Richard Rohr Na prahu proměny DENNÍ MEDITACE PRO MUŽE Z anglického originálu On the Threshold of Transformation: Daily Meditations for Men, vydaného nakladatelstvím loyola Press aJesuit Ministry v Chicagu roku 2010, přeložil Pavel Černovský Typografie Vladimír Verner Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. sr. o., v Praze roku 2017 jako svou 1641. publikaci Odpovědný redaktor Martin Žemla Vydání první. AA 11,52. Stran 400 Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s. Doporučená cena 298 Kč
Nakladatelství Vyšehrad, spol. sr. o. Praha 3, Víta Nejedlého 15 e-mail: info@ivysehrad.cz www.ivysehrad.cz ISBN 978-Bo-7429-543-0
DEN 1
Mužská cesta V jistém momentě života se muž musí vydat na nebezpeč nou cestu. Je to nezbytné dobrodružství, které vede do nejistoty a které v sobě téměř vždy v nějaké podobě zahrnuje obtíže a selhání. Muž se na této cestě učí důvěřovat více Bohu než svým vlastním představám o tom, co je dobré a co špatné, a než vlastnímu sebehodnocení. S tímto příběhem se setkáváme v bezpočtu mýtů, pohádek a legend. Muž opouští pohodlí domova, aby se mohl vrátit a domov objevit a-jak napsal T. S. Eliot „poprvé ho poznat". Dnes obvykle hledáme útočiště v nehybném světě myšlenek a názorů a smysl hledáme v práci a kariéře. často zaměňujeme role, které hrajeme, za opravdový život. Každý muž ale nakonec začne vnímat, že v jeho životě cosi schází. Toto volání k uvědomění může zakusit v podobě šepotavé výzvy, mocného snu, nebo náhlé a ostré životní změny- ale ať se objeví v jakékoliv formě, je nutné ho uposlechnout.
Cítím neurčité volání k něčemu víc? Jsem ochotný mu věnovat pozornost?
23
DEN2
DEN 3
Volání dálek
Velké putování za posláním
Mladý muž v první polovině života je přesvědčený, že životní pravdy se nacházejí kdesi jinde, venku, daleko od domova - daleko od něho samotného. Hledá svou duši. Hrdinové klasických příběhii o mužských iniciačních rituálech se často nejdřív toulají nazdařbůh, putují, aniž mají na mysli konkrétní cíl. Domnívají se, že nové obzory jim odhalí jejich skutečnou identitu, důvod, proč tu jsou, a jejich životní vizi. Každý muž však, tak jako Jákob, nakonec procitne z dlouhého spánku a řekne: ,,Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!" {Gn 28,16). Velká pravda života nás mužů zní, žev prvnipolovině života musíme často opustit domov, než se do něho budeme později moci navrátit a najít v něm svou duši.
Velké legendy o svatém grálu se v Evropě poprvé objevily kolem roku 1180 a vzkvétaly až do roku 13 50. Jejich popularita nastala v téže době, kdy se evangelium buď nekázalo, nebo postu pně ztráce 1o pro křesťanské muže význam. Pří běhy o grálu -vznikající ve verzích německých, francouzských i anglických - se pro laiky staly nástrojem, pomocí kterého mohli popisovat duchovní cestu a rozumět jí neakademickým způsobem. V těchto příbězích vždy figurovala nějaká výprava či putování. Byly to v pravém slova smyslu mýty, avšak mýty ukotvené v mužské realitě. Mýtus označuje něco, co je podstatným způsobem pravdivé na nejhlubších rovinách života. Mýty o svatém grálu odrážely laickou křesťanskou spiritualitu v její nejpravdivější podstatě. Dnes už nám takové výpravy za nějakým posláním nepřipadají ani reálné, ani lákavé. Mnoho z nás si není svými duchovními cíli jisto. Ve své existenci dokážeme stěží vysledovat nějaké smysluplné vzorce, o posvátnosti svého piivodu příliš přesvědčeni nejsme, nebo o něj dokonce nemáme ani zájem. To je veliká krize smyslu, která vyvolává ztrátu naděje a vede k absenci vize.
Kdy jsem pocítil voldní dálek? Co mě volalo? Kam mě to zavedlo?
Vidím svťij život jako hrdinskou výpravu, která má svůj smysl a cíl? Mám potřebnou podporu, abych se mohl vydat na výpravu? Co potřebuji, abych mohl dnes vyrazit?
.
24
25
DEN2
DEN 3
Volání dálek
Velké putování za posláním
Mladý muž v první polovině života je přesvědčený, že životní pravdy se nacházejí kdesi jinde, venku, daleko od domova - daleko od něho samotného. Hledá svou duši. Hrdinové klasických příběhů o mužských iniciačních rituálech se často nejdřív toulají nazdařbůh, putují, aniž mají na mysli konkrétní cíl. Domnívají se, že nové obzory jim odhalí jejich skutečnou identitu, důvod, proč tu jsou, a jejich životní vizi. Každý muž však, tak jako Jákob, nakonec procitne z dlouhého spánku a řekne: ,,Jistě je na tomto místě Hospodin, a já jsem to nevěděl!" (Gn 28,16). Velká pravda života nás mužů zní, že v první polovině života musíme často opustit domov, než se do něho budeme později moci navrátit a najít v něm svou duši.
Velké legendy o svatém grálu se v Evropě poprvé objevily kolem roku ll80 a vzkvétaly až do roku 13 50. Jejich popularita nastala v téže době, kdy se evangelium buď nekázalo, nebo postupně ztrácelo pro křesťanské muže význam. Pří běhy o grálu -vznikající ve verzích německých, francouzských i anglických - se pro laiky staly nástrojem, pomocí kterého mohli popisovat duchovní cestu a rozumět jí neakademickým způsobem. V těchto příbězích vždy figurovala nějaká výprava či putování. Byly to v pravém slova smyslu mýty, avšak mýty ukotvené v mužské realitě. Mýtus označuje něco, co je podstatným způsobem pravdivé na nejhlubších rovinách života. Mýty o svatém grálu odrážely laickou křesťanskou spiritualitu v její nejpravdivější podstatě. Dnes už nám takové výpravy za nějakým posláním nepřipadají ani reálné, ani. lákavé. Mnoho z nás si není svými duchovními cíli jisto. Ve své existenci dokážeme stěží vysledovat nějaké smysluplné vzorce, o posvátnosti svého původu příliš přesvědčeni. nejsme, nebo o něj dokonce nemáme ani zájem. To je veliká krize smyslu, která vyvolává ztrátu naděje a vede k absenci vize.
Kdy jsem pocítil volán{dálek? Co mé volalo? Kam mé to zavedlo?
Vidím svůj život jako hrdinskou výpravu, která má svůj smysl a ca? Mám potfebnou podporu, abych se moli! vydat na výpravu? Co potřebuji, abych mohl dnes vyrazit?
24
25
DEN4
DEN 5
Svatýgrál
Hledání vize
O krvi se v nejrůznějších kulturách hodně psalo. Krev má v tradičních příbězích hluboký, archetypální význam, a to jak coby základní životní energie, tak jako základní symbol smrti. Dramaticky to vyjadřuje eucharistie. Přijímáme do sebe esenci jiného, a ta k nám promlouvá na buněčné, fyzické rovině. Tato zkušenost může mít hluboce promě ňující účinek, pokud to jen my sami dovolíme. Stáváme se jednoduše tím, co jíme a pijeme. Síla této zkušenosti se dnes částečně vytratila. Při ně kterých dávných iniciačních rituálech pili muži skutečnou krev svých stařešinů a hrdinů. Při dnešní eucharistii se však prvotní Večeře občas mění v pouhou sterilní karikaturu okrášlenou kraječkami na oltáři a hedvábným šatem kněží. To nás odvádí od velice konkrétního symbolu: pijeme krev svého hrdiny - Krista - a splýváme s ním v jedno. To je dobrá věc. Kdybychom něco takového neměli, museli bychom si to vymyslet.
Domorodí Američané se jako mladí muži vydávali hledat vizi do divočiny. Našli si osamělé místo a pak čekali. Domů se nevraceli, dokud neobdrželi svůj osud a dokud od Velkého ducha nedostali své pravé jméno. Toto jméno mladému muži řeklo, kým je a jaký bude cíl jeho života. V křesťanské tradici mělo podobně fungovat biřmování. To mělo lidem umožňovat, aby prožili razantní zkušenost svatého Ducha spočívajícího v jejich nitru, a často si při tom vybírali jméno, které vzhledem k této zkušenosti neslo duchovní význam. Ne vždy přitom sice docházelo i k nalezení vlastní životní vize, přesto je však zřejmé, že křes ťanské svátosti jsou vybudovány na hlubokých a trvalých iniciačních vzorcích. Mnoho z nás toto hledání vize stále ještě teprve čeká, stejně tak jako „biřmování" duše. Právě po této vnitřní vizi, která by mužům pověděla, jakým způsobem patří do světa a co tu mají vykonat - což je často něco odlišného od toho, co dělají, aby měli z čeho zaplatit účty-, mnoho mužů touží, a přitom někteří ani nemají slova, jimiž by to
Co pro mé znamet1á křesťanský rituál euchat"istie, je-li součástí mého života? Pokud eucharistický rituál ve svém životě nemám, jakou jinou formu či symbol, jež by mi umožnily mít pod{! na podstatě nějakého hrdiny, bych mohl použít?
26
vyjádřili.
Zaslechl jsem ne1edy své pravé jméno? Co mám tady na zemi vykonat?
27
DEN4
DEN 5
Svatýgrál
Hledání vize
O krvi se v nejrůznějších kulturách hodně psalo. Krev má v tradičních příbězích hluboký, archetypální význam, a to jak coby základní životní energie, tak jako základní symbol smrti. Dramaticky to vyjadřuje eucharistie. Přijímáme do sebe esenci jiného, a ta k nám promlouvá na buněčné, fyzické rovině. Tato zkušenost může mít hluboce promě ňující účinek, pokud to jen my sami dovolíme. Stáváme se jednoduše tím, co jíme a pijeme. Síla této zkušenosti se dnes částečně vytratila. Při ně kterých dávných iniciačních rituálech pili muži skutečnou krev svých stařešinů a hrdinů. Při dnešní eucharistii se však prvotní Večeře občas mění v pouhou sterilní karikaturu okrášlenou kraječkami na oltáři a hedvábným šatem kněží. To nás odvádí od velice konkrétního symbolu: pijeme krev svého hrdiny - Krista - a splýváme s ním v jedno. To je dobrá věc. Kdybychom něco takového neměli, museli bychom si to vymyslet.
Domorodí Američané se jako mladí muži vydávali hledat vizi do divočiny. Našli si osamělé místo a pak čekali. Domů se nevraceli, dokud neobdrželi svůj osud a dokud od Velkého ducha nedostali své pravé jméno. Toto jméno mladému muži řeklo, kým je a jaký bude cíl jeho života. V křesťanské tradici mělo podobně fungovat biřmování. To mělo lidem umožňovat, aby prožili razantní zkušenost svatého Ducha spočívajícího v jejich nitru, a často si při tom vybírali jméno, které vzhledem k této zkušenosti neslo duchovní význam. Ne vždy přitom sice docházelo i k nalezení vlastní životní vize, přesto je však zřejmé, že křes ťanské svátosti jsou vybudovány na hlubokých a trvalých iniciačních vzorcích. Mnoho z nás toto hledání vize stále ještě teprve čeká, stejně tak jako „biřmování" duše. Právě po této vnitřní vizi, která by mužům pověděla, jakým způsobem patří do světa a co tu mají vykonat - což je často něco odlišného od toho, co dělají, aby měli z čeho zaplatit účty - , mnoho mužů touží, a přitom někteří ani nemají slova, jimiž by to
Co pro mé znamená křesťanský rituál eucharistie,
je-li součástí mého života? Pokud eucharistický rituál ve svém životě nemám, jakou jinou formu či symbol, jež by mi umožnily mít poda na podstatě nějakého hrdiny, bych mohl použít?
26
vyjádřili.
Zaslechl jsem někdy své pravé jméno? Co mám tady na zemi vykonat?
27