Poděkování překladatele
S velkou úctou
děkuji
za radu a pomoc
těmto
vzácným lidem:
Mgr. Vladimíru Andovi, Ph.O.; Mgr. Zdeňku Balatkovi, Mgr. Aleši Beranovi, Ph.O.; Marcu Corbymu; doc. Mgr. Karlu Černému, Ph.O.; Karolíně Doušové; Peteru Evanu Georgeovi; PhDr. Petru Kučerovi, Ph.O.; PhDr. Bronislavu Ostřanskému, Ph.O.; Helence Procházkové; PhDr. Jaroslavu Strnadovi, Ph.O.; PhDr. Haně Třískové, Ph.O.; doc. Mgr. Lukáši Zádrapovi, Ph.O. a Danielu Mickovi.
Obsah Úvod: Ars longa vita brevis Umění (učení) je dlouhé, život krátký
1. KAPITOLA I „člověk, jaký to výtvor!"
11
V rovnováze• Objevování tajů těla• William Harvey a krevní Mechanistický model • Chemické reakce
2.
KAPITOLA
I Modely nemoci
6
oběh
47
Působení nadpřirozených sil • Špatný vzduch • Původci nemocí• Černá smrt: repríza • Malí ničemové
viry• Magické houby?• Onemocnění mozku• Dědičnost• Chemická nerovnováha Vitamíny, životně důležité chemické látky• Hormony: diabetes mellitus • Enzymy Choroby z přemíry• Tělo se obrací proti sobě• Všechno se mění
3.
KAPITOLA
I Diagnóza
85
Kde je problém?• V rukou bohů• Znaky a symptomy• Nezbytné dovednosti a pomůcky Tajné zvuky těla• Pumpování krve• Horko a chlad • Pohled do útrob• Člověk a stroj
4.
KAPITOLA
I Léčba
101
Nadlidské schopnosti· Obnovení rovnováhy· Krev musí pryč· Očista· Přírodní lékopis Od apatykářů k farmaceutům• Nechat být• Nula od nuly pojde? Léčba podobného podobným· Víc škody než užitku?
5.
KAPITOLA
I Pod kudlou
129
Chirurgie v raných dobách· Potřebné vybavení· Lékaři versus chirurgové· Mumie a medici Indická chirurgie• Klasičtí chirurgové• Chirurgie v arabském světě Mniši, chirurgové a bradýři • Chirurgové a vojáci • Na moři • Chirurgické řemeslo Dokončení• Zlomový okamžik• Antisepse • Předělávka těla• Chirurgie dospívá
6. Božstva a lékaři•
KAPITOLA
I Dlouhé umění
Bohatýři
171
padli· Před člověkem a před bohem • Pocit sounáležitosti je dlouhé ... • Nemocnice· Vývoj ošetřovatelství Nemocnice se špičkovými technologiemi· Lékařský výzkum Lékařská etika • Píše se historie zítřka Učení
Rejstřík
206
Úvod
ARS LONGA VITA BREVIS UMĚNÍ (UČENÍ) JE DLOUHÉ, ŽIVOT KRÁTKÝ
V nemoci a ve zdraví Příběh
medicíny je i příběhem nemoci. Musíme popřát sluchu vědcům a léčitelům, kteří studovali nemoci a zranění a zápolili s nimi, ale i trpícím nemocným, a nechat lékař ství, at' vypráví o všem tom píchání a dloubání a experimentování. Svádí nás myslet si, že choroby a nehody, které lidstvo souží, jsou tu odjakživa, jsou stále stejné, a mění se jen naše schopnosti, jak se s nimi dovedeme vypořádat. Ovšem tak tomu není.
Naše vzdálené předky nepostihovala epidemická onemocnění. Epidemie potřebuje nějaký rezervoár - populaci, která bude pře chovávat bakterii nebo vir a umožní mu, aby se v pravidelných intervalech vzedmul a udeřil jako vlna nové nakažlivé nemoci. Když se naši praotcové a pramáti toulali po pláních a horách a země byla jen řídce osídlená, lidé byli hodně rozptýleni a rakový rezervoár nemohli vytvořit. Nakažlivé a epidemické choroby jsou velkou měrou plodem urbanizace; lidí je takový počet a žijí tak blízko u sebe, že se může choroba účinně šířit přenosem
Jiskra života: kdy začíná život? A co stvoří lidské vědomí?
6
z jednoho na druhého. Naše nemoci nejsou výlučně lidské. Šedesát mikroorganismů vyvolávajících onemocnění máme společných se psy, padesát se skotem a mnoho s ovcemi, prasaty a drůbeží. Když se lovci a sběrači před dvanácti tisíci lety usadili a začali obdělávat půdu, žili v úzkém kontaktu se zvířaty a byli tak vystaveni
Umě ní (u čen 0 je dlouhé, život krátký
většímu
množství i parazitů, kteří na nich hostovali. Řada chorob přeskočila mezidruhovou bariéru. Od prasat a ptáků jsme chytili chřip ku, od koní rýmu a od psů a krav spalničky. Není to ale jednostranné; výzkum provedený v roce 2008 ukázal, že tuberkulózou se dobytek nakazil od člověka a nikoli naopak (jak se řadu let myslelo). A tÍm to Co se děje ve světě, který je pouhým okem neviditelný, je mnohdy pro naše zdraví zásadní - mikroskopy jsou klíčovým nástrojem medicíny. nekončí. V devadesátých letech se u lidí, Jakmile se společnost nakonec sžije i s tÍmto kteří jedli maso z krav postižených bovinní spongiformní encefalopatií, BSE, objevila vari- novým onemocněním, neduh z povšechné antní Creutzfeld-Jakobova nemoc; budiž nám populace usrupuje a omezuje se na jedince to důkazem, že zdaleka nemáme vyhráno a že dětského věku - postihuje ry, kteří mu dosud virus chřipky dál překonává mezidruhovou nebyli vystaveni. Města jsou přirozeně nezdravá. Až do bariéru. Variantní virus HlNl, který se objevil nedávné doby byla míra úmrtí ve městech v roce 2009 v Mexiku, vznikl u prasat. S rozvojem městských společností se choro- rak vysoká, že se mohla zachovat jedině díky bám naskytly další příležitosti. Válka a obchod nepřetržitému přílivu nového obyvatelstva zanesly nemoci na nová místa. Staří Římané z venkova. Krom toho, že města vytvořila populační nejspíše z Východu zavlekli do Evropy dýmě jový mor; španělští conquistadoři chytili při rezervoár, kde se mohou skrývat choroby, dala vzniknout novým onemocněním, která plenění předkolumbovské Ameriky syfilidu, ovšem výměnou za neštovice, spalničky povstala ze specificky městských podmínek, a chřipku, které zdecimovaly místní populaci jako jsou znečištěné zásoby vody (cholera a břišní ryfus), chudá strava (kurděje), obtíže ještě rychleji než Evropany meče a zbraně. Když si populace na nějakou nemoc uvyk- a choroby z povolání (rozedma plic) a zdravotne, stane se vůči ní do jisté míry rezistentní, ní problémy způsobené znečištěním (bronchizato nová choroba snadno napáchá spoušr. tida). Poslední dobou se ve městech hromadí bakterií,
virů
7
Úvod
civilizační choroby neboli nemoci z blahobytu - následky užívání návykových látek, přejídá ní, nedostatku pohybu apod.
První
lékař i
Jestliže tu vždy byli nemocní a zranění, museli zde být i druzí, kteří se jim snažili pomoci. Pro naše nejvzdálenější předky byla systémová onemocnění záhadou a nezřídka si k nim brali na pomoc magii , pověry a nábožensrví. Zranění jsou méně tajemná, snáze patrná a také reagují na jednoduchou léčbu. Dlahy a obvazy se bezpochyby používaly tisíce let ještě předtím, než je zmiňují první záznamy. Někdy před více jak pěti tisíci lety vznikla v některých
společnostech
jistá forma lékařské profese byli to jednotlivci, kteří se specializovali na léčbu zdravotních obtíží. Někteří používali magické prostředky, jiní více či méně účinné praktické metody. Počátky výuky lékařskému umění sahají v Evropě do období před nejméně dvěma a půl tisíci lety, na Dálném východě patrně ještě hlouběji. Od té doby jsme již mnohému porozuměli - jak funguje lidské tělo a jak se přihodí, že se pokazí; co způsobuje infekční onemocnění a co je může vyléčit, a poznali jsme chemické pochody, které řídí život a způsobují smrt. Historie lékařsrví, lékařské ho povolání a chorob ukazuje, že jako lidsrvo
„ Vyneste mrtvé!" ozývalo se londýnskými ulicemi při epidemii roku 1665: lidé na tento pokyn vynášejí z domu zemřelého příbuzného nebo známého a pokládají ho do vozu, který sváží mrtvá těla.
8