KAPITOLA 1
Co může být lepšího, než se po dlouhém čase vyspat jako člo věk? V teple, suchu a s pevnou jistotou, že z tebe v noci nevytře pou duši? A když se ke všemu ostatnímu přidají navrch ještě tři jídla za den? Co? Bláznovské snění, nic víc. Nebo snad vězeňská samotka? To záleží na tom, ze které strany se na to díváš. No, celkově mi nebylo do smíchu - a komu by taky bylo, v cele? Naopak, nervy jsem měl napnuté jako struny. Zmítám se jako zvíře zahnané do klece. No ... vlastně ne tak úplně do klece ... Spíš do klícky. Skoro třetinu úzké nudle, která se stala mým obydlím, zabíral kavalec, a těsně u dveří k němu přiléhal odkládací stolek. Nábytek- nula. A s opravami si tu taky hlavu nelámali: povrch betonové podla hy :zakryli linoleem, na stěny nalepili laciné tapety. Pod stropem svítí magická koule, dnem i nocí, bez přestání. Na začátku mi to moc nevadilo, ale teď už mě to štvalo - nemám nervy. Že bych po ní něčím mrsknu]? Fakt mám chuť. Ale hlavou mi pořád vrtala nějaká myšlenka - tohle místo je mi nějak moc povědomé. Ne, přímo tady jsem se předtím urči tě nevyskytoval, ale na podobném místě k životu už jsem roz hodně trčel. Jídlo nosí třikrát denně, kbelík mění ráno a večer. Žádné řeči . Ale není to věznice. To se hned pozná. Ale kde teda jsem - ne mám potuchy. Selin, ta krysa, nic nevysvětlil. Zavrčel: ,,My všichni jsme jenom karty v paklíku," a předal mě z ruky do ruky nějakým nedobrým lidem. Ti mi hned zavá:zali oči, a pak mě od vezli neznámo kam. Drží mě tu pátý den, a pokud jde o vyhlíd ky do budoucna - zcela nejisté. A šance, že se mi samostatně podaří odsud dostat - nula. Dveře jsou solidní, takové jen tak nevyrazíš. Tím spíš, když ne máš nic po ruce. Sokolíci z VBS mi sebrali všechno z kapes.