0274709 by Knižní klub

Veskera prava vyhrazena. Zadna cast tohoto dila nesmf byt reprodukovana ani elektronicky prenasena ci sirena bez predchozlho pisemneho souhlasu majitele autorskych prav.

Z anglickeho originalu THE 14th COLONY, vydaneho nakladatelstvim Hodder & Stoughton, Londyn 2016, ptelozila Hana Pernicova Odpovedna redaktorka: Karin Lednicka Jazykova redaktorka: Zuzana Pernicova Korektura: Iveta Muchova, Milena Necadova Obalka: Rajka Marisinska Sazba pismem Minion Pro: Rajka Marisinska a Dusan Zarsky Vytiskla tiskarna Finidr Cesky Tesin Vydani prvni Vydalo nakladatelstvi DOMINO, Na Hradbach 3, Ostrava 1, V kvetnu 2017

ISBN 978-80-7498-213-2

PROLOG VATIKAN PONDELf 7. CERVNA 1982 Ronald Reagan vedel, ze ho sem pfivedla ruka Bozi. Jak jinak si to vysvetlit? Pfed dvema lety se potfeti uchazel o republikanskou nominaci na ufad prezidenta a svedl V primarkach tvrdy boj s deseti konkurenty. Vyhral a pate v prezidentskych volbach porazil ufadujiciho demokratickeho prezidenta Jimmyho Cartera ve ctyfiactyficeti statech. Pfed ctrnacti mesici na nej byl spachan atentat a on se stal prvnim americkym prezidentem, ktery stfelecky utok pfezil. A nyni stal zde, V papezove soukrome pracovne ve tfetim poschodi Apostolskeho palace, a vudce temef miliardy katolikti na nej cekal, aby si spolu pohovofili. Kdyz Reagan vesel, ufasl nad stfidmym zafizenim pracovny. Okna, odkud se papez kazdou nedeli modli spolecne s tisicihlavymi davy poutnikt'.i na Svatopetrskem namesti, byla na ochranu pfed letnim sluncem zatazena tezkymi zavesy. Nabytku se uvnitf nachazelo poskrovnu; dominoval prosty dfeveny psaci sttil, k jehoz delsim stranam byla pfistavena vzdy dve polstrovana kfesla s vysokymi operadly. Sttil 11

SIEVE BERRY zel prazdnotou az na zlate hodiny, krucifix a kozenou psaci podlozku. Na mramorove podlaze pod nim zafil barvami orientalni koberecek. U stolu stal Jan Pavel II. v bile papezske sutane. Reagan si s nim v poslednich mesicich tajne vymenil pfinejmensim tucet dopisu. Dorucovali si je prostfednictvim zvlastnkh povefencu a oba v nich vyjadfovali obavy z jadernych zbrani a z kriticke situace ve vychodni Evrope. Soveti pied sedmi mesici vyhlasili V Polsku vyjimecny stav a ut'ali veskere debaty o reformach. Spojene staty zareagovaly vyhlasenim sankd jak proti Sovetskemu svazu, tak proti polske loutkove vlade. Odvetne opatfeni melo zustat v platnosti, dokud nedojde k ukonceni vyjimecneho stavu, propusteni vsech politickych veznu a obnoveni dialogu. Aby se Reagan Vatikanu zavdecil, zaslal papezi po zvlastni povefenkyni stohy tajnych zpravodajskych informaci ohledne Polska. Chtel mit jistotu, ze papez bude plne informovan, i kdyz to nejspis byl i pfedtim. Jedno Reagan vedel bezpecne. Zdrzenlivy knez, ktery diky svemu postaveni patfil mezi nejvlivnejsi lidi sveta, sdilel jeho pfesvedceni, ze se Sovetsky svaz zhrouti. Potfasli si rukou, prohodili par zdvofilostnich frazi a zap6zovali fotografilm. Pote mu Jan Pavel pokynul, aby se usadili proti sobe u stolu. Z obrazu na zdi na ne starostlive shlizela madona. Fotografove a tajemnici vyklidili pole a zavfeli za sebou. Papez a prezident Spojenych statu poprve v historii osameli. Reagan o toto mimofadne privilegium pozadal a Jan Pavel nic nenamital. Na pfipravach soukromeho rozhovoru se nepodilel zadny personal; potfebne podklady v tichosti vypracovala Reaganova zvlastni povefenkyne. Obema muzum bylo jasne, co je dlem jejich setkani. 12

CTRNACTAKOLONIE ,,Pujdu rovnou k veci, Vase Svatosti. Chci ukoncit Jaltskou dohodu." Jan Pavel pfikyvl. ,,Ja take. Je zalozena na nelegitimnim konceptu. A byla to obrovska chyba. Odjakziva vefim, ze jaltske delid linie je tieba zrusit." V tomhle odhadla Reaganova zvlastni poveienkyne papeze spravne. Schuzka v Jalte se uskutecnila v unoru 1945. Stalin, Roosevelt a Churchill se naposledy spolecne sesli, aby rozhodli, jak bude vypadat povalecne uspoiadani a rozdeleni moci v Evrope. Narysovali hranicni linie - nektere podle vlastniho uvazeni, jine ve snaze vyjit vstfic Sovetum. K ustupkum patfila i dohoda, ze Polsko zustane Vsovetske sfeie. Stalin piislibil, ze v zemi probehnou svobodne volby, ale samoziejme k nim nedoslo a od te doby Vzemi vladli komuniste. ,,Jalta, to bylo ciste umele rozdeleni," pokracoval Jan Pavel. ,,Mne i mili6num dalsich Polaku se hluboce pficilo, ze ji nase vlast padla za obef. V druhe svetove valce jsme bojovali a umirali, ale nikdo na nas nebral ohled. Mame za sebou ctyiicet let brutalni nadvlady, nejprve nacisticke a potom sovetske." ,,Vefim, ze cestou k ukonceni Jalty je hnuti Solidarita," fekl Reagan. Diky Solidarite, odborove organizaci v gdai\.skych lodenidch, ktera se jako vubec prvni vymkla zpod kontroly komunistu, Vznikla pfede dvema lety V zelezne opone trh}ina. Nyni Solidarita sdruzovala pies devet mili6nu Polaku, tietinu pracovniku v zemi. V jejim cele stal obycejny elektrikaf Lech Wal~sa. Vydobyla si vliv, moc a popularitu - a to do te miry, ze }oni V prosinci vyh}asila vlada stanne pravo, aby ji potlacila. ,,Delaji chybu, kdyz se snazi Solidaritu rozdrtit," konstato13

STEVE BERRY val Reagan. ,,Neni mozne nechat nejakou organizaci sestnact mesicu existovat, a jakmile se uchyti, zcistajasna zmenit kurz a chtit ji postavit mimo zakon. Vlada ptecenila svoje sily." ,,Opakovane se na polske Mady obracim s nabidkami," odvetil papez. ,,0 budoucnosti Solidarity a ukonceni stanneho prava musime zahajit rozhovory." ,,Proc s nimi vest boj?" Reagan sledoval, jak papez zareaguje. Jeho zvlastni povefenkyne nalehala, at' tohle tema pfi rozhovoru nadnese - ze to Vatikan zaujme. Papez se pousmal. ,,Chapu. Kdyz je nechame byt, popudi proti sobe lid jeste vie. Proc jim V tom branit?" Reagan pfitakal. ,,Jakakoli akce namffena proti Solidarite je jako rakovina. Nechme ji bujet. Hnuti Solidarity s kazdou vladni kritikou sili. K tomu, aby se udrzelo pfi zivote, potfebuje jedine penize a Spojene staty jsou pripraveny mu je poskytnout." Papez souhlasne pokyval hlavou a ziejme o Reaganove navrhu uvafoval. Ten dalece pfekracoval meze ochoty Reaganova politickeho aparatu. Americke ministerstvo zahranici tuto taktiku zasadne odmitalo a tvrdilo, ze polsky rezim je stabilni, pevny a oblibeny. Podobne hodnotilo i Moskvu a Sovetsky svaz. Seredne se ale pletlo. ,,Tlak zevnitf kazdym dnem sili a Soveti si s nim nevedi rady," pokracoval Reagan. ,,Komunismus neni staveny na to, aby celil odlisnym nazorum jinak nez nahanenim strachu a nasilim. Moralku Moskva uznava, jen kdyz prospiva jeji agende. Komuniste si pro sebe vyhradili pravo na zlocin. Pravo lhat. Podvadet. Delat, co se jim zlibi. Zadny takovy re14

CTRNACTA KOLONIE zim jeste nikdy nepfezil. Nevyhnutelne se zhrouti." Odmlcel se a pak dodal: ,,Ale my to muzeme uspisit." Jan Pavel pfikyvl. .,Strom je prohnily, staci jim pofadne zatfast a shnila jablka opadaji. Komunismus je zlo. Upira lidem svobodu." Take o tomto papezove nazoru se Reagan od sve zvlastni poveienkyne doslechl a doufal, ze ho uslysi i na vlastni usi. Jeste nikdy se nestalo, aby papez a prezident spolecne zosnovali podobne spiknuti, a ani jeden z nich se k nemu nehodlal pfiznat. Cirkev se navenek zfika zasahovani do politiky a kratce pfedtim to potvrdila, kdyz Jan Pavel pokaral kneze vzdorujiciho jeho piikazu vzdat se vladni funkce. To ovsem neznamena, ze by byla lhostejna k utlaku, zvlast kdyz se odehrava V takove blizkosti. To byl dalsi dukaz zasahu shury. Vichr dejin se zameiil na Polska prave V okamziku, kdy na stolci svateho Petra poprve po 450 letech nesedel Ital, ale zrovna Polak. Ani scenarista by to nevymyslel lepe. Sovetsky svaz se ocitl na prahu velke revolucni krize. Reagan ji citil ve vzduchu. Ani sovetsky lid neni imunni vuci revolte a Polaci by se mohli stat pakou, ktera chod udalosti uvede do pohybu. Zni to jako fraze, ale v tomto piipade platila beze zbytku. Padne jedna kostka domina - a padnou vsechny. Ceskoslovensko, Bulharsko, Madarsko, Rumunsko a vsechny ostatni sovetske satelity. Cely vychodni blok. Budou odpadavat jeden po druhem. Tak proc do toho domina nesfouchnout? ,,Neco vam povim," fekl Janu Pavlovi. .,Jednou se me ptali, jak poznam komunistu. Odpoved je snadna. Je to clovek, ktery cte Marxe a Lenina. Ale jak se pozna antikomunista?" 15

SIEVE BERRY Udelal pauzu. ,,Je to clovek, ktery Marxovi a Leninovi rozumt.'" Papez se zasmal. Byla to ale pravda. ,,Svolil jsem k soukromemu rozhovoru," tekl papez, ,,protoze jsem chtel, abychom si promluvili od srdce. Myslim, ze doznil cas. A tak se vas musim ze vseho nejdiive zeptat, jake sttely s plochou drahou letu zamyslite rozmistit v Evrope. Ridite v Americe dosud nevidanou vlnu ptezbrojovani a investujete do ni miliardy dolani. Vzbuzuje to ve mne obavy." Reagana jeho zvlastni povetenkyne pfed touto vytkou varovala, takze mel ptipravenou odpoved'. ,,Na celem svete byste nenasel cloveka, ktery nenavidi valku a jaderne zbrane vie nez ja. Mym cilem je mfr a odzbrojeni. Ale abych toho dosahl, musim pouzit nastroje, ktere mam k dispozici. Ano, pfezbrojujeme armadu. Ale nedelam to kvuli vetsi sile Ameriky - delam to, abych dohnal Sovetsky svaz k bankrotu." Neuniklo mu, Jan Pavel zpozornel. ,,Mate pravdu, stoji nas to miliardy. Jenze Sovetum nezbyva nez drzet s nami krok a utracet stejne sumy, ne-li jeste vie. Rozdil je v tom, ze zatimco pro nas jsou ty vydaje dlouhodobe udrzitelne, prone nikoli. Kdyz ve Spojenych statech utracime na vladni projekty, penize se nam prostfednictvim mezd a zisku vraceji do ekonomiky. Kdyz utraceji Soveti, tak svou pokladnu vysavaji. Neexistuje tam volny trh. Penize odchazeji, ale nevraceji se. Mzdy jsou stanoveny ufedne a zisky jsou regulovany, takze Soveti museji neustale generovat penize na placeni uctu. My ty svoje recyklujeme. Nedokazou s nami drzet tempo a kazdorocne investovat rubl za kazdy nas dolar. Zhrouti se zevnitt."

trnNAcrA KOLONIE Papeze to viditelne zaujalo. ,,Komunismus nikdy neziskal legitimitu zalozenou na podpore verejnosti. Udrfoje se u vlady silou a tu podepira vyvolavanim strachu. Cas pracuje proti nemu a cely svet zrovna tak, protoze se zmenil. Komunismus neni nic nez moderni forma nevolnictvi - nenachazim na nem oproti kapitalismu zadne vyhody. Uvedomujete si, Vase Svatosti, ze V Sovetskem svazu vlastni auto ani ne jedna rodina ze sedmi? Kdyz sinekdo chce koupit osobni vuz, ceka na nej deset let. Povezte mi, je mozne pokladat takovy rezim za pevny a stabilni?" Jan Pavel se usmal. ,,Stoji na popraskanych zakladech. Odjakziva, jiz od zacatku." ,,Rad bych vas ujistil, ze nejsem valkychtivy. Americky lid nema dobyvatelske sklony. Touiime po trvalem miru." Reagan to prohlasoval se vsi uprimnosti. V kapse saka nosil karticku s k6dy, jimiz mohl odpalit jaderny arzenal. Pred mfstnosti stal vojensky pridelenec s cernou kozenou brasnou, ktera obsahovala prislusne zarizeni. Spojene staty celkem vlastnily 23 464 jadernych hlavic, Sovetsky svaz 32 049. Reagan je nazyval nastroje armagedonu. Ke zniceni cele lidske civilizace by jich stacilo jen par. Dal si za dl, aby k jejich pouziti nikdy nedoslo. ,,Verim vam," pravil papez. ,,Vase poverenkyne se V tomto ohledu vyjadrila velmi presvedcive. Je to bystra zena. Vybral jste si ji dobre." Nebyl to Reagan, kdo si ji vybral. Z fad svych atase na ministerstvu zahranici ji zvolil ministr Alexander Haig. Jinak ale mel Jan Pavel pravdu. Byla mlada a inteligentni, mela skvelou intuici a Reagan se postupne naucil spolehat na jeji usudek ve vsem, co se Vatikanu tykalo. 17