Vltavská kaskáda Nový život staré řeky
Vltavska_kaskada_05.indd 3
01.11.2022 17:39:22
Vltavská kaskáda Nový život staré řeky
Josef Fryš
Vltavska_kaskada_05.indd 5
01.11.2022 17:39:22
První velkou hydrocentrálou nejen na území Čech, ale i v Rakousko-Uhersku byla Spirova elektrárna (Elektrizitäts-Werke Ignaz Spiro & Söhne) na Vltavě u Vyššího Brodu. Na fotografii z 2. poloviny 20. let 20. století je uprostřed patrný domek s ovládacím zařízením stavidel a vlevo od něho jez. Dále vlevo (už mimo fotografii) byl 1 560 m dlouhý přívodní kanál. Od domku vede do strojovny (vpravo dole) 560 m dlouhé tlakové potrubí o průměru 1,8 m.
Tato kniha vznikla díky podpoře a finanční pomoci Skupiny ČEZ a s využitím podkladů státního podniku Povodí Vltavy.
Vltavska_kaskada_05.indd 6
01.11.2022 17:39:26
Úvodem Vltava, řeka velkolepé přírodní krásy, romantických zákoutí a historických památek. Řeka, která vždy inspirovala umělce, řeka „nepostižitelná a nezbásnitelná do poslední své kapky“ (Karel Čapek). Avšak už od dávných dob ji lidé nevelebili jen pro její krásu. Viděli v ní i pomocnici ve svém žití. Nejdříve pro dopravu, později také začali využívat její energii při mletí obilí a zpracování železa. Od 16. století si začali uvědomovat, že množství energie, kterou slunce z moře a z povrchu země neustále předává mrakům a z kterých pak prší do řek, je mnohem větší, než mohou využít nedokonalé mlýny a hamry. Trvalo to však ještě dalších téměř 400 let, než lidé vymysleli daleko účinnější vodní stroj a nazvali ho turbínou. Ty nejúčinnější využívají nevyčerpatelnou energii vody až na 95 %, o čemž si jiné zdroje energie mohou nechat jen zdát. Naštěstí jiní moudří mužové ke konci 19. století vymysleli, jak vyrobit, transformovat a rozvést střídavý proud, aby se mohl používat i na vzdálených místech. Zbývalo už jediné: postavit vodní elektrárny. První významnou byla Spirova vodní elektrárna na Vltavě pod Čertovou stěnou u Vyššího Brodu. Kolaudovali ji už roku 1903 a po mnoha úpravách a modernizacích dosáhla koncem 20. let 20. století výkonu téměř 17 MW. Éru této elektrárny ukončila stavba lipenské přehrady, nicméně milovníci technických památek stále mohou najít její pozůstatky. Pro další podobné projekty doba uzrála až po 1. světové válce, když v mladé Československé republice začal při řešení úprav Vltavy převažovat energetický zájem nad zájmem plavby. Spory o nejvýhodnější řešení však trvaly řadu let. A tak první velká elektrárna byla uvedena do provozu až v roce 1936 ve Vraném u Prahy. Výstavba celého souboru na sebe navazujících přehrad a elektráren, nazývaného Vltavská kaskáda, začala teprve po 2. světové válce. Celý projekt byl ukončen v roce 1992 menšími vodními díly Kořensko a Hněvkovice v souvislosti s Jadernou elektrárnou Temelín. Vltavská kaskáda s devíti vodními elektrárnami na 258 km dlouhém úseku Vltavy se tak stala nejvýznamnější českou soustavou vodních nádrží. I když tu zdaleka převažuje energetický význam, nepopiratelný je i jejich přínos vodohospodářský a ekologický. Ano, můžeme si postesknout nad zmizelou romantikou vltavských zákoutí, nad zmizelými vesnicemi. Ale lidský život je vždy plný kompromisů. Těm se neubránil ani věhlasný Jakub Krčín, když před více než 400 lety v rybníku Svět pohřbil vesnici a zřejmě i několik samot. I my se musíme rozhodnout, jak alespoň částečně zkrotit vodu, když ji neumíme či nechceme zadržet v krajině. I my se musíme rozhodnout mezi romantikou a každoročními 380 000 tunami oxidu uhličitého, kterých nás Vltavská kaskáda ušetří. Bohužel pravdou zůstává, že současná celkem uspokojivá kapacita našich vodních zdrojů je zásluhou převážně vodohospodářské výstavby v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století a že za více než třicetiletou existenci České republiky nebyla vybudována žádná významem srovnatelná nádrž s podobným využitím. Josef Fryš
Vltavska_kaskada_05.indd 7
01.11.2022 17:39:28
Vltavska_kaskada_05.indd 8
01.11.2022 17:39:31
Lipno I
Vltavska_kaskada_05.indd 9
01.11.2022 17:39:33
Vltavská kaskáda
Vodní nádrž elektrárny Lipno I je dlouhá neuvěřitelných 48 km. Byla vybudována v letech 1953–1958, samotná vodní elektrárna je v provozu od roku 1959. Dodnes je prvním a plošně největším stupněm Vltavské kaskády. Na stavbě se vystřídalo více než 3 000 stálých pracovníků a asi desetkrát tolik přechodných pracovníků nejrůznějších profesí a brigádníků, včetně studentů středních škol. Elektrárna je tzv. švédského typu, tj. podzemní špičková vodní elektrárna s přívodem vody dvěma svislými šachtami o vnitřním průměru 4,5 m s roztečí 18 m a délce 160 m. Použitá voda odtéká vodorovným odpadním tunelem do nádrže Lipna II. Celkem zde bylo uloženo 70 tisíc kubíků betonu, 600 tun ocele a 300 tun strojního zařízení. V letech 2012–2017 prošla elektrárna největší modernizací za více než 55 let provozu.
TECHNICKÁ DATA ELEKTRÁRNY: Spád: 148–162 m Počet soustrojí: 2 Výkon: 2 × 62 MW Průtok turbínou: 2× 46 m3/s Typ turbíny: Francis Počet otáček: 375/min Průměr oběžného kola: 2 200 mm
Detail ilustračního schématu vodní elektrárny Lipno I na informačním panelu Skupiny ČEZ (upraveno): 1 podzemní strojovna 2 jeřáb 3 kulový uzávěr 4 Francisova turbína 5 generátor 6 horní jezero 7 tlačná šachta 8 vtokový objekt 9 odpadní tunel
10
Vltavska_kaskada_05.indd 10
01.11.2022 17:39:34
Lipno I
Někdejší romanticky kroucený meandr nazývaný Srdce Vltavy u Horní Plané. Býval vděčným předmětem pozornosti mnoha fotografů. Na dně nádrže se zachoval dodnes, lze ho však spatřit už jen „objektivem“ sonaru.
Řečiště staré řeky mělo ale i takovýto ráz.
Dobový náborový plakát.
Myšlenka vybudování velké nádrže u Lipna začala vystupovat do popředí už v letech 1937 a 1938, kdy byly započaty i první průzkumné práce. Vše však zmařila německá okupace. Pokračovat se mohlo až po válce, ovšem už s upraveným projektem. Dobový propagační plakát se schématem přehrady a elektrárny.
11
Vltavska_kaskada_05.indd 11
01.11.2022 17:39:40
Vltavská kaskáda
Odstřel žuly v prostorách budoucí hráze jako jedna z prvních prací na nové přehradě (1952).
Právě dokončené výtahové a těžní věže. Těžní věže sloužily pro hloubení tlačných šachet o délce 160 m a průměru 4,5 m.
Tančící děti s vychovatelkou s pozadím vznikajícího vodního díla (1953). Zcela vzadu deponie štěrkopísků a betonárka.
12
Vltavska_kaskada_05.indd 12
01.11.2022 17:39:43
Lipno I
Pohled na zařízení staveniště v květnu 1957. V pozadí deponie drceného kameniva, vpravo těžní věže a lanový jeřáb 5 t. V popředí vpravo skládka pancéřů tlačných šachet.
Staveniště hráze Vodního díla Lipno I. V pravé polovině opět deponie štěrkopísků a betonárka.
Detailnější pohled na vznikající vodní dílo. Vpravo sypaná hráz, vlevo od ní betonová část. Dále vlevo pod dvěma těžními věžemi dva vtokové objekty do elektrárny.
13
Vltavska_kaskada_05.indd 13
01.11.2022 17:39:46
Vltavská kaskáda
Parta tzv. kesonářů (1953). Ti měli snad nejtvrdší práci. Hloubili na vltavském dnu základy přehrady uvnitř šedesátitunových ocelových kesonů. Při dvacetimetrové hloubce na každého pracovníka působil neuvěřitelný tlak téměř 20 t. Po zapuštění kesonů do předepsané hloubky byly vyplněny betonem a zpevňovaly tak hráz.
Brigádnice na stavbě vodního díla. Mezi brigádníky patřili především studenti, vojáci a pracovníci administrativy podniků.
Návštěva tehdejšího prezidenta Československé republiky Antonína Zápotockého na staveništi přehrady 11. června 1955.
14
Vltavska_kaskada_05.indd 14
01.11.2022 17:39:50