Obsah ÚVOD: Záleží na tom
I Zkoumaný život
vůbec?• Nejednoznačné odpovědi
7 • Vyprávět
I Co existuje?
KAPITOLA PRVNÍ
příběh
15
Problém „bytí" • Je tam někdo?• Hodný, zlý a ošklivý: ideje a méněcenný svět Všechno, nic, nebo
něco?•
A teď vážně: bytí•
KAPITOLA DRUHA
Proč
to všechno?• První hybatelé
I Existuje BŮH?
29
Existuje Bůh?• Bod nula• Důkazů netřeba· Bůh je mrtev - pokud vůbec žil Vyber si boha, nějakého· Jaký je Bůh?
KAPITOLA TŘETÍ
I Co znamená být člověkem?
Existuji/existuješ?• Tělo a duch• Jsme v
přítomnosti
Na
cestě
tím,
čím
Bůh
51
unáší tělo i duši• ,,Duch ve stroji"
jsme byli v minulosti?• Vzestup individua
k existencialismu • Existence před existencialismem Zpátky ke stroji - ale bez ducha
KAPITOLA čTVRTA Proč Vědecká
si myslíme, že
něco
I Co můžeme vědět?
víme?• Máme jistotu?· Dva
83
přístupy
k poznání
revoluce• ,,Co já vím?"• Vstříc vědě• Rozum a zkušenost za osvícenství
Mezi rozumem a zkušeností• Pomrkávání na realitu• Co je pravda? Co na to říct?· Mluvní akty
KAPITOLA PÁTÁ
I Jakžít
127
Svobodná vůle a predestinace • Bůh ví, co se děje • V čem spočívá dobrý život? Etika a křesťanství• Pro všechny totéž?• Utilitaristická etika• Jak se rozhodujeme? Začít
znovu• Metaetika • Etika v každodenním
KAPITOLA ŠESTÁ
Na
společnosti• Společenská
a přírodní zákon• Revoluce!•
cestě
Dobrý život
I Jak vytvořit dobrou společnost?
Etický občan v etické Přírodní člověk
životě•
smlouva
Společenská
matematika
ke komunismu • ,,Společnost neexistuje"
Společnost
a sociologie • Spravedlnost jako férovost
ZÁVĚR
I Je to na vás
203
Rozplétání tkaniva filozofie
REJSTŘÍK
206
161
Úvod
Příběh filozofie začíná v antickém Řecku v šestém století před naším letopočtem .
Najít pravdu, kterou lze vzít vážně - to je úkolem filozofie. Nejde o nic luxusního, o žádné podivínské spekulování, jemuž se oddávají ve věži ze slonoviny lidé mající hodně času. Jde o hledání odpovědi na otázku, jak žít, jak se vyrovnat s utrpením, jak přemýšlet o světě kolem nás a jak se vztahovat k jiným lidem. V jádru jde o kladení otázek - těch nejvýznamnějších představitelných otázek. Filozofové se ptají: Co tvoří podstatu skuteč nosti? Existuje Bůh? Jak poznáme, že je něco pravda? Co je ctnost? Je to, co platí za „dobré" a „zlé", pro všechny lidi , místa a doby totéž?
Na filozofii ale přesto narazíte v otázkách, které se v běžném životě vynořují před očima všem myslícím lidem, např.: Mají zvířata práva? • M ě li bychom smrtelně nemocným lidem umožnit zemřít, přejí-li si to? • Pokud někoho špatná sociální situace při vede ke zločinu, mě l by být potrestán? • Sejde na tom, vyhýbám-li se placení daní? • Máme mít právo říkat věci, které jiné lidi
Záleží na tom vůbec?
rými z pokusů o odpověď učiněnými za dva a půl tisíce let, po něž západní filozofie trvá. Filozofické otázky nemají jedinou správnou, „pravdivou" odpověď. Snaha zodpovědět je obnáší mnoho potíží, a to v neposlední řadě proto, že se filozofové neshodnou ani na tom, co znamená „pravda" či „vědět něco ", ba ani na statutu slov, jimiž tyto otázky a odpovědi formulujeme.
Možná máte pocit, že žít lze i bez názoru na to, co je podstatou skutečnosti.
„Život nepodrobený zkoumání není hoden žití." Platón (427-347
8
př.
n. I.)
rozčilují?
Filozofie nám poskytuje rámec a nástroje na případné zo dpovězení těchto otázek.
Klást otázky Příběh filozofie se zabývá otázkami a
někte
Záleží na tom
vůbec?
Hadí klubko otázek ,,Pochybuji, tedy myslím, tedy jsem." René Descartes,
Rozprava o metodě (1637)
Diskuse nad těmito hlubokými otázkami, jež nám má pomoci najít „pravdu, pro niž můžeme žít a zemřít " , je pokračováním dialogu započatého starořeckým filozofem Sókrarem (470-399 př. n. I.). Taro diskuse pravděpodobně nikdy neskončí. Ale jak plyne čas, svět, v němž žijeme, se mění a parametry této debaty se posunují. Přestože se ale svět, v němž dnes žijeme, podstatně liší od světa Sókratova, zmíněné otázky zůstávají. I my usilujeme o ctnostný život, ptáme se, zda existuje Bůh, a prahneme po pravdivém poznání světa. Ale pokrok ve vědeckém poznání, konfrontace se zcela odlišnými společnostmi a měnící se společenská struktura směr debaty posunuly.
Antičtí Řekové byli o existenci svých bohů přesvědčeni stejně pevně jako křesťané, židé, muslimové a hinduisté o existenci těch svých.
,,Nic není. A i kdyby bylo, nikdo by se to nedozvěděl. A i kdyby se to někdo dozvěděl , nedokázal by to sdělit ostatním." Tento bezútěšný názor na smysl existence vyslovil starořecký filozof Gorgiás (asi 483-375 př. n . I.). Mohl by vést k domněn ce, že filozofie je neproduktivním a beznadějným úsilím. Tak tomu není, ale jako východisko tento názor poslouží dobře. O dva tisíce let později z něj vyjde francouzský filozof René Descartes, který se rozhodne zjistit, jestli vůbec něco existuje a zda si tím můžeme být jisti. Než se podíváme na to, jak se filozofové stavěli k otázce reality světa, zastavíme se u pojmů „bytí" a „vědění", neboť ryto pojmy od sebe nejsou zcela oddělitelné , byť my se jimi budeme zabývat postupně.
Bytí a vědění Jste přesvědčeni o existenci: • sebe sama? • č lověka, s nímž jste nedávno mluvili? • šatů, jež máte sobě? Důvěřujete-li svědectví svých smyslů a paměti, jakož i pokračování existence něče ho, co vám již zmizelo z dohledu, věříte jistě v existenci všech těchto položek. I běžný člověk ale bude o existenci někte rých věcí pochybovat. Zde je výčet několika položek, jež jste nejspíš neviděli. O existenci kterých z nich, pokud vůbec některých, jste přesvědčeni?
• • • • •
Narvalové. Atomy. Yetti. Bůh .
Víly. 9
v
/
v
PRIBEH
Od starých Řeků po velké soudobé myslitele
Anne Rooney
Přeložil
Mgr. Marek Pocestný
a
KNIHY OMEGA
------