PROJEKTWIGGINS WILLIAM FOTHERINGHAM
Časový odstup je skvělá věc, ale vyplatí se zastavit u jednoho
krátkého proslovu Roda Ellingwortha během Tour de France 2010. Trenér týmu Sky hovořil v polovině Tour, která byla pro ambiciozní sestavu dobře financovaného britského týmu vnímaná jako katastrofa. Ellingworth myslel na budoucnost: tehdy nešlo jen o týmovou premiéru na Tour, kde se Bradleymu Wigginsovi nedařilo dostát roli Hdra na kole ani mimo něj. Řekl mi: ,,Ve firmě trvá rozvoj 18 měsíců od chvíle, kdy začneš, což znamená dvě Tour. Při třetí bychom to měli nabeton zvládnout." A že se trefil! Koncem léta 2012 už byl tým Sky nejúspěšnější partou ve hře a kromě roku 2014 byly všechny další ročníky Tour de France v jeho režii. Wiggins se proměnil ze slibného adepta Tour, který měl na kontě jeden výborný závod - ani sám Wiggins nedokázal říct, jestli to nebyla jenom klika - ve vzor vytrvalosti s perfektní křivkou výkonnostního růstu během dalších dvou let. To ho přivedlo
od třetího místa v Paris-Nice 2010 až ke zlaté medaili
z olympijské časovky. - 9-
Byl to sportovní triumf, ale přinesl některé nečekané pro· blémy, jejichž rozřešení nějakou dobu potrvá. Zkouškou prošly Wigginsovy sportovní kvality, ale i jeho schopnost odpovídat na otázky ohledně dopingu, které přicházejí s každým vítěz stvím na Tour v éře po Armstrongovi, Landisovi a spol. Férovost vítězů Tour už se nebere jako samozřejmá věc; Wiggins to pochopil a podle toho zareagoval. Jak řekl po Tour, nerad musí veřejně obhajovat svou bezúhonnost, ale ví, že nemá na vybranou. Po zveřejnění zprávy Antidopingové agentury Spojených států týkající se Lance Armstronga je víra v poctivost pro· fesionálních cyklistů vzácné zboží. Já osobně pevně věřím, že Wiggins vyhrál Tour čistě. Vycházím z toho, že Wigginse znám deset let, při hovorech mezi čtyřma očima jsem s ním strávil víc času než s většinou jiných cyklistů, mnohokrát jsem s ním o dopingu debatoval a měl jsem dost příležitostí přemýš let nad jeho neverbálními signály i odpověďmi, a můžu srovnat způsob , jakým mluví a jedná, s chováním dopujících cyklistů, které jsem za mnoho let potkal, dělal s nimi rozhovory a poslouchal je: mohu jmenovat třeba Armstronga, Vinokurova, Landise, Hamiltona, Riise, Pantaniho, Millara. Po Tour pokračovaly otázky o tom, zda byli členové realizač ního týmu Sky spojeni se skandálem kolem Lance Armstronga, který USADA odhalila. I když dotyční jedinci - Sean Yates a Michael Rogers - nebyli ve zprávě přímo obviněni z dopování, podle zdrojů ze Sky bylo jasné, Že se chystá nějaká reakce, poté co se ukázalo, že politika nulové tolerance šéfa Sky Davea Brailsforda vůči lidem zapleteným do dopingových skandálů masvemeze. I
I
- 10 -
Vypadalo to, že dojde přinejmenšírr a změnám v personálním obsazení. Ale záležitost. Konečné důsledky pro Sky zů Když Armstrong shořel , na jednu ot totiž jak Bradley Wiggins vyhrál Tour de: Otázka nezní, jak se hvězda britské vystylovaným účesem a kotletami dost~ a 22. červencem z Lutychu do Paříže v ni U dělal to tak, že za těch 23 dní jedin: prosté, ač ne snadné: první týden se ud vyhrál časovky a vyjel do kopců rychleji r Příběh, který je za tím vším, si ovšem 2 zornost: žádný vítěz Tour totiž nezvítěz A v době, kdy způsob, jakým cyklisté V) ostřejšímu zkoumání, záleží na zákul na samotném vítězství. Tem, kdo ho doprovázeli vt,ruppettu f Tour v letech 2006 a 2007, to může zní dobně, ale Wiggins byl etapový jezdec , Jezdec, který vyhrál horskou etapu na Te vyhrál lucemburský Fleche du Sud ve vě Z jeho dnů v gruppettu na Tour mi vyt zody: rok 2006, kdy při své premiérové 1 sledním týdnu probouzí čerstvý a plným pověděl, jak vyjel na Col de l'Iséran ve' by to vlastně měl v úmyslu ( než se zase místo v auto6usu) a další příhodu z roh v Pau; to dlouho po začátku závodu m umístění v časovce v Albi. - 11 -
triumf, ale přinesl některé nečekané pro-
~ení nějakou dobu potrvá. Zkouškou prošly vní kvality, ale i jeho schopnost odpovídat
dopingu, které přicházejí s každým vítěz po Armstrongovi, Landisovi a spol. Tour už se nebere jako samozřejmá věc;
Vypadalo to, že dojde přinejmenším k posílení pravidel a změnám v personálním obsazení. Ale to je dlouhodobější záležitost. Konečné důsledky pro Sky zůstávají otevřené. Když Armstrong shořel, na jednu otázku se zapomnělo: totiž jak Bradley Wiggins vyhrál Tour de France? Otázka nezní, jak se hvězda britské cyklistiky s typicky
il a podle toho zareagoval. Jak řekl po Tour, : obhajovat svou bezúhonnost, ale ví, že
vystylovaným účesem a kotletami dostala mezi 29. červnem
irávy Antidopingové agentury Spojených .nce Armstronga je víra v poctivost protuo vzacne zboz1. JI a oso bne pevne venm, four čistě. Vycházím z toho, že Wigginse hovorech mezi čtyřma očima jsem s ním ; většinou jiných cyklistů, mnohokrát jsem
prosté, ač ne snadné: první týden se udržel na kole, k tomu vyhrál časovky a vyjel do kopců rychleji než ostatní. Příběh, který je za tím vším, si ovšem zaslouží náležitou pozornost: žádný vítěz Tour totiž nezvítězil přesně tak jako on.
~atoval a měl jsem dost příležitostí přemýš .lními signály i odpověďmi, a můžu srovnat ,Í a jedná, s chováním dopujících cyklistů, LO let potkal, dělal s nimi rozhovory a pomenovat třeba Armstronga, Vinokurova, L, Riise, Pantaniho, Millara.
na samotném vítězství. Tem, kdo ho doprovázeli v gruppettu při jeho prvních dvou Tour v letech 2006 a 2007, to může znít jakkoli nepravděpo dobně, ale Wiggins byl etapový jezdec čekající na svou Šanci.
I
I
V I
Y
V
VV/
a 22. červencem z Lutychu do Paříže v nejrychlejším čase. Udělal to tak, že za těch 23 dní jedinkrát nezaváhal, což je
A v době, kdy způsob, jakým cyklisté vyhrávají Tour, čelí nejostřejšímu zkoumání, záleží na zákulisí úplně stejně jako
Jezdec, který vyhrál horskou etapu na Tour de I'Avenir, a který
•aly otázky o tom, zda byli členové realizač :ni se skandálem kolem Lance Armstronga, a.lila. I když dotyční jedinci - Sean Yates
vyhrál lucemburský Fleche du Sud ve věku 19 let. Z jeho dnů v gruppettu na Tour mi vytanou na mysli tři epizody: rok 2006, kdy při své premiérové Tour napsal, Že se v posledním týdnu probouzí čerstvý a plný energie; rok 2007, kdy mi
nebyli ve zprávě přímo obviněni z dopo-
pověděl, jak vyjel na Col de l'Iséran ve vedoucí skupině, aniž
e Sky bylo jasné, že se chystá nějaká reakce, že politika nulové tolerance šéfa Sky Davea !m zapleteným do dopingových skandálů
by to vlastně měl v úmyslu ( než se zase zařadil na své obvyklé místo v auto6usu) a další příhodu z roku 2007 ze startu etapy v Pau; to dlouho po začátku závodu mluvil o svém vysokém umístění v časovce
- 1O -
v Albi. - 11 -
„Nevěděl jsem, že jsem tak dobrý," řekl.
Možná jako dítě snil o tom, že půjde ve stopách svého hrdiny Miguela Induraina, ale nikdy to nepovažoval za reálnou možnost. ,,Když přešel do seniorů, měl obrovský potenciál v silnič ních závodech," říká Rob Hayles, který s ním reprezentoval Velkou Británii na dráze, jezdili společně madison. ,,Uměl číst závod, analyzovat ho, chodit do úniků, ale měl roky, kdy prostě vypnul." Tady se dostáváme k dalšímu kritickému bodu. Jakkoli to zní neuvěřitelně, Wiggins prohlašuje, že se naučil trénovat teprve v roce 2011. V tom mu dává za pravdu jeho dlouholetý mentor Shane Sutton, který běduje, že ,Jedna z věd, které mi řekl, byla, že nikdy vlastně pořádně netrénoval, a že toho lituje. Ani v jednom ze všech šesti medailových závodů jsme neviděli opravdového Brada. Pomyslete na rekordy, které mohly padnout ... Jenže on se na to nesoustředil tak,jak by mohl." Možná se ptáte, jak to, že byl „nedotrénovaný" a neměl povědomí o svém potenciálu, když vyšel z nesmírně analytického, až vědeckého prostředí Britského cyklistického svazu? Odpověď zní, že to prostředí z něj sice udělalo, čím dnes je, ale zároveň brzdilo jakékoli ambice, které Wiggins mohl mít v silniční cyklistice. Výhradně dráhová kultura, u jejíhož zrodu stál Peter Keen, totiž takové ambice nemohla podpořit. Simon Jones, který Wigginsovi osm let dělal trenéra ( mezi lety 1998 a 2006), připouští, že na Tour nikdy nemířili. Tuším, že Wiggins toho nijak nelituje, vzhledem ke kultuře jehel a transfúzí, která v prvních letech třetího tisíciletí v evropských silničních závodech jen kvetla.Jak sám řekl: díky tomu, že se mohl opřít o svou hlavní disciplínu, totiž dráhu, nikdy - 12 -
nemusel čelit volbě, před níž stála talente hvězda jako například David Millar. Britský cyklistický svaz zařadil do své cyklistiku až po roce 2004, kdy Rod Eli demii cyklistů do 23 let. Do té doby jim n jednoduše nezáleželo. Počítaly se meda v časovkách a v závodech, které byly důld tění: světových šampionátech a olympijslq vnímána jen jako prostředek pro získání na nějž se daly postavit intenzivní bloky nezbytného pro stíhačku jednotlivců ne Z toho vyplývalo několik věcí. Nikdo z pomyslel na to, že by nechal nejlepšího s1 slal ho jezdit po Alpách a v Pyrenejích sr se vidělo, jak si stojí mezi silničáři. Proč b v náplni práce. Dráhaři očividně měli vlo vali dobré výkony na silnici, možná s výj který se podobá spíš siru Chrisi Hoyovi haři. I v době, kdy trénoval na stíhačku, rameny, pozadím a stehny dráhového jez podávat dobré výkony na silnici: vyhrál I vody v Lucembursku a na Mallorce a zaje Že vyhrál etapu Tour de l'Avenir. Jenže si Proto tak málo tréninku na silnici. D a jeho vrstevníci absolvovali intenzivr tréninku, jenže ty byly orientované čis1 intenzivní výkon jen pár dní po sobě denně. Mezi tím a přípravou na Tour d rozdíl, a ten se nedá překonat přes noc. - 13 -
:e jsem tak dobrý," řekl. Možná jako dítě snil
nemusel čelit volbě, před níž stála talentovaná a slibná silniční
: stopách svého hrdiny Miguela Induraina, ažoval za reálnou možnost. , seniorů, měl obrovský potenciál v silnič
hvězda jako například David Millar.
íká Rob Hayles , který s ním reprezento-
demii cyklistů do 23 let. Do té doby jim na silničních závodech jednoduše nezáleželo. Počítaly se medaile získané na dráze,
na dráze, jezdili společně madison. ,, U měl ,vat ho, chodit do úniků, ale měl roky, kdy
ne k dalšímu kritickému bodu. Jakkoli to Niggins prohlašuje, že se naučil trénovat V tom mu dává za pravdu jeho dlouholetý
on, který běduje, že ,Jedna z věcí, které mi vlastně pořádně netrénoval, a že toho lituje. ech šesti medailových závodů jsme neviděli a. Pomyslete na rekordy, které mohly pad-
Britský cyklistický svaz zařadil do svého arzenálu silniční cyklistiku až po roce 2004, kdy Rod Ellingworth založil aka-
v časovkách a v závodech, které byly důležité pro finanční zajištění: světových Šampionátech a olympijských hrách. Silnice byla vnímána jen jako prostředek pro získání kondičního základu, na nějž se daly postavit intenzivní bloky dráhového tréninku nezbytného pro stíhačku jednotlivců nebo družstev. Z toho vyplývalo několik věcí. Nikdo z tren érů svazu ani nepomyslel na to, že by nechal nejlepšího stíhače zhubnout a poslal ho jezdit po Alpách a v Pyrenejích s nejlepšími vrchaři, aby se vidělo, jak si stojí mezi silničáři. Proč by to dělali? Neměli to
: na to nesoustředil tak, jak by mohl." jak to, že byl „nedotrénovaný" a neměl poenciálu, když vyšel z nesmírně analytického, :ředí Britského cyklistického svazu?
v náplni práce. Dráhaři očividně měli vlohy k tomu, aby podávali dobré výkony na silnici, možná s výjimkou Eda Clancyho, který se podobá spíš siru Chrisi Hoyovi než průměrnému dráhaři. I v době, kdy trénoval na stíhačku, tedy s mohutn ějšími
e to prostředí z něj sice udělalo , čím dnes :lilo jakékoli ambice , které Wiggins mohl ;tice. Výhradně dráhová kultura, u jejíhož ~en, totiž takové ambice nemohla podpo-
rameny, pozadím a stehny dráhového jezdce, dokázal Wiggins
erý Wigginsovi osm let dělal trenéra ( mezi ,řipouští, že na Tour nikdy nemířili. Tuším,
·lijak nelituje, vzhledem ke kultuře jehel · prvních letech třetího tisíciletí v evroprodech jen kvetla. Jak sám řekl: díky tomu, svou hlavní disciplínu, totiž dráhu, nikdy - 12 -
podávat dobré výkony na silnici: vyhrál kopcovité etapové závody v Lucembursku a na Mallorce a zajel časovku v horách tak, že vyhrál etapu Tour de l'Avenir. Jenže si toho nikdo nevšímal. Proto tak málo tréninku na silnici. Do roku 2008 Wiggins a jeho vrstevníci absolvovali intenzivní bloky dráhařského tréninku, jenže ty byly orientované čistě na to, aby podávali intenzivní výkon jen pár dní po sob ě, čtyři až osm minut denně. Mezi tím a přípravou na Tour de France je propastný rozdíl, a ten se nedá překonat přes noc. - 13 -
-Sikíaje ltll!e., NEJLEPŠÍ TEXTY O SILNIČNÍ CYKLISTICE Editoři
Ellis Bacon a Lionel Birnie
Z anglického originálu 7he Cycling Anthology: Vo/ume One vydaného nakladatelstvím Yellow Jersey Press v Londýně v roce 2014 přeložila Anna Kudrnová. Jazyková redakce Martin Záruba Odpovědný redaktor Tomáš Dimter Foto na obálce Getty lmages Obálka Pavel Šebesta Sazba Radek Nahodil Technická redakce Pavel Kolín Vydala Mladá fronta a.s. jako svou 9 305. publikaci. Vytiskl EUROPRINT a.s. 264 stran, první vydání, Praha 2017
Knihy Mladé fronty si můžete objednat na adrese: Mladá fronta a.s. - divize Knihy Mezi Vodami 1952/9, 143 oo Praha 4-Modřany e-mail: prodej@)mf.cz, tel. 225 276 195 na internetu: www.mf.cz www.kniha.cz