Issuu

KAPITOLA

S hlavou muze byt desna pot z, obzvlast kdyz ji nemate

Carl Kobalinski není ten nejchytřejší člověk na světě. Jenže zkuste to vysvětlit té paní v kostkované vestě. „Mauryho muzeum světových rekordů se teď zavírá,“ prohlásí. „A ty bys měl jít domů.“ „Ale koukněte na tohle,“ upozorním ji. „Je to skandál.“ „A co jako?“ zeptá se. „Tohle,“ řeknu a ukážu přímo na tu sochu. 1

CARL KOBALINSKI NEJCHYTREJSI CLOVEK

NA SVETE

„Tak hele, kluku, já dostávám osm dolarů na hodinu za to, že procházím po tomhle muzeu a starám se, aby nikdo nic nerozbil. Pokud máš nějaký problém s tím, co je tu vystavené, vykládej to někomu jinému.“ „To si teda pište, že s tím mám problém. Lži, lži a zas jenom lži. Všichni přece vědí, kdo je nejchytřejší člověk na světě.“ 2

„Úžasné,“ zamumlá a začne si mnout spánky. „Jsem to já,“ vysvětlím. „Tak to se máš,“ povídá, zatímco mě jednou rukou postrkuje k východu. „A teď mi, ty nejchytřejší člověče na světě, ukaž, jak fungujou dveře.“ Najednou se mě zmocní pokušení odhalit svou pravou totožnost. Prozradit jí, kdo ve skutečnosti jsem:

Timmy Nezdarek

Typicka sala

To jméno je natolik proslulé, že by ve mně okamžitě poznala zakladatele, prezidenta a generálního ředitele nejlepší detektivní agentury ve městě, a nejspíš v celém státě. Možná i na světě. Ale nebudu se na ni vytahovat. Provedu něco chytřejšího. 3

Vylezu si na Carla Kobalinského a pokusím se tu jeho ceduli strhnout.

NEJCHYTREJSI CLOVEK NA SVETE

„Co si jako myslíš, že děláš?“ ječí ta paní z muzea. „Zachraňuju důvěryhodnost vaší instituce!“ odseknu. Jenže to se mi nepodaří. 4

Protože na tu ceduli nedosáhnu bez toho, abych si poskočil. A přitom se nacházím tři metry nad zemí. A tak udělám něco, co by napadlo jenom toho nejchytřejšího člověka na světě. Poskočím si. Jenže vzápětí zjistím, že i když má možná Carl silný mozek, jeho socha rozhodně nemá silný krk. Takže když si poskočím, krk povolí. A já i ta Carlova přeceňovaná hlava se skutálíme dolů.

Carlova precenovana hlava

Přímo na podlahu muzea. Tady uslyším další křupnutí. Tentokrát ve své noze. A tak řeknu té paní z muzea, která se nade mnou sklání, tu jedinou logickou věc, co se v takové chvíli nabízí: „Koukejte, co jste provedla.“ 5

KAPITOLA

Sadra cloveka omezuje

Když ležíte v posteli se zlomenou pravou nohou, můžete buď brečet nebo sepisovat svoje paměti.

A Timmy Nezdárek nikdy nebrečí. Takže tady jsou moje paměti: Narodil jsem se. Projevila se má genialita. Založil jsem své impérium. 6

A tohle impérium jsem vybudoval navzdory spoustě překážek všude kolem. Toto je překážka č. 1:

Moje máma. Je to docela hodná paní. Má ovšem svoje slabosti. Jako třeba tu, že neústupně trvá na tom, abych chodil sem:

SKOLA

Jasně, škola je fajn pro ty, kdo ji potřebují. Jenže pro nás obdařené genialitou je to jenom zničující otrava. Potom je tady ještě překážka č. 2.

Jmenuje se Kapitán. A je to šestisetosmdesátikilový lední medvěd.

Vyrostl v Arktidě. Jenže jeho domov se rozpustil jako kostka ledu na slunci. A tak překonal nějakých pět tisíc kilometrů a dorazil až k našemu domu. A já mu dal práci. A prvních šest měsíců to byl ten nejspolehlivější lední medvěd, jakého jsem kdy zaměstnal. Jenže potom se ukázal v pravém světle. Dopustil se zrady tak dalekosáhlé, že se mi to tady ani nechce rozebírat. Takže vám to vyložím jenom ve zkratce. Pokud někdy zaměstnáte ledního medvěda a on pro vás bude prvních šest měsíců opravdu tvrdě dřít, mějte na paměti jednu věc: TO CELÉ JE JEDNA VELKÁ LEST. NEDĚLEJTE z něho partnera ve své detektivní agentuře. NEPŘISTUPUJTE na to, že změníte název téhle agentury z „Nezdárek, s. r. o.“, na „Kapitán Nezdárek, s. r. o.“ A ještě něco, když už vás teda varuju, rozhodně si v životě NEBERTE ZA VZOR osobu, která představuje překážku č. 3.

Sta nfurd

Jmenuje se Koblížek Špulka. Je to můj nejlepší kamarád. A je děsně nudný. Je nudný, protože ho nezajímá nic jiného než školní prospěch. Takže podrobněji vám ho na těchhle stránkách popisovat nebudu. A prostor, který bych mu jinak ve svých pamětech vyhradil, vyplním tím, že sem nakreslím svůj vlastní obličej.