Poník Poly
neznala. Vmžiku roztáhla svá blankytně modrá křídla a honem zaletěla za maminku, aby se schovala. „Hej, kvítkový poníku!“ zaštěkal jeden z pejsků. „Kam jsi zmizela?“
Poly potřebuje kamaráda
„A proč ne, Poly?“ ozvala se maminka. „Cval ti přece jde.“ „No jo, mohla bys ten závod i vyhrát,“ zaštěkal pejsek. „Tak co?“ Poly si schovala tvář v dlouhé bílé
Čumáčkem rozhrnul dlouhý hedvábný
hřívě. Tolik se styděla, že ani nevěděla,
závoj maminčina ocasu. A když viděl,
co dělat.
že se za ním Poly schovává, doběhl k ní, aby si s ní promluvil. „Tady jsi,“ usmál se. „Pořádáme
Maminka se na ni přívětivě podívala. „Bude to legrace, Poly,“ řekla jí. Poly se na chvíli zamyslela. Měla
závod na Medovou mýtinu. Nechceš se
mnohem delší nohy než pejskové.
ho taky zúčastnit?“
A rychle cválat se jí vážně líbilo…
Poly zavrtěla hlavou.
14
„Tak co ty na to, Poly?“ šťouchla
15
Poník Poly
neznala. Vmžiku roztáhla svá blankytně modrá křídla a honem zaletěla za maminku, aby se schovala. „Hej, kvítkový poníku!“ zaštěkal jeden z pejsků. „Kam jsi zmizela?“
Poly potřebuje kamaráda
„A proč ne, Poly?“ ozvala se maminka. „Cval ti přece jde.“ „No jo, mohla bys ten závod i vyhrát,“ zaštěkal pejsek. „Tak co?“ Poly si schovala tvář v dlouhé bílé
Čumáčkem rozhrnul dlouhý hedvábný
hřívě. Tolik se styděla, že ani nevěděla,
závoj maminčina ocasu. A když viděl,
co dělat.
že se za ním Poly schovává, doběhl k ní, aby si s ní promluvil. „Tady jsi,“ usmál se. „Pořádáme
Maminka se na ni přívětivě podívala. „Bude to legrace, Poly,“ řekla jí. Poly se na chvíli zamyslela. Měla
závod na Medovou mýtinu. Nechceš se
mnohem delší nohy než pejskové.
ho taky zúčastnit?“
A rychle cválat se jí vážně líbilo…
Poly zavrtěla hlavou.
14
„Tak co ty na to, Poly?“ šťouchla
15
Poly potřebuje kamaráda
do ní maminka sametovým čumáčkem. Poly se zhluboka nadechla. Chtěla říct: „Tak dobře, půjdu moc ráda!“ Jenže hrdlo měla natolik sevřené, že z něj vyšlo jen něco jako ehm-ehm. Pejsek zavrtěl ocáskem. „Promiň, nerozuměl jsem ti. Tak půjdeš?“ Poly svěsila hlavu. Byla v takových rozpacích, až se málem zapotila. Maminka se na ni podívala a čekala, až něco řekne, ale Poly jako by dočista přišla o hlas.
17
Poly potřebuje kamaráda
do ní maminka sametovým čumáčkem. Poly se zhluboka nadechla. Chtěla říct: „Tak dobře, půjdu moc ráda!“ Jenže hrdlo měla natolik sevřené, že z něj vyšlo jen něco jako ehm-ehm. Pejsek zavrtěl ocáskem. „Promiň, nerozuměl jsem ti. Tak půjdeš?“ Poly svěsila hlavu. Byla v takových rozpacích, až se málem zapotila. Maminka se na ni podívala a čekala, až něco řekne, ale Poly jako by dočista přišla o hlas.
17