OBSAH
Obrázky a tabulky Předmluva
9 13
1
Kreativita
18
2
Kreativita ve vědě
26
3
Kreativita v tělesné výchově a týmových a raketových sportech
37
4
Učení a výuka v rámci koncepce taktické kreativity v týmových a raketových sportech
47
5
Empirický důkaz pro koncepci taktické kreativity v týmových a raketových sportech
77
6
Jak měřit taktickou kreativitu v týmových a raketových sportech?
112
7
Praktické implikace koncepce taktické kreativity
127
8
Shrnutí
134
Odkazy Slovníček Rejstřík
146 163 166
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 7
22.11.2022 10:43:05
OBRÁZKY A TABULKY
Obrázky 1.1
Lionel Messi (nejlepší fotbalista světa v letech 2010, 2011, 2012, 2015, 2019 a 2021) s autorem této knihy v tréninkovém centru týmu FC Barcelona v květnu 2011
19
1.2
Kreativita ve sportu: nová technika skoku vysokého
19
2.1
Roztřídění různých kognitivních schopností do obou mozkových funkcí
27
2.2
Model kreativity podle Sternberga a Lubarta
29
2.3
Trénovaná síť s označenými shluky neuronů, reprezentujícími typické profily
31
2.4
Síť se shluky, asociativní „skoky“ mezi shluky a generovaný kvalitní neuron
34
2.5
Dvojrozměrná projekce Rostoucího neuronového plynu
34
3.1
Spojení mezi inteligencí a kreativitou
40
3.2
Spojení mezi taktickou kreativitou a taktickou inteligencí
41
3.3
Vývoj hustoty synapsí v lidské primární vizuální mozkové kůře
43
3.4
Procesy vývoje taktické kreativity pro děti a dospívající ve věku sedmi, deseti a třinácti let
44
4.1
Konstrukce taktického volejbalového testu od Raaba (2003)
54
4.2
Získání anticipativních struktur pro kontrolu dobrovolného chování podle Hoffmanna (2009)
55
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 9
22.11.2022 10:43:05
4.3
„Koncepce společného kódování“ v souladu s teoretickým rámcem, načrtnutým Prinzem (1997)
58
4.4
Učební výkon (prostředky a standardní odchylky) ve dvou tréninkových skupinách ve všech časech měření
63
4.5
Typické efekty kontextové interference
65
4.6
Teoretický rámec koncepce taktické kreativity (TCA)
69
5.1
Množství tréninkové aktivity jako funkce kreativity
79
5.2
Taktická kreativita jako funkce tréninkového obsahu
80
5.3
Návrh výzkumné metodologické procedury
86
5.4
Reprezentace herní formy „presink“
87
5.5
Vývoj zlepšování taktické kreativity (v %) jako funkce tréninkového věku a tréninkového obsahu
90
5.6
Jediné políčko s neočekávanou gorilou ze slavného basketbalového videa od Simonse a Chabrise (1999)
92
5.7
Skóre taktické kreativity (±SE) jako funkce pozornosti a odbornosti
93
5.8
Dva sportovně specifické testovací scénáře slepoty z nepozornosti s odlišnými stupni složitosti
95
5.9
Rozvoj taktické kreativity jako funkce tréninku pozornosti
96
5.10 Pozměněním instrukcí trenérů nebo učitelů je možné změnit šíři pozornosti mezi dětmi v jednorozměrných hrách (1-Dimension Games)
97
5.11 Teoretický rámec Higginse (1997, 2000)
100
5.12 Stimulační materiál pro propagační a preventivní manipulaci
101
5.13 Reprezentace tří komponentů kreativity
102
5.14 Prostředky propagačních a preventivních hodnot jako funkce sportu
104
6.1
113
Systematizace procedur k diagnostice taktické kreativity
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 10
22.11.2022 10:43:05
6.2
Snímek obrazovky s nástroji pro analýzu sekvencí fotbalového zápasu (MasterCoach)
114
6.3
Program SOCCER dokáže automaticky analyzovat taktické vzorce zápasu
115
6.4
Procesní analýza vedoucí ke statistickým přínosům
116
6.5
Ilustrace procedury zpracování videodat
117
6.6
Přehled herních testovacích situací „Rozpoznání volného prostoru“ a „Orientace a podpora“
120
6.7
Stupnice pro hodnocení taktické kreativity v herní testovací situaci „Rozpoznání volného prostoru“
120
6.8
Standardizovaný videotest k měření taktické kreativity v laboratorním prostředí před velkou obrazovkou
123
7.1
Jednorozměrná hra vyvolá taktické chování v rozpoznání volného prostoru
128
7.2
Jednorozměrná hra vyvolá taktické chování v dovedení míče poblíž branky
130
7.3
Jednorozměrná hra vyvolává taktické chování při podpoře a orientaci
132
Tabulky 5.1
Základní taktika napříč týmovými a raketovými sporty od Memmerta
83
5.2
Seznam šesti obranných a šesti útočných skupinových taktik, které jsou výsledkem induktivního vytváření kategorií a dalších kvalitativních hodnotících kroků
84
6.1
8.1
Výhody a nevýhody různých testů k měření taktické kreativity: podrobné porovnání mezi videotesty, herními testovacími situacemi a pozorováním hry
119
Definice šesti D koncepce TCA, pěstující taktickou kreativitu
135
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 11
22.11.2022 10:43:05
PŘEDMLUVA
Podle všeobecného mínění je v kreativních okamžicích, produktech a procesech velký potenciál. Mohou být motorem úspěchu, pokroku a špičkového výkonu v mnoha různých souvislostech od ekonomiky či vědy až po sport. Kreativní myšlenky mohou vést k adekvátním řešením navzdory tomu, že bez prefabrikovaných přístupů vyvstává nekonečné množství špatných nebo nejasných problémů. Které možnosti – v japonských firmách se jim říká „zlatá vejce“ – mají byznysmeni, manažeři, lídři pracovních skupin, učitelé, trenéři, sportovní manažeři a další funkcionáři k dispozici, aby své zaměstnance, děti a hráče a povzbudili ke snaze vyvinout originální řešení problému? Tato učebnice předkládá kreativní chování jako nový aspekt výuky a výzkumu během tréninku a rozvoje tvořivosti nebo divergentního myšlení, přičemž využívá sporty jako klíčový příklad. Účelem knihy je analyzovat divergentní myšlení z pohledu kognitivní psychologie, kinantropologie (vědy o lidském pohybu), informatiky a sociální psychologie. Text se bude soustředit na podrobné vyjasnění psychologického přínosu vizuální pozornosti, motivace, prostředí a doménově specifické odbornosti pro rozvoj divergentních taktických výkonů v týmových a raketových sportech, dále na to, jak může být rozvoj taktické kreativity zobrazen v tréninkových programech, na základní podmínky, které jsou při rozvoji kreativity v týmových a raketových sportech důležité, a také na to, jak může být tvořivost v týmových a raketových sportech měřena. První kapitola velmi obecným způsobem a bez konkrétní definice zavádí termín kreativita z hlediska každodenního života, průmyslu, politiky, byznysu a sportů, a podtrhuje důležitost tvořivých nápadů a myšlenkových procesů v našich životech. Druhá kapitola je zaměřena na to, jak psychologie
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 13
22.11.2022 10:43:05
14
Předmluva
a informatika v posledních desetiletích vnímaly kreativní myšlení a které vědecké teorie z toho byly vyvozeny. Kromě toho kapitola recenzuje nedávnou literaturu v oblasti obecného školního vzdělání a kreativity. Kreativita v tělesné výchově a týmových sportech je pak popsána ve třetí kapitole, v níž je také představena definice termínu „taktická kreativita“. Tato kapitola rovněž názorně ukazuje, že taktická kreativita musí být rozvíjena v rané fázi života, a že termín kreativita je prvkem, který v současných modelech výuky týmových a raketových sportů chybí. Ve čtvrté kapitole je tudíž prezentován nový model pro vyučování taktické kreativity v týmových a raketových sportech, tzv. „koncepce taktické kreativity“ (Tactical Creativity Approach, TCA). Zde bude text probírat koncept dynamického systému, koncept implicitního učení, výzkumy taktického přenosu a důležitost variability, které jsou všechny do TCA velmi důsledně integrovány. Kapitola 5 se věnuje TCA důkladněji, a to jako teoretickému rámci pro rozvoj taktické kreativity. Předkládá empirické důkazy, které podporují pravidla pro environmentální podmínky a metodologické aspekty příslušných tréninkových jednotek. Jsou popsány studie, které se snaží poskytnout důkaz přímých i nepřímých vlivů na vývoj hráčů v týmových a raketových sportech, kteří mají schopnost dělat nekonvenční, ale správná rozhodnutí ve složitých zápasových situacích (Deliberate Play – záměrná hra). Tato kapitola také dokončuje přechod mezi teorií a praxí prostřednictvím popisu specifických herních forem k trénování taktické kreativity (1-Dimension Games – jednorozměrné hry). Kromě toho jsou zde načrtnuty experimentální polní studie, které ukazují, že vnímání mnoha situací v různých týmových a raketových sportech (fotbal, házená, pozemní hokej, tenis, stolní tenis) pozitivně ovlivňuje rozvoj divergentního taktického uvažování (Diversification – diverzifikace). Dále pátá kapitola probírá, proč by mohly být za vývoj vzorců kreativního chování potenciálně zodpovědné pozornostní mechanismy (přehled viz Memmert, 2009b). Toto odvětví výzkumu, založené na základních zásadách, upozorňuje na spojení mezi procesy vizuální pozornosti a kognitivním výkonem (např. taktika, kreativita). Na počátku je zde teoretické dokazování toho, proč paradigma slepoty z nepozornosti (Most, Scholl, Clifford a Simons, 2005; Simons a Chabris, 1999) slibuje vhled a porozumění, pokud jde o kreativní chování. Zahrnuje empirický důkaz, že slepota z nepozornosti
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 14
22.11.2022 10:43:06
Předmluva
15
není ve vzájemném vztahu s dalšími prvky pozornosti. Kromě toho se spojení mezi slepotou z nepozornosti, odborností a divergentními výkony stává zjevné jak obecně, tak i ve sportovně a herně specifických prostředích. Experimenty s kognitivně-taktickým rozhodováním, založené na výše uvedených studiích, ukazují, že ohnisko pozornosti může být ovlivněno velmi jednoduchými variacemi v instrukcích a že tyto variace přímo ovlivňují kvalitu taktických výkonů (Deliberate Coaching – záměrné koučování). Tyto studie potvrzují, že zmiňované vhledy mohou být začleněny do nových typů tréninkových programů takovým způsobem, aby se kreativita v týmových míčových sportech pěstovala. Tréninkové programy s menším podílem instrukcí hráčům vedou k většímu množství neobvyklých taktických reakcí. Na závěr této kapitoly bude revidován současný výzkum, a to se zdůrazněním možností a příležitostí dostupných pro tělesnou výchovu, ke zvážení motivačně orientovaných teorií v dosahování sportovních výkonů a taktické kreativity (Deliberate Motivation – záměrná motivace). Kromě toho jsou prezentovány současné výsledky, které ukazují, že teorie regulačního zaměření, vyvinutá Higginsem (1997), působí na kreativitu a může taktickou kreativitu pěstovat. Navíc další studie naznačují, že kreativitu současných ligových hráčů a hráčů národního týmu ovlivnily způsob a délka tréninku (Deliberate Practice – záměrný trénink) během dospívání. Šestá kapitola popisuje tři metody, které ukazují, jak může být taktická kreativita v týmovém sportu měřena: pozorování hry, herní testovací situace a testy kreativity. Nové objevy v informatice poskytují možnosti pro rychlé a přesné vyhodnocení kreativních řešení. Sedmá kapitola pak uvádí příklady výukových jednotek, názorně ukazujících, jak mohou učitelé a trenéři pěstovat taktickou kreativitu pomocí různých druhů základních taktických herních forem. Učebnice končí teoretickými a praktickými sportovními implikacemi v osmé kapitole. S TCA jako teoretickou platformou je možné vytvořit širokou paletu herních forem pro vyučování a koučování taktické kreativity během hodin tělesné výchovy a při trénincích. Pokud se vezmou zjištění probíraná v této knize v úvahu společně, poukazují na skutečnost, že TCA může hrát užitečnou roli v podporování rozvoje taktické kreativity u dětí. Účelem této učebnice je tudíž nabídnout nové aspekty pro výuku a pěstování
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 15
22.11.2022 10:43:06
16
Předmluva
taktické kreativity v týmových a raketových sportech. Model kreativity TCA naznačuje, že udržování hravých podmínek vede k výraznějším učícím efektům pro děti v hrách týmových a raketových sportů. Tato učebnice názorně ukazuje, že vědečtější zkoumání podmínek, které tvoří základ kreativních myšlenek, by mohlo být mimořádně prospěšné pro obchodníky, manažery, lídry pracovních skupin, učitele, kouče, sportovní manažery a další funkcionáře. Ideálním příkladem toho jsou díky své komplexnosti sportovní hry. Kromě toho tato kniha vznikla i jako pomocník pro učitele a trenéry při výuce kreativity v týmových a raketových sportech. Tyto principy by mohly být důležité pro různé druhy sportů, jako jsou fotbal, lední hokej, házená, basketbal, pozemní hokej, softbal, volejbal, plážový volejbal, tenis, stolní tenis, americký fotbal, rugby, badminton, kriket, baseball nebo squash. Jako příklad je tato učebnice zacílena na studenty studující tělesnou výchovu, sportovní koučink nebo aplikovanou sportovní pedagogiku v postgraduálních třídách. Pro vysokoškolské kurzy by mohla být volitelným textem pro studenty, kteří se budou snažit zavádět inovativní přístup k výuce her. Na postgraduálním stupni by tato učebnice mohla být centrálním textem, poskytujícím solidní základ toho, jak se taktická kreativita v týmových a raketových sportech pěstuje. Proto jsou na konci každé kapitoly po krátkém souhrnu položeny otázky, které by měly být pro studenty podnětem k přemýšlení o otázkách v dané kapitole a reflektování jejího obsahu v jiných situacích. Navíc je zde uvedena další důležitá a rozšiřující literatura, aby poskytla studentům a učitelům podrobnější informace a občas i originální zdroj obsahu v dané kapitole. Rád bych poděkoval mnoha přátelům a kolegům, s nimiž jsem během posledních let mohl provádět výzkum a publikovat studie, zmiňované v této knize, a kteří mi poskytli cenné přímé i nepřímé povzbuzení pro její napsání. Jsou to Joe Baker, Rouven Cañal-Bruland, Philip Furley, Pablo Greco, Andreas Grunz, Robert Hristovski, Stefanie Hüttermannová, Stefan König, Henning Plessner, Jürgen Perl, Klaus Roth, Bernd Strauß, Daniel Simons a Christian Unkelbach. Samozřejmě to také zahrnuje všechny studenty a účastníky, kteří zásadně přispěli k experimentům v této knize. Dále bych chtěl také poděkovat členům Institutu pro kognitivní výzkum oblasti
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 16
22.11.2022 10:43:06
Předmluva
17
týmových a raketových sportů na Německé sportovní univerzitě v Kolíně nad Rýnem a dalším lidem za korektury a editaci této knihy, jmenovitě Frowinu Fasoldovi, Philipu Furleymu, Stefanii Hüttermannové, Stefanu Königovi, Carině Kreitzové, Fabianu Liesnerovi, Alexi Moraruovi, Benu Noe lovi, Karsten Schulové a Bentemu Wegnerovi, a také Cornelii Reeseové za vytvoření obrázků. Obzvlášť jsem vděčný Fabianu Liesnerovi za jeho rozsáhlý příspěvek k procesu závěrečných úprav. „Kreativní“ výzkumný program je jen zřídkakdy výsledkem ideje jedné individuální osoby, ale spíše společných myšlenek mnoha lidí v příjemné atmosféře. A konečně, doufám, že si čtení této knihy užijete, protože obsahuje základní vědomosti o tom, jak pěstovat kreativitu v týmových a raketových sportech.
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 17
22.11.2022 10:43:06
1 KREATIVITA
Uvedení Kreativita v reálném životě Během posledních šedesáti let získaly termíny jedinečnost, originalita, intui ce nebo tvořivost v naší společnosti významnou pozici. Jejich úspěch často odhaluje bizarní nápady nebo neobvyklé lidské chování a vzbuzují dojem, že nevyžadují žádné analytické a racionální myšlenky. V souladu s tím je tvořivost spojována s imaginárními nebo skrytými procesy, tudíž se zdá, že popírá vědecký přístup. Současným příkladem je jeden z nejlepších fotbalistů světa Lionel Messi (obr. 1.1). Fabio Cannavaro, bývalý italský prvotřídní fotbalista a nyní kouč, o něm prohlásil: „Způsobem své hry Messi poskytuje divákům iluzi, že stále existuje pouliční spontánnost a divokost. Jak ho můžete zastavit? Zavřete oči a modlete se!“ „Messi je nejneuvěřitelnějším hráčem, jakého jsem kdy viděl,“ přidává basketbalový fenomén Kobe Bryant. „Pravdou je, že mě ohromuje, když nejlepší hráč světa nadále objevuje věci, které jsem ještě nikdy dřív neviděl. Messi je velmi kreativní hráč a nikdy nevíte, co s míčem udělá. Pokaždé, když se dotkne míče, dokáže mezi fanoušky vyvolat vzrušení.“ Příklady kreativních prací se dají najít ve všech érách: dětské kompozice Wolfganga Amadea Mozarta, vynález žárovky Thomase Edisona, chemická struktura prstence benzenu anebo objevení Fosburyho flopu ve skoku vysokém (viz obr. 1.2). Na kreativní řešení problému také dobře odkazuje jeden známý vtip: Dva muže v poušti znenadání ohrozí zdánlivě hladový lev. Zatímco jeden z nich v panice utíká pryč, druhý si začne v klidu obouvat své běžecké boty. Prchající muž na něj zakřičí: „Přece si nemyslíš, že budeš v těch botách rychlejší než lev, že ne?“ „Ne,“ odpoví chlapík klidně, „ale asi budu rychlejší než ty.“ V týmových a raketových sportech často vede ke kreativnímu úspěchu nacvičená sekvence akce (např. pohybů). V mnoha případech však hrají důležitou roli kreativní taktické nápady. Například ve fotbalu mají záložníci
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 18
22.11.2022 10:43:06
Kreativita
19
úkol kontrolovat vývoj hry svého týmu chytrým taktickým rozhodováním; podobně i „playmakeři“ v házené nebo basketbalu dokážou připravit možnosti k zakončování pro své spoluhráče kreativními řešeními.
Obr. 1.1 Lionel Messi (Nejlepší fotbalista světa v letech 2010, 2011, 2012, 2015, 2019 a 2021) s autorem této knihy v tréninkovém centru týmu FC Barcelona v květnu 2011
Obr. 1.2 Kreativita ve sportu: nová technika skoku vysokého (© Original by Helmut Wegmann, pixelio.de; www.pixelio.de)
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 19
22.11.2022 10:43:06
20
Kreativita
Příklady kreativních hráčů založené na výrocích fotbalových expertů: „Messi hraje na úplně jiné úrovni.“ (Neymar) „Vedle Ribéryho máme ještě jednoho hráče, který dokáže do zápasu lépe přinášet kreativitu v úzkém prostoru. Chceme se zlepšovat. A to může fungovat jen s mimořádnými hráči.“ (Van Gaal o Robbenovi) „Je rozdílovým hráčem, přináší do hry nepředvídatelnost a nese s sebou celý tým.“ (Beckenbauer o Robbenovi) „Je na něm vidět, kolik zábavy mu hraní fotbalu přináší. Je to neuvěřitelně tvořivý člověk.“ (Reus o Götzem) „Özil svými triky dominuje umění neočekávaného!“ (španělský deník El País)
Takových příkladů by se dal najít nespočet. V našich každodenních životech a pracovních prostředích jsme konfrontováni s novými situacemi, na které nemáme naučená a připravená řešení, nicméně dokážeme hledat odpovědi, které nám umožní se s úkoly vyrovnat. Všechny tyto příklady demonstrují, že tvořivá řešení jsou ústředními aspekty života a týkají se obchodního života, profesionálního života i sportů. Manažeři musí nacházet nové způsoby řešení problémů pro průmyslovou produkci; návrháři musí vyvíjet kreativní řešení v průmyslovém nebo webovém designu, aby si zajistili klíčovou konkurenční výhodu; a fotbalisté musí dělat rozhodnutí ve specifických sportovních situacích, která jsou neočekávaná, a tudíž méně předvídatelná pro jejich soupeře. Většina těchto originálních řešení má specifický kontext, ztělesněný v emocích, a má motivační pozadí (Memmert, Hüttermann a Orliczek, 2013). Takže jak lidé kreativnější řešení nacházejí? K výzkumu kreativity se přistupovalo v mnoha oblastech, tak rozmanitých jako věda samotná – například literatuře, hudbě, umění, náboženství a politice (pro obecný přehled viz Milgram, 1990; Runco, 2007; Sternberg, 1999; Sternberg a Lubart, 1999). V obecném a vědeckém kontextu definují Sternberg a Lubart (1999, str. 3) kreativitu jako „schopnost vyprodukovat práci, která je zároveň nová (tedy originální, neočekávaná) a vhodná (tedy užitečná)“ (další podrobnosti viz Kapitola 3). Termín
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 20
22.11.2022 10:43:06
Kreativita
21
„kreativita“ je tudíž v protikladu k termínu inteligence (porovnání také Kapitola 3). Inteligence byla klíčovou proměnnou pro popis intelektuál ních dovednostní podle klasických inteligenčních modelů Thurstonea (1938), Guilforda (1956) nebo Cattella (1971), které se následně dočkaly modifikací a rozšíření. Gardner (1993) ve svém modelu „mnohonásobné inteligence“ vyjmenoval sedm typů talentu: lingvistickou, logicko-matematickou, prostorovou, hudební, tělesně-pohybovou, intrapersonální a interpersonální inteligenci. Zatímco inteligence je vždy spojena s jediným správným (konvergentním) řešením, termín kreativita znamená produktivní, originální, formující, umělecké, vychytralé, vynalézavé, inovativní, nápadité, iniciativní, průlomové nebo nový trend nastavující řešení, abychom vyjmenovali jen několik výrazů, které ho popisují. Obecně řečeno znamená kreativní chování vytváření idejí, vedoucích k adekvátním řešením obtížného problému bez prefabrikovaných přístupů. Tato řešení jsou často považována uvnitř svého prostředí za překvapující, originální a flexibilní. Ústředním cílem této učebnice je důkladně probrat kreativní myšlení ve složitých situacích v oblasti týmových a raketových sportů, abychom mohli analyzovat kreativní výkon a jeho vývoj v prostředí reálného světa, jak to mnoho badatelů doporučuje (Lieberman, 2000; Runco a Sakamoto, 1999; Simonton, 2003).
Kreativita v průmyslu, politice a byznysu V současné době v ekonomice, průmyslu a politice panuje zcela zásadní shoda, že se vynalézavost a kreativita staly ústředními faktory pro úspěch podnikání. Robert Sternberg, přední světový vědec v oblasti výzkumu kreativity, uvádí jako příklad newyorské popeláře, kteří museli čelit časově náročnému problému s vyzvedáváním velkých a těžkých popelnic z domovních dvorů. Popelnice bylo třeba po vyprázdnění vracet ještě předtím, než se tito muži sami vrátí k popelářskému vozu. Po chvíli si uvědomili, že by bylo mnohem ekonomičtější a rychlejší (ušetřilo by to jednu cestu), pokud by prázdné popelnice nevraceli na jejich původní místo, ale místo toho – protože mají stejnou velikost a barvu – je převezli na další domovní dvůr, kde vyzvedávají další plnou popelnici. Tím ušetřili téměř 50 % nákladů a pracovních hodin.
Vyuka takticke kreativity ve sportu_final.indd 21
22.11.2022 10:43:06