Issuu

TANJA ASKANI

VLČÍ ZÁZRAK PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA S VLKY

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 3

13.01.2023 6:24

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 4

13.01.2023 6:24

ÚVOD Hlavní hrdinka, polární vlčice Bo, má v historii mé práce s vlky mimořádné postavení. Nejen tím, že jako jediná se narodila ve výběhu zachráněných vlků v našem zooparku, ale i celým svým životním příběhem. Cesta k ní byla předznamenána i několika nepříjemnými okolnostmi, například nemocí nebo osiřením vlků v jiných zoologických zařízeních. Taková neštěstí se nevyhýbají ani zvířatům, ani lidem, ale život musí jít dál a přináší nová překvapení i radosti. Její rodiče, kteří přišli každý odjinud, kde měli hodně špatný start do života, vyrostli v mé péči v dospělé sebevědomé jedince. Jejich případní potomci však nebyli v plánu. Každý život je příběh, který stojí za vyprávění. U malé Bo to platí dvojnásob. Přišla na svět souhrou neobvyklých náhod a já jsem v její blízkosti zažila neuvěřitelné situace plné hlubokých emocí.

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 5

13.01.2023 6:24

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 6

13.01.2023 6:24

MOJE CESTA K VLKŮM Na počátku devadesátých let jsem nastoupila jako profesionální sokolnice do severoněmeckého zooparku Wildpark Lüneburger Heide. Zde jsem se podílela na vybudování nového sokolnického centra a zároveň jsem trénovala dravce pro sokolnické ukázky, které probíhaly dvakrát denně. V zákulisí tohoto centra vznikla záchranná stanice pro dravé ptáky. Brzy jsme se začali věnovat vlastnímu odchovu dravců a sov. Po získání potřebných znalostí a pořízení malé laboratoře jsem prováděla umělé oplodňování a v naší líhni se pak klubala mláďata od poštolek přes orly až po kondory. Převážela jsem je domů do speciálního inkubátoru, kde měla zajištěný můj nepřetržitý dohled a krmení v krátkých intervalech. V té době jsem neměla na starost jenom ptačí holátka, ale i celou řadu malých zvířecích sirotků. Lidé je přinášeli do našeho zooparku, protože záchranné stanice tehdy ještě nefungovaly v takovém měřítku jako dnes. U nás nebyly pro tuto práci podmínky, proto jsem ohrožená zvířátka brala domů. V mé pracovně se tak objevovala mláďata od veverek, zajíců a srnčátek až po lišky, kuny či ježky. Jedno z nich bylo pro mě zcela výjimečné. Z našeho zooparku se ke mně dostalo třídenní vlčátko ve velice zuboženém stavu. Matka mu uhynula při porodu, a s ní i další malí sourozenci. Navzdory velmi nepříznivým prognózám se mi povedlo mládě zachránit, aniž bych tehdy tušila, jak zásadně změní můj dosavadní život. Tato moje první polární vlčice Flocke, jejíž neobvyklý příběh popisuju ve své knize Vlčí pouto, odstartovala zcela novou kapitolu mé profesní dráhy. K původnímu sokolnictví jsem přibrala péči o hendikepované vlky a dlouhou dobu jsem zvládala obojí. Nakonec jsem sokolnické povolání opustila a začala se naplno věnovat vlkům. Splnila jsem si tím svůj dávný sen. 7

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 7

13.01.2023 6:24

Svoji náročnou práci miluju a určitě bych ji za žádnou jinou nevyměnila. Přebírám v zajetí narozená hendikepovaná vlčátka a po jejich uzdravení je ve vhodnou dobu začleňuju do výběhů na svém pracovišti. Zůstávám s nimi už navždy v kontaktu a je mezi námi neobvykle hluboký vztah. Příjem ohrožených štěňat je samozřejmě limitován aktuálními možnostmi našeho zooparku. Součástí mé každodenní práce jsou půlhodinové přednášky u vlčího výběhu, kde se návštěvníci mohou o těchto šelmách mnoho dovědět. Často mi kladou různé otázky. Jednou se rozvinula debata na téma, jestli je nutné bojovat o život každého vlčete v zajetí, když v přírodě se jich většina nedožije dospělého věku. Nesmíme zapomínat, že tam probíhá přirozený výběr a regulace podle drsných přírodních pravidel a lidský zásah není žádoucí. Když si však člověk k sobě připoutá divoce žijícího tvora, měl by převzít zodpovědnost za jeho osud a dopřát mu co nejlepší životní podmínky. 8

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 8

13.01.2023 6:24

Současný trend napovídá, že problematika nevyhovujících zoologických zahrad a privátních chovů exotických zvířat bude v blízké budoucnosti řešena s podobnou naléhavostí jako v současné době drezura zvířat v cirkusech. V mých ideálních představách mají zvířata žijící v zajetí dostatek přírodního prostoru s možností potřebného soukromí. Diváci k nim přicházejí v doprovodu zkušeného zoologa, v nevelkých skupinách a v určitých časových intervalech. Neproběhnou kolem výběhů s výskáním a křikem napodobujícím zvířecí zvuky a nebudou ignorovat informační tabule o dodržování odstupů od výběhů či se zákazem krmení zvěře. Vyslechnou fundovaný výklad o divokém zvířeti, které přišli navštívit, rozšíří své povšechné znalosti a budou mít radost, když to bude zajímat i jejich děti. Nemyslím si, že je to úplná utopie.

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 9

13.01.2023 6:24

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 10

13.01.2023 6:24

VYTOUŽENÁ BÍLÁ VLČICE Polární vlk v přírodě žije průměrně sedm let, v lepších podmínkách zajetí maximálně dvanáct. Moji dva vlci už hodně zestárli. Nanuk se dožívá neuvěřitelných patnácti let, Noran má deset. Už dlouho přemýšlím, co bude dál. Kdyby nás jeden opustil, druhý by zůstal ve výběhu sám. Pro každého vlka je osamocení hodně zlé, proto mu chci za každou cenu předejít. Už pár let obvolávám všechny německé zoologické zahrady, zjišťuju, kde mají bílé vlky, a nabízím, že se ujmu nemocného nebo osiřelého mláděte. Počátkem května dostávám zprávu z hessenského zooparku. Mladá polární vlčice přivedla na svět dvě vlčátka. Sameček je v pořádku, samička má vrozenou pupeční kýlu, je mnohem slabší a potřebuje okamžitou pomoc. Pokud bude odchována na lahvi, získá důvěru k lidem, která je pro ni obzvlášť důležitá. Pravidelné kontroly kýly mohou včas odhalit její zhoršení a případná operace zamezí dalším komplikacím, vedoucím často až ke ztrátě života. Na nic nečekám. Hodím do auta věci pro transport a hned vyrazím. Doma je pro vytoužené miminko vše připraveno. Od měkce vystlaného pelíšku přes stohy nastříhaných papírových ubrousků a řady vyvařených skleniček s dudlíky až po speciální sušené mléko pro psovité šelmy. Od záchrany mého prvního vlčátka, bílé vlčice Flocke, už uplynulo mnoho let. Za tu dobu jsem odchovala řadu vlčích kluků, eurasijských i polárních, a teď ke mně přichází teprve třetí vlčí holka. Dostane jméno Nitika. V indiánském jazyce to znamená „Bohyně drahokamu“. Když ji poprvé vidím, mnohem více připomíná „Netečný drobeček“. Má však velkou chuť žít, brzy dobře pije, hodně spí, zotavuje se a přibývá na váze. Ve dvanácti dnech začíná otevírat oči a za pár 11

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 11

13.01.2023 6:24

VLČÍ ZÁZRAK dnů se pokouší pohybovat na vratkých nožkách. Všechno ji zajímá, je bystrá, poznává nejen členy rodiny, ale i naše psy. Její pupík je pod kontrolou zkušené zvěrolékařky a nedělá zatím potíže. Nitika nebude vyrůstat sama. Krátce po jejím příchodu k nám přibylo štěňátko vlka šedého – malý kluk Ayasha. Má genetické postižení, podobně jako jeho dva bratři. Jeden zemřel krátce po narození, druhý má rozštěp horního patra. Náš brouček je extrémně maličký a má poloviční ocásek. Váhu dohoní a ocásek je pouze kosmetická vada, utěšuju se. Koncem května jsou naše vlčata ve věku, kdy jejich divoce žijící příbuzní opouštějí noru a zkoumají blízké okolí. „Nevlastní sourozenci“ Nitika s Ayashou mají k dispozici zahradu a tráví tam stále více času s našimi třemi psy. Německý drátosrstý ohař Attila je sice přátelský společník, ale vzhledem k pokročilému věku se už divo-

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 12

13.01.2023 6:24

kých dětských her neúčastní. Nevadí, protože tu jsou ještě dvě mladé fenky pyrenejského mastina – Romi a Zora. Běhají s vlčaty po celé zahradě, bojují o hračku nebo se cákají ve svém bazénku. V prvních dnech je nenechávám bez dozoru. Většinou sedím poblíž ve stínu, sleduju malé divochy a dohlížím, aby si během dovádění neublížili. Skotačením se dává do pohybu i trávení. Hromádku jdu hned uklidit, než ji roznesou běhající tlapky. Najednou vidím Nitiku, jak hrbí záda. Sahám po lopatce s hrabičkami a vtom zaslechnu divné zvuky. Klep, cup, ťuk! Co to je? Papírovým kapesníkem naberu ještě teplou nadílku – a mám šok. Je plná drobných kamínků! Lehce prohmatám vlčeti bříško, a zhrozím se. Chrastí to v něm jako v pytlíku hrubého štěrku. No nazdar! Okamžitě na rentgen! Zvěrolékař už za hodinku prohlíží snímky, a vůbec nás nepotěší. Pár kamínků už sice putuje ze žaludku správným směrem k východu, ale jeden větší uvízl a vyčuhuje užší částí do střeva. Má ostré 13

K099 Vlci zazrak vn 06.indd 13

13.01.2023 6:24