Kata a skubanek
11.10.2007
14:40
Stránka 8
„Kdepak, kdepak,“ vrtěla hlavou slepice, „víš, co mi to dalo práce, než jsem je vyseděla?“ „Aspoň mi dejte jedno vajíčko, zkusím je vysedět sama.“ „Pche, taková neposeda a chtěla by sedět na vejcích,“ ušklíbla se kvočna. „Se slepicemi není žádná řeč,“ vzdychla si Káťa a šla k potoku. „Uhnout z cesty, no tak – no tak,“ ozvalo se za ní. Po pěšině pochodovala kachna s káčaty. „To jsou krásné kačenky,“ jásala Káťa. „Jaképak kačenky? To je olympijské družstvo,“ měřila si ji pohledem kachna, „dnes máme první rozplavbu. Je neveřejná, ale můžeš se podívat.“ „A nezbylo vám nějaké káče v záloze?“ osmělila se Káťa, „chodily bychom se spolu koupat.“ „To tak – to tak! Ještě bys mu zkazila styl. Vždyť nemáš ani plovací blány. Pozor – pochodem v chod – plavbě zdar!“ a pochodovaly dál. „Jen se tolik nevytahuj,“ mračila se Káťa, ale v duchu jí to družstvo záviděla. „Všichni si hrají na maminky, jen já nemám nic.“ Smutně se loudala domů. Cesta vedla kolem cukrárny. „Na smutek je nejlepší zmrzlina,“ rozhodla se Káťa. Vešla dovnitř a už měla na jazyku: Jednu vanilkovou prosím – ale místo toho polkla úžasem. 8
Kata a skubanek
11.10.2007
14:40
Stránka 9
Uprostřed na pultě trůnilo obrovské vajíčko! Bylo celé zlaté, zdobené kytičkami a převázané červenou mašlí. „Je to vajíčko na prodej?“ vyhrkla Káťa. „Samozřejmě,“ usmála se prodavačka. „Tak mi je zabalte, ale rychle, prosím!“ A Káťa utíkala domů. „Z tak krásného vajíčka se musí vylíhnout něco úžasného. Ale kam je dát, aby mu bylo teplo? Do trouby? Ne, to by se mohlo upéct. Do postele? Tam bych je mohla rozmáčknout. Už vím!“ A Káťa vytáhla kočárek na panenky, naklepala peřinky a do nich položila zlaté vajíčko. Pak vyvezla kočárek na sluníčko. „Pěkně se tu líhni, já si jdu zatím vzít housku s máslem.“ Právě v tu chvíli šel kolem jeden zatoulaný pejsek. Bylo to ještě štěně, něco mezi foxteriérem a špiclíkem. Dnes ráno opustil rodnou boudu a vydal se do světa. Šel, kam ho nožičky nesly, a čekal, co mu padne do oka – či spíš do nosu. A padla mu tam vůně přímo andělská! Jako by se rozpouštěla mléčná čokoláda s lískovými oříšky. 9
Kata a skubanek
11.10.2007
14:40
Stránka 7
Jak se Škubánek vyklubal Za konečnou stanicí metra a poslední zastávkou autobusu, kde město už přestává být městem a kde to začíná vypadat jako u babičky na venkově, stál malý domek se zahrádkou a v něm bydlela Káťa. V létě se chodila koupat do rybníka, v zimě sáňkovat na kopec a na podzim pouštět draka. Ale nejvíc se těšila na jaro – a to začínalo právě teď. Vlaštovky už stavěly hnízda, a sousedovic kvočně se dokonce vyklubala kuřátka. „Vy ale máte dětí, paní,“ žasla Káťa. „Nepůjčila byste mi jedno na hraní?“ 7