Zirafi_mama_215x215_CZ.indd 6
17.5.15 16:36
ŽIRAFÍ MÁMA Lulu stála na jevišti za oponou posetou hvězdami. Měla velký den, protože hrála hlavní vílí roli ve školním tanečním představení. Lulu z toho byla celá nesvá. Kouzelným vílím proutkem poodhrnula oponu a pohledem hledala mámu. Vtom uviděla něco hrozného: uprostřed přední řady seděl tvor se strašně dlouhým krkem a úplně nemožnýma rohama. Ach jo, máma se zase přestrojila za žirafu! Lulu zavyla hrůzou. Zamhouřila oči, zaťala pěsti a přála si, aby se jí to jen zdálo. Potom škvírou v oponě znovu vykoukla do hlediště: v přední řadě stále seděla žirafa. Lulu bylo do pláče. Navíc ji kdosi tahal za křídlo: „Neboj, nic ti neudělá. Mockrát jsem mámě říkal, že se jí ostatní děti leknou, ale ona si stejně vždycky sedne do první řady. Je krátkozraká.“ Lulu vyvalila oči na třpytivého vílího chlapce. Co to mele?
7 Zirafi_mama_215x215_CZ.indd 7
17.5.15 16:36
„Moje máma je ten slon v první řadě. Vedle žirafy,“ vysvětlil kluk. „A já jsem Vávra.“ „Vážně je tvoje máma slon?“ zeptala se Lulu. „Jo. Občas,“ řekl Vávra. „Ale už jsem si zvykl. Kromě toho je sloní máma dobrá na cestování a na hraní. I když na klouzání je určitě mnohem lepší tamta žirafa.“ „Ta žirafa je moje máma,“ prohlásila Lulu najednou nesmírně hrdě. „Po představení se na ní můžeš se mnou sklouznout.“ Pak se zdvihla opona. Děti cupitaly jako víly a nakonec Lulu udělala opravdickou piruetu. Obecenstvo nadšeně tleskalo a žirafí máma a sloní máma tropily takový povyk, až na ně ostatní rodiče trochu zírali.
Zirafi_mama_215x215_CZ.indd 8
17.5.15 16:36