yla jednou na světě krajina plná ledu a sněhu a ať jste otáčeli hlavu na jednu stranu nebo na druhou, viděli jste jen sníh a led a led a sníh a sníh a led.
B
Když jste se ale pořádně rozhlédli, mohli jste v tom sně hu a ledu rozpoznat tři malé postavy. Stály těsně vedle sebe a také se rozhlížely. Ale ať otáčely hlavy na jednu stranu nebo na druhou, všude viděly jen led a sníh a sníh a led a led a sníh. Kdybyste se ale k postavám přiblížili, rozeznali byste tři tučňáky. Byli úplně stejní, ale to je normální. Všichni tučňáci vypadají stejně. Když člověk uvidí jednoho, zná už vlastně všechny. 3
Kdybyste však k těm třem tučňákům přišli ještě blíž, zpozorovali byste, že je mezi nimi rozdíl. Jeden tučňák byl o něco menší než druzí dva. Ale pozor! K tučňákům by se nemělo chodit tak blízko. Jsou sice zcela neškodní, ale poněkud páchnou po rybách. ,,Smrdíš," řekl jeden tučňák. ,,Ty taky," odpověděl druhý. „Přestaňte se hádat," řekl ten malý a do těch druhých šťouchl.
I /
A ten den se ko Bylo to malé a žl a přistálo to ve si ,,Motýl!" Tučňáci
Když ale do nějakého tučňáka šťouchnete, vrátí vám to hned zpátky třeba i větší silou. A pak to jde ráz na ráz a během chvilky je z jednoho šťouchance pořád ná mela. Na konci sebou všichni tři plácli do sněhu a bezradně se na sebe podívali: ,,Proč se vlastně musíme pořád hádat?" Tak plynul den za dnem. Nejprve se tučňáci rozhlédli po krajině, pak se podívali na sebe a už z toho byla zase mela. ,,Kéž by se už konečně něco stalo," povzdechl si malý tučňák. 4
samou křídly. Ale mělo kem obrovské ka léhali a užasle h nikdy předtím ni
,,Já ho zlikvidu~ ,,Nechej ho na ] ,,Ale já ho chci : „N emůžeš ho z ,,Kdo to řekl?" v ,, Buoh" , odpove, zabíjet se nesmí. ,,Ach tak," řekl nec se zeptal: ,,A
přišli ještě
blíž,
díl. Jeden tučňák zor! K tučňákům ice zcela neškoď-
io těch druhých
A ten den se konečně něco stalo. Něco neobvyklého. Bylo to malé a žluté. Třikrát to oblétlo tučňákům hlavy a přistálo to ve sněhu. ,,Motýl!" Tučňáci
1nete, vrátí vám ak to jde ráz na >uchance pořád plácli do sněhu : vlastně musíme
učňáci
rozhlédli z toho byla zase o," povzdechl si
samou radostí vyskočili a nadšeně zatleskali křídly. Ale mělo jim dojít, že tento malý motýl je začát kem obrovské katastrofy. Tučňáci se za ním opatrně kolébali a užasle ho pozorovali. Něco tak krásného ještě nikdy předtím neviděli. ,,Já ho zlikviduju!" řekl malý tučňák. ,,Nechej ho na pokoji," okřikli ho druzí dva. ,,Ale já ho chci zabít! Ted1" vztekal se ten malý. o v v h ,, Nemuzes o za b't" 1 . ,,Kdo to řekl?" „Bůh," odpověděli druzí dva tučňáci, ,,Bůh řekl, že zabíjet se nesmí." ,,Ach tak," řekl ten malý, pak chvíli přemýšlel a nakonec se zeptal: ,,A kdo je to vlastně ten Bůh?"
s
Vydalo PETRINUM s.r.o. Žižkova tř. 250/4, 370 01 České Budějovice, vydavatel časopisu DUHA, jako svou šestou publikaci www.mojeduha.cz Překlad:
Eva Muroňová, Tomáš C. Havel
Konzultace překladu: Hanni Neubauer Jazyková korektura: Hana Koukalová, Alžběta Muroňová Redakce: Eva Muroňová Originally published as „An der Arche um 8" © S. Fischer Verlag GmbH, Frankfurt am Main, 2015 Originally published in Germany by Sauerlander Verlag, 2007 Lic.: Agentur Dr. Ivana Beil, Schollstr. 1, D-69469 Weinheim Copyright českého vydání © 2015 Petrinum s.r.o. ISBN 978-80-87900-03-1 www.petrinum.com