ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 3
Ewald Murrer
Nemocný měsíc
Odeon
04.11.2022
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 9
Říkanky
Pouliční světla svítí, šumí listy na stromech. Neviditelné rty odpočítávají 49, 48, 47, 46, 45, 44, twenty four potatoes, twenty three silver tree, twenty two spanish flu... Pach nevětraného pokoje, sen zdušený těžkou duchnou. Ve sklepě ukryté věžní hodiny, v kurníku střešní kohout, korouhvička. Vierundzwanzig, dreiundzwanzig, zweiundzwanzig, Hamburg, Lübeck, Rostock, Danzig… Hromady cihel, plech a sklo, doutná spáleniště, přihoď do ohně ještě.
(9)
04.11.2022
Návrat
Jde Franc půlnoční zahradou, Franc dlouhý, bledý, průsvitný, Franc v černém plášti, Franc v cylindru. Sloupovím glorietu míhají se odlesky, hoří ohně, srší plameny rudé, jantarové, plameny barvy pomeranče, hladové plameny. Před Francem skála se otevřela, z kamene temné tóny zazněly, tóny bubnu, tóny fagotu, duté tóny úst. Už je doma, sedá unaven, unaven z trysku, unaven z klusu, honbou unaven. Už toho dnes bylo dosti, už nažral se do sytosti, spokojeně říhá, dáví bílé kosti.
(10)
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 10
04.11.2022
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 11
Život je horký
Ze zeleného keře zapípal kos, „La vida es caliente,“ z hrnce děl španělský ptáček, „Tož vyléz z tama,“ moravský vrabec dobře mu radil. Petrovský loupežník lžící polévku po talíři honil, v luštěninách luštil tajemství, písmenka nahlas četl si. Z vázy voní žlutý květ, bez vody usychá celý svět. Lopaty, bagry, buldozery písek hrnou, přesýpají, zlaté třpytí se čelenky, na hrazdách točí se cvičenky. Ztracené děti cestu najdou, u košil ohrnou rukávy, zbytečná budou všechna vysvědčení. V kvetoucích trnkách stín pohne se, František do lesa truhlu odnese.
(11)
04.11.2022
Dívky
Na holém kopci stojí skupina dívek, oděných bíle, žlutě a červeně. Na holém kopci s nízkou suchou travou stojí malá skupina dívek, oděných do bílých, žlutých a červených košil. Na nedalekém holém kopci stojí a mává malá skupina hezkých dívek, oděných do tenkých bílých, žlutých a červených košil téměř průsvitných. Z nedalekého kopce nám mávají krásné dívky téměř nahé, zahalené jen průsvitnými tenounkými košilkami, bílými, žlutými a červenými.
(12)
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 12
04.11.2022
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 13
Na ohradě vlaje prázdný rukáv
Na ohradě plno červích děr. Na ohradě pancéřování z připínáčků a hřebíků. Na ohradě voní dehet. Na ohradě spáleniny od slunce. Na ohradě prach z rumišť, nápis křídou. Vlaje tráva v prašném vánku. Vlaje vybledle červený býčí hadr. Vlaje a třepotá se novinový list. Vlaje bílý vlas ve škvíře zachycený. Vlaje černá stužka. Prázdný rukáv od košile odtržený. Prázdný rukáv s modrými proužky. Prázdný rukáv chňape. Prázdný rukáv hrozí. Prázdný rukáv hlídá vchod.
(13)
04.11.2022
Vlak
Kolejnice rozezněly se kovovou fugou, z tunelu vyjel do krajiny vlak. Vagóny zelené jako listy, zelené jako tráva, vagóny modré s cestovními lůžky, vagóny modré jako hořce. Vagóny veselé jako dorty z marcipánu, vagóny smutné jak ztracené rukavice, ztracené prázdné rukavice s popraskaným glazováním. Z oken cestující dívají se na lesy, na hory, na malé nádraží, na list, jenž ze stromu padá, na hrábě u bílé zdi, na hodiny na dlouhém tenkém sloupku, na motorku, za kterou se práší. Z oken cestující dívají se, vyklání se slečna Boža, pan Klog z okna sirku hází, vína napil se Esterházy.
(14)
ny_mesic_sazba_ZDROJ.indd 14
04.11.2022