Issuu

Všem ženám z knižního klubu Blue Socks, které mě od samého začátku mocně povzbuzova

Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího písemného souhlasu majitele autorských práv.

Z anglického originálu DAISY IN CHAINS, vydaného nakladatelstvím Bantam Press, Londýn 2016, přeložila Markéta Polochová Odpovědná redaktorka: Karin Lednická Jazyková redakce: Jiří Popiolek Korektorky: Milena Nečadová a Iveta Muchová Sazba písmem Minion Pro: Rajka Marišinská a Dušan Žárský Obálka: Rajka Marišinská Vytiskla tiskárna Finidr Český Těšín Vydání první Vydalo nakladatelství DOMINO, Na Hradbách 3, Ostrava 1, v květnu 2017

ISBN 978-80-7498-215-6

Prolog

Státní věznice Isle of Wight - Parkhurst Clissold Road Newport Má lásko, když myslím na okamžiky, které mi přinášely největ ší potěšení - šplhání na nedobytnou skálu, pozorování měsíce nad mořem na Štědrý den ráno nebo to, když můj pes poprvé uviděl sníh - , všechny blednou vedle chvíle, kdy jsem se Ti podíval do očí a v nich jsem spatřil, že mě miluješ. Vstoupila jsi na toto bezútěšné místo jako duha. Tvé barvy září, plaší stíny a zjemňují chlad i nelítostné kontury mého vězení. To Tvá přítomnost všechno mění. Když jsem sem vstoupil poprvé, měl jsem pocit, že žádný osud, který by mě mohl potkat, by nemohl být krutější. Jak moc jsem se pletl. Ty mříže nic nezname-

Sharon J. Bolton

nají. Ale fakt, že jsem od Tebe odloučený a musím jed notlivé okamžiky každého dne prožívat bez Tebe, to je mučivá trýzeň, která mě zlomí. Toužím po Tobě. Hamish VLASTNICT VÍ POLICEJNÍHO ODDĚLENÍ AVON A SOMERSET. REFERENČNÍ ČÍSLO 544/45.2 Hamish Wolfe

Sharon J. Bolton

Má ji rád, nemá ji rád

·.. ~le fakt, že jsem od Tebe odloučený a musím jed~~e- ok~m~iky každého dne prožívat bez Tebe, to je :iva tryzen, která mé zlomí. Toužím po Tobě. Hamish

NICTVf POLICEJNÍHO ODDĚLENÍ AVON ERSET. REFERENČNÍ ČÍSLO 544/45.2

Wolfe

Státní věznice Isle of Wight - Parkhurst Clissold Road Newport Maggie Roseová Literární agentura Ellipsis Bute Street Londýn WC3 Pondělí 2.

listopadu 2015

Nejdražší slečno Roseová, nejsem vrah. Je mi jasné, že právnička ve Vás bude říkat: důkaz, poskytněte mi důkaz pro své tvrzení. A věřte mi, to mohu: můžu Vám poskytnout celou řadu důkazů. Ale pro teď mi dovolte, abych apeloval na osobu, která bez ustání hledá pravdu a jíž, jak dobře vím, jste. Jsem nevinný. Pomozte mi, prosím. S úctou Váš, Hamish Wolfe

Sharon J. Bolton

Anne Louise Moorcroftová Literární agentura Ellipsis Bute Street Londýn WC3 pan Hamish Wolfe Státní věznice lsle of Wight 18. listopadu 2015 Re: Maggie Roseová Drahý pane Wolfe, má klientka velice lituje, ale její odpověď zůstává neměnná. Projekty a případy, na nichž se aktuálně podílí, ji plně zaměstnávají a ještě nějakou dobu budou, takže Vaši žádost musí znovu odmítnout a nemůže bohužel poskytnout konzultaci k Vašemu případu. Požádala mě, abych jí žádnou další korespondenci od Vás nepřeposílala. Proto bude nejlepší, když nás v budoucnosti již nebudete kontaktovat. Se srdečným pozdravem Anne Louise Moorcroftová

Sharon J. Bolton

Anne Louise Moorcroftová

Literární agentura Ellipsis Bute Street Londýn WC3

-famish Wolfe

1í věznice lsle of Wight

18. listopadu 2015

1aggie Roseová

r pane Wolfe,

ientka velice lituje, ale její odpověď zůstává nná. Projekty a případy, na nichž se aktuálně

, ji plně zaměstnávají a ještě nějakou dobu

J, takže Vaši žádost musí znovu odmítnout

1ůže bohužel poskytnout konzultaci k Vašemu

lu.

ala mě, abych jí žádnou další korespondenci

; nepřeposílala. Proto bude nejlepší, když nás

)Ucnosti již nebudete kontaktovat. ečným pozdravem

.ouise Moorcroftová

Na somersetském pobřeží Bristolského zálivu se přibliž ně ve stejné vzdálenosti od Mineheadu a Weston-super-Mare nachází široká odvodňovací strouha. Nikdo to tam nemá rád. Leží tady zčernalé potrubí, které měří přibližně jeden a čtvrt metru v průměru. Strouha odvádí nadbytečnou vodu z obdělávaných hospodářských oblastí v Mendipy Hills a vlévá se do zálivu ve vzdálenosti asi sto metrů od zděné zábrany na pobřeží. Když nastane vysoký příliv, vtéká do ní mořská voda, hučí a rachotí uvnitř, zatímco kameny a naplavené dře vo s překvapivou zuřivostí narážejí na okolní betonové stěny. Když kolem vstupního otvoru procházejí výletníci, lidé venčící psa nebo rybáři, obvykle zrychlí krok. Čtvercový železný plot je sice drží v dostatečné vzdálenosti od výpusti, ale vysoké oplocení připomínající klec vytváří hodnověrnou iluzi, že tam dole pod povrchem se pohybuje něco hrozivého . Nikdo navíc necítí žádné potěšení ze smradlavých, olejových kapek, které s každou trochu silnější vlnou prostřikují skrze

Sharon J. Bolton

ocelová oka plotu. Dovnitř se dostávají nejrůznější organic ké látky, uvíznou tam a hnijí. Pravdou je, že strouha do sebe pohlcuje a uzavírá všechno, co je na moři nepříjemné a od porné. Maggie Roseovou ta strouha vždycky znervózňovala. Během několika málo minut by dostala strach, že v ní nako nec zemře. Když se Maggie dostane až sem na pobřeží, většinou se vydává stezkou podél útesů. Tentokrát ji ale zaujme malá pa nenka Raggedy Ann, která leží položená na zděné zábraně. Maggie se zdráhavě ohne, aby panenku vzala ze země. Je to divné, protože do těchto končin děti nikdy nechodí. Není tu písečná pláž, na které by si mohly hrát u moře, a po velkých vyhlazených kamenech se už tak chodí docela nepříjemně. Maggie tady ještě nikdy nepotkala žádné dítě, a o to víc by ho tady nečekala přímo uprostřed zimy. Maggie drží panenku v ruce a začne se otáčet kolem do kola. Pohlédne na zuřící vodu i na racky, kteří si šibalsky po letují vysoko v oblacích. Na vzdálené louce spatří ovce, které nešťastně popocházejí a srst mají promrzlou. Pláž je skoro prázdná. Maggie nikde nevidí žádné dítě, spatří jenom dva lidi, kteří by snad nějakého prcka mohli ztratit. Oba stojí až po kolena ve vodě právě v místech, kde ze strouhy vyvěrá voda do zálivu. Je tam hubená žena s krát ce střiženými, plavými vlasy a muž, který je oblečený jako ry bář. Ta žena vypadá, jako by se snažila do strouhy dostat, ale prudce narážející vlny i rybář, který ji drží, jí to nedovolují. ,,Co se stalo?" Maggie si není jistá, jestli ji vůbec uslyší, protože vítr prudce duje a hučí a pohřbívá všechny zvuky. Slyšet je pouze hlasité burácení. Do obou mezitím narazí další vlna. Muž, kterého náraz smete, spadne do vody.

Sharon J. BoJton

rá oka plotu. Dovnitř se dostávají nejrůznější organiccy, uvíznou tam a hnijí. Pravdou je, že strouha do sebe Jje a uzavírá všechno, co je na moři nepříjemné a od. Maggie Roseovou ta strouha vždycky znervózňovala. 1 několika málo minut by dostala strach, že v ní nakomře.

~ž se Maggie dostane až sem na pobřeží, většinou se L stezkou podél útesů. Tentokrát ji ale zaujme malá paRaggedy Ann, která leží položená na zděné zábraně. ~ se zdráhavě ohne, aby panenku vzala ze země. Je to protože do těchto končin děti nikdy nechodí. Není tu i pláž, na které by si mohly hrát u moře, a po velkých :ných kamenech se už tak chodí docela nepříjemně. · tady ještě nikdy nepotkala žádné dítě, a o to víc by ho čekala přímo uprostřed zimy.

;gie drží panenku v ruce a začne se otáčet kolem do>hlédne na zuřící vodu i na racky, kteří si šibalsky porsoko v oblacích. Na vzdálené louce spatří ovce, které 1ě popocházejí a srst mají promrzlou.

je skoro prázdná. Maggie nikde nevidí žádné dítě, :nom dva lidi, kteří by snad nějakého prcka mohli )ba stojí až po kolena ve vodě právě v místech, kde hy vyvěrá voda do zálivu. Je tam hubená žena s krátnými, plavými vlasy a muž, který je oblečený jako ryena vypadá, jako by se snažila do strouhy dostat, ale 1arážející vlny i rybář, který ji drží, jí to nedovolují. ,e stalo?" Maggie si není jistá, jestli ji vůbec uslyší, vítr prudce duje a hučí a pohřbívá všechny zvuky. pouze hlasité burácení. Do obou mezitím narazí a. Muž, kterého náraz smete, spadne do vody.

Má ji rád, nemá ji rád

Když do ní Maggie vstoupí, zjistí, že voda je ledově studená. Kvůli zvířeným oblázkům je brodění v prudkém vlnobití ještě nebezpečnější. Šedavou vodou plnou naplavenin a bahna navíc není vidět na dno. Maggie námahou popadá dech, ale podaří se jí dostat až k oběma lidem. Rybář se mezitím vyhrabal zpátky na nohy. ,,Jdu dovnitř," říká zrovna žena. ,,Jestli se jí něco stane, mého syna to zabije." Ta panenka, kterou teď Maggie svírá v kapse. Že by ženina vnučka? Šestileté nebo menší dítě může rourou projít, aniž by muselo sehnout hlavu. Navíc by vidělo jenom dobrodružství, které výprava do tajemného, temného tunelu poskytuje, ale už ne nebezpečí přicházející se sílícím příli vem. „Kdy jste ji naposledy viděla?" Maggie musí svoji otázku zakřičet ženě přímo do ucha. „Před minutou, maximálně před dvěma." Ženě vším tím překřikováním větru a vln skoro odchází hlas. ,,Běžela hlouběji dovnitř, dál od vln." To je aspoň relevantní informace. „Tudy ale dovnitř nemůžete," řekne Maggie. ,,Za několik minut bude strouha plná vody. Obě byste se v ní utopily." Několik minut je navíc spíš přehnaně optimistický časo vý údaj. Voda už je hodně vysoko a s přílivem teď dosahuje Maggie až ke stehnům. S každou nově přicházející vlnou navíc hladina vody v rouře znatelně stoupá. Ještě chvíli, a ta malá už nebude mít před vlnami kam ustupovat. ,,Snad by se nám ji mohlo podařit vytáhnout tamhle, o kousek dál." Maggie se otočí na rybáře. ,,Mohl byste zůstat tady tak dlouho, dokud to bude bezpečné? Pro případ, že by

Sharon

J. Ilolton

ji t o vyplavilo ven tudy?" A ženě nařídí: ,,Pojďte se mn ou. Budu p otřeb ovat p om oc." Obě se chytí za ruce a začn ou se brodit vlnami zpátky ke břehu. Než se jim k němu podaří d ostat, mají už všech n o oblečení úplně promáčené a nacucané v od ou. Když vy šplhají nahoru na beton ov ou stěnu, Maggie, která je zjevně o více než dvacet let mladší, se rozběhne napřed. Pr ochází tudy každý den. Viděla, jak dělníci lez ou do str ouhy otvorem seshora. ,,Co to je?" zeptá se žena, když Maggie konečně dostih ne. Ta si mezitím pr ohlíží pl ot obkl o pující vstupní o tv or d o str ouhy. ,,Pst!" Obě se zap oslouchají do lomozu, nárazů a skučení, které se ozývají zdola p od jejich nohama. Něco obr ovskéh o tam dole naráží d o stěn. „To, co slyšíte, js ou vlny." Maggie ukáže skrz pletivo. ,,Až bude příliv v plné síle, voda vytryskne ven mříž ovím nad otv orem, který vidíte. Nic takového se ale zatím neděje. To znamená, že roura pod námi zůstává zatím suchá minimálně při odlivu vln. Voda ji ještě nestačila úplně zaplavit. P omozte mi nahoru." Když je na druhé straně pl otu, Maggie p oklekne a skloní se těsně nad mříží, s níž se pokouší pohnout. ,,Haló! Slyší mě tam d ole někd o ? Pojď za mým hlasem!" ,, D aisy," řekne žena ztěžklým, chraplavým hlasem. ,,Jme nuje se D aisy." Maggie se ještě víc přitiskne nad otv or a zn ovu zakřičí dovnitř. ,, D aisy, jestli mě slyšíš, jdi za mým hlasem." Znovu zalomcuje mříží, ta se ale ani nehne.

Má ji rád, nemá ji rád

„Pom ohlo by tohle?" Právě za nimi d orazil rybář, který teď natahuje k Maggie a něco jí podává. ,,Je to multifunkč nůž, Leatherman. Zkuste některý z klíčů na matice." Zatímco Maggie naslouchá nářkům babičky té holčičl bere si od rybáře multifunkční nástroj a nachází klíč, ktE odpovídá velikosti matek, jimiž je mříž připevněná k otvo: „Vydrž, D aisy, už jdeme." Zn ovu zkusí mříží pohnout. Ti t okrát ucítí, jak jí k ov p od rukama p ovoluje. „N o tak, holka, vydrž," vykřikne rybář. ,,Ty to př zvládneš." Mříž je konečně povolená. Poklop teď leží na betonu le otv o ru a Maggie zírá do temnoty pod seb ou. Dřív než může r ozmyslet, spustí nohy d olů a skočí d ovnitř do stro Jakmile je v tunelu, ro zhlédne se, ale nevidí ani neslyší,· nic kr o mě rachotu blížících se vln. Aby neztratila r ovnov. přidržuje se ok olních stěn. Skloněná až k pasu začne po p ovat dopředu a neustále na dítě povzbudivě v olá. ,, D aisy! Ničeh o se neb o j. Jen om p ostupuj ke mně." Maggie udělá sotva deset kroků směrem ven k Vffi a v o da už jí dosahuje až p o k otníky. Hladina ve str ouze s víc s každo u další přicházející vlnou o něco zvyšuje. Ba i rybář na Daisy shora bez ustání volají, c ož je dobře, pro p okud by se tomu m ohla vyhn out, Maggie by tady d ole křičela co nejméně. Ujde s otva dalších dvanáct kroků a má skor o p o kolena. Z ohýbání ji začínají bolet záda a c ji stehenní svaly v tak nepřir ozené p ozici už dlouho ne ,, D aisy?" Vt om se pr o ti ní vyřítí obrovská vzedmutá vlna a u naplno d o obličeje. Ta malá je bůhvíkde. Všechno je z né. Je to beznadějné. Maggie se nat očí a další vlna, kt

Sharon J. Bolton

vyplavilo ven tudy?" A ženě nařídí: ,,Pojďte se mnou. u potřebovat pomoc." )bě se chytí za ruce a začnou se brodit vlnami zpátky řehu. Než se jim k němu podaří dostat, mají už všech ,blečení úplně promáčené a nacucané vodou. Když vy ají nahoru na betonovou stěnu, Maggie, která je zjevně :e než dvacet let mladší, se rozběhne napřed. Prochází · každý den. Viděla, jak dělníci lezou do strouhy otvorem ora. Co to je?" zeptá se žena, když Maggie konečně dostih ra si mezitím prohlíží plot obklopující vstupní otvor do 1hy. Pst!" )bě se zaposlouchají do lomozu, nárazů a skučení, které iývají zdola pod jejich nohama. Něco obrovského tam naráží do stěn. fo, co slyšíte, jsou vlny." Maggie ukáže skrz pletivo. ,,Až : příliv v plné síle, voda vytryskne ven mřížovím nad rem, který vidíte. Nic takového se ale zatím neděje. To riená, že roura pod námi zůstává zatím suchá minimálně dlivu vln. Voda ji ještě nestačila úplně zaplavit. Pomozte ahoru." :dyž je na druhé straně plotu, Maggie poklekne a skloní mě nad mříží, s níž se pokouší pohnout. ,,Haló! Slyší mě dole někdo? Pojď za mým hlasem!" Daisy," řekne žena ztěžklým, chraplavým hlasem. ,,Jme se Daisy." laggie se ještě víc přitiskne nad otvor a znovu zakřičí 1itř. ,,Daisy, jestli mě slyšíš, jdi za mým hlasem." Znovu ncuje mříží, ta se ale ani nehne.

Má ji rád, nemá ji rád

„Pomohlo by tohle?" Právě za nimi dorazil rybář, který se teď natahuje k Maggie a něco jí podává. ,,Je to multifunkční nůž, Leatherman. Zkuste některý z klíčů na matice." Zatímco Maggie naslouchá nářkům babičky té holčičky, bere si od rybáře multifunkční nástroj a nachází klíč, který odpovídá velikosti matek, jimiž je mříž připevněná k otvoru. ,,Vydrž, Daisy, už jdeme." Znovu zkusí mříží pohnout. Ten tokrát ucítí, jak jí kov pod rukama povoluje. „No tak, holka, vydrž," vykřikne rybář. ,,Ty to přece zvládneš." Mříž je konečně povolená. Poklop teď leží na betonu ved le otvoru a Maggie zírá do temnoty pod sebou. Dřív než si to může rozmyslet, spustí nohy dolů a skočí dovnitř do strouhy. Jakmile je v tunelu, rozhlédne se, ale nevidí ani neslyší vůbec nic kromě rachotu blížících se vln. Aby neztratila rovnováhu, přidržuje se okolních stěn. Skloněná až k pasu začne postu povat dopředu a neustále na dítě povzbudivě volá. ,,Daisy! Ničeho se neboj. Jenom postupuj ke mně." Maggie udělá sotva deset kroků směrem ven k výpusti, a voda už jí dosahuje až po kotníky. Hladina ve strouze se na víc s každou další přicházející vlnou o něco zvyšuje. Babička i rybář na Daisy shora bez ustání volají, což je dobře, protože pokud by se tomu mohla vyhnout, Maggie by tady dole ráda křičela co nejméně. Ujde sotva dalších dvanáct kroků a vodu má skoro po kolena. Z ohýbání ji začínají bolet záda a cítí, že ji stehenní svaly v tak nepřirozené pozici už dlouho neudrží. ,,Daisy?" Vtom se proti ní vyřítí obrovská vzedmutá vlna a uhodí ji naplno do obličeje. Ta malá je bůhvíkde. Všechno je ztrace né. Je to beznadějné. Maggie se natočí a další vlna, která do