Issuu

Craig Cabell TERRY PRATCHETT

Fantastická duše Z anglického originálu Terry Pratchett, The Spirit of Fantasy vydaného nakladatelství John Blake, v Londýně v roce 2012, přeložil Martin D. Antonín. Redakce textu: Boris Hokr. Obálka: Trilabit Praha. Vydalo nakladatelství TALPRESS, spol. sr. o., Řeznická 12, 110 00 Praha 1, jako svou 737. publikaci. Sazba: SF SOFT, Praha. Tisk: CPI Moravia Books, Pohořelice. První vydání, Praha 2017. Sir Terry Pratchett doma, rok 201 O. Hrdě třímá meč, který uko © Rex Features

Tuto knihu věnuji památce Nigela William blízkého přítele a antikváře, který mi obstaral nejeden Pratchettův román.

Copyright © Craig Cabell, 2012 Translation © 2017 by Martin D. Antonín Všechna práva vyhrazena. Žádnou část této knihy není dovoleno použít nebo jakýmkoli způsobem reprodukovat a šířit bez souhlasu nakladatele.

ISBN 978-80-7197-645-5

:::raig Cabell, 2012 2017 by Martin D. Antonín

vyhrazena. Žádnou část této knihy není dovoleno použít li způsobem reprodukovat a šířit bez souhlasu nakladatele.

0-7197-645-5

Tuto knihu věnuji památce Nigela Williamse, blízkého přítele a antikváře, který mi obstaral nejeden Pratchettův román.

Pravda je, že prostor a čas dovede narušit i dostatečně velká sbírka obyčejných knih, což je možné dokázat při návštěvě v jednom z těch klasických starodávných antikvariátů, které stále ještě existují. Jsou to obchody, které jako by stvořil nevrlý M. Escher. Je v nich víc dřevěných schodišť než místností a většina tmavých regálů končí u malých dvířek, kterými se normálně vyvinutý smrtelník stěží protáhne. Tady platí klasická rovnice: Vědění = síla = energie = hmota = množství. Skutečně dobré knihkupectví není vlastně nic jiného než vylepšená černá díra, která umí číst. Terry Pratchett (Stráže! Stráže!) Tradice zavazující pevnějším poutem, než jaké kdy upředla lidská mysl, se sváří s nehybnou temnotou. Tradice krve, skotačící krve. Komu byla dána svěží vnímavost, ten není dlužníkem vlastních praotců, ale oněch bezvýznamných spoust, onoho trilionu vrstev sahajících do hloubi dětství samotné Země. Mervyn Peake (Gormenghast)

poděkoval nejrůznějším starým přátelům a znáve své knize při mnoha příležitostech zmiňuji; pat[ames Herbert, Clive Barker, Stephen Laws, Simon Donelly, Ian Rankin, Iain Banks, Neil Gaiman, Alice n.ristopher Lee. Váš vliv na mě i navzdory ubíhajícím JŮsobí, pánové. ně také musím vyjádřit vděčnost velikánům fantasy ienovi, C. S. Lewisovi, Richardu Adamsovi, Robertu ·i a úžasnému Charlesi Dickensovi, díky nimž jsem si domit obrovský rozsah tohoto žánru. Anitě, Samantě, Nathanovi, Fern a mému otci Coli'.pění tvorby další knihy, Bernymu za upozornění na :iona a Johnu Blakeovi a Johnu Woodsworthovi za >volili o Terrym Pratchettovi psát. Rozhodně také it svého dánského kamaráda Michaela, který sobotní pokaždé využije k zahájení zajímavé konverzace na émata od admirála Nelsona až po Terryho Pratche1itost jeho záběru mě nepřestává udivovat! Děkuji i ostatním členům fotbalového týmu, Johnovi a Ro-

1 rád

tě.

,nymu Mullikenovi za všechna ta setkání u brzké aždé mi neuvěřitelně pomohla. )ych rád poděkoval samotnému Terrymu Pratche1k úžasně podnětné pro mě zkoumání a popisování ,ylo. Jeho fantazie a dobrotivá povaha stále přináší i mnoha lidem po celém světě - a právě to byl důvod, lik stál o možnost napsat tuto knihu. Craig Cabell Londýn,2011

Obsah

Poděkování

Úvod Důležitá poznámka k obsahu

ČÁST PRVNÍ

CESTA ZA SNEM

Kapitola první

Hned zpočátku

Kapitola druhá

Co přišlo pak

Kapitola třetí

A jako zázrakem ...

ČÁST DRUHÁ

SVĚT FANTAZIE

Kapitola čtvrtá

Barva kouzel

Kapitola pátá

Protančení lehkým fantastičnem

Kapitola šestá

Mort, Faust a Smrť

Přestávka

Kobercové (znovu)

Kapitola sedmá

Rozsáhle zalidněný svět

Kapitola osmá

Radovánky s Piktmužíky

Kapitola devátá

Bourání klišé

9 15 19 27 29 "10 44

59 61 72 79 88 91 97 105

Sny a noční můry dětství Je-li hudba pokrmem lásky Dlouhý temný čajový dýchánek duše Kapitola třináctá Psaní pro děti Kapitola čtrnáctá Národ Kapitola patnáctá Dvorní orangutani Kapitola šestnáctá Postava jménem Smrť Kapitola sedmnáctá Alzheimerova choroba Kapitola osmnáctá Temně rudá křídla strádání Kapitola devatenáctá Zmínka o kočkách Kapitola desátá Kapitola jedenáctá Kapitola dvanáctá

Dodatek A Dodatek B Dodatek C

Dodatek D Dodatek E

Závěr

Poslední poznámka Doporučuji k přečtení O autorovi Poznámka redakce

Pratchett na obrazovce Pratchett v divadle Terry Pratchett: Úplný seznam titulů vydaných ve Velké Británii a návod pro sběratele Seznam titulů v knihovně Neviditelné univerzity Česky vydané knihy Terryho Pratchetta A konečně

no 115 121 129 137 146 150 157 162 169 173 183

che

UJeefRt MeN CJo

Me1-c{,l~ ..

~~ 185

{A}eJ2 (,j)(_

~.lw\,!

221 223 227 231 233 235 238

( -klel

První vydání prvního románu s Nac Mac Fígly s v Pratchettově nenapodobitelném duch

Uvod (aneb

čím

tato kniha je a

čím

není)

... na některé věci bychom neměli zapomínat, a v zásadě jde o to, odkud jsme, jak jsme se dostali sem a jaké pří běhy jsme si vyprávěli po cestě. Terry Pratchett (Úvod, Folklor Zeměplochy) hlavně

Vskutku podivné věci se stávají, když si čtete Pratchettův román ve vlaku! Naprosto neznámí lidé se naklánějí, aby si prohlédli obálku, a zcela nevyhnutelně cítí potřebu vám sdělit: ,,Tuhle jsem také četl." Je to vážně otravné. Jednou mi to řekl i průvodčí. Prachettovy knihy totiž okamžitě poznáte - především díky působivým obálkám odJoshe Kirbyho. To jsem si ověřil i v praxi, protože během další takové cesty vlakem mě důvěrně informoval spolucestující, že knihu od stejného autora čte i někdo jiný: ,, ... protože to také mělo takovou rozjásaně barevnou a, no, prostě podobnou obálku, takže to určitě napsal ten samý." Čtenáři si oblíbili spoustu různých zeměplošských postav od Mrakoplaše a Zavazadla až po Smrtě a Bábi Zlopočasnou, ale v poslední době si ještě více pozornosti získal samotný Pratchett. V prosinci roku 2007 veřejnosti sdělil, že trpí Alzheimerovou chorobou v raném stádiu, a od té doby pravidelně otevřeně promlouval jak o nemoci, tak o své neutěšené situaci. Britské nadaci

Alzheimer's Research UK'~ daroval milion liber na výzkum a pro BBC o chorobě natočil dvoudílný naučný dokument. Svým zápasem si získal obdiv a sympatie mnoha lidí, nejen příznivců své tvorby, a neúnavně se snažil potlačit společenské stigma, které chorobu provází. Při jedné příležitosti prohlásil, že hodlá spáchat asistovanou sebevraždu, jakmile začne být život s Alzheimerovou chorobou neúnosný. Doslova řekl, že by to chtěl ukončit „v křesle se sklenkou brandy v ruce a hudbou Thomase Tallise v iPodu", a mnoho lidí mu vyjádřilo svou podporu. Zákon však naneštěstí není živoucím, dýchajícím člověkem, a podobným záměrům příliš nepřeje. Mě osobně na Terrym Pratchettovi ze všeho nejvíc fascinuje jeho nezdolný duch. Přesně to považuji za hlavní téma své knihy - tu jeho vnitřní sílu a schopnost pustit se do křížku klidně s celým světem. Terry Pratchett - Fantastická duše ve skutečnosti není ani neoficiálním životopisem, ani průvodcem po Zeměploše. Napsal jsem ji, abych vzdal hold muži, jehož knih se po celém světě prodalo více než 85 milionů výtisků v 38 jazycích a který jasně prokázal, že má srdce na dlani - a to už dávno před propuknutím své choroby. Kromě toho jsem chtěl vyjádřit obdiv spisovateli fantasy, který svou duší pevně tkví ve skutečném světě, protože právě tomu vděčí za svůj úspěch. Dokáže ve svých čtenářích vzbudit sounáležitost se svým dílem - a tím i se skutečným svě tem kolem nich. Nehodlám přehnaně analyzovat jednotlivé postavy a zápletky všech Pratchettových románů. I kdybych každému z nich věno val pouhých tisíc slov, dalece bych překročil plánovaný rozsah této knihy, a přesto bych neřekl nic nového či podnětného ani o autorovi, ani o jeho díle. Ne, chci k věci přistoupit z jiného úhlu: uvedu důležité chvíle, situace a charakterizace v Pratchettových výtvorech do souvislosti s jeho životem, postoji a kariérním * Alzheimer's Research UK je největší britskou charitativní organizací zabývající se demencí. Již od svého založení v roce 1992 je financována výhradně dary fyzických osob; na státní správě je nezávislá.

postupem, abych je mohl porovnat s fantasy, kte možná některé jeho fanoušky zklamu - dovedu si by mnohdy dávali přednost důkladné analýze na1 vání Noční hlídky a života v ulicích Ankh-Morpc tokrát půjde především o samotného Terryho Pra jak jeho dílo odráží jeho osobnost. Pratchett byl pasován na rytíře během novoro roku 2009. Už v roce 1998 získal Řád britského im literatuře a mnoho kritiků se shodlo, že si to všeol autor zaslouží. Kariéru romanopisce zahájil již dlouho před 1 počáteční knihou série Úžasná Zeměplocha vydano Opravdu první román, jmenoval se Kobercové, mu 1971 a po jeho prvním vydání pase každý sběrat Pratchettova raná díla prozradí o něm samém a půdu pro všechny zeměplošské romány, které nái Z této knihy bude jasné, že život Terryho Pratc o Zeměploše. Na druhou stranu - Zeměplocha knih i souvisejících sběratelských zajímavostí, že konci svazku (v Dodatku C) pro všechny nezd uvést rozsáhlý seznam literatury.* Získají tím ne příjemný soupis žádaných publikací, ale i názor o obrovském rozsahu Pratchettova díla a množ: jeho vydavatelé, agent i nejrůznější umělci vložili ratelských verzí jeho knih. To samé dokládá i Doc budu probírat filmy (většinou televizní minisérie) Pratchettových románů. Všechny tyto snímky s

třeba vyslovit uznání oficiálním webovým si Pratchetta a stránkám jeho agenta Colina Smythe, i tečně vyčerpávající seznam vydaných titulů. Bez m1 že jsem svou vlastní sbírku a další knihy porovnáv seznamy, stejně jako zmínky o dalších sběratelských kud jsem objevil cokoliv, co v těchto oficiálních , požadoval jsem před zařazením položky do Dodatk existence.

* Zde je

Research UK* daroval milion liber na výzkum a pro obě natočil dvoudílný naučný dokument. Svým zácal obdiv a sympatie mnoha lidí, nejen příznivců své únavně se snažil potlačit společenské stigma, které ,vází. příležitosti prohlásil, že hodlá spáchat asistovanou jakmile začne být život s Alzheimerovou chorobou oslova řekl, že by to chtěl ukončit „v křesle se sklenkou e a hudbou Thomase Tallise v iPodu", a mnoho lidí , svou podporu. Zákon však naneštěstí není živou;ím člověkem, a podobným záměrům příliš nepřeje . ě na Terrym Pratchettovi ze všeho nejvíc fascinuje tý duch. Přesně to považuji za hlavní téma své knivnitřní sílu a schopnost pustit se do křížku klidně

:m.

:hett - Fantastická duše ve skutečnosti není ani nevotopisem, ani průvodcem po Zeměploše. Napsal h vzdal hold muži, jehož knih se po celém světě než 85 milionů výtisků v 38 jazycích a který jasně n á srdce na dlani- a to už dávno před propuknutím Kromě toho jsem chtě l vyjádřit obdiv spisovateli ; svou duší pevně tkví ve skutečném světě, protože vděčí za svůj úspěch. Dokáže ve svých čtenářích áleži tost se svým dílem - a tím i se skutečným svě ch . přehnaně analyzovat jednotlivé postavy a zápletky t tových románů. I kdybych každému z nich věno tisíc slov, dalece bych překročil plánovaný rozsah přesto bych neřekl nic nového či podnětného ani ni o jeho díle. Ne, chci k věci přistoupit z jiného ůležité chvíle, situace a charakterizace v Pratchetto:h do souvislosti s jeho životem, postoji a kariérním

Research UK je největší britskou charitativní organizací demencí. Již od svého založení v roce 1992 je financo1ě dary fyzických osob; na státní správě je nezávislá.

postupem, abych je mohl porovnat s fantasy, kterou psal. Tím možná některé jeho fanoušky zklamu - dovedu si představit, že by mnohdy dávali přednost důkladné analýze například fungování Noční hlídky a života v ulicích Ankh-Morporku - ale tentokrát půjde především o samotného Terryho Pratchetta a o to, jak jeho dílo odráží jeho osobnost. Pratchett byl pasován na rytíře během novoroční ceremonie roku 2009. Už v roce 1998 získal Řád britského impéria za služby literatuře a mnoho kritiků se shodlo, že si to všeobecně oblíbený autor zaslouží. Kariéru romanopisce zahájil již dlouho před Barvou kouzel, počáteční knihou série Úžasná Zeměplocha vydanou v roce 1983. Opravdu první román, jmenoval se Kobercové, mu vyšel už v roce 1971 a po jeho prvním vydání pase každý sběratel. Ale co nám Pratchettova raná díla prozradí o něm samém a jak připravila půdu pro všechny zeměplošské romány, které následovaly? Z této knihy bude jasné, že život Terryho Pratchetta nebyl jen o Zeměp loše. Na druhou stranu - Zeměplocha obsahuje tolik knih i souvisejících sběratelských zajímavostí, že stálo za to na konci svazku (v Dodatku C) pro všechny nezdolné fanoušky uvést rozsáhlý seznam literatury.'' Získají tím nejen uživatelsky příjemný soupis žádaných publikací, ale i názornou představu o obrovském rozsahu Pratchettova díla a množství úsilí, které jeho vydavatelé, agent i nejrůznější umělci vložili do tvorby sbě ratelských verzí jeho knih. To samé dokládá i Dodatek A, v němž budu probírat filmy (většinou televizní minisérie) natočené podle Pratchettových románů. Všechny tyto snímky stojí za zmínku

* Zde je

třeba vyslovit uznání oficiálním webovým stránkám Terryho Pratchetta a stránkám jeho agenta Colina Smythe, které udržují skutečně vyčerpávající seznam vydaných titulů. Bez mučení přiznávám, že jsem svou vlastní sbírku a další knihy porovnával právě s těmito seznamy, stejně jako zmínky o dalších sběratelských publikacích; pokud jsem objevil cokoliv, co v těchto oficiálních zdrojích chybělo, požadoval jsem před zařazením položky do Dodatku jasný důkaz její existence.

a pro mnohé fanoušky ztělesňují zbožňované doplňky samotných knih. Terry Pratchett je jedním z nejuznávanějších fantasy autorů, které kdy Velká Británie zrodila. Přirozeně stanul v síni slávy po boku Tolkiena a C. S. Lewise, což je ta nejvyšší - a nejzaslouženější - pocta, jakou si umím představit. Neměli teď

Důležitá poznámk,

na vybranou: museli dohrát svou úlohu až do

k onsahu

konce.

J. R. R. Tolkien (,,Návrat Krále", Pán prstenů)

(a trocha toho brblání)

ylo, nebylo, literární agent Terry ho Pratchetta ( vešel do velmi známého knihkupectví a zeptal : stavena nejnovější kniha jeho autora. Navzdory tomu, týdnem kralovala žebříčku prodejnosti, v sekci věnc lerům ji nenašel. Vzápětí se dozvěděl, že ji samozř, v oddělení science fiction a fantasy, a to tónem, kt chával na pochybách, že knihy tohoto žánru nejsou lerů hodny, ani když svými prodeji - jako v přípac konávají všechny ostatní klidně celý měsíc. Na této situaci mě nedopaluje jen ta nespravedlr cí z úzkoprsosti některých lidí, ale i povrchní házer do jednoho pytle. I když je možné vědeckofantastii ru a fantasy zahrnout pod společné označení spek1 obě mají zcela odlišný původ. Science fiction je sv spjata s přirozeným vývojem současné vědy, zatímc dobný základ nepotřebuje a tradičně sahá k trpaslí kům, mágům a drakům. Největší vizionáři obou přímo miliony mil vzdáleni - zmínil bych například aJ. R. R. Tolkiena nebo Isaaca Asimova a C. S. Lewi věřili v život na Marsu, a tak se zrodila Vdlka světit mistrovské dílo je mnohem víc o zranitelnosti a vč

ínám si na článek v magazínu The Bookseller, žurnálu :lů, který volal po čemkoliv, co by děti přinutilo zapoa počítačové hry, a jak se v hodině dvanácté zničehonic . K. Rowlingová s mladým Harrym Potterem. Už tehdy ~ett naším nejoblíbenějším autorem - a teď můžeme 1ed dva nejprodávanější britští spisovatelé píší fantasy. vám ani tato skutečnost nepřijde zajímavá, vezměte e knihy o Harrym Potterovi v knihkupectvích nenajdeidělení sci-fi a fantasy, ani v dětské literatuře, dokonce trii: Bývají pevně usazeny mezi bestsellery. mih do žánrů je důležité; potřebujeme si v úloze spotře podle čeho vybírat, čím se pobavíme. Teď jen doufejme, 1streamová knihkupectví proberou, pochopí důležitost itu fantasy a začnou s ní zacházet s úctou, která jí za1áleží. Ano, různí lidé chápou fantastiku různě a hranijsou často nejasné, ale pokud se někdy největší díla >čkají spravedlivého vystavení, pak se musí v knihku•bjevit oddělení, které bude již navždy zasvěcené fanpozor, teď nemluvím jen o nejnovějších conanovkách obrodružných oddechovkách ve stylu „meče a magie", 1oha dalších knihách, které zmiňuji na konci knihy Doporučuji k přečtení. Fantasy v sobě skrývá mnohem V se na první pohled zdálo. Ženy v ní nechodí vždy en v přiléhavé černé kůži či kroužkových podprsenka ve své Říši divů tedy rozhodně ne, Hermiona Grané ne - a už vůbec ne všechny ty ženy a děti v Krysařo :u Hameln!

a mnul si oči. Byl tak zahloubán do moderní náhramán, že se probudil v bělozeleném pokoji s překva e nepodobným onomu při svém prvém procitnutí. H. G. Wells (Až spáč procitne ... )

ČÁST PRVNÍ

Cesta za snem Nám nepřísluší zvládnout všechny temné síly světa a všechny zvraty historie. Musíme ale udělat, co můžeme, pro dobro let, do nichž jsme vrženi, vykořeňovat zlo na polích, která známe, aby ti, kdo přijdou po nás, mohli obdělávat čistou zemi. Jaké počasí budou mít, o tom nerozhodneme ... J. R. R. Tolkien (,,Návrat krále", Pán Prstenů)

KAPITOLA PRVNÍ

Hned zpočátku

erry David John Pratchett se narodil 28. dubna 1948 v Beaconsfieldu v hrabství Buckinghamshire. Byl jediným synem Davida a Eileen Pratchettových z Hay-on-Wye. Jeho otec se živil jako inženýr a matka jako sekretářka. V roce 1957 se celá rodina nakrátko přestěhovala do Bridgewateru v Somersetu, než Pratchett podstoupil rozřazovací zkoušky a pokračoval na Wycombskou střední technickou školu na Easton Street v High Wycombu. * Mohl si vybrat i gymnázium, ale čistě akademické vzdělání ho nelákalo. V publikaci Who's Who (což je něco jako seznam významných osob nejen Velké Británie) o sobě Pratchett prohlásil, že své vzdě lání získal v beaconsfieldské veřejné knihovně. Samozřejmě žertoval, ale zrnko pravdy se v tom skrývá - právě tam, při četbě fantastických příběhů, se v něm probudila vášnivá láska ke knihám. ,,Náruživým čtenářem jsem se stal už v deseti a nikdy mě to nepustilo. Jsem jako spousta jiných autorů - čtu pořád, cokoliv mi přijde pod ruku ... " * Tato škola se přestěhovala na Marlowe Hill v roce 1966, krátce poté, co z ní Pratchett odešel, a dnes funguje pod jménem Gymnázium Johna Hampdena.

Ale které knihy měl nejraději? Zmiňuje Vítr ve vrbách od Kennetha Grahama - ta měla na jeho spisovatelský styl obrovský vliv, který neodezněl ani po letech. Jakmile jednou chytil čtenářskou horečku, chuť po dalších knihách jen rostla. Už ve dvanácti prý zhltal všechny tehdejší bondovky, což zahrnuje většinu původních románů Iana Fleminga. Později, když byl dost starý, začal o sobotách pracovat v místní knihovně. Plat nedostával, ale s úsměvem vzpomíná, že mu za to prominuli snad „dvě stě padesát šest pokut" - dvakrát týdně odtamtud odcházel s dvěma nákupními taškami plnými knih. Dá se tedy říct, že se knihovna skutečně stala důležitou součástí jeho vzdělání. Ostatně, jak dodává: ,,Jednoho dne mi knihovník ukázal tři knihy svázané motouzem a řekl: ,Tyhle by se ti vážně mohly líbit.' Byl to Pán prstenů a já ho přečetl na jediný čtyřiadvaceti hodinový zátah." Pán prstenů měl na Pratchetta skutečně obrovský vliv. Pocity, které zažíval během čtení, se hodně točily kolem předsudků, které v ní spatřoval. ,,Pořád mi bylo strašlivě líto skřetů ... Elfové měli své tragické osudy a lidé zůstávali neustále v nemilosti, ale skřeti byli ti nejubožejší z ubohých a neexistovala pro ně jediná šance, jak dosáhnout vykoupení." Pratchett měl vždy zvídavou mysl. Způsob, jakým pohlíží na jednotlivé národy v Pánovi prstenů, přesně odráží jeho pozdější solidární přístup k různorodým kulturám jeho Zeměplochy. Mrakoplaš miloval nudu, vážil si jí a hýčkal ji právě pro její neobyčejnou vzácnost ... Jediná doba, na kterou se mohl s jakous takous pýchou a radostí ohlédnout, bylo období, kdy pracoval jako pomocník knihovníka Neviditelné univerzity, kdy neměl celkem nic víc na práci než číst knihy ... (hMtErik)

čtenářem

- a to čtenářem všeho." V tom s ním neb

hlasit. Pratchett sice četl spousty knih mnoha různých žán hlubší a trvalý dojem na něm zanechaly především d jsem číst hlavně díky fantasy a science fiction - a na sp science fiction mě zaujalo to jejich ,sběratelství' myšic

Raketové lodě vesmír nedobyly, pouze ho prozi Když raketa opouští Zemi, letí rychlostí sedm mílí 2 du, což je na tak ohromné vzdálenosti hrozně por Měsíc je rozumně daleko - víceméně čtyři dny. Na trvá třicet sedm týdnů, na Saturn chmurných šest • neta Pluto je vzdálena neskutečnou polovinu stole způsobeno tím, že mohou létat jen po elipsové drá Robert A. Heinlein (Tunel c Průzkum

vesmíru v pojetí největších spisovatelů scit v kombinaci s dětskou láskou k astronomii rozpálil P1 mladou mysl plamenem. Nezapomínejme ostatně, že nější romány (když nepočítáme prvotinu Kobercove), 1 strana Slunce a Strata, jsou považovány spíš za science za fantasy.

„Hvězdárna zcela utichla a svit lucerny nadále sláb sem doléhaly občasné zvířecí skřeky, nebylo jisté, lestné, varovné či říjné, a přerušované zvuky vydá' lajskými a djáckými sluhy. Okamžik poté se jede1 pustil do zvláštně vyráženého zpěvu, k němuž s postupně přidávali."

H. G. Wells (Hvězdárn Autoři

Stačilo chvíli poslouchat, jak Pratchett vzpomíná na své knihomolské mládí, a nebylo těžké si uvědomit, jak silně na něj knihy zapůsobily a proč ho přivedly až k psaní. Sám ostatně prohlásil: ,,Asi nejcennější radou, jak se stát spisovatelem, je nejprve být

science fiction otevřeli Pratchettovi nové ol: kázali ve svých knihách zužitkovat všechny možné náp, ty, takže mi od fantasy a science fiction zbýval jen mal k folkloru, mytologii, dávným dějinám a filozofii." Takže svůj volný čas trávil v místní knihovně a v a

ré knihy měl nejraději? Zmiňuje Vítr ve vrbách od Ken1hama - ta měla na jeho spisovatelský styl obrovský vliv, dezněl ani po letech. jednou chytil čtenářskou horečku, chuť po dalších kniostla. Už ve dvanácti prý zhltal všechny tehdejší bondovhrnuje většinu původních románů lana Fleminga. , když byl dost starý, začal o sobotách pracovat v místní Plat nedostával, ale s úsměvem vzpomíná, že mu za to snad „dvě stě padesát šest pokut" - dvakrát týdně odlcházel s dvěma nákupními taškami plnými knih. Dá se že se knihovna skutečně stala důležitou součástí jeho ~statně, jak dodává: ,,Jednoho dne mi knihovník ukáty svázané motouzem a řekl: ,Tyhle by se ti vážně mohly to Pán prstenů a já ho přečetl na jediný čtyřiadvaceti zátah." enů měl na Pratchetta skutečně obrovský vliv. Pocity, ·al během čtení, se hodně točily kolem předsudků, ktettřoval. ,,Pořád mi bylo strašlivě líto skřetů ... Elfové ·agické osudy a lidé zůstávali neustále v nemilosti, ale ti nejubožejší z ubohých a neexistovala pro ně jediná dosáhnout vykoupení." tměl vždy zvídavou mysl. Způsob, jakým pohlíží na jed·ody v Pánovi prstenů, přesně odráží jeho pozdější so;tup k různorodým kulturám jeho Zeměplochy.

laš miloval nudu, vážil si jí a hýčkal ji právě pro její jnou vzácnost ... Jediná doba, na kterou se mohl takous pýchou a radostí ohlédnout, bylo období, ;oval jako pomocník knihovníka Neviditelné uni<dy neměl celkem nic víc na práci než číst knihy ... (~Erik)

wíli poslouchat, jak Pratchett vzpomíná na své knihoidí, a nebylo těžké si uvědomit, jak silně na něj kni1ily a proč ho přivedly až k psaní. Sám ostatně prohlácennější radou, jak se stát spisovatelem, je nejprve být

čtenářem

- a to

čtenářem

všeho." V tom s ním nelze než sou-

hlasit. Pratchett sice četl spousty knih mnoha různých žánrů, ale nejhlubší a trvalý dojem na něm zanechaly především dva: ,,Začal jsem číst hlavně díky fantasy a science fiction - a na spisovatelích science fiction mě zaujalo to jejich ,sběratelství' myšlenek." Raketové lodě vesmír nedobyly, pouze ho prozkoumaly. Když raketa opouští Zemi, letí rychlostí sedm mílí za sekundu, což je na tak ohromné vzdálenosti hrozně pomalé. Jen Měsíc je rozumně daleko - víceméně čtyři dny. Na Mars to trvá třicet sedm týdnů, na Saturn chmurných šest let a planeta Pluto je vzdálena neskutečnou polovinu století, což je způsobeno tím, že mohou létat jen po elipsové dráze. Robert A. Heinlein (Tunel do nebes) Průzkum vesmíru v pojetí největších spisovatelů science fiction v kombinaci s dětskou láskou k astronomii rozpálil Pratchettovu mladou mysl plamenem. Nezapomínejme ostatně, že jeho nejranější romány (když nepočítáme prvotinu Kobercove1, tedy Temná strana Slunce a Strata, jsou považovány spíš za science fiction než za fanrasy. „Hvězdárna zcela utichla a svit lucerny nadále slábl. Zvenčí sem doléhaly občasné zvířecí skřeky, nebylo jisté, zda bolestné, varovné či říjné, a přerušované zvuky vydávané malajskými a djáckými sluhy. Okamžik poté se jeden z mužů pustil do zvláštně vyráženého zpěvu, k němuž se ostatní

postupně přidávali."

H. G. Wells

(Hvězdárna

v Avu)

Autoři science fiction otevřeli Pratchettovi nové obzory: ,,Dokázali ve svých knihách zužitkovat všechny možné nápady a námě ty, takže mi od fantasy a science fiction zbýval jen maličký krůček k folkloru, mytologii, dávným dějinám a filozofii." Takže svůj volný čas trávil v místní knihovně a v antikvariátu

(