Issuu

- - - - - - (((t)>-a

s ROZZÁŘENÝMA kolem garáže ke králíkárně. Jednotlivé k a připomínaly bytové domy na Manhattar žovala možnosti. Tucet králíků plemene ne skrz pletivo ve dvířkách. Pohybovali růžov sledovali vetřelce. Dlouhé uši otáčeli jako : okamžik čeká: večeře, nebo smrt? Po štěrkové cestě, podél níž příkopy obn projelo auto. Zůstával za ním zvířený prach podvečerní slunce. Marlys se ohlédla. V al bydlela pět kilometrů od ní. Ani se nenam: Marlys byla statná padesátnice s bílými rým vypadala, jako kdyby měla na hlavť brýle bez obrouček, na sobě vlastnoruč1 nohou nízké sportovní boty. Měla malý ne rty, které často nevědomky špulila, když se souhlasila. MARLYS PuRDYOVA

anglického originálu Extreme Prey (First published by G. P. Putnam's Sons, New York, 2016) přeložil © 2017 Radim Zetka Redakce textu: Dana Packová Jazyková korektura: Mirka Jarotková Grafická úprava obálky© 2017 Bohumil Fencl Tisk: CENTA, spol. sr. o., Vídeňská 113, Brno První vydání v českém jazyce

ISBN 978-80-7507-688-5

Otevřela dvířka jednoho kotce a za zadní Zvíře zapáchalo krmivem, výkaly a vlhký jako podestýlka. Na střeše králíkárny lež<: hasák. Marlys si přitiskla králíka ke stehnu

přestal kroutit, pak uchopila hasák a praštila mu oddělila lebku od páteře. Takže to přece jen byla smrt. Králík ochabl, ale během několika vteřin s 5

1 - -----«ca»,4iiiii----

TA, spol. s r. o., Vídeňská 113, Brno

rvní vydání v českém jazyce

SBN 978-80-7507-688-5

MARLYS PURDYOVA S ROZZÁŘENÝMA OČIMA nesla plechový kbelík kolem garáže ke králíkárně. Jednotlivé kotce byly naskládané na sobě a připomínaly bytové domy na Manhattanu. Na chvíli se zastavila a zvažovala možnosti. Tucet králíků plemene novozélandský bílý na ni hledělo skrz pletivo ve dvířkách. Pohybovali růžovými čumáky a světlýma očima sledovali vetřelce. Dlouhé uši otáčeli jako antény ve snaze zjistit, co je za okamžik čeká: večeře, nebo smrt? Po štěrkové cestě, podél níž příkopy obrůstaly trsy řebříčku a třapatky, projelo auto. Zůstával za ním zvířený prach, který jen nepatrně zastiňoval podvečerní slunce. Marlys se ohlédla. V autě jela Lori Schaefferová, jež bydlela pět kilometrů od ní. Ani se nenamáhala jí zamávat. Marlys byla statná padesátnice s bílými kudrnatými vlasy, díky kterým vypadala, jako kdyby měla na hlavě vanilkovou polevu. Nosila brýle bez obrouček, na sobě vlastnoručně ušité kárované šaty a na nohou nízké sportovní boty. Měla malý nos, bledou kůži a úzké růžové rty, které často nevědomky špulila, když se zamyslela nebo s něčím nesouhlasila. Otevřela dvířka jednoho kotce a za zadní nohy jimi vytáhla králíka. Zvíře zapáchalo krmivem, výkaly a vlhkými hoblinami, které sloužily jako podestýlka. Na střeše králíkárny ležel třiceticentimetrový zrezlý hasák. Marlys si přitiskla králíka ke stehnu a počkala, dokud sebou nepřestal kroutit, pak uchopila hasák a praštila zvíře zezadu do hlavy, čímž mu oddělila lebku od páteře. Takže to přece jen byla smrt. Kráh'k ochabl, ale během několika vteřin sebou opět začal poškubávat,

•

když se nervy bránily nedostatku kyslíku. Chvíli to trvalo a poté králík opět znehybněl.

Před několika lety Marlys na stěnu garáže připevnila prkno do výšky hlavy. Ještě předtím do něj zatloukla dva silné hřebíky tak, aby z prkna vyčnívaly asi tři centimetry šikmo vzhůru. Každý rok je pravidelně ostřila polohrubým pilníkem. Nyní pod prkno umístila kbelík s nákupním sáčkem upevněným vevnitř. Chytila králíka za zadní nohy a zatlačila je na hřebíky, dokud oběma nohama neprošly špičky. Během následující minuty králíka zkušeně stáhla z kůže, uřízla mu hlavu a vyvrhla ho. V kbelíku skončily všechny nepotřebné části těla a většina krve. Ale ne všechna: dřevěná stěna garáže byla potřísněná zčernalou zaschlou krví, ke které se s každou další porážkou přidávala další. S krvavým masem Marlys zamířila do domu, cestou se ale ještě zastavila u popelnice a vhodila do ní zavázanou plastovou tašku a v kuchyni pak všechno maso důkladně opláchla. Během pěti minut, které jí zabralo zabití a vykuchání králíka, vůbec nepomyslela na nebohé zvíře ani na to, co s ním dělá. Vše bylo automatizované jako sklízení červené řepy nebo loupání fazolí. Marlysin mozek zaměstnávaly úplně jiné myšlenky. Myšlenky na vraždu. Jestli a kdy, kde a jak a čím.

MARLYS BYSTE SI v SUPERMARKETU nebo v knihovně ani nevšimli, jak byla nenápadná. Nosila šaty či kalhoty, které si sama šila nebo kupovala ve Walmartu, měla nadváhu, ale bojovala s ní, vlasy jí už dávno zbělely a tváře měla neustále brunátné. V srdci jí však zuřil hněv, který neznal mezí. Někdy ji hněv naprosto přemohl, a stávalo se, že stála s autem na červené a z plných sil bušila dlaněmi do volantu nebo v obchodě procházela kolem těstovin a vrčela jako vzteklý pes. Nezřídka tím děsila cizí lidi, kteří zachytili plameny hněvu, jež ji spalovaly zevnitř. Marlys je vždy dokázala rychle uhasit, jakmile si uvědomila, že se na ni někdo dívá. 6

Šlo o sociální, politický a občas i osobr zjevnému bezpráví, k tomu, jak ocelová malé a bezbranné občany.

Do KUCHYNĚ NAKRAčEL JESSE. Rukou si

nahlédl přes její rameno do dřezu a zep1 rýho?"

,,Těstoviny alfredo s králíkem," odpověd, synovi. ,,Navečeříme se o něco dřív, proto~ Skoč na zahradu pro brokolici a rajský. A ,,Hraje si s dvaadvacítkou," řeklJesse a dl: toto gesto vyjadřuje zamyšlení nebo únavu pohyb, kterým si zakrýval skvrnu barvy pc části líce. ,,Prej že bude stačit ji pořádně V} „No, on má o zbraních přehled. Tak mi večeříme."

MARLYS A JEJ1 MLADšf SYN COLE vlastnili od města Pella v Iowě. Bydleli v omšelé, třemi pokoji a koupelnou v patře, obýváker v přízemí a velkým kamenným sklepem. Ve sklepě se nacházelo technické zázem nička Whirlpool, kterou Marlys plnila l mrkví, květákem a brokolicí, díky čemuž m vad sklenice na zaprášených regálech u mr ným moštem z půltuctu jabloní v malém sa Starší syn Jesse až donedávna žil se svou ž a živil se prodejem produkce rodiny Purdy, trhů mezi Cedar Rapids a Des Moines. Cole pracoval na komerční farmě a běhen v místním klubu. Synové během roku ulovil prokládaná občasným králičím jim po celý 7

Ltku kyslíku. ChvHi to trvalo a poté králík

na stěnu garáže připevnila prkno do výšky atloukla dva silné hřebíky tak, aby z prkna ano vzhůru. Každý rok je pravidelně ostřila

elík s nákupním sáčkem upevněným vevnitř. , a zatlačila je na hřebíky, dokud oběma non následující minuty králíka zkušeně stáhla 1rhla ho. V kbelíku skončily všechny nepo-

e. na garáže byla potřísněná zčernalou zaschlou :ialší porážkou přidávala další. S krvavým omu, cestou se ale ještě zastavila u popelnice astovou tašku a v kuchyni pak všechno maso

zabralo zabití a vykuchání králíka, vůbec neni na to, co s ním dělá. Vše bylo automatizo-

:py nebo loupání fazolí. ivaly úplně jiné myšlenky.

MARKETU nebo v knihovně ani nevšimli, jak

~ či kalhoty, které si sama šila nebo kupovala u, ale bojovala s ní, vlasy jí už dávno zbělely 1

.tné. ,, který neznal mezí. Někdy ji hněv naprosto la s autem na červené a z plných sil bušila dlachodě procházela kolem těstovin a vrčela jako děsila cizí lidi, kteří zachytili plameny hněvu, u-lys je vždy dokázala rychle uhasit, jakmile si

do dívá. 6

Šlo o sociální, politický a občas i osobní hněv pramenící z její zášti ke zjevnému bezpráví, k tomu, jak ocelová kola americké plutokracie drtí malé a bezbranné občany.

Do KUCHYNt NAKRAčEL JESSE. Rukou si prohrábl krátce zastřižené vlasy, nahlédl přes její rameno do dřezu a zeptal se: ,,Co máme dneska dobrýho?" „Těstoviny alfredo s králíkem," odpověděla Marlys svému modrookému synovi. ,,Navečeříme se o něco dřív, protože musím do Mount Pleasantu. Skoč na zahradu pro brokolici a rajský. A kde máš bratra?" „Hraje si s dvaadvacítkou," řekl Jesse a dlaní si zakryl levou tvář. U jiných toto gesto vyjadřuje zamyšlení nebo únavu, uJesseho ale šlo o mimovolný pohyb, kterým si zakrýval skvrnu barvy portského vína na krku a spodní části líce. ,,Prej že bude stačit ji pořádně vyčistit a bude zase jako nová." „No, on má o zbraních přehled. Tak mi přines tu brokolici. Za hodinu večeříme."

MARLYS A JEJÍ MLADŠÍ SYN COLE vlastnili tři a půl hektaru půdy severně od města Pella v Iowě. Bydleli v omšelé, dřevem obložené usedlosti se třemi pokoji a koupelnou v patře, obývákem, jídelnou, toaletou a kuchyní v přízemí a velkým kamenným sklepem. Ve sklepě se nacházelo technické zázemí domu a šestisetlitrová mraznička Whirlpool, kterou Marlys plnila kukuřicí, fazolemi, hrachem, mrkví, květákem a brokolicí, díky čemuž měli celou zimu co jíst. Zavařo vací sklenice na zaprášených regálech u mrazničky byly naplněné jableč ným moštem z půltuctu jabloní v malém sadu za domem . Starší synJesse až donedávna žil se svou ženou a dcerou v bytě ve městě a živil se prodejem produkce rodiny Purdyových na většině farmářských trhů mezi Cedar Rapids a Des Moines. Cole pracoval na komerční farmě a během golfové sezony sekal trávník v místním klubu. Synové během roku ulovili čtyři až šest jelenů a zvěřina prokládaná občasným králičím jim po celý rok zcela vyhovovala. Kdysi 7

chovali slepice, ale když se Marlys uprostřed zimy pustila do účetnictví, zjistila, že kupovat kuřata v supermarketu vyjde levněji než je chovat doma, a to i se započítáním bonusu v podobě vajec. Během zimy si Marlys přivydělávala šitím dek, které prodávala v amišském obchodě v Des Moines. Nepatřila k amišům, ale to nikoho moc nezajímalo, jelikož její deky šly na odbyt. Purdyové nebyli bohatí, ale vedlo se jim vcelku dobře, tedy až na zdě děný sklon k psychóze. J ESSE v ZAHRADĚ NEJBLlž DOMU uřízl několik růžic brokolice - byly velké a tuhé, jelikož právě končilo první vegetační období, ale nasekané na kousky zcela postačí - a utrhl krásné zralé rajče. Celé mu to zabralo jen asi minutu, přesto se celý zpotil. Celé jaro vydatně pršelo, a tak příroda nyní nádherně bujela. Právě svítilo slunce, teplota se držela těsně nad třiceti stupni, zatímco vlhkost dosahovala téměř osmdesáti procent. Okolní farmáři samozřejmě na počasí láteřili, protože je čekala nadúroda fazolí a kukuřice a s tím spojený pokles cen. Jenže kdyby nepršelo, jistě by si stěžovali, že jim plodiny nerostou, ačkoli by ceny výrazně vzrostly. S farmáři bylo vždy těžké pořízení. Pro Marlys a její syny byly časté deště požehnáním: urodí se víc, než mohou spotřebovat, také jablek uzraje tolik, že je budou muset protrhávat, aby na stromech nepopraskaly větve. Bude i dost malin a hroznů, takže si nadělají zásoby džemu na pět let dopředu. Marlys uvažovala o koupi mrazicí skříně do kuchyně. Mohla by zamrazit plátky jablek se skořicí a celý rok by se nemusela strachovat, z čeho upeče jablkový koláč, který měli všichni tak rádi. Když Jesse kráčel k domu, povšiml si, že se večerní červánky ztrácejí v mlze, což znamenalo jediné - blíží se další změna počasí, opět bude pršet. To mu vůbec nevadilo. Vzhlédl do oken v patře a spatřil, jak u jednoho z nich sedí Cole a v ruce drží pušku, kterou vyčistil a opět složil. ,,Ty nikoho střílet nebudeš," zvolal směrem k bratrovi. Cole nic neřekl, jen mu pokynul rukou.

ŠEDOOKÝ COLE SEDĚL na parapetu okna,· 10/22 s dalekohledem - zbraň na lov veve ním visela na prádelní šňůře prošívaná dek vyvětrat. Deka nasaje vůni polí a také troch1 chem. Bude nádherně vonět, přesně jako de Na vrcholu kopce na jihu se objevil postarš se chystal zabočit k domu. Cole sledoval vů: jeho řidič David Souther zatáčí jižně směrem Jeden mrtvej Souther. Souther byl tak trochu volnomyšlenkář. N: val ovce, které stříhal, aby jeho manželka mo vit a pak z ní utkat deky a nástěnné kob navštěvujícím kolonii Amana nedaleko Io"' básně a občas je vydal i knižně. Purdyovi m které jim Souther věnoval, ale Cole si žádno Cole neměl nic proti Southerovi ani jeho 2 rak nezbohatli, ale špatně se podle všeho ner ta nejstydlivější žena, jakou Cole v životě po člověka ani podívat. Neměl tušení, jak se s 1 mady. Jistě, neměli děti, takže se tak úplně Navíc byl Souther básník a tak. Na obzoru se objevilo další auto. Cole se na ně zadíval dalekohledem ... Dvakrát sloužil v Iráku jako člen Národn k bojové jednotce se nikdy nedostal, ale v Ir: linii. Dvakrát se setkal s improvizovanou min před jeho vozem, jednou za ním, v obou př granáty odpálené pomocí mobilu. Výbuchy ho nezranily, ale bez následků ne čas přišel o sluch a pak už nikdy neslyšel stejně Začal trpět závratí a zvedal se mu žaludek alt , ' není, a v Uřadu pro záležitosti veteránů se ho rosti důležitější věci.

Netušil, zda je zcela v pořádku. Když se vrátí

[arlys uprostřed zimy pustila do účetnictví, supermarketu vyjde levněji než je chovat

onusu v podobě vajec. ydělávala šitím dek, které prodávala v amiš. Nepatřila k amišům, ale to nikoho moc nena odbyt. vedlo se jim vcelku dobře, tedy až na zdě-

)MU uřízl několik růžic brokolice - byly velké

,rvní vegetační období, ale nasekané na kous·ásné zralé rajče. Celé mu to zabralo jen asi

. tak příroda nyní nádherně bujela. Právě svítěsně nad třiceti stupni, zatímco vlhkost do-

rocent. ,ě na počasí láteřili, protože je čekala nadúroda ojený pokles cen. Jenže kdyby nepršelo, jistě ny nerostou, ačkoli by ceny výrazně vzrostly. ořízení.

·ly časté deště požehnáním: urodí se víc, než ,lek uzraje tolik, že je budou muset protrhávat, alyvětve. Bude i dost malin a hroznů, takže si ět let dopředu. Marlys uvažovala o koupi mra>hla by zamrazit plátky jablek se skořicí a celý ovat, z čeho upeče jablkový koláč, který měli

m, povšiml si, že se večerní červánky ztrácejí :liné - blíží se další změna počasí, opět bude lo. Vzhlédl do oken v patře a spatřil, jak u jedruce drží pušku, kterou vyčistil a opět složil.

leš," zvolal směrem k bratrovi. pokynul rukou.

... 8

ŠEDOOKÝ COLE SEDĚL na parapetu okna, v ruce držel malorážku Ruger 10/22 s dalekohledem - zbraň na lov veverek- a pozoroval silnici. Pod ním visela na prádelní šňůře prošívaná deka, kterou tam jeho matka dala vyvětrat. Deka nasaje vůni polí a také trochu prachu, který poletuje vzduchem. Bude nádherně vonět, přesně jako domov. Na vrcholu kopce na jihu se objevil postarší zelený pick-up a zanedlouho se chystal zabočit k domu. Cole sledoval vůz dalekohledem a díval se, jak jeho řidič David Souther zatáčí jižně směrem k Pelle. Zašeptal jen: ,,Prásk!" Jeden mrtvej Souther. Souther byl tak trochu volnomyšlenkář. Na pětapadesáti hektarech choval ovce, které stříhal, aby jeho manželka mohla vlnu vyprat, spříst a obarvit a pak z ní utkat deky a nástěnné koberce, jež prodávali turistům navštěvujícím kolonii Amana nedaleko Iowa City. Souther také skládal básně a občas je vydal i knižně . Purdyovi měli doma dvě jeho publikace, které jim Souther věnoval, ale Cole si žádnou jeho báseň nikdy nepřečetl. Cole neměl nic proti Southerovi ani jeho ženě. Tvrdě pracovali a nikterak nezbohatli, ale špatně se podle všeho neměli.Janette Southerová byla ta nejstydlivější žena, jakou Cole v životě potkal: nedokázala se na jiného člověka ani podívat. Neměl tušení, jak se s ní Souther mohl dát dohromady. Jistě, neměli děti, takže se tak úplně dohromady zřejmě nedali. Navíc byl Souther básník a tak. Na obzoru se objevilo další auto. Cole se na ně zadíval dalekohledem ... Dvakrát sloužil v Iráku jako člen Národní gardy. Řídil nákladní vůz, k bojové jednotce se nikdy nedostal, ale v Iráku se i řidiči ocitali v první linii. Dvakrát se setkal s improvizovanou minou.Jednou vybuchla kousek před jeho vozem, jednou za ním, v obou případech šlo o dělostřelecké granáty odpálené pomocí mobilu. Výbuchy ho nezranily, ale bez následků nezůstal. Po druhé explozi na čas přišel o sluch a pak už nikdy neslyšel stejně dobře, jako když narukoval. Začal trpět závratí a zvedal se mu žaludek, ale armáda mu řekla, že to nic není, a v Úřadu pro záležitosti veteránů se ho rychle zbavili - měli na starosti důležitější věci. Netušil, zda je zcela v pořádku. Když se vrátil domů, nemohl spát a tento 9

problém ho trápil už devátý rok; od prvního výbuchu mu neustále zvonilo v uších, někdy tak hlasitě, až měl pocit, že z toho zešílí. A možná už doopravdy zešílel. Přijíždějící vůz zabočil: Sherm Miller, vlastník nedaleké farmy o výměře čtyři sta třicet hektarů, jeden z místních boháčů. Jen za půdu by dostal sedm osm milionů. Cole zašeptal: ,,Prásk!"

To znamenalo zavraždit Michaelu Bowde1 mokratů. Všichni měli za to, že Bowdenová, a pak vyhraje volby. Bezpochyby ji už chránila tajná služba, al1 rok. Bowdenová objížděla zemi, přesvědčo, zajistila nominaci a aby odrazila možné riv stranickém aktivu v Iowě, který se měl kona cestách a tajná služba jí zatím jistě neposle: tomu bude po nominačním sjezdu. Pokud ji chtějí dostat, nesmějí otálet. Musejí se do toho hned pustit. Už nelze VJ

JESSE POLOŽIL BROKOLICI a rajče na kuchyňský pult a oznámil matce: ,,Zajedu si k Henrymu pro cigára. Potřebuješ tam něco?" Hm kup mi krabičku těch nízkokalorickeJ· ch karamelek. A k Willie " ' se ani nepřibližuj." Willie byla Jesseho manželka, s níž žil odloučeně. „Musíme to co nejdřív rozlousknout," ušklíbl se Jesse. Já tady nemůžu žít napořád." Marlys ustala v přípravě večeře: ,,A proč by ne? Můžeš se zabydlet nahoře, máš tam pořád svůj pokoj. Víš, že tady máš vždycky otevřený dveře." „Hele, mami, já odsud dřív nebo pozdějc musím vypadnout," namítl Jesse. ,,Nebudu totiž muset poslouchat ty politický kecy, co pořád máte s Colem. Ty hovadiny o Michaele Bowdenový. Vám už to vážně začíná lízt na mozek." ,,Mlč! Už ani slovo!" vyprskla Marlys. ,,O ní už nechci slyšet ani slovo." ,,No tak, jsme tady jenom my dva," kroutil hlavou Jesse. Marlys namířila prst na strop: satelity NSA sledují všechno a všechny a neustále třídí informace. Pročítala si internetová fóra, která to tvrdí. Federálové čekají, až se ozve jméno Michaela Bowdenová. Řeknete o ní něco urážlivého a za domem vám hned přistanou černé helikoptéry. ,Jeď, ale na večeři ať jsi zpátky," pronesla. Pak dodala: ,,A k Willie se ani nepřibližuj." Jasně," utrousilJesse. ,Jo, a Cole zase sedí nahoře u okna." A odešel.

JESSE SE VRÁTIL z NÁKUPU a o dvě minuty p< s dcerou.Jesseho manželka, která se jmenoval vovali Willie, přivezla jejich dceru Caralee n: Marlys zaslechla, jak se Willie a Jesse sra a spěchala k nim. Jesse právě začal hádku: ,,1 posílat nebudu, na to zapomeň! Jestli mu chce posluž si, ale ode mě žádný prachy neuvidíš .. „Dobře, tak na tebe pošlu sociálku, ty Šmejc „No tak, oba se uklidněte," vložila se mezi r hned vypadni, v domě nemáš co dělat. To sar Caralee, malá blondýnka s kulatou hlavou, rr jí hyzdily zaschlé zelené skvrny po dětské výži kala očima z jednoho rodiče na druhého. M: řekla: ,,Pojď k babičce, zlatíčko, no tak, už je c Willie za sebou práskla dveřmi a vykřikla: ,,~ ní volal:,,Vyliž si, děvko," načež mu Willie uká níček. V patře mezitím Cole namířil na její hla"

JAKMILE JESSE ODJEL, vrátila se Marlys v myšlenkách k tomu, co jí nedalo poslední rok spát: jak dostat do Bílého domu toho správného člověka.

Po VECEru SE JESSE, Cole a Caralee uvelebili baseball. Marlys se mezitím vydala do Moun

>k; od prvního výbuchu mu neustále zvonilo měl pocit, že z toho zešílí. .

iílel. rm Miller, vlastník nedaleké farmy o výměře 1 z místních boháčů. Jen za půdu by dostal

a rajče na kuchyňský pult a oznámil matce: vb•v

v';)"

:igára. Potre uJeS tam neco. . . ch nízkokalorickejch karamelek. A k Wilhe fla Jesseho manželka, s níž žil odloučeně. :lousknout," ušklíbl se Jesse. ,Já tady nemůžu

To znamenalo zavraždit Michaelu Bowdenovou, hlavní kandidátku demokratů. Všichni měli za to, že'Bowdenová to má jisté. Určitě ji nominují a pak vyhraje volby. Bezpochyby ji už chránila tajná služba, ale do sjezdu stále ještě zbýval rok. Bowdenová objížděla zemi, přesvědčovala voliče, snažila se, aby si zajistila nominaci a aby odrazila možné rivaly, směřovala k vítězství na stranickém aktivu v Iowě, který se měl konat už za osm měsíců. Byla na cestách a tajná služba jí zatím jistě neposkytuje takovou ochranu, jako tomu bude po nominačním sjezdu. Pokud ji chtějí dostat, nesmějí otálet. Musejí se do toho hned pustit. Už nelze vyčkávat.

a Cole zase sedí nahoře u okna." A odešel.

JESSE SE VRÁTIL Z NAKUPU a o dvě minuty později se dostavila jeho žena s dcerou. Jesseho manželka, která se jmenovala Wilma, ale všichni ji oslovovali Willie, přivezla jejich dceru Caralee na víkend. Marlys zaslechla, jak se Willie a Jesse srazili ve dveřích, tiše zaklela a spěchala k nim. Jesse právě začal hádku: ,,Tomu hajzlovi žádný prachy posílat nebudu, na to zapomeň! Jestli mu chceš kouřit to jeho zplihlý péro, posluž si, ale ode mě žádný prachy neuvidíš ... " ,,Dobře, tak na tebe pošlu sociálku, ty šmejde zasranej!" opáčila Willie. „No tak, oba se uklidněte," vložila se mezi ně Marlys. ,,Willie, ty odsud hned vypadni, v domě nemáš co dělat. To sama dobře víš." Caralee, malá blondýnka s kulatou hlavou, měla v puse dudlík a oblečení jí hyzdily zaschlé zelené skvrny po dětské výživě. Vypadala vyděšeně a tě kala očima z jednoho rodiče na druhého. Marlys k ní poklekla a něžně řekla: ,,Pojď k babičce, zlatíčko, no tak, už je dobře." Willie za sebou práskla dveřmi a vykřikla: ,,Zasraný Purdyovi!" Jesse za ní volal: ,,Vyliž si, děvko," načež mu Willie ukázala přes rameno prostřed níček. V patře mezitím Cole namířil na její hlavu pušku a zašeptal: ,,Prásk!"

:ila se Marlys v myšlenkách k tomu, co jí nedalo :at do Bílého domu toho správného člověka.

Po VEČEŘI SE ]ESSE, Cole a Caralee uvelebili před televizí a dívali se na baseball. Marlys se mezitím vydala do Mount Pleasantu. Cestou cítila,

,ečeře: ,,A proč by ne? Můžeš se zabydlet nakoj. Víš, že tady máš vždycky otevřený dveře." řív nebo pozdějc musím vypadnout," namítl

poslouchat ty politický kecr, co ~~ř~d ~~t~ lichaele Bowdenový. Vám uz to vazne zacma

·skla Marlys. ,,O ní už nechci slyšet ani slovo." my dva," kroutil hlavou J esse. strop: satelity NSA sledují všechno a všechny Pročítala si internetová fóra, která to tvrdí. Feméno Michaela Bowdenová. Řeknete o ní něco m hned přistanou černé helikoptéry. zpátky," pronesla. Pak dodala: ,,A k Willie se