Fawaz A.Gerges
ISLÁMSKÝ STÁT CESTA KMOCI
EDICE MODERNÍ DĚJINY Z anglického originálu ISIS. A History, vydaného nakladatelstvím Princeton University Press roku 2016, přeložili Eva Křístková, Aleš Valenta a Jiří Zbořil Doslov napsal Břetislav Tureček Typografie Kateřina Urbanová Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. sr.o., v Praze roku 2017 jako svou 1631. publikaci Odpovědný redaktor Filip Outrata Revize textu Kateřina Zerzánová, Prokop Singer Odborný konzultant Bronislav Ostřanský Vydání první. AA 20,16. Stran 320 Vytiskla Tiskárna Finidr, s. r.o. Doporučená cena 348 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. sr.o., Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail: info@ivysehrad.cz www.ivysehrad.cz ISBN 978-80-7429-810-3
V důsledku rychlého růstu a souvisejících územních zisků získal t zv. Islámský stát, známý také jako ISIS 0slámský stát v Iráku a Sýrii), ISIL 0slámský stát v Iráku a wa-Šám neboli v Levantě), popř. Dá'iš dle arabské zkratky, v tuto chvíli automaticky operační velení a nadvládu v globálním džihádistickém hnutí, čímž zatlačil do pozadí Ústředí al-Qá'idy (AQC), jež 11. září 2001 zaútočilo na americkou pevninu. V okamžiku, kdy toto píši, kontroluje Islámský stát široký pás území v Iráku a Sýrii, velký jako Velká Británie a čítající něco mezi 6 a 9 miliony obyvatel. K dispozici má sektářskou armádu o počtu více než 30 ooo bojovníků, vzniklou částečně sloučením místních ozbrojených povstalců v Iráku a Sýrii a zahraničních rekrutů.
Vojenský vzestup Islámského státu v Sýrii a Iráku v letech 2013 a 2014 připravil kruté probuzení pro regionální a globální mocnosti. Irácké ozbrojené síly, třebaže byly vycvičeny Spojenými státy, které na to vynaložily 8-25 miliard dolarů,1 byly v létě 2014 smeteny blitzkriegem Islámského státu jako domeček z karet. !SIS přitom nasadil síly v počtu pouze řádově stovek nebo nanejvýš několika málo tisíc bojovníků, kteří zastihli sousední státy a mocnosti nepřipravené. Podle New York Times měla mít nyní irácká armáda, kdysi s 280 ooo mužů ve zbrani jedna z největších na Blízkém východě, sotva 50 ooo mužů! V červnu 2014, několik týdnů předtím, než Islámský stát dobyl Mosul, druhé největší irácké město s téměř dvěma miliony obyvatel, odbyl americký prezident Barack Obama !SIS pohrdavě jako amatérskou organizaci. Podle jeho slov nepředstavuje hrozbu pro americké zájmy či spojence v oblasti: ,, Někdy v podobné situaci používáme dle mého soudu výstižnou analogii, a to, že kdyby si nějaký jiný tým oblékl dresy Lakers, neudělá to z nich [basketbalistu] Kobe Bryanta ... Myslím, že existuje rozdíl mezi kapacitou a dosahem takového bin Ládina a sítí, jež aktivně plánuje velké teroristické útoky proti americkému území na jedné straně, a džihádisty, kteří ÚVOD: K HISTORII ISLÁMSKÉHO STÁTU
17
jsou zapojeni do různých lokálních mocenských bojů a půtek, často sektářského charakteru, na straně druhé."J Třebaže Obama správně řekl, že Islámský stát nepředstavuje okamžitou ani strategickou hrozbu pro území Spojených států, kritici se chopili jeho poznámky jako důkazu, že americká vláda podceňuje sílu !SIS. Od roku 2013 do léta 2014 Islámský stát přemohl iráckou, syrskou a kurdskou armádu, stejně jako konkurenční islamistické síly. Jeho zdatnost prokázalo obsazení provincií Raqqa a Dajr az-Zaur v Sýrii v roce 2014 a rychlý kolaps čtyř iráckých divizí v Mosulu a na dalších místech severního Iráku pod rozhodným útokem méně početných ozbrojenců v létě 2014.4 Vpád Islámského státu do tzv. sunnitského trojúhelníku - území středního Iráku severně a západně od Bagdádu, obývaného převážně sunnitskými muslimy, a hrozba pro regionální kurdské hlavní město Erbíl vyburcovaly vlády na celém Středním východě i západní mocnosti. Američtí představitelé vyslovili obavu, že příštím terčem útoku !SIS může být Saúdská Arábie a Jordánsko.5 Do konce roku 2014 dobyl Islámský stát přibližně třetinu syrského a iráckého území a přiblížil se k irácko-jordánsko-saúdskoarabské hranici, maje přitom významné sítě stoupenců jak v Jordánsku, tak v Saúdské Arábii. V Libanonu měl údajně několik set bojovníků na syrsko-libanonské hranici, tj. na východní a severní libanonské frontě. Islámský stát se sítí svých podobně smýšlejících ozbrojenců provedl spektakulární sebevražedné bombové útoky a četné smrtící vpády na libanonské území, přičemž zajal desítky příslušníků libanonských ozbrojených složek a vyvolal trauma ve společnosti, již tak polarizované po sociálních a sektářských liniích. Mimoto se chapadla ISIS rozšířila do Egypta, Libye, Jemenu, severní Afriky, Afghánistánu, Nigérie i jinam. Vyšla tak najevo křehkost arabského státního systému a existence hlubokých ideových rozporů v islámských společnostech na Středním východě. 6 Tehdy zahájily dvě různé koalice, vedené Spojenými státy a Ruskem, podpůrné letecké útoky proti ISIS a jeho spojeneckým ozbrojeným skupinám v obou zemích, aby tak ochránily své zájmy a zabránily zhroucení režimů v Iráku a Sýrii. V době vzniku tohoto textu, na konci r. 2015, byla účinnost obou koalic omezena ostrou rivalitou mezi globálními a regionálními mocnostmi. To by se mohlo změnit poté, co v listopadu 2015 !SIS údajně využil bezpečnostní skuliny na letišti Šarm aš-Šajch v Egyptě a propašoval bombu na palubu ruského dopravního letadla, jež usmrtila 224 osob. Skupina dále provedla masivní operaci v Paříži se sedmi 18
ÚVOD: K HISTORII ISLÁMSKÉHO STÁTU
sebevražednými atentátníky, kteří 13. listc civilistů. O den dříve zaútočil Islámský stá v libanonském Bejrútu, kde dva sebevražť stopu krve a zkázy. Dne 2. prosince 201: Farúk se svou 29letou manželkou Tašfín služeb v kalifornském San Bernardinu, kd, 21 zranili. Rusko a západní mocnosti, ze_ koordinovat své akce, stupňujíce útoky I ISIS v Sýrii, jakkoli je tato koordinace dosL řekl, že je připraven, navzdory rozdílným spolupracovat s Ruskem v kampani proti zident Vladimir Putin začne útočit proti Islámský stát představuje novou fázi, r nání s ohromujícím vzrůstem ISIS se je vůdčí skupiny globálního džihádismu či termíny jsou zaměnitelné a odkazují k r vistům z okruhu al-Qá'idy), jako pomě koncem devadesátých let disponovalo n transnacionální sociální hnutí nemělo území. Emír al-Qá'idy, Usáma bin Ládin, bánu v Afghánistánu, jehož vůdci, mullc zemřel přirozenou smrtí), přísahal věr Ibráhím ibn Awwád lbráhím Alí al-Badr svým bojovým jménem Abú Bakr al-B, chalífou, tedy nejvyšším vůdcem musli Umarův nárok na tento titul. Otevřený 1 a jeho imperiální ambice prozrazuje, že dit svou vůli jako nový významný regior Islámský stát je novou hrozbou pr v době urputného sociálního a politickél tech a plíživého sektářství, živeného ze mezi šíitským Íránem a sunnity ovládanc nejen přežití občanskou válkou zasaže1 stát znovu „zřízen" po americké invaz stabilitu sousedních arabských zemí. _ mení spíše z křehkosti arabského státní jakožto strategického činitele. Bagdádí investují více zdrojů a úsilí do lokálních
ÚVOD:
)kálních mocenských bojů a půtek, často sektraně druhé.'' 3 Třebaže Obama správně řekl, vuje okamžitou ani strategickou hrozbu pro tici se chopili jeho poznámky jako důkazu, že sílu !SIS. 014 Islámský stát přemohl iráckou, syrskou jako konkurenční islamistické síly. Jeho zdat)vincií Raqqa a Dajr az-Zaur v Sýrii v roce 2014 :h divizí v Mosulu a na dalších místech sever1 útokem méně početných ozbrojenců v létě tu do tzv. sunnitského trojúhelníku - území západně od Bagdádu, obývaného převážně ,ozba pro regionální kurdské hlavní město :elém Středním východě i západní mocnosti. vili obavu, že příštím terčem útoku !SIS může 1sko.5 )yl Islámský stát přibližně třetinu syrského se k irácko-jordánsko-saúdskoarabské hrai sítě stoupenců jak v Jordánsku, tak v Saúdúdajně několik set bojovníků na syrsko-libaodní a severní libanonské frontě. Islámský smýšlejících ozbrojenců provedl spektakué útoky a četné smrtící vpády na libanonské f příslušníků libanonských ozbrojených slo1lečnosti, již tak polarizované po sociálních o se chapadla ISIS rozšířila do Egypta, Libye, 1ánistánu, Nigérie i jinam. Vyšla tak najevo o systému a existence hlubokých ideových 'nostech na Středním východě. 6 koalice, vedené Spojenými státy a Ruskem, ti ISIS a jeho spojeneckým ozbrojeným skuk ochránily své zájmy a zabránily zhroucení ~ vzniku tohoto textu, na konci r. 2015, byla na ostrou rivalitou mezi globálními a regise mohlo změnit poté, co v listopadu 2015 tní skuliny na letišti Šarm aš-Šajch v Egyptě 1bu ruského dopravního letadla, jež usmr)rovedla masivní operaci v Paříži se sedmi
ÉHO STÁTU
sebevražednými atentátníky, kteří 13. listopadu pozabíjeli a zranili stovky civilistů. O den dříve zaútočil Islámský stát na hustě zalidněné předměstí v libanonském Bejrútu, kde dva sebevražední útočníci po sobě zanechali stopu krve a zkázy. Dne 2. prosince 2015 zaútočil 28letý Sajjid Rizwán Farúk se svou 29letou manželkou Tašfín Málik na středisko sociálních služeb v kalifornském San Bernardinu, kde zabili nejméně 14 lidí a dalších 21 zranili. Rusko a západní mocnosti, zejména Francie, začaly nepřímo koordinovat své akce, stupňujíce útoky proti oblastem kontrolovaným !SIS v Sýrii, jakkoli je tato koordinace dosud v plenkách. Prezident Obama řekl, že je připraven, navzdory rozdílným zájmům obou mocností v Sýrii, spolupracovat s Ruskem v kampani proti Islámskému státu, jestliže prezident Vladimir Putin začne útočit proti ISIS. 7 Islámský stát představuje novou fázi, novou vlnu džihádismu. Ve srovnání s ohromujícím vzrůstem ISIS se jeví Ústředí al-Qá'idy, dosavadní vůdčí skupiny globálního džihádismu či salafistického džihádismu (oba termíny jsou zaměnitelné a odkazují k militantním náboženským aktivistům z okruhu al-Oá'idy), jako poměrně malé. Na vrcholu své moci koncem devadesátých let disponovalo méně než 3000 bojovníky a jako transnacionální sociální hnutí nemělo žádné hranice a žádné vlastní území. Emír al-Qá'idy, Usáma bin Ládin, se nacházel pod ochranou Tálibánu v Afghánistánu, jehož vůdci, mullovi Umarovi (v roce 2015 údajně zemřel přirozenou smrtO, přísahal věrnost. Naproti tomu vůdce !SIS Ibráhím ibn Awwád Ibráhím Alí al-Badrí as-Sámarrá'í, známý spíše pod svým bojovým jménem Abú Bakr al-Bagdádí, se sám prohlásil novým chalífou, tedy nejvyšším vůdcem muslimského světa, čímž zpochybnil Umarův nárok na tento titul. Otevřený útok ISJS na vůdcovství al-Qá'idy a jeho imperiální ambice prozrazuje, že Islámský stát je odhodlán prosadit svou vůli jako nový významný regionální hráč a rovněž de facto stát. Islámský stát je novou hrozbou pro regionální bezpečnostní řád v době urputného sociálního a politického zápasu v arabských společnos tech a plíživého sektářství, živeného zejména geostrategickou rivalitou mezi šíitským Íránem a sunnity ovládanou Saúdskou Arábií. ISIS ohrožuje nejen přežití občanskou válkou zasažené Sýrie a Iráku, jenž byl jakožto stát znovu „zřízen" po americké invazi a okupaci v roce 2003, ale také stabilitu sousedních arabských zemí. Jeho destruktivní potenciál pramení spíše z křehkosti arabského státního systému než z jeho vlastní síly jakožto strategického činitele. Bagdádí a jeho plánovači v poslední době investují více zdrojů a úsilí do lokálních skupin, jež se zavázaly loajalitou ÚVOD: K HISTORII ISLÁMSKÉHO STÁTU
19
vůči
!SIS. Např. egyptská pobočka !SIS, Wiláját Sinaj (Sinajská provincie), jež je aktivní v oblasti severního Sinaje, vede ekonomickou válku proti Egyptu. Svými smrtonosnými operacemi proti bezpečnostním silám a zahraničním cílům v hlavním městě a na jiných místech ohrožuje Wiláját Sinaj egypt~ký turistický sektor, který je životně důležitý pro tamní hospodářství. Utok na ruské dopravní letadlo na Sinaji v říjnu 2014, při němž bylo zabito 224 osob na palubě, prokázal organizační kapacitu a schopnost egyptské pobočky !SIS. Spojené národy a západní předsta vitelé, kteří mají přístup ke zpravodajským informacím, tvrdí, že z osmi přidružených skupin, jež po celém světě přísahaly věrnost Islámskému státu, se nejvíce obávají libyjské skupiny se sídlem v Syrtě, přístavním městě u Středozemního moře, asi 650 km jihovýchodně od Sicílie. Podle zprávy z listopadu 2015, sestavené monitorovací skupinou OSN, jež zkoumá teroristické aktivity v Libyi, je to dnes jediná přidružená skupina operující pod přímým centralizovaným řízením !SIS s více než 3000 bojovníky, z nichž polovina má základnu v Syrtě a další jsou shromážděni na východě kolem Nawfalije. Jak sílil vojenský tlak proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, Bagdádí vyslal mnoho svých nižších velitelů do Syrty jakožto náhradní základny pro případ, že by byl ISIS vypuzen ze Sýrie. 8 Částečnou odpovědnost za vzrůst ozbrojených nestátních činitelů jako je ISIS mají však arabské země. Jestliže chaos v Iráku a Sýrii poskytl Islámskému státu úrodnou půdu, aby zde zakořenil a zkonsolidoval své panství, pak neschopnost arabských států hájit zájmy svých občanů a vytvořit dostatečně silnou národní identitu a z ní plynoucí sociální soudržnost přispěla k růstu !SIS. Vztah mezi státem a společností se zhroutil v důsledku masově rozšířené korupce, útlaku a sklonu arabských režimů k tyranii. Skupiny jako je ISIS těží z této politické situace a bídných sociálních a ekonomických poměrů tím, že útočí na státní ideologii a v praktické rovině vytvářejí subverzivní alternativu obnovením chalífátu neboli Islámského státu. Jedním z určujících rysů strategie ISIS, která protiřečí postupu ústředí al-Qá'idy,je to, že podobně jako jeho předchůdce, al-Qá'ida v Iráku (AOI), se zatím soustřeďuje na šíity a „blízkého nepřítele", tj. režimy v Iráku ~ Sýry a jejich perského spojence, spíše než na „vzdáleného nepřítele" Jako Jsou USA, Izrael nebo další globální aktéři. Stejně jako vůdce AQI Abú Mus'ab az-Zarqáwí před ním sdílí Bagdádí genocidní názor na svět, podle něhož patří šíité k nevěřícím, páté koloně v srdci islámu, jež musí buď konvertovat, anebo být vyhlazena. AQI a ISIS považují boj proti Americe,
Evropě a dokonce i proti Izraeli jako vzdálený odsunut do doby, kdy bude v srdci Arábie v stát a !SIS zkonsoliduje svou vládu na okupc územích. Avšak po vojenských porážkách, v Sýrii a Iráku v roce 2015, začal útočit na vzd odlehlých přidružených skupin v Egyptě a stoupenců a místních skupin v Evropě a S proti vzdálenému nepříteli odvracejí pozorr v Sýrii a Iráku a dodávají na přesvědčivosti nosti a triumfalismu. Navzdory posunu v 01 jícímu v útocích na západní cíle, zůstávají n cíli Islámského státu Rijád, Bagdád a Damaš a Washington.9 Mimořádná pozornost, ktc útokům v Paříži a Kalifornii, jakož i konspi akcemi !SIS, způsobila dalekosáhlé zmatení státu; přitom tyto hrozné činy představují ISIS. Skutečnost, že se Islámský stát orient nepřítele, posiluje jeho spolupráci se čler 0 včetně Ústředí al-Qá'idy.' Třebaže !SIS je svou ideologií a pohlede bálního džihádistického hnutí, jeho kořen kém iráckém kontextu a - v menší míře 2011. ISIS velmi prospělo strategické V'fl sunnitskými a šíitskými muslimy v Iráku a svou činnost. Zatímco většina salafistický ské a antiíránské propagandy, Ústředí aH leného nepřítele, zejména Ameriku a její e· 90. let až do současnosti vede Ústředí al-1 proti Spojeným státům ve snaze vtáhnout skému světu." Teprve poté se chtěli bin Ajman az-Zawáhirí zaměřit na blízkého 1 ve svých vlastních zemích, kterážto strc Primárním strategickým cílem !SIS je n Islámského státu v Iráku a Sýrii a dalš zemích. !SIS chce odstranit koloniální l jež byly narýsovány evropskými mocnos války. Poté hodlá skupina nahradit „odp, tem - chalífátem. Bagdádí, který se pror
ÚVOD: K 20
ÚVOD: K HISTORII ISLÁMSKÉHO STÁTU
>bočka ISIS, Wiláját Sinaj (Sinajská provincie), ~rního Sinaje, vede ekonomickou válku proti 1ými operacemi proti bezpečnostním silám 11.ím městě a na jiných místech ohrožuje Wiláý sektor, který je životně důležitý pro tamní cé dopravní letadlo na Sinaji v říjnu 2014, při b na palubě, prokázal organizační kapacitu >čky !SIS. Spojené národy a západní předsta zpravodajským informacím, tvrdí, že z osmi o celém světě přísahaly věrnost Islámskému 1yjské skupiny se sídlem v Syrtě, přístavním >ře, asi 650 km jihovýchodně od Sicílie. Podle estavené monitorovací skupinou OSN, jež ty v Libyi, je to dnes jediná přidružená sku:entralizovaným řízením !SIS s více než 3000 má základnu v Syrtě a další jsou shromážděni je. Jak sílil vojenský tlak proti Islámskému í vyslal mnoho svých nižších velitelů do Syrty pro případ, že by byl ISIS vypuzen ze Sýrie. 8 za vzrůst ozbrojených nestátních činitelů é země. Jestliže chaos v Iráku a Sýrii poskytl půdu, aby zde zakořenil a zkonsolidoval své arabských států hájit zájmy svých občanů u národní identitu a z ní plynoucí sociální u !SIS. Vztah mezi státem a společností se ~ rozšířené korupce, útlaku a sklonu arab:)iny jako je ISIS těží z této politické situace >mických poměrů tím, že útočí na státní ideytvářejí subverzivní alternativu obnovením státu. trategie !SIS, která protiřečí postupu ústředí tko jeho předchůdce, al-Qá'ida v Iráku (AOO, Y a „blízkého nepřítele", tj. režimy v Iráku 1jence, spíše než na „vzdáleného nepřítele" lší globální aktéři. Stejně jako vůdce AQI Abú sdílí Bagdádí genocidní názor na svět, podle 1, páté koloně v srdci islámu, jež musí buď 1zena. AQI a !SIS považují boj proti Americe, ÉHO STÁTU
Evropě a dokonce i proti Izraeli jako vzdálený druhotný cíl, který musí být odsunut do doby, kdy bude v srdci Arábie vytvořen sunnitský islámský stát a ISIS zkonsoliduje svou vládu na okupovaných iráckých a syrských územích. Avšak po vojenských porážkách, které Islámský stát utrpěl v Sýrii a Iráku v roce 2015, začal útočit na vzdáleného nepřítele za pomoci odlehlých přidružených skupin v Egyptě a Libyi, jakož i omezené sítě stoupenců a místních skupin v Evropě a Severní Americe. Tyto útoky proti vzdálenému nepříteli odvracejí pozornost od vojenských ztrát ISIS v Sýrii a Iráku a dodávají na přesvědčivosti příběhu o jeho neporazitelnosti a triumfalismu. Navzdory posunu v operační taktice !SIS, spočíva jícímu v útocích na západní cíle, zůstávají momentálními strategickými cíli Islámského státu Rijád, Bagdád a Damašek, nikoli Řím, Paříž, Londýn a Washington. 9 Mimořádná pozornost, kterou média věnují masivním útokům v Paříži a Kalifornii, jakož i konspiracím v Belgii, inspirovaným akcemi !SIS, způsobila dalekosáhlé zmatení ohledně strategie Islámského státu; přitom tyto hrozné činy představují jen nepatrné procento obětí !SIS. Skutečnost, že se Islámský stát orientuje mnohem více na blízkého nepřítele, posiluje jeho spolupráci se členy globální džihádistické sítě včetně Ústředí al-Qá'idy. 10 Třebaže !SIS je svou ideologií a pohledem na svět pokračováním globálního džihádistického hnutí, jeho kořeny je nutno hledat ve specifickém iráckém kontextu a - v menší míře - v syrské válce, zuřící od roku 2011. !SIS velmi prospělo strategické využití sektářských střetů mezi sunnitskými a šíitskými muslimy v Iráku a Sýrii, čemuž také přizpůsobil svou činnost. Zatímco většina salafistických džihádistů těžila z antišíitské a antiíránské propagandy, Ústředí al-Oá'idy upřednostňovalo vzdáleného nepřítele, zejména Ameriku a její evropské spojence. Od poloviny 90. let až do současnosti vede Ústředí al-Oá'idy transnacionální džihád proti Spojeným státům ve snaze vtáhnout je do totální války proti islámskému světu." Teprve poté se chtěli bin Ládin a současný vůdce AQC Ajman az-Zawáhirí zaměřit na blízkého nepřítele, a poté převzít vládu ve svých vlastních zemích, kterážto strategie však dozajista selhala. 12 Primárním strategickým cílem !SIS je naopak konsolidace a expanze Islámského státu v Iráku a Sýrii a dalších sousedních muslimských zemích. ISIS chce odstranit koloniální hranice v úrodném půlměsíci, jež byly narýsovány evropskými mocnostmi po skončení první světové války. Poté hodlá skupina nahradit „odpadlické režimy" islámským státem - chalífátem. Bagdádí, který se prohlásil za nového chalífu, naplnil ÚVOD: K HISTORII ISLÁMSKÉHO STÁTU
21