Issuu

ř textu: ng. Jan Lakosi, Mgr. Martin Dubánek

~sy: Lad slav Čermák, Mgr Marun Duoá1e< a rg. Jan Lakos I

ové podklady: © SHOCart, spol. s r. o . cová,í a oosahová ,áplň "1apových podk,adů: Daniel Sodoma

ivé fotografie: sbírka J. La <osil - - . Svoboda a rv·. Novák

:asné fo:ogra'ie: Ros:,slav Ada'll, rg. \farek Bartoš. adislav Čermák, Miloš Do· Mgr. Mar.in Dubánek, Mgr. -or'láš F·c, Petr "rar,c, Mgr. Rade< Hrabčák, Otakar

Jan Lakosi l, Martin Dubánek

NOVÉ PUTOVÁNÍ PO ČESKOSLOVENSKÉM ._.

lrg. Petr Kadlec, Zdeněk Kosek. Roí'lan Kuoeček, Petr Kuchař. Pavel Lach, Ing. Jar

s,I, Libor Mar.11ů, Václav Mikeš, Dr. Pave M i naří< . CSc, orof Ing. Jan Pavel, Ph.D, ng. V adim'r Sýkora, CSc, Ing. tvan r Ráooň, Štěoán Ručka, O n ařeJ Skáce .

ng. Jace< Stefarski. MUDr. Tomáš Svoooda a provozovate'é .edrotlivých muzeí.

OPEVNENI 1935-1989 KAPESNÍ PRŮVO D C E Redakce

Věra

Vlková

Odpovědný redaktor David Pazdera

Obálka Radek \Jahodil Technická redakce Pavel Kol'n Vydala tv' ladá fronta a.s. Iako svou 9 481 oubl kaci

Vyt skl F n cr, s.r.o., Český Těš,n

'52 stran, první vydání, ::>raha 2017 S8N 978-80-204-4394-6 Kníny Mladé frorty si rrůžete objednat na adrese: M1acá f·orta a.s.

d1v1ze Knihy

vlezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 - f/odřany e-rrailem o-odej@Jm'.cz, :el.: 225 276 195 na internetu: WWW.MÍ.CZ

..vv1'iN.kn1ha.cz

/ posledr ·ch letech existuje také výrazný trenc budovat 'lové naL-čné ste?ky, <tc-

Co je třeba vědět, než vyrazíte za bunkry

zramuJI návš těvníka - :urstu - s orob emat kou opevnén, naJčným 1 tabJlem. Až

'kol1K výJimek na nicn najdete s,ce 1ezrekonstrJované obJek:y, ale •,ýhoda .ev tom, 1u tyto stez'(}' př,supné ce l oročně . Některé z técno nat,čnýcr stezek JSOL- v ::iubrovněž

V přístuo'lýc1 dělos t řeleckýcn tvrzích a v oěcnotn:cn sruoecn je poměrně ve ká z ma,

popsány.

~aučná č~st 1e konc pována především jako o::irazová porrůcka, <terá přímo v te-

a to v létě. Proto dopor JČLJerre teo1e1ší ooěv a v1hledem <e konoenzaci vl'lkos:1 a také

pom ůže př, uréení ,ypů ieonotlivých obJ ektů, ko'ls:rukéních detail ů nebo Jnýcr

k terénu v o<olí Objet<tů i dobrou obuv. Za. sté se vyp l ať přibal it s, <apesní sví:, nu. Provo-

1for.ifikačr·cn systémt:. Pros:or Je věnován 'le1en těžkému a .chké-nL- opevněn í,

zovatelé pak žádají 1ávštěv'líky ze1rréna o respektovár' po<y'lů průvode[ a dodržovári,

::Jbjekt,'.,m polní obrany a překážkovýrr systémtm <aždá z kapitol je navíc doo -

vyz1ačených přísupo,,ých cest. Pokuo 1c1sou stanoveny :errríny vsupů, 7p-aviola platí,

Jak základním, 1rformacem1, tak také zajímavostrr vztahu.ícími se k oop1sova1ým

že pos cení oroh ťd<a zaťná 45, respckc1ve

kač,iim systémt: m. Rozsahové omezení kaoesríro pr.'.Jvocce nedovo.u,e zpraco-

zásada pla:í zejména v neděl,, kdy se průvodci nakvap roz. íldč( do s,,ých d::imovů. Přcs

přípa-

to2c jsme př vytvářcr· této publikace spo upracoval, s větš i 'lou orovozovatelt:, otevírací doby se mory po uzávěrce mírně z-nčr t 'v1rohá rnvzea navíc nerra,' ani p'edem pevně

>evrbí.

stanoverou dobu a informace o je11cr otevření 1e třeba s ořeoern ověř t na internetových sťárkácr, poořípadě 1a uvederýcr telťonních nebo e-mailo,~jch kontaktech.

éás,i do 0

větší

podrobnost

tyto inforrrace však

m ů že:e

před <onccm provozr' co::iy Tato

1mu dohleda: v odbo ré I teratuře nebo se nebojle zeptat průvodců v muzeích

éma:

naučné

60 mnut

Nechcete-li se vázat na otevírací doou pop1sovarých muzeí a raději se porybuje:e v přírodě, můžete využít jeden z mnora t10.'.J na poz'lávací výlet po obje<tech opevrěrí. Pro or,ertaci v dané loka li :ě slouží výřez turistické 'Tiapy v měř'tku 1 : 25 COO se zak·esleciým ob1ekty opevně ní. V každém př'padě rovněž doporJČUje-ne k ~ledáni objekt.'.J opevněn' vyJžívat navigační přístroJc GPS, zvláště oak v ht".ře přehledných oblas:ecn

s bu 1 n ěj ší vegetací

mUe oýt rledání zarostlého

řooíku bez GPS přístroje docela ná-

ročnou záležitostí. Za tímto ú čelem JSOJ u každého t1 PJ na ,,ýlet L-vedeny soJřadr,ce

pooisovanýcr objektů opevněn', popř'pacě s, Je m.'.Jžete aohlecat v dataoázích před vá l ečného opevrěrí na rternetových stránkách www.opevr er,.cz a www.rop1ky.net

Souřadnice Obj ektů ,sou uvedeny v 1ec1ot1ém formátt. D~,ddcd 0 , který ,e í'JtnO 'lastavit při zadávání v GPS o'ístro1 . \a interretL- JSOv Již k disooz,ci online turist cké mapy s dalš'mi rozš'řenýrn, fu nkcemi vyhledání tras, zoorazován' V'jško,ýcr p 0 orlú apod., které 'llůžete s výhodou využít při plánován' vaší trasy Pohyb v terénu m mo značené cesty klade pochopne l ně větší r ároky na fyzickou kondici, v horských oblastech ,e nu t 1osť pevná obuv. Vždy se < přírodě crove1te ohledup 'lě a respektujte případná orrezer· pohyou ,,yp ýva,'cí z př'tomnost, chráněných Gzem:

(především v rárodricn parcích a přírodních rezervacích). Důrazně redoporJču1eme vstupovat do opuštěnýcr nezabezoeéer,ých ooj ektů těžkého ooevnění. Tyto bunkry byly zpravidla těžce pon ičeny běrem okupace neoo v poválečných letech tcránírr ocelovýc1

prvků, interiéry jsou často plné suti a velké rebezpečí uvnitř ob1 ektů předs:avvJÍ nezabezpečené šacnty schodišť a prlrazy do poczer1n'ho patra a rezakryté studry.

V případě pro·'ll'cky opuště1ých objektů lehkého opevněn' 1e rov1ěž riutno dbát vlastní bezpečnosti, ri ziko O0°anění 1e však oproti pon,čerýr1 objektům těžkého opev·

Co Je třeba věděl, 'le1 V';razi'te ,a bunkry

nění výrazně r1žši. V každé-n připaaě je nutné vybavit se svít lnou a ve dve řích a L pe-

risKopických trubic držet rlavu dole. Při pohyou Lvn1:ř pevrůstek de_te pozor na dráty trčící ze stěn, podlaha bývá často poKryta odpadky, nezřídka obIekty souží Jako veře1 ré

záchodky nebo m'sto posledního odpočin ku zvěře všeho dr Jhu. Díver e se tecy, ka-n š apete. Neoezpečí mohou představovat také o tevřené šach:y P'Otia:oriových Gp rav, zvláště pro dět by mohl být pád do dvoume:•ové šachty velrr1 nebezpečný Vždy m ějte

na pa m ěti , že do opu š těn ýc h obj ektů vstupujete na vlast ní n e b ezpečí.

Československé opevnění 1935-1989

r\ ástup Ado fa ~itlera k moci a s tím spoje-iá agres1v-ií za-iran i ční politika Němec n utily ČesKos l ove-is<ou repub iku vyrakládat ve

30.

,etech znač-ié prostředky '1

obran u. V soulaau s nepřízn vou geogra'ickou a demografickou situací a pod

spoJenecké "rarc1e by o v roce · 934 rr 1mo Jl'lé rozhodnuto také o výstavbě slin> hrani čn ích opevněn',

ktc•á mč l a částečně <omoenzova: obrovskou převahL .Jt<

Po někol i<a atyp1c<ýcn pev'lůs t kácr s tavěrých pro obra% p'ecmostí v Br, od roku 1933 byly v roce 1934 v rámci tvlir1ste'sNa rárodn' obra'ly (Vl\O) vyt Opevřovací

skup ny, IeI1ch2 personál vytvoři l několik návrhů železobetonovýcn i:

:e< a provedl průzkum tras, včet'lě ,,ytyčení prvn'ch oti1ekt.'.J těžkéro opevněr'. V

1935 doš o ke vzniku centra I zovarých orgárj Jréenych pro realizaci opevnění. .ed

o Radu pro opevňování a Řed telství opevňovacích prací (ŘOP). Opevňovací s byly reorga'112ováry na Í'er1jní skupnová velitelství (LSV), která 'ídila výstavbu v vaných úsecích těžkého opevně'lí. "o ne1 n ..1tněj šich stážích př'slušníků ŘOP ve

a př'J ezd u francoLzských že'l1n'ch ooradcC zača·a ve dru-ié polovirě 'O<u 1931 ní V'}stavba. V říj n u 1935 byl zadán prv'lí s:aveoní úsek a v p'osinci 1935 se , 2SV I Moravská Osťava oodař lo vyocto-iova t první pěchot-ii s-ub, který vych

zásac francouzské 'v1aginotovy linie. V pros ne byl rovrěž přija t p'V1í o::iev/\ova gram, který byl pod tlakem mezinárodn' s tuace

postupně

Lp'avová1.

Opevn ěrí rrělo zabezpeč i t -ie,v'ce ohrožené úseKY hranice p'ed pře kv,

vpádem útočníka a získat čas pro provede-ií mobil zace. Obrana v :iřevážrě 1

a podhors<ém terénu oros:oru Od-a - Krkonoše mčla oý: spíše s:at,cká. což nal zkušenostem získarým z prvr í svě tové vá ky Opevrěn ' mělo rov1ěž př spé: ke počt u ooránců, což oylo D'O s abé 1dské zoroIe republi<y velice dCleži:é /\.eJp

čala výstavba těžkéro opevněn í olá1ova-iého pro přeh•azení neiduležitěiš'c~ útc srrěrj Opevněrí

bylo :vařeno saí'lostatným1 oěcnotn'm i sruby a dělostřele cký

zemi, spo u s nezby:ným pře<ážkovým sys:émeí'l a infrastruktu'OJ (kasárna, :e

spo1ení, cesty, lanovky, zkušeb'lí a cvičné ob1ekty apod.). Posádky měly :voňt pni h ra ni čářs<ých pl uků

sestaverých z národnostrě spo eh 1vé'10 rrJžstva.

Výstavba těl'<ého opevrěrí však byla nákladná a z kapacitních dúvod) 1re

porn a lá. Proto především z pol ,tických důvodů začala v polovině rokL 1936 V>

tzv. lehkého opevně'l í (tehdy oz načovaného Jako polní ooevnění) 1v dalš'cr ob1 státu, včetně vn,trozemí Jeho výs tavbu oodle směrr 1 c ~O::> však organizova y složky arrráor icr sborj spadaJících pod :iříslušná zems<á vojens<á velitelství o pevn ěn i reprezentovaly objekty 7avedcně v

Co Je

třeoa vědě t ,

než vyrazí:e za bunkry

roce 1936, k:cré však

pťliš nevyti

ly požadavkjm 'la odolnost. Proto došlo k vypro _ektová,í, a od ro<u 1937

bě, kva i tat1vně do<orale_ších obJe<tC le'lkého opevnění l idově nazýva-iych

Českos lovenské ooev n ěni 1935-19:

výrazně nižší. V každém případě je nut'lé vyoavi'. se sv;tilnm, a ve dve>ích a u pe-

p1ckych trubte držet h avu dole. Při pohybu uvn tř pevnůstek deJte pozor ra cráty

ze stěn, podlaha bývá často po<l)~a odpadky, rez'ídka oo;ek:y slouží Jako veřejné odky rebo mís:o posledn:ho odpoč nKu zvěře všeho dru'lu. Díve1te se tedy, kam 1e Nebezpečí .-nohoJ představovat ,aKé o:evřené šachty protiatomovýcr úprav,

·t: pro děti by -nohl být pád do dvourretrové šac'lty velr,1nebezpeč'lý. Vždy mějte 3měti, že do opuštěných objektů vstupujete na vlastní nebezpečí.

Československé opevnění 1935-1989 Nástuo Adolfa Hit era k -noci a s ťm spoJená agres1vrí La1rar ičrí po 1tika Ně-necka donutí y Českos ovc1skoL repub 1iku vyrak,áoat ve 30. letech značné :J'OStředky na SVOL ooranu. V S0J!aou s repřizn,vou geografickou a ocrrografickou situací a pod vliverr spoJenecké =-rarc e bylo v roce 1934 m mo Jiné ro1hodnuto také o výs tavbč sii'lých po-

hraničn'ch opev1ě'lí, která rrěla částečrě kompc1zovat obrovskoJ ::i'evahu útočníka. Po něko'1ka atypických pevrůstkách stavěných pro oo-anL přecmosť v Bra t is l avě od ro<L 1933 byly v roce 1934 v rámci \-1,nisterstva ,iárodní obrany (',lÍ'-<0) vytvořery Opevňovací skJpiry, jejichž personá ,,ytvořil někohk návrhů Lelezobetonových pevnůs tek a proved cJrůzkJm :ras, včetně vytyčerií prvr ich obJek:ů těžkého opevnění. V březnu 1935 došlo ke vzn,<u centra!,zovarých orgánů určenýcr pro -eahzac, o::icvněnL jedna10 se o Radu pro opevňování a Řed,tels:ví o::ievňovac,ch prac· (~OP) . Opevřovací skJP1'ly byly reorga1izovány 'la

ien jrí skupinová velíte ství (LSV), k:erá fctla \,ýs:avbu v plá10-

vanýc'1 .'.isecích těžké'lo opevněn í. Po nej nutnějších stážích pfslušni<C ŘOP ve Fra'1ci a p'íJezdu 'rarcoJzských žerijních poradců začala ve druhé polov ně roku · 935 vlastní výstavba. V ' í. n.1 193:, byl zadár orvr' stavebri éJsek a v pros,nc, 193:, se v ráme,

LSV li Moravská Ostrava podař lo vybetonovat ::irvn· pěchotrí s'ub, k:er; vycházel ze zásad francouzské Maginotovy linie. V prosirc, by rovněž přiJat prvrí opcv'iovací prog•am, který by pod tlakerr mezinárodní s tuace oostuoně Lpravovár Opevrérí rrělo zabezpečí· neJvíce onrožené úseky hran cc přec překvap,vý-n vpádem útočn íka a zís<at čas pro provedení -nobil zace. Obrana v přcvá'irě hors<éra pocfiorském terénu prostoru Odra - Kr<o1oše -nčla být soíšc stat,uá, co2 narirávalo zkušerosterr získa1ým z první svě:ové války Opevněn· mělo rovrě1 "',spět ke sn'žen' oočtu obrárc.'l, což bylo pro slabé l1ds<é zdroJe ·eoubl ky velice dů ež,té. Nejprve za-

čala \,Ýstavba tčž<ého opev1ční o ánované'lo pro přehraze'lí neJcůležitěJš'c1 útočných

s-něrC. Opevněn í oylo :vořeno sar-ostatný-n1 pěcrotním i sruby a dělos:'eieckým tvrzem, spolL s nezby:ným o'ekážko,ý-n sys:éme-n a nfras:-uk:urou (kasárna, te efo1ní spojení, cesty, la1ov<y. zkušeoní a cvičné ob_ekty apod} Posáeky měy :vo'it přís l ušnic, hraničá's<ýC'1 pl u ků sestavenýcr z 'lá'odrostně spo ehlivého -nGžstva Výstavba těžkého opev'lČ'lí však byla nákladná a z kapacitrícr Cůvodů , re ativné pomalá. Proto předevš í-n z politic<ýc1 d.'lvodů začala v polov,rě -okc1 1936 výstavba tzv erké>io opevnén' ( teray oz1ačovarého Jako polni ooevnění) v calš"ch oblastech státu, včetně vnitroze-ní Jeho ,,ýstavbL oodle směr1 i c ŘOP však organizovaly ŽCíllJ'lÍ složky arr-ádnícr sborj spadaJících pod oříslušná ze-nská vo1enská vel1telst,/. Leh<é opevrěrí 'eprczer.tova y Objekty zavedené v roce 1936, které však příl i š nevyhovovaly požadavk.'.ir- na ocolnost. Proto došlo k vypro,ektování, a od roku '937 i k výstavbě, kva 1ta ti vně dokona eJš;ch obJektj erké'lo opevnění 1dově razývarých ,.řooíky"

Co Je třeba

vědět,

než vy'azite za bunkrv

Československé opcvnč'li 1935 1989

Ty se budovaly ve všech ohroženýcr prostorec'l ČSR, ooět včetnč vnitrozemí Pro uby-

V době války Něric, zniči československé vnitrozemské pevnos:n' r11e, res

továrí JeJich př'slušn íkči byly :iudovány tyoizovaré chaty. Obsazovala Je 1prav1dla až

většinu obj ektů 'la území protektorátJ Čechy a 'vlorava, a zmrzačili značnou č,

po ní armáda Vce než :1síc ehkých ob,ektů v,;:váře o rozestavěré těž<é ooevnění v p--ostoru Odra -

pokrok v rozvoji oorněnýcn vozidel, letectva a už,ti nové :ai<t1ky sI českoslover!

Krko'loše, v bra:,slavské Petrža ce a v Komárně kostrL obrany '\Je1odolnč1ší těžké opevněn' představovaly tzv, cělos:ře l ecké tvrze, co:! byly soustavy oéchotních a dělo s t řelec<ých srubů, dělostře eckýc'l a rni'lorietnýcr vťž', vchodo,,ých objek:,'j a oozo-

rovate er, vybudovarýc>i v nc:vyššíri StL-pri ocolnost•, vzáJcmně soo ených podzemrím korru'l1kacem- a obk opených souv,slou překážkou . D'ky pcvnostn'm 1oufnicím a m no'Tletůrr mě y vytvářet ocolné opěrné body na takt cky dCležitýcn rrístecr, a ;o 1v př'pacč, že oy se po průlorru l1n e opevrérí ocitly na čas v obklíčerí . Podzemrií prostory obsahova y vše omřebné pro dlouhodobý obranrý boJ osádky tvrze JeI cr b1,dován' však oylo hrec v počá t ku pro svo1I nákladnost omezeno na 1eyíce ohrožený prostor Odra - Krkoroše, ~de by o olánováno asi 15 cělos:ře l eckých tvrzí. Intervaly 'TlezI n m, popříoadě I méré ohrožené úseky, 1,závěry neoo předmos:·, vyplňovaly samostatné pčcno:ní srLby, výše uvedené objek:y ehkéro opevněn í a p'e<ážkOV',,Í sys:ém. Běherr mobilizace oa< erké opevněn' posi oval Ještě zákopový systém, který budovaly Jednotky polri' armády. Stavbu opevně'l' přeruš la v době ne1vě:ší'lo rozrrachu zářiJová rnob I zace a cefinitivně ,i ukonči o odstoupen' pohran čí vyplýva jíc' z mnichovské konference. Do oočátkJ ř'Jra 1938 bylo na území republiky stavebně dokonče10 pět :vrz' a dalš' čtyř se oodař lo rozestavět. Společně s 1ediriýrr srubeí'l tvrze Ore' to představova o

35 tvrzovýc'l ob1ektů . V kategorii sarrostatných pěcnot'lích S'1JOŮ se ra severní hranici v prostoru Odra - Krko'loše oodařilo vybe:onovat 209 001ektů. Šest pěchotriícr sruoů střežilo JIŽ'lÍ v\o-avu, osri stardardnícn a devě: starších 001ektů Bratislavu a tři pěchotní

kého opevnění při vytrnání pancéřových zvon.'., a střílen Přes tato pošKození a kou poš.:ozené opevněn' zachovalo určitý voJenský potenciá, který mohl byt

využi:. Poválečná ob1ova rrohla být navíc orovedena relat,vrě oriezerými fir 3

a matenálriím1 zdroji. Pomalá reaktivace začala v roce 1946, ale po změně p sIuace v roce 1948 armáda postupně ob1ovila pouze obJekty těžkého opevněf'1 čovaného 'lyr í 1ako stálé těžké opevněn' (STO), na Jižní Moravě a v Brati slavě

většina prac' se proto v letech 1946-1953 soustřed la 'la reakt vacI lehkého o~

(nyn' SLO) od obce Umíř v zápaan'ch Čech ácn po brat ,slavské p'edmost1 v

ce Korejská válka a očekávári propuknutí třeťho celosvětového <onhktu pak měrou ovlivnily výstavbu novéno českoslovensKého pová ečnéro opevněni v 1952-1964 na bázi zesílenéno po n'ho opev'lění s pevnůstkami ze železobeto

pre'abrikátů. Do roku 1963 oylo pode ne1 novějších ZJIŠtční postaveno včetně ,

Pohra n iční stráže 861 b lometnýcn obJektů (prefabriKovaných a <amenobetor,

Prefabrikáty pak posloJžily k výstavbě 179 pozorovateler, 371 úkrytů, z'eJmě 4

titankových ob1e<tt KL-4 pro oezzáklLLO',Ý ka1or rebo taras1ici a 32 prot1tar

objektC KL-3 (z toho dva cvi čné). Dále do ro,u 1963 vzr,klo 840 dřevozemní,

pC pro samo1ybné ka'lony a protitankové kanory, 90 okop.1 pro 30'11m pro;ile dvo1kanony a 1 600 dřevozemnícn okopů pro tarasnice. V ce ém prostoru Aš - P,

se dá,e riacnázelo ješ:ě 2 035 ob,ektů SLO, z nichž bylo využ,to a udržováno 951

tů. V případě STO bylo využíváno 12 z celkovéro počtJ 14 ob,ek:C V roce 196

k út umu stavebních prací a v roce 196t. k JCJich úplnému zastavení Dúlež1:é pe stavby byly udržovány mnof-idy da eko za rok 1989. Zesí ené polní opevněni

srJby C'lrán ly mos:y v Koí'lárně. Několik pokJs1ých a cvičných objektů se 'lacházelo

na obranu železné ooory neoyio 1edinýrr čs. pováleč1ýrr opev1ěním, a e Jeho

ve výcv kovýcr táborecr rvilovice, ,ince, Vyškov a Hfboké V ráme lerikého ooevnění

se JIŽ netýKá toroto průvodce

se podaří o real zovat dvě třet1ry programu, což obr ášelo 858 pevnůstek staršir o typu a 9 096 řop'ků (oba typy bez cvičných a zkJšebn'ch objektů). Pevrostní ::i-og0 amy v le:ech 1935 1938 př nesly: síce pracovrích míst lidem postižerým nosoodářs<ou kr z' a na řadu let zajistily prosperi:u mnoha f-rmári a pod'l1<tm Opevrěrí tak bylo vnímáno Jako symbol odhoclání národa k obraně vlast. Československé opevněrí budovaré v letech 193::,- 38 patň l o v mezi váleč'lérr období í'lezi ne_dokonale_š' pevnostní systérry v ·vropě. O tom se osta:ně přesvědči l

Nč'Tlci, K teří zabrané ooevnění podrob li radě

oaolnostních zkoušek a ravíc vyu'z li součást, Ieho výzbroJe, především legendární 4cm kanony vz. 36. Navíc byly zkušenost 1, a dokonce některé orvky rašeho opevněn' pře vzaty malodohodo,,ýrr1 spoIerc - Jugas ávií a ~Jí'lunskem. 4cm pev'losmírn <anonem vz. 36 a překáž<ou zvanou rozsocháč se nsp1roval dokonce , SSSR. 12 Československé opevněn 1935- 1989

Českos l ovenské opevnění 1935-1

budova y ve všech orrožených orostorech ČSR, opě: včetně vr1trozer1í. Pro ubyJejich př's ušníků byly budovány typizované chaty. Obsa1ovala :e z::irav1dla až

armáca. "ce než tisíc lehkýcn ob,ektů vytvářelo rozestavěné těžké opevrění v orostoru Odra -

10še, v braus avs<é Peťžal ce a v Komárně kostr J obrany. Nejodo l ně)f t ěž<é 1ěn' přeCstavovaly tzv. dě ost'elecké :vrze, což byly soustavy pěchotn'cn a dělo

ckýcri srubů, dě ostřeleckých a rr1nome tných věží, vchodových o::i;e ktů a pozo-

e en, vybudovaných v nejvyšším stJonI odol1osti,

vzá1em'lč

spo1e1ých poozem-

<Omunikacem a obklooe'lých souvis ou ořekátkou. Díky oevnostrím hoJ'nic'm ,orretůr- měly

vytváret odolné

opěrré

body 'la takt cky

důlež

tých místech, a to

'padě, že by se po průlorru linie opevrění ocitly na čas v oo<l'čení Podzem'lí

ory obsa'1ovaly vše potřebné pro dloJMdobý obranrý boj osádky tvrze JeJ cr vání však bylo hned v počátKu pro svoJi nákladnost omezeno na 1e,více ohrože·

ostor Oera - Krkonoše, Kce bylo plárováno asi 15 dělostřelec~ých tvrzí. Intervaly ni -nI,

pop'íoadč I méně

orirožené úseky,

uzávěry

nebo

předmos:·. vyplňova ly

s:a;né pěchotn' sruoy, výše uvedené objekty lerkého opevrění a překážkový Běrem mobilizace pa< lenké opevně'lí posiloval Ještě zákopOV'Í systérr, který

va y iecnotky oolrií armády ;tavbu opevnění o'eruš la v době neyětš ího rozmach„ záři_ová rrobi izace

·n,t vně Ji

u<onči10

odstoupení

pohra'1 1 ť

vyplýva1 ící z rrn crovské kon ference

očá t ku říJna 1938 by o na území repuol ky stavebně dokončeno pě: tvrzí a da ší

;e podař lo rozestavět. Spo ečně s jediným srubem tvrze O rel '.O o'edstavovalo

-zo•,ých obJektů . V kategor sarrostat'lýcr oěcrotr'ch srubů se na severní hranici

s:oru Odra - <rkonoše poda>ilo vybetonova: 209 obJek:ů . Ses; pěc'lotn'ch sru b ů

o jižr' Moravu, osm standaro1ícn a cevět starších ob,ektů BratislavJ a tř pěchotní , cciránily mosty v Kor-,árně. Něko ik po<usných a cv1črých objektů se nacnázeI0

ev kových táborecci Vilov,ce, Jince, Vyškov a -rboké. V ráme, ehkého opevnění

V době války ~ěmci z1iči li československé vnitrozerrs<é pev'lostní I 'lie, respek;ive větširu obJektů na území pro:ekt0rátu Čechy a rv orava, a zmrzač 11 značnou část těž· kého opevněn' př vytrhán' pa n céřovýcci zvone a stříl en. Přes tato poškození a značný po<rOk v rozvoji obrněných vozidel, ,etectva a užití nové tak:.ky s československé válKOu poškozené opevněn' zachovalo určitý voienský potenciál, k:erý mohl být 1adáe využi:. Pováleč'lá oonova mohla být 'lavíc provedena rela: vně omezený'lli ínančrím a materiálními zdro 11. Poma lá rcakt,vace začala v roce 1946, a e po zmč'lč poI1t1cké stuace v roce 1948 armáda postupně obrovda pouze obJCKty těžkého opevnění, ozcia· čovaného ny'lí Jako stá é těžké opcvnční (STO), na Jižn· tv'oravě a v Bratislavč. Drtivá vě;šira prací se proto v letecr 1946-1953 sous:'edi la ria reakt vac lehkého opevněn' (nyní SLO) od obec Umíř v západrích Čechácr po bratislavské předmostí v Petržalce. Korejská válka a oče<áván í propuhutí třetího ce osvětové'lo konftiktu pak vekou měrou ovlivr ily výstavbu nové'lo československéno pová ečnéro opevněn· v etech 1952- 1964 na bázi zesíleného polního ooevnění s oevnůstkam ze železobetonovýcr pre'abriká t ů. Do ro<u 1963 bylo podle nejnověJších zj i štěn í postave'lo vče t ně ob1e<tC Ponraničn í stráže 861 <ulometných objektů (prefabrikovaných a kamenooetonových) Prefabr káty pak posloužily< výs:avbě 179 pozorovatelen, 371 úKrytj, zřeIn1ě 433 :irot tarkových 001ek:ů KL'.-4 pro bcaá<luzový karon nebo tarasnici a 32 pro: tan<o,,ých 001ek:ů K2-3 (L toho ova ev čné). Dá e do 'OkJ :963 vzniklo 840 dřevozcrrn'ch O<o· oů oro samohybné ka1ory a protitankové kanony, 90 okopů pro 30rim protile:adlové dvoJkar o'ly a 1 600 dřevozem1íc1 okopj pro taras1Icc. V celér1 prostoru Aš - Petržalka se dále rac'lázelo Ješ tě 2 035 001e<tů SLO, z 'l1chž bylo využito a udrfováno 95'.:> ob;ck· tů . V ořípadě STO oylo •,yužíváno 12 z celkovéro počtu 14 obJektl'.. V roce 1963 došlo < ú:lu'Tlu stavebn·ch prací a v roce 1964 k je,ich úplnérru zas:avcní DGležné pevnost'lí stavoy byly udržovány mnohdy daleko za rok 1989 Zesílené pohí opevněn· stavéné na ooranu ielemé opony nebylo _cd1ný'T1 čs. pováleč1ý'TI ooevněním, a c .cno historie se Již netýká tohoto průvodce.

,da'ilo realizovat cvě třew1y prograrru, což obnáše o 858 pevnCstek staršího typu

'.J6 fopiků (oba typy bez cvičných a z<ušebrích objektů). Pevnostrí prograr1y v le-

1935- 1938 př nesly ;1síce pracovních míst lidem postižerýn1 hosoodái's<ou kr zí 'adu et za ,stily prosperitu mnoha firmám a pod'li<lm Opevrěri tak bylo vnírrá·

ko symbol odhodlání 'lároda k obraně vlast, . Československé opevrěrí bJdované ch 1935-38

patř

rrezválečném

období r1eLi nejdokonalejší pevnostní systémy

:ipě. O tom se os:amě přesvědč li i Němci, Kteří zabra'lé opevněn í podrooi'i řadě

1ostních zkoušek a navíc využ součás t i .eho výzbroje, především legendárr i 4cr1 ny vz. 36. Navíc oy y zkušenos:,, a dokonce něKteré prvky na šero opevnění pře malodohocovýrr spoJenc - Jugoslávií a RJmuriskerr. 4crr pcvnostrírr kano1en1

>a oře<ážko~

zvarou rozsocháč se inspiroval dokorce

~t>skos ovenské opevněn' 1935 1989

sssq,. Československe o::icv'lčn, 193:,- I 989

Proč navštívit

Proč nav štívit

Jedi-iý Lpřístupnéný areál le1kéro opevněn í ve Slezsku, možnost oroh 'ídky tři řopÍ<C

Rekons:-ukce obJcktu, který patt mez, neJleoší pevnos:ní r-uzea v republice, Ie Jž

uvedcnýc'l do podoby z různého časového období (1938. 1945 a poválečná reaktiva-

do končena.

ce) . V době prohlídek oo_ek:y včetně osádek v dobo·,ých uGifo-riácr, venkovní expo1 -

4cm karon vz 36 (zo-aň Q) a pi'.,vodní •1erit laci včet'lě rep 1k fil trj_ Srub ooskyt,

ce a výstavy zbraní a tecrn ky

<onalot, ukázku tecrn cké'1o 'ešen· neJstarš,ch českos l ovenských fort fi<ačnícn i

v,děr ·

Je rirožs:ví

původr ich

zo-aní a vybavení. Ocen1: ze Ied1r

P řístupová trasa

Přístupov á trasa

Vlake'll: Ze železr 1č'1 í zastávky Chotěbuz sriěrem k hlavní s ln c č 67, po:é odboč t do-

\luzeurr se nacr ázi J h ran i čníro p'ecrodu Bohumín - Chaluok1 riedaleko Staré

leva sr1ěre"'1 na Čes ký eš·n a po cca 400 m odoočn vpravo rrez1corny. Po cca 200 '1l se

-iumína.

za mostkem ořes ootok nachází ra levé straně obIekt č . 425/D2N, kde začírá prohlídka. Autem Po silnici č. 67 1 Karvi-ié nebo Českéro Těšína, na jižníri o<raji obce Ch otě0Jz ru:-io zaparkovat au:o u odbočky vedoucí k obJekt-'.1'11 muzea.

Otevírací d oba

Duber až září a s:át'lí svá:<y: sobota, neděle 14.00-18.00. v <aždou celou r od1r sled ní prohl'cka v 17 CO.

Otevírací doba Zpravidla 4x ročně - v edru, <větru, červenci a říJ n J Po do'llluvě rro2ro otcvř't pro větš í skup ny bčherr ccléro ro<u . Term'ny otevře n í JSOU

WEB: www.bun<r -boh Jr11n.cz, E-MA L: n'o@,lbun<r-oorur11n.cz

~EL. 732 450 25·. 6:l4 148 470

s přecst 1herr zve'er1ě-iy na 1r ternetových strárkácn. vVEB: w-vw.kvhcho:eouz.cz. E-MAIL: bun<ro og@;centru'll.C7, kvh.c-iotebuz@)eriail.Cl T=L : 734 806 935 Muzeum navšt ver·o 14

Moravs<oslezsky kra.

Moravskoslezsky

P roč n avštívit

navštívit

I době prohl 'dek ob1ekty vče:ně osádek v cobovýc1 u1iformách, venkovn· exoo1i-

mez reilepší pevnostní riLzea v reoJbl ce, Ie I ž :émě' K v děr; 1e rirožs:ví původrícr zbra'lí a vybaveri. Oce'l1t lze :edmý sólo 4crr <anon vz. 36 (zora ň Q) a ptvodní ver tilac1včetně replik f-ltrů Srub pos<ytJJe do-

,,ystavy zbran· a techni<y.

konalou ukázku tecr n ckétio řešen· rejstarších českosloverských for:,f-kačních s:aveo

y zpřístup1ěný a'eál lehkého opevněn' ve Slezsku, riožnost prohl'.d<y :'í řopiků

enýcr do podoby z různého časovéno období (:938, 1945 a pová ečná reaktiva·

upová trasa :m: Ze železniční zastávky Chotěbuz smě-err < hlavrí silnici č. 67, poté odboči t do· ;--ě-em na Český Těš'n a po cca 400

'T1

odboč t vpravo 'TlCZ domy Po cca 200 m se

Rekonstrukce o bjektu, kteí'í pa tří cokorčena.

P řís tu pová trasa

Muzeurr se nachází u rraničr"ho p řecho d 1, Bohurr ·n - Ch alupki 'ledale<o Starého Bo'lum·na.

ostkem přes potok nachází na levé straně ob_ekt č 425/D2'-1. kde Lačíná orohl'd<a.

n Po siln c1č. 67 z <.arv1~é 'lcbo České'1o Těšína, na 11ž1í'Tl okra1 obce Chotěb uz

:i zaparkovat auto u odbočky vedouc· k obJC<tč.m m,JZea

O tevírací doba Duoen až záť a státri svátky sobota. nedě e 14.00-18.00. v <aždou ce OJ hoair~. po· sIedri o·orlidka v 17.00

•írací doba

v1dla 4x

roč'lě

- v leanu,

kvě t ru, červen c,

a řijnu .

J rl uvě možno o tevřít pro vě t ší skuoi'ly bě1er1 ce ého roku. Terrr iry otev>e1í jsou

\NEB: \W<w.ounkr-bohum11 .cz, E-MAIL: 1nfo@)bunkr-oohum n.cz TEL: 732 45C 251,604 .48 470

ds:,nem zveřeJrěny na nternetovýc1 strá'lkách

w,,w kvhchotebuz.cz,

,I c: ounk-o og@Jce'ltr Jrr .cz, <v'l.C'1otebuz@;emai .cz 734 8C6 935 tv1uLr·urn navš.íveno

\Ac:-avsko, ezsk}' k.ra

Mt..zeum

navšťvero

MoravsKoslezsky kra

Pro č

Proč

navštívit

Areál tvoří sestava :ří objektj :čžkéno opevnění tří růzrých odolností a sta1:ebníro P'O·

navštívit

Objekty lze soo11t s návštěvou areálu Dar<ovič<y Pěchotní sn.Jb MO-S 2l má zda'1lm

vedení. jeoen ooJekt ler<ého ooevnění, překážkO\,ý systém a vystave1á bopvá tec1r ka.

kJ vytrženého oancé>ového zvonu a _e čás tečně vybaven replikami technickéno V'Jt

Pěcho:ní S'l..,b MO-S 19

V oěcnotnim S'UbL MO-S 24 1e použ ta stří na 9cm oevrostního ri,nometu, kte

.Ale( Je

tén-ěř komo1et1ě zrekorstruován. V MO-S 18 „Ob ora"

1acház; sovětský ka1on DOT-4 a srub 'vlO-S 20 ořed s:avuje Jecirý vybetonovaný

působ,: směrer,

< tvrz, Orel

obJekt dě ostře'ecké tvrze 0-cl. Přístupová tra sa

P řístu pová tra sa

MJzeum se riacház' mezi obcemi Dar<ov ce a Da-koviéky. 5 km oa Hl učína Přís:0p

Automobilem po silnici č. 469 sr.ér Hat, odbočit na muzeum v MO-S

automobilem Je rej výhodrěW od Hučí na smě- $1hcřovice a Hať, cyklisté po Jantarové

přes Darkov,č<y na Darkov ce. <e sruou tv'O-S 24 z DarKov,ček po siln c1směr V1

stezce.

0 ob1ektu MO-S 22 ocbočit vlevo na polní cestu sn-ěrem < lesu. ObJe<t stoJ na er o

H l učína . z autobusového nádraž, linkou 56 smé' Dar<ov1čKY, odtJO pa< dále

19 ,,Ae, '

Otevíra cí do ba

Otevírací doba

Duoen až če-vcr a záfí až říjen pá:<y 9.00- 15.30, soboty. redě l e, svátky : 1.00-17.00.

Pro všechna r.uzea nepravide ná, zpravidla v letní sezoně. 31 žší 1nfor-nace na ,r

Červenec až srper: pátky 9 00-: 7.00, soooty, 1eděle, svá:ky 11.00- 17.00.

tových s:-ánkách.

'vVEB: ~r.vw.szr1.cz, E-\lAI L: opevren 1@;szr1.cz

WEB tv'O-S 2· a 22· www.mo-s2l.mzf.cz WEB tv'O-S 24. w~,w n-os24.webnode cz TEL. MO-S 21 731 267 892, T EL MO-S 22 731 883 133, TEL. \10-S 24 73195'

T:-L: 553 622 999 - Sle?ské zcr.ské muzeum, 595 051 110 - A-efJ )arkov ičky

Mt..Lťurr navšt \:eno

Mora,1skoslť7S<y

,ra1

\1Jzeum navštíveno '.1oravs oslezs.y K

Obsah . ...... 7

Úvod. Co .e t~eoa vědět, 'lež vyrazíte za bunkry

..9

Čes<oslovenské ooev'lění 1935-1989

.... l l

'vluzea a tioy na ·,ý ety

... 14 ............ ... 20 Parcuo cký <ra1 ......... 29 .... 37 K·álovéhradecký kraj .. L berecký <raj. ........... 46 Ústecký <raj 52 .... 58 Plze'ís<ý kra1 .. Střcdočes,ý kra1 ... 69 jihočeský kraj . ... 75 J homoravs<ý kra1 ............. 79 S1ovens'<o a Podkarpatská Rus ........... ....... ..... ........ ..... ....... .... ... ....... ........ ..... 89 Moravskoslezský k'aJ .. O lomouc<ý kra1

Poznejte

českos

ove'ls<é

Pře'l l ed

opevněn· při

vlastním pJtovárí

GPS soc.Jřadn ic vybranýcr lokal t .

Poznejte

čs. opevrěn i při

Fomtikační

vlastním putování

term,no ogie

Pozne1te těžké opevrěri Poznejte lehké

n Lakosil, 1/amn Dubánek 2017

J 978-80-204-4394-6

... 99 .................... 100

..... 107 ......................................................... 117

Poznejte ob1ekty polní obra'ly

..... 131

Poznejte překážky v opevrěri

.. 140

Pár slov na závěr ...

ooevnění.

..... 97

........... 149