice. Město Tábor je pro Lužnici „bodem obratu", řeka, doposud líně tekoucí blatnými rovinami z jihu na se5

TAJEMNÉ STEZKY

Thabor nebo tabur?

Jako scéna z nostalgického snu na nás působí vedu ta Tábora z roku 1842

Podle biblické Knihy soudců pravila p1 rakovi: ,,Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přika s sebou deset tisíc mužů!" Barak ji poslechl, uhájil před útoky nepřátel, kteří byli v mr porazil kanaánské vojsko. Tento příklad rr pro svoji nově budovanou pevnost zvolili nad Genezaretským jezerem. A nebylo to vali. Už předtím nazývali Táborem vrch B Někteří znalci jazyka tvrdí, že označeni né v mnoha jazycích, zejména v polštině a · vě pod dojmem z vítězných tažení českýc kých vojenských poradců s husitskými ceněni u všech evropských armád. Z voje rozšířil na obecné označení každého přeci kreační dětský tábor, trampské tábořiště, l Ale možná je to všechno jinak; lingvist Maďaři slovo „ tabur" ve významu „ vojsl

ver, se pod městskou šíjí otáčí a velkým obloukem se vrací takřka do protisměru, pokračuje na jihozápad k městu Bechyni a zahlubuje se do skalnatého, místy velmi romantického údolí. To dodává další přírodní svéráz táborskému okolí, vnáší do poklidné pahorkatiny nečekaně dramatický akcent. Západním směrem od Tábora se do údolí Vltavy sklání z náhorních plošin krajina Povltavská, rozprostřená mezi Pískem, Milevskem a Kamýkem nad Vltavou. Tábor je tedy vskutku jakousi pečetí, položenou na místo, kde se dotýká ně kolik různorodých krajin, spojuje je a vytváří z nich cosi nového. Vedou z něj do všech stran tajemné stezky, které zůstávají skryté běžnému pohledu výletníka, a nenajdeme je na turistických mapách; ty cesty vedou nejen krajinou, ale i časem a pamětí místních lidí, tvoří je události, příběhy, pověsti a báje. Vydejme se po nich - a snad se nám podaří objevit i osobitou tvář génia loci, ochranného ducha Táborska.

Biblická hora l11ab

1 nás působí

TIIABOR N EBO TABLR '

Thabor nebo tabur?

,eduta Tábora z roku 1842

Podle biblické Knihy soudců pravila prorokyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: ,,Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni ihned na horu Thabor a vezmi s sebou deset tisíc mužů!" Barak ji poslechl, opevnil se na strmé hoře a nejen, že se uhájil před útoky nepřátel, kteří byli v mnohonásobné přesile, ale posléze drtivě porazil kanaánské vojsko. Tento příklad měli před očima husitští povstalci, když pro svoji nově budovanou pevnost zvolili název biblické hory, tyčící se v Izraeli nad Genezaretským jezerem. A nebylo to poprvé, co takto nějaký vrch pojmenovali. Už předtím nazývali Táborem vrch Burkovák u Bechyně. Někteří znalci jazyka tvrdí, že označení „tábor" pro vojenská ležení, používané v mnoha jazycích, zejména v polštině a maďarštině, vzniklo až v 15. století právě pod dojmem z vítězných tažení českých táboritů, nebo díky přítomnosti čes kých vojenských poradců s husitskými zkušenostmi, kteří tehdy byli vysoce ceněni u všech evropských armád. Z vojenské terminologie se pak tento výraz rozšířil na obecné označení každého přechodného sídliště (utečenecký tábor, rekreační dětský tábor, trampské tábořiště, koncentrační tábor atd.). Ale možná je to všechno jinak; lingvisté objevili, že už v 11. století používali Maďaři slovo „tabur" ve významu „vojsko v obranném postavení, v provizor-

n obloukem se vrací takřka do protisměru, rni a zahlubuje se do skalnatého, místy vellší přírodní svéráz táborskému okolí, vnáší amatický akcent. údolí Vltavy sklání z náhorních plošin krakem, Milevskem a Kamýkem nad Vltavou. ~tí, položenou na místo, kde se dotýká ně vytváří z nich cosi nového. stezky, které zůstávají skryté běžnému poistických mapách; ty cesty vedou nejen kradí, tvoří je události, příběhy, pověsti a báje. l podaří objevit i osobitou tvář génia loci,

Biblická hora Thabor v Palestině

TAJE \1 1\t STEZK\

ním opevnění, zbudovaném v terénu během zastávky pochodu". Výraz pochází z jazyků turkotatarských kočovníků. Je docela dobře možné, že i hebrejský „thabor11 měl stejný význam - ,,místo, na němž se vojsko dočasně opevnilo". Husité však měli Thabor v úctě ještě z jiného důvodu; na tuto palestinskou horu vzal s sebou Kristus své nejmilejší učedníky a před jejich očima se tam „ proměnil", ukázal jim svou oslnivě zářivou božskou podstatu. Stejně jako kdysi Mojžíš, rozmlouval Ježíš z vrcholu hory přímo s Bohem. Proto v blouznivém čekání vyznavačů kalicha na „skonání věků a příchod soudce Krista" znovu ožívala idea sbratřovacích poutí na posvátné hory, zvedající se vysoko nad „hříšným světem" a mající blíž k nebi a Bohu, na hory, které se pro vyvolené stanou spásným útočištěm před blížící se zhoubnou potopou svě ta. Osobně se tam setkají s Kristem a stanou se jeho „bratry a sestrami 11. Je zajímavé, že v původní sestavě spásných útočišť počítali s městy, která již existovala: Slaný, Louny, žatec, Plzeň, Klatovy, Písek. Hlavní město království, tedy Prahu, do níž zprvu vkládali velké naděje, posléze zavrhli, neboť prý poznali, že je to „hříšný Babylon, předurčený ke zkáze". Vůbec je však tehdy nenapadlo, že by mohli založit město úplně nové! A přesto právě nově založené město Tábor se posléze stalo symbolem husitství, zatímco ta vyvolená proroctvím se brzy zpronevěřila svému poslání, odstoupila od kalicha, nebo upadla do moci nepřátel. Otázkou je, nakolik byl tehdy Tábor novým městem. Výstižnější by asi bylo ří kat, že se stal městem vzkříšeným a nově pojmenovaným. Pokusme se najít stopy jeho prvopočátků.

Panorama města Tábora koncem 19. století. Pohled z Čelkovic od budovy lázní.

Hvězdná

skála

Základem je sama „hora Hradiště", rn vý ostroh nad soutokem Lužnice a Tismeni úzké šíji; není to vlastně hora v pravém slc ny, sevřený mezi dvě sbíhající se hluboká ť řit Tábor jako horu; pokud přijíždíme po nám, že město leží téměř v rovině. Nejlépe z ptačí perspektivy. Tady vidíme, že jádro r leží na výrazné ostrožně zhruba pětibokého rů, na severovýchodě spojené úzkou šíjí s o svažující k jihozápadu; na bocích však vysh až do výšky 60 metrů nad údolí řeky Lužn: hozápadu, zatímco podél severní a západ: Tismenického potoka. Už na první pohled I

Na kresbě Karla Liebschera vidíme jádro

HVÉZD\JÁ SKALA

během

zastávky pochodu". Výraz pochází e docela dobře možné, že i hebrejský „ tha1ěmž se vojsko dočasně opevnilo". ;tě z jiného důvodu; na tuto palestinskou :í učedníky a před jejich očima se tam „ prou božskou podstatu. Stejně jako kdysi Mojřímo s Bohem. vačů kalicha na „skonání věků a příchod ·atřovacích poutí na posvátné hory, zvedamající blíž k nebi a Bohu, na hory, které se ěm před blížící se zhoubnou potopou svě stanou se jeho „bratry a sestrami". Je zajíútočišť počítali s městy, která již existovaPísek. Hlavní město království, tedy Prahu, ,osléze zavrhli, neboť prý poznali, že je to e". Vůbec je však tehdy nenapadlo, že by

,Tábor se posléze stalo symbolem husitství, ~y zpronevěřila svému poslání, odstoupila átel. · novým městem. Výstižnější by asi bylo ří ově pojmenovaným.

Hvězdná

skála

Základem je sama „hora Hradiště", na níž Tábor vznikl, pozoruhodný žulový ostroh nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka. Přístup na něj byl jen po úzké šíji; není to vlastně hora v pravém slova smyslu, ale výběžek zvlněné krajiny, sevřený mezi dvě sbíhající se hluboká údolí. Jenom z jejich dna můžeme spatřit Tábor jako horu; pokud přijíždíme po silnici z Prahy nebo vlakem, připadá nám, že město leží téměř v rovině. Nejlépe je pozoruhodný tvar ostrožny zřetelný z ptačí perspektivy. Tady vidíme, že jádro města Tábora - bývalé město Hradiště leží na výrazné ostrožně zhruba pětibokého tvaru o délce 500 a šířce kolem 400 metrů, na severovýchodě spojené úzkou šíjí s okolní vrchovinou a poněkud mírněji se svažující k jihozápadu; na bocích však vystupuje příkrými, místy skalnatými srázy až do výšky 60 metrů nad údolí řeky Lužnice, která je chrání od jihovýchodu a jihozápadu, zatímco podél severní a západní strany se stáčí stejně hluboké údolí Tismenického potoka. Už na první pohled přírodní pevnost!

>Čátků.

~toletí. Pohled z čelkovic od budovy lázní.

Ka kresbě Karla Liebschera vidíme jádro Hradi~tě od skal lemujících řeku

Otomar

Dvořák

Tábor - tajemné město nad Lužnicí

Vydalo Nakladatelství REGIA s. r. o. Gagarinova 1082, 165 00 Praha 6 v roce 2017, první vydání Fotografie Petr Martinec (35), Jan Martinec (14), Michal Straka (6), Josef Jindřich šechtl (2), Otomar Dvořák (1) Ilustrace Muzeum fotografie šechtl a Voseček, archiv autora a archiv nakladatele Obálka, sazba a grafická úprava VR Atelier Bukovinská 96, 19017 Praha-Vinoř Zhotovila tiskárna S Tisk Vimperk s. r. o. Žižkova 448, 385 01 Vimperk ISBN 978-80-87866-32-0

a skalnatém ostrohu nad řekou Lužnicí se tyčí legendární pevnost husitů s biblickým jménem Tábor. Každý si tohle město pamatuje z hodin školního děje pisu, také pro turisty je atraktivním cílem - a přesto možná ani někteří z jeho obyvatel netuší, jaká podivuhodná tajemství jsou spjatá s jeho původem a dávnou, ještě předhusitskou historií. Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem. Provede nás skrytými zákoutími spletitých uliček a připomene nám Tábor jako město hornické a lázeňské. Spustíme se spolu s ním do labyrintu podzemních chodeb i na dno přehradní nádrže Jordán, pokusíme se odhalit tajemství táborské „lochnesky", krvavého mordýře Pinty, pravěkých mohyl, zaniklého středověkého města Sezimova ústí či zázraků Panny Marie Klokotské. Vydáme se i do nejbližšího městského okolí a romantickým údolím řeky Lužnice dojdeme až k legendárnímu hradu Příběnice. V chystaném druhém dílu knihy poznáme důkladněji táborské zázemí; cesta bude pokračovat širokým okruhem přes Bechyni, Soběslav, Choustník, Chýnov, Borotín až po Jistebnici.