OBSAH Ze školky Ze školy Zimní Prarodiče Ať žije umění! A zase ten Pepíček! O blondýnkách Ajaj! Pohádky Máme rádi zvířata V obchodě Auto-moto Z ordinace V letadle Sportem ku zdraví Sousedské Pro krásu se musí trpět Policejní Moderní doba Vánoce Kameňáky
5 7 17 19 23 25 37 43 51 55 67 71 73 79 81 85 87 89 93 95 99
AT ZIJE UMENÍ!
„Včera se tatínek hrozně rozčílil, že prý vržu na housle, a vyhodil je z okna ven,“ svěřuje se Standa Vaškovi. „A máš hodně silného tátu?“ vyzvídá Vašek. „To se ví!“ „A nemohl by zajít k nám? Já se učím na klavír!“
24
A ZASE TEN PEPÍCEK!
Teta dává Pepíčkovi atlas a říká: „A Pepíčku, važ si ho, sama jsem ho používala ve škole.“ „A je v něm už Amerika?“ c Maminka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, proč táhneš do školy to kolo?“ Pepíček ji odpoví: „Paní učitelka mi chce promluvit do duše.“ c Přijde Pepíček do lékárny a říká: „Máte něco proti bolesti?“ „A co tě bolí?“ „Ještě nic, ale táta si teď prohlíží moje vysvědčení.“ c Učitelka pomáhá Pepíčkovi s kufrem a říká mu: „Pepíčku, vždyť jste si měli vzít jen to nejdůležitější.“ A Pepíček říká: „Já vím, proto jsem si sebou vzal televizi.“ 26
c Přijde Pepíček domů a říká mamince: „Mami, paní učitelka mi dala přezdívku.“ Maminka: „A jakou?“ Pepíček: „Drákula.“ Maminka: „A proč Drákula?!“ Pepíček: „Protože všem piji krev.“
Přijde smutný Pepíček domů a říká mamince: „Děti ve škole se mi smály, protože mám prý moc velké zuby.“ „Pepíčku, to není pravda. Ale teď už prosím zavři pusu, ať nám nepoškrábeš parkety.“ c 27
Pepíček se ptá maminky: „Dáš mi tři koruny na lízátko?“ Maminka odpoví: „Ne, Pepíčku, už jsi velký kluk.“ „Tak to mi dej dvacku na pivo!“ c Pepíček se vytahuje: „Dnes jsem viděl létající talíře!“ „A co v nich letělo?“ ptá se maminka. Pepíček řekne: „Jídlo!“ c „Pepíčku, jaké květiny máš nejraději?“ „Chryzantémy.“ „Tak mi to napiš na tabuli.“ „V tom případě mám nejraději mák!“ c „Dobrý den paní učitelko, Pepíček nemůže přijít do školy, je hrozně nemocný.“ „V pořádku a kdo volá?“ „Můj táta.“ c 28
Pepíček se ptá maminky: „Maminko, můžu se dívat na televizi?“ Maminka: „Ano, Pepíčku, ale nezapínej ji.“ c Pepíček je v parku a jezdí na kole. A tu najednou volá: „Mami, já jezdím bez rukouuuuuuuu.“ A po chvili jede zase a křičí: „Mami, já ježdim bež žubůůůůůůůůů.“
29
Malý Pepíček se ptá maminky: „Mami, prosím tě, řekni mi pravdu. Ve škole nás učí, že děti se rodí a mně každý říká, že jsem tátovi z oka vypadl.“ c Maminka se ptá Pepíčka: Kdy už si konečně opravíš tu známku z matematiky? Nevím, paní učitelka nechce dát ten notes z ruky! c Pepíček volá z koupelny na maminku, že mu z kartáčku vypadla štětinka. Maminka mu odvětí, že na jedné nesejde. Na to si Pepíček povzdechne: „Ale tahle byla poslední!“ c „Tati, přeložili mě do zvláštní školy.“ „Výborně Pepíčku, když na to máš, tak studuj.“ c
30
„Pepíčku, proč máš tak zablácené boty? Vždyť venku žádné bláto není!“ „Ale je, jen ho najít.“ c Maminka napomíná Pepíčka: „Nesmíš tahat kočku za ocas!“ „Já ji za něj jen držím, ona se tahá sama.“ c Tatínek podává Pepíčkovi sýr a Pepíček říká: „Ale tati, já nemám rád ementál!“ Tatínek se ho ptá: „A proč?“ „Jsou v něm díry,“ odpoví Pepíček. „Tak sněz sýr a díry nech na talíři!“ c Maminka k Pepíčkovi: „Můžeš mi říct, kdo snědl všechny višně z dortu?“ „Já ne.“ „Nelži, našla jsem v tvém pokoji pecky.“ „Ty nemohou být moje, já ty višně polykal i s peckami!“ 31
c Pepíček povídá mamince: „Jdu na třešně…“ „Pepíčku, ale vždyť je zima.“ „Já vím, však mám čepici a rukavice.“ c „Tati, pojď mi pomoct vypočítat domácí úkol,“ prosí Pepíček. „Nejdřív přemýšlej sám“, odbude ho tatínek. „Ale já už jsem přemýšlel!“ „A na co jsi přišel?“ „Že poprosím tebe…“ c Maminka vidí Pepíčka na zahradě, jak se hrabe v hlíně a jí žížaly. Maminka vyběhne a říká: „Ta žížala se nejí. Co když tam dole na ni budou čekat tatínek a maminka?!?“ Pepíček odpoví: „Nebudou, ty jsem snědl před chvilkou.“
32
c Pepíček se ve škole chlubí učitelce, že jeho sestra má žloutenku. Učitelka ho pošle domů, aby to děti taky nechytly. Za týden ho potká a ptá se: „Tak co, Pepíčku, jak se daří sestře?“ „Jó, to já nevím, paní učitelko. To víte, než sem dojde z Austrálie další dopis, tak to chvíli potrvá.“ c Pepíček se nudí a tak jen tak z legrace zavolá do řeznictví: „Dobrý den, máte prosím prasečí ouška?“ „Ano máme!“ „A prasečí rypáček?“ „Také!“ „A prasečí ocásek?“ „Také, samozřejmě!“ „A co telecí kopýtka?“ „Máme!“ Na to Pepíček: „No vy ale musíte vypadat!“ c 33
Ptá se máma Pepíčka: „Proč krmíš slepice čokoládou?“ On na to odpoví: „Aby mi snesly kindervajíčko!“
„Pepíčku, proč jsi tatínkovi nakreslil zelené vlasy?“ „Protože nemám plešatou pastelku. c 34
Jde Pepíček po ulici a za sebou táhne provázek. Potká ho kamarádka ze sousedství a říká: „Pepíčku, proč táhneš ten provázek?“ Pepíček na to: „Když jsi tak chytrá, tak ho zkus tlačit!“ c Pepíček se ráno chystá do školy. „Mami, je dneska krásný den?“ „Proč se ptáš?“ „Ale, paní učitelka říkala, že se z nás jednoho krásného dne zblázní.“ c Maminka říká Pepíčkovi: „Máš na stole dušenou mrkev!“ „Ale já nemám hlad!“ „Jak to, vždyť jsi před chvilkou říkal, že máš hlad jako vlk?“ A Pepíček na to: „Ale mami, slyšela jsi, že by vlk někdy jedl dušenou mrkev?“ c 35
Maminka přijímá novou chůvu k pětiletému synkovi a ptá se: „Proč jste skončila v poslední rodině?“ Chůva: „Zapomněla jsem vykoupat děti.“ „Tuhle vezmeme, mami!“ rozkřikne se Pepíček radostně. c „Mami, víš, kolik zubní pasty je v jedné tubě?“ „Nemám tušení, Pepíčku.“ „Ale já to vím! Od televize až ke gauči!“ c „Pepíčku,“ osloví žáka učitelka, „věděl bys jaké zvíře patří mezi plazy?“ „Ano, prosím,“ odpoví hoch. „Had.“ „Správně,“ chválí ho učitelka. „A uměl bys jmenovat ještě nějakého dalšího?“ „Samozřejmě,“ povídá Pepíček. „Druhý had!“ c
36