••
HANS KUNG
v
Zena
v
dějinách
křesťan s tví VYŠEHRAD
EDICE TEOLOGIE
NABÍDKA DALŠÍCH TE
Z NAKLADATEL$"
HANS KONC Žena
v
dějinách
křesťan
ství
Z německého originálu Die Frau im Christentum, vydaného nakladatelstvím Piper v Mnichově roku 2002, přeložila Petra Švecová Akvarel na přebalu a vazbě Stanislav Kolíbal Typografie Zbyněk Kočvar Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o., v Praze roku 2017 jako svou 1623. publikaci Vydání první. AA 6,o. Stran 136 Odpovědný redaktor Jaroslav Vrbenský Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s. Doporučená cena 248 Kč Nakladatelství Vyšehrad, spol. sr. o. Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail: info@Jivysehrad.cz www.ivysehrad.cz ISBN 978-80-7429-808-o
Hansl< VCOVI „A můžete mi teď upřímně povědět, v podobná otázka byla Hansi Kiingovi letého teologického působení položer chce čtenářům odpovědět. V deseti rc „celistvý pohled na svět" a věnuje se zál čemu a komu lze věřit, na co se dá spol, můžeme radovat, čím se máme řídit m zříci, jak se máme vyrovnat s utrpením za vzor, jaké si máme klást cíle, čeho j má život vůbec smysl. Hans Kung je pokládán za univerzálr tele, který novodobé teologické myšle díla zná v překladech do mnoha jazyki: předchozí publikace přirozeně navazuj osobním vyznáním a uceleným shrnul na napínavou myšlenkovou „horskou tú rovy víry, jádro, které v Kiingových odl ukryté pod vrstvou vědeckých poznad a teoretických úvah.
.uji Sr. Birgittě Louis OSB, rei Ryškové a svému muži.
,,
OBSAH
Úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11
KAPITOLA I Žena v počátcích křesťanství
Také historie žen . . . .......... . .... . . . ... . . . ... . . . . Ježíš - přítel žen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . v,v V• d ovs ko-křes ťans k em ' h nutt, .... .. . .. . .. . Ž eny v Jez1sove z1 Žádná patriarchální hierarchie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . Provizorní struktury .............. . ............. . . . v 1° u a prorok u ?. .................... . Ž eny v u' l oze aposto V
0
17 18
19 21 21 22
KAPITOLA li Žena v rané církvi
1s Kiing n Christentum
Apoštolky a prorokyně u sv. Pavla .. ..... . . . .......... . , Spory o postaveni zeny . . .... . ... .... .. ..... . ...... . Gnóze: šance pro ženy .. . .. . .. . .. .... .. . . ... .. ..... . v ' d v„ eJin . . ..... . . .. . .................. . Ženy: porazene Znovu objevit mučednice, prorokyně a učitelky .. ... .... . . Alternativní formy života žen .. .... . . . ... . .. . .. . . . .. . . , , ky S t1nne stran .. . ... . ..... . ..... . ..... . ..... .. . . . . • ;> K restans t v1, - h yb na, s1' la zens ke, emancipace . . . . . ... .. ... . Tradice jako argument v současnosti .. . .... .. . . .. .. . . . .
Kiing, 2015 =>etra Švecová, 2017 anislav Kolíbal, 2017
KAPITOLA Ill Žena ve středověké církvi
v
V
I
Augustin:
V
dědičný hřích
snižuje sexualitu . . . . . . . . . . . . . . .
27
29 30
32 35 37 38 39 41
45
. . ........................ . Sexua'l ne mora'l m' ngonsmus bl, . . , , I nterre11giozm pro em ............................ . Církev celibátních mužů a zákaz manželství ............ . . k'y: zena v ' 1ny' muzv ................. . 11oma'šAkvms - neup Žena v rodině, politice a hospodářství ................. . Potlačení žen v církvi .............................. . Mystika v podezření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vzestup mariánského kultu ......................... . Ekumenický obraz Marie? .......................... . v
46 48 49 52 55 59
. . . . . . . . .
67
73 74
75 76 77 79
80 82 84
KAPITOLA V
Žena v moderně a postmoderně Filozofická revoluce a žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Politická revoluce a žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průmyslová revoluce a žena. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bránily se církve emancipaci žen, nebo ji podpořily?. Situace v moderním katolicismu . . . . . . . . . . . . . . . . Situace v moderním protestantismu. . . . . . . . . . . . . . Přechod k postmoderní konstelaci. . . . . . . . . . . . . . . Feministické hnutí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kritické otázky církvím. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.. .. .. .. .. .. .. .. ..
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
paradigmat v dějinách kř
64
KAPITOLA IV základní reformační impuls ................. Změna v postavení ženy ............................ Společenství muže a ženy .......................... Společenská struktura - beze změny patriarchální ........ Žena v kalvinismu a anglikanismu .................... • , L"';)............................ E mancipace v „se k tacu Ženy jako čarodějnice ............................. Kdo nese vinu za hony na čarodějnice? ................ Proč k honům na čarodějnice docházelo? ..............
Proměny
62
Žena v období reformace Lutherův
Církev budoucnosti: společenství s rovnosti a sourozenectví ...... . Konkrétní reformní cíle ....... . Nevzdávat to! . . . . . ......... .
. 90 . 91 . 92 . 94 . 96 . 97 . 100 . 102 . 103
Poznámky ................. .
•
48 49 52
Církev budoucnosti: společenství svobody, rovnosti a sourozenectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Konkrétní reformní cíle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Nevzdávat to! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
55 59
Proměny
46
z manželství . . . . . . . . . . . . . .ý muž ...... ... .. ... ... . iářství . . ... . . ... .. .... . .
64
67
npuls .. .. . . . . ... .... . . .
něny
patriarchální. ... .. . . .
llU •.••••• • ••• •••••• • • ••
73 74
75 76 77 79
lějnice?
. .. .. ....... .. . . . >cházelo? .... ........ .. .
80 82 84
ě
t,
paradigmat v dějinách křesťanství . . . . . . . . . . . . . 110
62
90
nebo ji podpořily? .... .. .
91 92 94
96 ,mu ... . . . . . ......... .. . 97 1ci .. . . . ... . .. . .. . ..... . 100
I • • • • • • • • • •• • • • • • • • • • ••
102 103
Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
•
KAPITOLA I v
Zena v počátcích křesťan s tv í
Předpoklad, že si Ježíš, který je pro křesťany Kristem, sám nevyvolil mezi apoštoly ženy, slouží dodnes jako hlavní argument tomu, proč ženy nemohou vykonávat v římskokatolické církvi žádné řídící funkce. Proč ženy nemohou přijímat kněžské nebo dokonce biskupské svěcení. Je vskutku těžké vypátrat po téměř 2000 letech něco o každodennosti prvních křesťanských generací. Víme jen málo o jejich běžném životě, zvycích,jejich všedních starostech, obavách a radostech. Kdo vlastně byl subjektem této historie? Jak vypadala první křesťanská obec?
TAKÉ HISTORIE ŽEN
Jestliže chceme rozumět dějinám prvních křesťanů 1, musíme mít na paměti tři důležitá fakta: - Zpočátku se nejednalo o dějiny Římanů a Řeků, ale rodilých Židů. I když je možné, že v palestinsko-helénské kulturní oblasti Židé částečně mluvili aramejsky nebo řecky, celé vznikající církvi zprostředkovali židovskou teologii, představu o světě i jazyk. A jimi je celé křesťanství v následujících dobách - včetně křesťanství rodícího se u pohanů - neoddělitelně ovlivněno dodnes. První celková konstelace (Paradigma I) křesťanství byla tidovsko-křesťanská. - Nešlo o historii horních vrstev, na kterou se dějepisectví obvykle orientuje především.Jedná se o dějiny vrstev nižších: rybářů, rolníků, řemeslníků, tedy lidí, kteří obvykle neměli žádné kronikáře. První generace křesťanů neměly ani nejmenší politickou moc a netoužili po postech v nábožensko-politickém establishmentu. Tvořili malou, slabou, napadanou a často diskreditovanou, okrajovou skupinu společnosti.
- Důležité je ale pro nás především to třetí : Od počátku nešlo o mužské hnutí, ale také o dějiny ten, které Ježíše následovaly. Ježíšova praxe povolávat i následovnice byla nekonvenční a střetávala se se stávajícími patriarchálními strukturami.
17
JEŽÍŠ - PŘÍTEL ŽEN
Za dob Ježíše z Nazareta znamenaly ženy ve společnosti málo. Podobně jako v některých kulturách dodnes se ženy na veřejnosti měly vyhýbat mužské společnosti. Dobové židovské prameny jsou plné animozity vůči ženám, které mají dle židovského dějepisce Josefa Flavia ve všech ohledech nižší hodnotu než muži2. Existují doporučení nemluvit příliš ani s vlastní ženou, natož s jinou. Ženy v tomto světě žily co možná nejvíce stranou jakéhokoli veřejného působení. V chrámu měly přístup jen na ženskou galerii. A při povinných modlitbách byly postaveny na úroveň otroků. Třebaže to může být jen historickobiografický detail, neukazují evangelia, že by měl Ježíš ve vztahu k ženám jakékoliv předsudky. Ježíš se vymanil z praxe, která ženu marginalizuje. Nejenže nedává najevo žádné pohrdání ženami, projevuje vůči nim udivující nenucenost. Ženy jej a jeho učedníky doprovázejí z Galileje až do Jeruzaléma.JmenoványjsouJohana, Zuzana, Marie, matkaJakuba aJosefa, Salome a „mnoho dalších žen", předně Marie z Magdaly3. Osobní náklonnost k ženám není Ježíšovi cizí4 • Skupinu učedníků, která si nenárokovala majetek a stálý domov, na cestě výrazně podporovaly ženy a sympatizující rodiny, jako je ta Marty a Marie. Je pravda, že Ježíš do svého úzkého okruhu dvanácti, který má reprezentovat národ dvanácti rodů na konci časů, vybral pouze muže. Ale těmto dvanácti se původně neříkalo „apoštolové" 5• ,,Apoštolové" coby „poslové" věřící v Ježíšovo vzkříšení představovali co do počtu mnohem větší okruh lidí,6 k němuž mohly patřit i ženy. Teprve evangelista Lukáš více než generaci po Ježíšovi spojuje „dvanáct" a „apoštoly". V širším, volnějším kruh u následovníků Ježíše však ženy očividně hrají významnou roli. Učednice zůstaly se svým mistrem věrně až do okamžiku smrti, stály u kříže a sledovaly pohřbívání. Dvanáct, z nichž jeden Ježíše zradil, už předtím prchlo. 7 Ježíšovy výrokyl, které se jeví zdánlivě nepřátelské vůči rodině, je třeba nahlédnout v této souvislosti: kdo je bratrem nebo sestrou v „Boží rodině" těch, kteří konají vůli Otce, pro toho je pokrevní pří buzenství druhotné. Pro takového člověka ztrácejí vztahy založené na
18
pohlaví důležitost. Avšak Nazarets1 ze svobodného stavu podmínku k nái celibátu nelze v žádném případě le podobně jako hebrejská Bible nikde stav. Apoštolové byli a zůstali ženat Právně a sociálně slabé postavení že šovým zákazem rozvodu (muž mot lístek) výrazně posíleno.10 Také tent případu „smilstva" - představuje idť přikázání nevylučuje selhání a odpl Ježíš Boha oslovuje něžně „otče", nechtěl zdůraznit jeho maskulinitu Boha neznamená pohlavní diferen si Boha představovat jako výhrad1 stejný jako muž; už v hebrejské B rysy. Oslovení Boha jako otce je pat1 trans-humánní a trans-sexuální sku počátku také plně žensko-mateřsk, zneužívat k náboženskému odůvodn
ŽENY V JE
ŽIDOVSKO-KŘESŤJ Současný
stav výzkumu nás nene,
ženy hrály jak mezi Ježíšovými učed
mnohem závažnější roli, než jakou Dokazují to zejména práce němecl Schiissler Fiorenwvé, která zkoumala 1 nisticko-teologickým" úhlem pohle v raném židovsko-křesťanském Jež rovnoprávnosti a participace všed z nich nebyla majetná. Filozofky a kynismu, měli při svém bohatství mc a uznávané postavení proto, aby se~
19
,,
PŘÍTEL ŽEN
menaly ženy ve společnosti málo. :urách dodnes se ženy na veřejnosti isti. Dobové židovské prameny jsou teré mají dle židovského dějepisce ri nižší hodnotu než muži 2• Existují s vlastní ženou, natož s jinou. Ženy ~jvíce stranou jakéhokoli veřejného p jen na ženskou galerii. A při povin.y na úroveň otroků. :orickobiografický detail, neukazují :tahu k ženám jakékoliv předsudky. fenu marginalizuje. Nejenže nedává , projevuje vůči nim udivující nenu.doprovázejí z Galileje až do Jeruzauzana, Marie, matka Jakuba a Josefa, , předně Marie z Magdaly3. Osobní >vi cizí4. Skupinu učedníků, která si >mov, na cestě výrazně podporovaly .o je ta Marty a Marie. úzkého okruhu dvanácti, který má :lů na konci časů, vybral pouze muže. 1eříkalo „apoštolové" 5 • ,,Apoštolové" vzkříšení představovali co do počtu těmuž mohly patřit i ženy. Teprve eraci po Ježíšovi spojuje „dvanáct" kruhu následovníků Ježíše však ženy Učednice zůstaly se svým mistrem ály u kříže a sledovaly pohřbívání. adil, už předtím prchlo. 7 rí zdánlivě nepřátelské vůči rodině, islosti: kdo je bratrem nebo sestrou í vůli Otce, pro toho je pokrevní pří .o člověka ztrácejí vztahy založené na
18
pohlaví důležitost. Avšak Nazaretský,jakkoli sám svobodný, nedělá ze svobodného stavu podmínku k následování sebe sama. Povinnost celibátu nelze v žádném případě legitimizovat odkazem na Ježíše, podobně jako hebrejská Bible nikde pochvalně nezmiňuje svobodný stav. Apoštolové byli a zůstali ženatí (Pavel se viděl jako výjimka) 9• Právně a sociálně slabé postavení ženy v tehdejší společnosti je Ježíšovým zákazem rozvodu (muž mohl v židovství vystavit rozlukový lístek) výrazně posíleno. 10 Také tento zákaz - u Matouše s výjimkou případu „smilstva" - představuje ideální cíl, který podobně jako jiná přikázání nevylučuje selhání a odpuštění. Ježíš Boha oslovuje něžně „otče", ,,milý otče", ,,tatínku". Tím však nechtěl zdůraznit jeho maskulinitu. Použití otcovského jména pro Boha neznamená pohlavní diferenciaci Boha samého: nemůžeme si Boha představovat jako výhradně rodem mužského. Bůh není stejný jako muž; už v hebrejské Bibli nese také ženské, mateřské rysy. Oslovení Boha jako otce je patriarchální symbol (analogie) pro trans-humánní a trans-sexuální skutečnost Boha, která je od svého počátku také plně žensko-mateřská; v žádném případě se nemůže zneužívat k náboženskému odůvodnění společenského paternalismu. ŽENY V JEŽÍŠOVĚ ŽIDOVSKO-KŘESŤANSKÉM HNUTÍ Současný stav výzkumu nás nenechává na pochybách o tom, že ženy hrály jak mezi Ježíšovými učedníky, tak v počátcích křesťanství mnohem závažnější roli, než jakou popisují novozákonní prameny. Dokazují to zejména práce německo-americké badatelky Elisabeth Schilssler Fiorenzové, která zkoumala novozákonní materiál pod „feministicko-teologickým" úhlem pohledu. Její výzkum potvrzuje, že se v raném židovsko-křesťanském Ježíšově hnutí praktikovala „praxe rovnoprávnosti a participace všech" učedníků a učednic: ,Yětšina z nich nebyla majetná. Filozofky a filozofové, kteří byli stoupenci kynismu, měli při svém bohatství možnost odmítnout osobní majetek a uznávané postavení proto, aby se stali ,svobodnými od vlastnictví' .
19