Jiří Kolbek a Václav Větvička
ROSTLINY NA KAŽDÉM KROKU
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 3
07.11.22 13:05
ROSTLINY NA KAŽDÉM KROKU Jiří Kolbek, Václav Větvička Copyright © doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc. a Václav Větvička, 2000, 2022 Photography © doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc., 2000, 2022 Illustrations © 2000, 2022 Zdenka Krejčová str.11–16, 21–23, 25–30, 32–33, 35–37, 40–44, 49–50, 65, 69, 75–76; © 2000, 2022 František Severa str. 10, 20, 34, 51, 53–54, 58, 60, 64, 68, 70, 73–74, 77, 82–83, 90–91, 95–96, 100, 102–103, 107–108, 115, 121, 126, 131, 135–136, 142–144, 146, 149, 151, 157, 169–172, 176, 182–183, 185, 187–191; © 2000, 2022 Daniela Toušová str. 45, 52, 61–62, 80–81, 87, 94, 97–99, 105–106, 109, 114, 122–123, 133–134, 137, 168, 175, 177, 186, 193; © 2000, 2022 Marie Tuláčková str. 17, 24, 31, 59, 63, 66–67, 71–72, 84–86, 88–89, 101, 104, 110–111, 116–120, 124–125, 127, 130, 132, 138–139, 145, 147–148, 152–154, 156, 158–165, 173–174, 180,181, 184, 192 All rights reserved ISBN 978-80-242-8583-2 ISBN (Granit) 978-80-7296-135-7
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 4
07.11.22 13:05
Obsah Setkání s vodními rostlinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Setkání s pobřežními a bažinnými rostlinami . . . . . . . . . . . . . 18 Setkání s rostlinami vlhkých a čerstvých luk . . . . . . . . . . . . . . 38 Setkání na mezi a suché louce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Setkání v lužním a vlhkém lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Setkání ve světlém lese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Setkání v bučině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Setkání ve smrčině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Setkání v borech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 Setkání na skalách a skalní stepi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Setkání na polích, pastvinách a úhorech . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Setkání na rumišti a mezi pleveli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 Rejstřík českých jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Rejstřík vědeckých jmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 5
07.11.22 13:05
Vážení čtenáři, dostáváte do ruky knížku, která nám za našich školních a studijních let chyběla. Naše tehdejší (i mnohem pozdější) knížky představovaly převážně jen jednotlivé rostliny. Pravda, někdy to byly rostliny vodní a pobřežní, jindy plevelné, pak třeba jedovaté, pícninářsky či jinak významné, léčivé a tak skoro donekonečna. Sami jsme některé z nich sestavili a vydali (například Rostliny na poli a v lese, Rostliny na louce a u vody...). Po dlouhé odmlce více než 40 let se po roce 1989 ještě objevily knížky pojednávající o magických rostlinách, knížky pověstí a bájí, založené na staletých zkušenostech člověka s rostlinami, knížky „květomluvné“, herbáře, bylináře – a desítky knih o rostlinách pěstovaných. Stále ale chyběla příručka, která by byla dostatečně obsáhlá a přitom taková, kterou si bez velké újmy a zátěže můžete strčit do kapsy batohu a vyrazit na nedělní výlet do přírody. Na takovém výletě si jen někteří všímáte jednotlivých kytek: těch nápadných, velkokvětých, jako jsou třeba kopretiny, nebo oněch nenápadných, „nebarevných“, jako jsou různé trávy a traviny. Většina z vás jde na výlet k rybníku nebo do lesa, možná někdy i do polí – to tehdy, když se z městského sevření potřebujete dostat pod nekonečnou klenbu nebeskou. Jdete-li do lesa, určitě už na první pohled poznáte les listnatý, bukový, borový či smrkový. Ne nadarmo si naše milá čeština vymyslela krásná jména: doubrava, bučina, bor... A právě na takové výlety jsme se rozhodli vás pozvat. Oba, dr. Jiří Kolbek i Václav Větvička, dnes již penzionovaní botanici a druhdy pracovníci Botanického ústavu Akademie věd, se rostlinami zabýváme několik desítek let. Zveme vás na 12 výletů, ale ta číslice nijak nesouvisí s kalendářem a jeho 12 měsíci, i když by to bylo svůdné řešení. Žijeme ve střední Evropě a její klimatické podmínky nám, ale ani rostlinám, nedovolí těšit se celý rok z tepla a dlouhých dní. A tak těch 12 výletů musíme absolvovat za dobu kratší, nebo si je rozložit do více let. Vůbec asi nejlepší by bylo nosit tu naši knížku s sebou jen příležitostně – ale dlouho. Jedním ze základních přírodních zákonů je, že žádná rostlina nežije na naší Zemi izolovaně. Každá někam patří, někde během tisíciletého vývoje našla optimální místo k životu, ovšem v určitém klimaticky, zeměpisně a geologicky ovlivněném prostředí. Bez zásahu člověka vytvořily rostliny v takovém prostředí přirozená společenstva. Z nich jsme pro vás vybrali 12 setkání s rostlinami různých biotopů: od nejvlhčího (tedy doslova vodního) až po suchý bor, step a skálu. Protože však už dlouho nežijeme v panenské přírodě, naopak jsme ji za tu dlouhou dobu koexistence náležitě pozměnili, nesmíme zapomínat ani na louky, pole a pochopitelně i různá rumiště a zaplevelená místa. Tak vám tedy při každém setkání představíme nejprve ono prostředí; biotop, který podmiňuje vznik a vývoj vegetace v něm, včetně širšího výběru rostlin, z nichž se dané společenstvo skládá. Na dalších stranách vám ty nejdůležitější, doslova dominantní rostliny toho kterého společenstva či biotopu detailně představíme slovem i obrazem. Nakreslili je pro nás i pro vás ilustrátoři, kteří s námi spolupracují již dlouhá léta. Protože z vlastní zkušenosti víme, že botanické publikace nebývají tak záživné a čtivé jako knížky o zvířátkách, zařadili jsme do textu také trochu „drbů o kytkách“ – tak jak jsme si je během 6
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 6
07.11.22 13:05
let studií i praxe poznamenávali do bloků a poznámek, nebo je pro vás vyhledali v jiných knížkách. Mnohé z těchto náhledů do soukromí rostlin (chceme-li se vyhnout výrazu „drby“) jsou naše vlastní zkušenosti a poznatky. Do textu jsme přidali oproti prvnímu vydání i odstaveček „Příbuzné druhy“. Nejedná se ale vždy o příbuzné druhy v taxonomickém smyslu, ale také o druhy habituelně či jinak podobné, které náleží dokonce k jiným rodům. Na začátku jsme napsali, že nám jako studentům chyběla knížka, kde by na jediném místě byla informace o prostředí a společenstvu, v němž rostliny žijí, a současně i informace o druzích, které je skládají. Pokusili jsme se takovou knížku pro vás sestavit a byli bychom rádi, kdyby vás provázela při vašich výletech do přírody, k nimž vám přejeme krásné a vlídné počasí. Jiří Kolbek a Václav Větvička
Vysvětlivky: u kvetoucích rostlin květy u kapradin výtrusy (nebo sporofyly) u kvetoucích rostlin listy u kapradin trofofyly plody jedovatá rostlina 7
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 7
07.11.22 13:05
Setkání s vodními rostlinami Vegetace stojatých, mírně i rychle tekoucích vod zahrnuje rostlinstvo rybníků, jezer, přehradních nádrží, tůní, řek a jejich slepých a mrtvých ramen, potoků od nížin až k horským polohám.
přijímají jen živiny rozpuštěné ve vodě. Prostory pod hladinou dovedou stejně rychle za příhodných podmínek zarůst růžkatce (Ceratophyllum) a stolístky (Myriophyllum). Ve velmi čistých vodách
Plavín leknínovitý (Nymphoides peltata) Vody mohou být velmi chudé živinami (oligotrofní) až o bohacené dusíkem (dystrofní), sladké až mírně zasolené (brakické) a s různým obsahem uhličitanu vápenatého. Rostlinstvo se vyskytuje ve vodách osluněných celý den nebo až zastíněných. Vody v kulturní krajině jsou čisté a průhledné až silně znečištěné a s různým stupněm zakalení. Vodní vegetace se vyskytuje ve všech výškových stupních: pohleďme na bohatost druhů ve starých labských ramenech, kde bujel život rostlinný i živočišný, a na rozdílnost jeho tvarů ve vysokopoložených šumavských jezerech s ojedinělým výskytem šídlatek (Isoëtes) na našem území. V našich vodách roste několik desítek taxonů cévnatých rostlin. Jsou mezi nimi druhy drobné, rychle se rozmnožující a schopné v krátké době zarůst hladinu. Sem patří např. okřehky (Lemna) a příbuzná závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Tyto druhy nekotví ve dně svůj kořen,
lze tu a tam ještě nalézt společenstva stélkatých rostlin parožnatkovitých (Nittela, Chara), které však stále rychleji z naší přírody ubývají. Mezi ponořené druhy patří rovněž hmyzožravé bublinatky (Utricularia), zachycující do měchýřků drobné vodní živočichy a opatřující si tak ve vodě nedostatkové látky. Na vodní hladině si nejčastěji všimneme širokolistých druhů, které jsou zakořeněné ve dně a jejich listy vzplývají. Z našich přirozeně rozšířených druhů jsou z námé především lekníny (Nymphaea alba, N. candida), stulík žlutý (Nuphar lutea) a u nás velmi vzácný stulík malý (N. pumila). Velký je rod rdestů (Potamogeton) a pryskyřníkům podobný rod ponořených lakušníků (Batrachium). S těmi se setkáváme ještě poměrně často. Vzácné jsou však jiné krásné druhy, které mizejí po nevhodných zásazích člověka do krajiny. Jsou to např. kotvice plovoucí (Trapa
8
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 8
07.11.22 13:05
natans), ustupující před vyhrnováním rybníků a úpravou toků, plavín leknínovitý (Nymphoides peltata, viz obrázek na protější straně), mizející aplikací herbicidů, nebo řezan pilolistý (Stratiotes aloides), dnes velmi vzácný pro silnou eutrofizaci stojatých vod (jejich obohacování živinami v důsledku hnojení) a následným nástupem odolnějších druhů, např. růžkatce ponořeného (Ceratophyllum demersum). Vodní vegetace tvoří zvláštní mikrosvět – citlivě reaguje na lidské zásahy. Často zde dochází k nevratným procesům, při kterých může být druh po staletí rostoucí na určité lokalitě zcela vyhuben. Na druhé straně máme i mezi vodními rostlinami invazivní druhy („plevele“), jakým je např. douška kanadská (Elodea canadensis), z jejíhož drobného úlomku přeneseného na ptačím peří zaroste celá vodní hladina tak, že znemožní i pohyb rybám. Pozměňování vodních biotopů lidskými zásahy se děje aktivně i pasivně. K aktivním zásahům patří změny toků řek, úpravy břehů, ale i výstavba rybníků. V evropských poměrech je zcela unikátní
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 9
výstavba sítě rybníků a vodních kanálů v krajině jižních Čech, která vedla nejen k vysokému ekonomickému zhodnocení krajiny v důsledku rozumného využívání, ale i k vytvoření harmonie mezi člověkem a přírodou. Z pasivních vlivů představuje největší nebezpečí znečišťování vod, jímž je bohužel zasažena většina našich větších toků. Znečištění vody znamená nenahraditelnou ztrátu zdravého prostředí pro rostliny i živočichy včetně člověka. Voda patří k dárcům života a běda krajinám, kde se jí nedostává. Člověk by si všech jejích podob – stružek, potůčků, potoků, řek, tůní a jezer – měl velmi vážit. Ještě v nedávné době po léta prováděné velkoplošné meliorace odváděly vodu z krajiny a nedovolovaly jí plnit její přirozenou funkci rezervoárů a přírodních čističek. Zmizela také ve většině přirozená vodní vegetace a její návrat je dnes již jen těžko možný. Naše vlast leží na hřebenu evropského rozvodí a žádná voda kromě dešťové se tedy na naše území nedostane. Proto hospodaření s touto stále vzácnější tekutinou by mělo být dvojnásob rozumné.
07.11.22 13:05
Nymphaea candida
Popis: Vytrvalá rostlina se silným svislým, šikmým nebo vodorovným oddenkem ve dně; plovoucí listy 20–30 × 17–27 cm Lekno belavé široké, vespod červené nebo načervenalé, dlouze řapíkaté. Hlavní žilky v čepeli Leknínovité • Nymphaeaceae obloukovitě prohnuté. Květy bílé, po odkvětu se stopka spirálovitě stáčí pod hladinu, okvětí odumírá a dužnatý kulovitý plod dozrává pod vodou. Rozšíření: Severní a střední Evropa, na západ po Holandsko, na východ po jihozápadní Sibiř. V ČR řídce až ojediněle v celém území kromě střední a jihovýchodní Lidová jména: Lekno bílé, vodní lopuch, Moravy, nejhojněji v rybničních pánvích hastrmanovo kvítí, lepíní, vodní růže, a v údolích velkých řek. tulicha bílá. Opylovač: hmyz; cizosprašný, příležitostně Původ jména: leknín bělostný vědecky samosprašný druh. popsal český botanik J. Sv. Presl r. 1821. Šíření/strategie: Semena se šíří vodou. České jméno leknín je odvozeno ze staršího Vegetativně se rozrůstá z oddenků; plod výrazu lekno, a to má baltoslovanské za zralosti puká, semena se uvolňují a díky kořeny (lenk = mokrý, zmoklý). Nesouvisí vakovitému míšku plavou po hladině, jen s výrazy leknouti se, leknutí! Rodové na otevřených stojatých či mírně tekoucích jméno Nymphaea souvisí s řeckou pověstí vodách. o nymfě, zemřelé pro Herkula. Obsahové látky: V oddencích škrob, asparagin a alkaloidy (nufaridin, nymfein, drumin aj.) Užití: Chráněná rostlina. Pěstovaná jako okrasná pro jezírka a rybníčky. Původní druh se pěstuje zřídka, většinou jsou k dostání vícenásobní kříženci zvláště severoamerických příbuzných druhů. V lidovém léčitelství v nesprávném výkladu proti leknutí a na tzv. růži (erysipelas), proti horečce, pro zapomnění, řeholníkům jako antiafrodisiakum (viz stulík). Květomluva: Vzpomínáš ještě? Bílý květ: nevinnost, upřímnost, symbolika: pravda. Pověsti: Květ leknínu vznikl z jisker sršících ze střetnutí Venuše a Severky, lekníny jsou zakleté rusalky, tančící na hladině, nebo starořecká nymfa, která z lásky k Herkulovi zemřela a stala se květem. Květ za měsíční noci utržený má kouzlo, které přináší štěstí v lásce a bohatství – ale je střeženo vodníkem. Musí se utrhnout, nesmí se řezat, uši zalepené voskem. Kuriozity: ploché, na hladině vzplývavé listy mají průduchy jen na svrchní straně čepele v počtu až 120/mm2. List leknínu (obecně) byl ve znaku Heřmanova Městce. Příbuzné druhy: Leknín bílý (Nymphea alba), roste zejména v Polabí.
Leknín bělostný
10
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 10
07.11.22 13:05
Nuphar lutea
Šíření/strategie: Rozrůstáním oddenků neb semeny, která roznáší voda: plody dozrávají nad (!) hladinou na přímých stopkách, za Leknica žltá zralosti klesají pod hladinu, rozpadají se na dílky se semeny, které se pak díky slizovité Leknínovité • Nymphaeaceae hmotě vynořují a plavou po hladině. Obsahové látky: viz Nymphaea candida. Již v antice užíván jako antiafrodisiakum a adstringens (stahující prostředek). Užití: V živinami bohatých vodách může neprůchodně zarůst hladinu, v zahrádce jen pro rozlehlá, hlubší jezírka (50–200 cm). Vhodnější je proto stulík malý (Nuphar Lidová jména: Lekno žluté, hastrmanovy pumila), který se kdysi pěstoval i v akváriích. oči, stulkvík, štulík, vodní karafiát, Příbuzné druhy: Stulík malý (Nuphar vodníkovy paličky, žluté leknutí, taška pumila), roste na našem území velmi žlutá, žlutá vodní růže. vzácně, např. v rašelinných tůních a patří Původ jména: 1753 popsal Linné jako druh ke kriticky ohroženým druhům. leknínu (Nymphaea lutea), 1809 ustavil Květomluva: Podej mi (svou) ruku! Smith samostatný rod Nuphar. Původ Žlutý květ: prospěch v lásce, žárlivost. a význam jména nejasný, snad z arabského Pověsti: V Německu byl považován za vodní naufar = kovově lesklý (list). České jméno strašidlo či zakuklený přízrak (der Mummel). je ze staročeského stulikep, stul kep (stuliti, Kuriozity: Květy příliš nevoní, tvar plodů sevříti + kep, ženský poštěváček) – podle zavdal příčinu z Anglie rozšířenému starých lékopisů je stulík antiafrodisiakum. přirovnání „láhev od brandy“. Popis: Vytrvalá rostlina. Ve dně vodorovný, plazivý, zploštělý oddenek, vidličnatě větvený, plovoucí listy 20–35 × 15–25 cm velké, dlouze řapíkaté, řapík se 2 zřetelnými hranami, kališních lístků 5 (4 –6), žlutých, korunní lístky malé, žlutohnědé, přecházející v tyčinky, plod dužnatý, zelený, lahvicovitý. Rozšíření: Evropa kromě extrémního severu, části Pyrenejského poloostrova, severní Afrika, Blízký východ, Malá Asie, Zakavkazí a dále až po jihozápadní Sibiř. V ČR na většině území, převážně v teplých a mírných oblastech ve stojatých a mírně tekoucích vodách včetně velkých řek, jinde vzácný. Opylovač: hmyz; cizosprašný druh.
Stulík žlutý
11
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 11
07.11.22 13:05
Lemna minor
severu. V ČR stojaté a mírně tekoucí vody od nížiny do hor, velmi hojně zvláště na hladinách eutrofních návesních rybníčků. Žaburinka menšia Šíření/strategie: Velmi rychlé vegetativní množení. Šíření proudem vody, přenosem Okřehkovité • Lemnaceae vodními živočichy, ptáky aj. Obsahové látky: málo prozkoumané, okřehkovité jsou serodiagnosticky příbuzné rostlinám aronovitým. Užití: Zpravidla nevítaný host v okrasných nádržích, při nadměrném rozmnožení na hladině stínící jiné vodní rostliny. Na venkově byl okřenek hojně stahován Lidová jména: Vodní čočka, křěz, okřaky, s hladiny hráběmi a využíván při krmení kačičník, žabí tráva, vodní plešina, žabinec. mladé vodní drůbeže, zvláště kachen. Původ jména: Rodové jméno Lemna Středověké lékopisy doporučovaly okřehky užívali pro jakousi vodní rostlinu již proti všem „horkým a palčivým neduhům“ starověcí Řekové; zpravidla se vykládá jako v podobě „vody pálené“ která se buď pila odvozenina od výrazu límne = bažina, nebo se do ní máčely obklady. nebo od lemna = šupina, rybník. Český Květomluva: zelená barva okřehků výraz okřehek je staročeský, doložený již znamená naději, žádost a štědrost. v Mattioliho Herbáři z r. 1562. Pověsti: Vzácné, zpravidla jen Popis: Drobné vzplývavé vodní byliny o pohozených penízcích hastrmanových, s výrazně redukovaným tělem, tvořeným na něž láká lačného člověka do hlubin. tzv. listovým článkem (různý výklad: buď Kuriozity: Průduchy jsou jen na svrchní přeměněný list nebo přeměněný lístkovitý straně článku v počtu asi 80/mm2. V poslední době se k nám dostávají i další stonek) bez cévních svazků s jediným nepůvodní druhy okřehků. kořínkem. Na určitém místě je ukrytý Příbuzné druhy: Kromě hojného okřehku vegetační vrchol, z něhož se tvoří nové menšího u nás rostou další druhy, jako články, zpravidla se ihned oddělující. okřehek hrbatý (Lemna gibba) s vypuklou Tak se také okřehky velmi intenzivně spodní stranou lístků, ohrožený o. trojbrázdý vegetativně rozmnožují. Redukované (L. trisulca) s rozvětvenými, zpravidla květy (nahé, jednopohlavné, 1 tyčinka, ponořenými lístky a závitka mnohokořenná 1 pestík) jsou velmi vzácné. (Spirodella polyrrhiza) s lístky na spodní Rozšíření: V sladkých vodách téměř straně červenavými a s mnoha kořínky. celého světa s výjimkou extrémního
Okřehek menší
12
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 12
07.11.22 13:05
Potamogeton natans
rybářsky užitečné: jsou to oblíbená trdliště, vhodná pro rozmnožování ryb a jejich potěru, ale i pro vývoj rybí potravy. Jsou Červenavec plávajúci vyhledávány vodními plži a jejich listy jsou potravou některých kaprovitých ryb a raků. Rdestovité • Potamogetonaceae Jsou odolné k vyschnutí a dobře snášejí vypuštění nádrže. V 16. století se užíval vinný odvar rdestu proti plynatosti a zevně k teplým obkladům při dně. Pověsti: Mezi lidem mají některé rdesty, zvláště rdest kadeřavý, špatnou pověst, protože jejich dlouhé ponořené lodyhy se ovíjejí okolo plavce jako past, nastražená Lidová jména: Rdesno vodní, podkova, vodníkem. brčál. Kuriozity: Vegetativně se rozmnožují Původ jména: Rodové jméno je převzato jednak úlomky lodyh roznášenými z Dioskorida, který jím označil jakousi vodními proudy a jednak přezimujícími vodní rostlinu a je odvozeno od řeckých částicemi (tzv. zimními pupeny) na dně slov potámos = řeka a geítón = soused nebo nádrží. Plody jsou obtížně stravitelné obyvatel. České „rdest“ pochází z polštiny a roznášejí je vodní ptáci trusem, ale a vzniklo tam hláskovým přesunem ze i v peří. Průduchy jsou jen na svrchní slova „nersť“ = rybí potěr. straně listů v počtu asi 180/mm2. Příbuzné druhy: Celý rod rdest Popis: Vytrvalá vodní bylina s plazivým oddenkem v bahně, z něhož vyrůstají dlouhé (Potamogeton) představuje u nás desítky druhů a jejich kříženců. Některé jsou lodyhy se střídavými kožovitými, až 12 cm velmi hojné (rdest kadeřavý, Potamogeton dlouhými listy, vzplývajícími na hladině. crispus), jiné velmi vzácné až kriticky Květy v přímých válcovitých klasech nad hladinou, oboupohlavné, okvětí chybí, ale je ohrožené (r. zbarvený, P. coloratus), jiné již napodobováno spojidlem tyčinek. Plody jsou vyhynulé (r. smáčknutý, P. compressus). nedokonalé peckovičky. Opylovač: Vítr. Šíření/strategie: Rozrůstáním oddenku v bahně, semeny, roznášenými vodou. V bahnitém dně po vypuštění rybníka vytváří pozemní (terestrickou) růžicovitou formu, v živěji proudících vodách má naopak prodloužené, užší listy. Rozšíření: Severní polokoule, Jižní Amerika. V ČR často ve stojatých vodách, řidčeji v tekoucích, od nížiny do hor. Náš nejhojnější rdest. Užití: Rdesty jsou součástí tzv. rybniční měkké flóry,
Rdest vzplývavý
13
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 13
07.11.22 13:05
Elodea canadensis
Vodní mor kanadský Vodomor kanadský
Voďankovité • Hydrocharitaceae
Lidová jména: Vodomor, douška vodní. Původ jména: Popsán francouzským botanikem L. C. M. Richardem (1802).
Rodové jméno odvozeno od řeckého helos = močál, mokřina, české rodové jméno je přímým překladem z němčiny a souvisí s dynamickým rozrůstáním této rostliny. Popis: Vodní ponořená rostlina s článkovanou rozvětvenou lodyhou s přesleny (nečastěji trojčetnými) přisedlých čárkovitě kopinatých listů. Listy i lodyhy mívají nárosty vláknitých řas a rozsivek. Květy drobné, dvoudomé, trojčetné na dlouhých stopkách v paždí listů. U nás jen samičí rostliny, netvořící semena. Lodyhy často nebývají zakořeněné ve dně, ale volně se vznášejí ve vodě; intenzivně se vegetativně množí úlomky lodyh. Rozšíření: Původně jen v Severní Americe (Kanada, USA), zavlečen téměř do celého světa a mnohde zdomácněl. V Evropě se vyskytuje v podstatě jediný klon, vegetativně se šířící ve sladkých vodách. Do Evropy zavlečen kolem r. 1836 (do Irska), na našem území poprvé spatřen r. 1879, v r. 1880 již na více místech v tekoucích i stojatých vodách, často masově. Opylovač: Hmyz. Šíření/strategie: Zpravidla vegetativně úlomky lodyh, které roznáší voda a vodní ptáci. Obsahové látky: Toxická kyselina ferulová. Užití: nebezpečný vodní plevel, často schopný zcela vyplnit vodní prostor rybníka. Ztěžuje pohyb ryb i výlov, odčerpává mnoho živin, zvláště draslík, a tím snižuje produkci rybníka v dalších letech. Zastiňuje vodu a znemožňuje její prohřívání. V malém množství užitečný, patří k tzv. okysličovačům vody. Osvědčená akvarijní rostlina pro začátečníky. Změkčuje tvrdou vodu odčerpáváním vápenatých solí. Čerstvé rostliny jsou dobrým krmivem, obsahem látek přirovnávané k jeteli. Kuriozity: Jediný svazek cévní uprostřed lodyhy; na listech nemá průduchy. Stonky mohou být až 10 m dlouhé; po vyčerpání vápníku se většinou rozpadají. Příbuzné druhy: Vodní mor americký (Elodea nuttallii) s výskytem např. v Ohři, vzácně i jinde.
14
Rostliny_na_kazdem_kroku_OK.indd 14
07.11.22 13:05