Našla se hadrová růžová panenka
řítek Medovníček
se svou družkou Medulkou se
přestě
hovali do dalekého lesa. Medulka se tady narodila a byla šťastná,
když
Medovníček
vyslyšel její prosby, aby zde našli
5
domov. Všude okolo byly kopce s hustými lesy,
Něk
nebo zase široká údolí, kde sem tam stála nějaká chalupa.
dob
svůj společný
museli dávat
Jed1
dobrý pozor, aby se nepropadli do bahna. A těch zvířat a ptáč
úly.
A také tu byly ků čí
okolo!
mokřiny
Hlavně
a bažiny, kde
skřítkové
ráno a večer se ozývalo jelení troubení a srn-
lekání i zlostné
kvičení
divokých prasat. Ze všech stran se
byl.
ozývaly sýkorky, vrány, krkavci a mnoho další
tom
ptačí havěti, občas
Filí·
jiřičky
a
špačci.
sem
zaletěly
i vlaštovky,
,
Nejen Medulce,
ale i Medovníčkovi
s Ill
M
se tady líbilo.
Me
Oba si
kor
pochvalovali,
„1
jak málo je
po<
tady lidí.
ka.
Má na
veš
tot
v• pn
6
lesy,
Někdy
za celý den nepotkali ani jednoho
upa.
dobře,
protože
ávat
Jednoho dne pod strání
>táč-
úly.
srn-
.n se
2
alespoň
„Kde já jsem tyhle
se
před
jenom
vzpomněl:
,,Ale
vždyť
dokonce objevil
viděl? Určitě
byl. Nebo se mi tom jenom zdálo?" tom si
To bylo
nimi nemuseli schovávat.
Medovníček
včely
člověka.
jsem tady už
přemýšlel skřítek.
to jsou
včely
včelí
A po-
mého kamaráda
Filípka z hájovny u prázdninové vesnice. Ano, ano, byl jsem s ním tady jeho automobilem." Medovníček
už na nic nečekal a honem utíkal zpátky ke své
Medulce. ,,Medulko, Medulko, objevil jsem
včely.
A vím,
komu patří. Víš, jak se to tady jmenuje? Je to Šumava!" „Ale ty můj milý skřítku, to já přece dávno vím, vždyť odtud pocházím. Myslela jsem si, že to víš také," odpovídala Medulka. ,,Ano, je to naše krásná Šumava a my k ní teď patříme. Máš tady svoji novou chaloupku ajá krásnou smrkovou šišku na
stromě.
Ani se nemusím
příliš
zmenšovat, abych se do ní
vešla. Uvidíš, že nám tady spolu bude
dobře."
tou dlouhou řečí úplně zadýchala, ale i přesto k přistoupila,
objala ho a políbila na
Medulka se
Medovníčkovi
čelo.
7
„Medulko, prosím
tě,
dneska
nevař.
K
obědu
si vezmeme
jenom lžičku medu a půjdeme se spolu podívat na ty včely. Já už se nemohu
dočkat,"
prosil
skřítek
od té
Skřít
i Me
Med ulku. těch
„Po
svých včeliček žít. Tak pojď, ať jsme tam co nejdříve, abychom
hadre
se vrátili domů ještě za světla."
prok
„Ale to víš, že ano.
Vždyť já
ti rozumím.
Nemůžeš
bez
Vzali se za ruce a vydali se na cestu. Když se šlo do kopce,
vezm
neunavila a ne-
zašil
aby neuklouzla
něja]
a neskutálela se dolů. Takhle přešli asi dva vršky a najednou les
děťá
Medovníček
Medulce pomáhal, aby se
bolely ji nohy. Z kopce ji zase
příliš
přidržoval,
květi
Mc
nami. V té stráni stály vedle sebe včelí úly a kolem nich i nad
osiv;
končil. Před
nimi se
nimi to vesele
otevřela stráň,
bzučelo. Medovníček
porostlá travou a
už to nevydržel. Nechal
v,
jak l
,Yčeličky, včeličky moje
odp
milované, jak mně se po vás stýskalo!" Ale včelky Medovníč
nerc
Med ulku stát a rozeběhl se ke včelám.
ka neznaly. Začaly kolem něho kroužit a výhrůžně
bzučely.
„A
„No, no, no," konejšil je skřítek včelí řečí, ,,já vím, že nejste
vez1
moje, ale patříte Filípkovi. To já jenom tak říkám ze slušnosti
jest!
a hlavně proto, že vás mám rád." Po těch slovech se včelky
pati
uklidnily a dokonce na Medovníčka sedaly, aby si odpočinuly
pan
8
Leme
od té celodenní
.y.Já
Skřítek
dřiny
s
přinášením
medu, pylu a propolisu.
si s nimi ještě chvíli povídal, ale mezitím k nim došla
i Medulka. těch
hom
Medovníčku,
„Podívej se,
hadrová panenka, celá prokousaná od
co jsem tady našla. Je to stará
ušpiněná
nějakých zubů. Viď,
domů? Já
pce,
vezmeme
Lne-
zašila a hned bych jí také ušila
uzla
nějaké šatečky.
u les věti
Mohla by být naším v „ k , pros1m. , " em. p ros1m, d etat Medovníček
se chvíli nevěděl,
ošíval, protože
chal
jak by Medulce co nejlépe
.y.
že si ji
bych jí ty rány
nad
,v 'IllC-
a místy
odpověděl,
aby ji
nerozesmutnil. „Ale to víš, milá Medulko, že si ji domů.
!jste
vezmeme
Jenom si nejsem jistý,
lOSti
jestli se to bude líbit zdejšímu panu hajnému. Panenka asi
elky
patřila jeho dětem,
1uly
pan hajný používal k výcviku svého loveckého psa. Ty dírky
a když povyrostly, zapomněly na ni. Tak ji
9
v panence budou asi od psích pozoroval, jak to panenku
někam
dělají.
zubů.
Nechal psa pobíhat a
nenápadně
tu
Jeno
položil. Když ušli hodný kus cesty, pan haj-
Me
začal běhat
dobř
čichem
„C
ný najednou zavolal: ,Broku, hledej, ztratil!' Pes ve stále
větších
kruzích, až panenku svým výborným
ucítil a panu hajnému ji přinesl." „Medovníčku,
„A
Jednou jsem je z houští
ze sa
„A
podívej se, jak je ta panenka smutná a celá deště.
v
••
Kdoví, jak dlouho tady leží. Pan
re JS
hajný i pes Brok jistě neví, kde ji ztratili. A než ji najdou, bude
Za
mokrá od rosy i od
slel.
po panence," žadonila Medulka. ,,No tak
dobře,
nom chvilku
Medulko," souhlasil nakonec
počkej,
skřítek.
já si prohlédnu ty včely, jestli jim
,Je-
Tok
třeba
nebv
v neco nechyb'1. "
bud<
Za chvíli byl s prohlídkou hotov a všechno našel v pořádku. Společně šťastná,
s Medulkou se tedy mohli vrátit domů. Ta byla celá
že bude mít panenku a bude to jako jejich děťátko.
„I
a tv1
. J Sl s: v
,,Ale, Medulko, ty přece víš, že skřítkové nemají děťátka. Po-
prot
dívej se, já jsem se narodil ve včelím úlu, ty ses narodila ze se-
AR
mínka smrkové šišky. Jsou i další skřítkové,
třeba
vodní, nebo
podzemní, ale žádný z nich nevyrostl z nějakého děťátka."
IO
s~ ffil '
„Ale to já všechno vím. Proto také říkám, že to všechno bude
)UŠtÍ 1ě
tu
jenom jako.
Medovníček
hajěhat
dobře,
si na to budeme hrát a bude nám veseleji."
musel uznat, že Medulka má pravdu. ,,No tak
Medulko, ale jak jí budeme
„Co myslíš ty,
hem
ze samých
Medovníčku? Já
růžových hadříků,
říkat?"
bych
řekla,
tak by to
měla
že když je ušitá být Rózinka. "
,,A to je krásné jméno," s úsměvem odpověděl skřítek. ,,Dob-
celá Pan
Prostě
ře jsi
to vybrala. Tak ať žije naše Rózinka."
Zatím došli až k_Medovníčkově chaloupce a skřítek se zamy-
)Ude
slel. ,,No jo, Medulko, a co když Rózinka v noci začne plakat? ,Jeřeba
To k ní budu vstávat já? Víš, jak budu ráno nevyspalý? Vždyť nebudu moct obejít včeličky hned při východu
sluníčka.
A ty
budeš zatím spát v korunách stromů ve smrkové šišce."
dku.
„I na to jsem myslela,
Medovníčku," odpověděla
tvářičky jí zčervenaly.
,Já se
nastěhuji
tobě
a
co.
Jsi šikovný a vyrobíš pro mě postýlku.
. Po-
protože já se umím zmenšit, až jsem skoro jako
:e se-
A Rózince uděláš kolébku, viď, ty můj zlatý Medovníčku?"
"
Skřítek Medovníček
Může
do
světničky.
celá
1ebo
k
Medulka
být docela malá,
se zaradoval a pomyslel si:
mi v noci nebude smutno." A nahlas
řekl:
brouček.
,,Konečně
,Yíš co, Medulko?
11
-
Obsah iu/
~ 1
o
1
~
Ja:
Jii
Našla se hadrová růžová panenka / 5 Medulka a její lékárna / 15 Ztracená a znovu nalezená panenka Rózinka / 26 Liška chroustá chrousta / 39 Babička,
Jak se
nebo babočka? / 50
Medovníček
polekal tetřeva / 60
O ztracené ovečce Bečilce / 68 Medulka se málem utopila a panenka Rózinka promluvila / 79 Kamarád Ondrášek / 90 Jak mravenci chtěli zastavit sluníčko / Bude zima, budou Vánoce / Jiřička Žanetka /
123
112
101
Jan Lebeda
Medovníček,
Medulka a panenka Rózinka Ilustrace
Zdeňka
v
Studlarová
Vydalo Nakladatelství BRÁNA, a. s., Nad Vinným potokem 4/1148, 101 oo Praha 10, jako svou 1072. publikaci Obálku nakreslila Zdeňka Študlarová Odpovědná redaktorka Dana Bryndová Technická redakce Vlasta Machová Zlom Kamila Schullerová Tisk a vazba Graspo CZ, a.s., Zlín Stran 136 Vydání první Praha 2017
I]
info@)brana-knihy.cz www.hrana-knihy.cz Najdete nás na Facebooku
Knihy z Nakladatelství BRÁNA si můžete objednat nebo zakoupit také na naší adrese po dohodě s obchodním oddělením