rozkládalo jakési pohanské sídliště, ovšem nevelkého významu, protože se po něm nezachovalo nic než hrstka primitivních kultovních předmětů! A ťukne tlamičkou do citlivě zrestaurované reklamy na Persil, vystavené v rybím muzeu.
Stojíme na školním dvoře G ÉZA : Nejradši bych tam nešla. JÁ: Jen jdi, aspoň ti uběhne dopoledne. GÉZA: Máme dvě hodiny tělocviku. Zase se mi budou smát. JÁ: Proč by se smáli? G ÉZA : Jsem tlustá. JÁ: Nejseš. G ÉZA : Neumím běhat ani cvičit na nářadí. JÁ: Umíš senzačně plavat. G ÉZA : Plavání letos nemáme. JÁ: Běž už, nebo dopadneš jako Vincent. G ÉZA : Já bych naši učitelku nezastřelila. Mám ji ráda. JÁ: Tak v čem je problém? G ÉZA : Ona nemá ráda mě. JÁ (pokouším se žertovat): Ale pistoli do školy nenoG ÉZA : JÁ: G ÉZA : JÁ: G ÉZA : JÁ: G ÉZA :
sí, ne? Armine, co kdybysme jeli v létě za dědou? Napsal mi, že by nás chtěl vidět. Jak to, že o tom nic nevím? Píše mi do školy. Ty koresponduješ s dědou za máminými zády? Proč? Abych ji nenaštvala. Myslí, že si s dědou rozumím jenom proto, že ona si s ním nerozumí. Je to její táta! Ty si se svým tátou taky nerozumíš. Protože na mě mluví finsky. Tak pojedem?
16
Soví zpěv-dotisk.indb 16
23.2.2017 9:36:09