EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
Karel Hvížďala
5/30/22
5:28 PM
Stránka 1
Evropa Profesorské dialogy 2015 Rusko Teroristé Běženci
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 3
Karel Schwarzenberg
Martin Ryšavý
Michal Kraus
Tomáš Glanc
Jiří Přibáň
Michael Romancov
Petr Robejšek
Evropa Rusko Teroristé Běženci Profesorské dialogy 2015
Luboš Dobrovský
Jan Rubeš
Petr Steiner
Jacques Rupnik
Miroslav Petříček
3
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 5
Evropská cesta na konec noci? /2022 / Jiří Přibáň.............................9 O mentální mapě /2015 / Karel Hvížďala.............................................13 Už ani nevím, jestli je Evropa schopná bránit své hodnot y Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem (Evropská unie)..................19 Rusko: stát jakožto svaté impérium Rozhovor s Martinem Ryšavým (Česká republika).......................... 35 Rusko nelze ani ignorovat, ani izo lovat, ani přeceňovat Rozhovor s Michalem Krausem (Spojené státy americké)................ 55 O specifické „prosperitě“ a „performativním patriotismu“ ruské společnosti Rozhovor s Tomášem Glancem (Švýcarsko)..................................... 73 O samělé davy bloudí temným srdcem Evropy Rozhovor s Jiřím Přibáněm (Velká Británie)..................................... 95 Rusko z apomnělo, že po zvání neznamená povinnost mu ve všem vyhovět Rozhovor s Michaelem Romancovem (Česká republika)...............117 Rusko –Západ: nerozlišujeme rozdíly mezi názorovými pozicemi a zájmy Rozhovor s Petrem Robejškem (Německo)......................................137 Rusko se chová jako vesnický r váč Rozhovor s Lubošem Dobrovským (Česká republika)...................155 V Anglii nemůžete jezdit vpravo jen proto, že u nás se to tak dělá Rozhovor s Janem Rubešem (Belgie)................................................177 Ani Rusko , ani Islámský stát, ale strach, nacionalismus a st aré komplexy ohrožují Evro pu Rozhovor s Petrem Steinerem (Spojené státy americké)...............199 Evropa nemůže být ekonomický o br a politický trpaslík Rozhovor s Jacquesem Rupnikem (Francie)....................................217 Bojím se, že k rozumu dojdeme jen z donucení Rozhovor s Miroslavem Petříčkem (Česká republika)....................241 Ediční poznámka................................................................................. 259
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 7
Každý kavalír se denně setká s dobrým a zlým, a proto nesmí měnit svou mysl. Albrecht z Valdštejna, 1630
Konečným měřítkem preferencí je historie. Magazín New York Times, 1989
Žijeme v přelomové době, kdy se nejen hledá nový evropský a světový řád, ale i nová struktura lidských a civilizačních hodnot. Václav Havel, 1999
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 9
Evropská cesta na konec noci?
Jiří Přibáň
d našeho rozhovoru s Karlem Hvížďalou na téma evropské integrace, vztahu Evropské unie k Rusku, nárůstu populismu a úpadku demokratického právního státu uplynulo sedm let. Za tu dobu se mnohé změnilo, ale základní problémy a konflikty přitom zůstaly stejné. Jaký má být další směr evropské integrace a o jaké hodnoty se má opřít? Kde jsou hranice Evropské unie a jakou má odpovědnost vůči svým členům i okolí? Čím je Rusko pro Evropu, a naopak Evropa pro Rusko? Co znamená riziko populismu a kdy se z něj rodí autoritářský režim? Proč mizí občanská důvěra v právní stát a demokratické hodnoty se rozpadají, zatímco jejich nepřátelé se stávají stále populárnější? Válečná agrese Ruské federace proti Ukrajině všechny tyto otázky pouze zradikalizovala do formy buď, a nebo, která je proměňuje do osudových rozhodnutí, z nichž se buď zrodí nová Evropa, nebo se ta současná rozpadne pod vnějším i vnitřním tlakem. Jestliže jsme se kdysi zmiňovali o davech bloudících Evropou, dnes víme, že tyto davy dokázaly vyvolat brexit, vyhrát parlamentní volby v Itálii, získat přes čtyřicet procent hlasů ve francouzských prezidentských volbách, rozložit stranické systémy v zakladatelských zemích EU a v těch nově příchozích přivést k moci autoritářské vůdce, jejichž
O
9
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 10
cílem je ústavní demokracii zničit tak, jak se tomu děje v Maďarsku a Polsku. Problémy zůstávají, jen doba pokročila. Tváře teroristů z Islámského státu blednou ve srovnání s terorem páchaným ruskou armádou na ukrajinském obyvatelstvu, nacionalisté se zaštiťují stále účinněji a bezostyšněji bojem za civilizační hodnoty, porobě se říká osvobození a z mezinárodního obchodu, který má sloužit míru a posilovat všeobecnou prosperitu, se stala oprátka, z níž se lze vyvléknout jen za vysokou cenu radikálního zchudnutí celé společnosti. Cynismus (nejen) německého kapitálu, pro který je konkurenceschopnost založená na nízkých cenách energií a surovin nedotknutelná, zatímco Ukrajina daleko a v ruské geopolitické sféře vlivu nebezpečně připomíná Viscontiho Soumrak bohů, i když se tentokrát průmyslníci nemusí otevřeně hlásit k této východní verzi národního socialismu. Francie má Le Penovou, Itálie Salviniho a stále izolovanější Maďarsko ošuntělého Orbána, ale žádná evropská země nemá svého Schrödera. Německo se po první vlně sankcí zaleklo možných hospodářských a politických důsledků natolik, že jeho nynější váhavost a volání po nutnosti zachovat ekonomickou stabilitu a jistoty zpětně vrhá temný stín na někdejší ekonomický diktát vůči Řecku nebo Itálii během krize eurozóny. Kdo a jaké oběti má přinést pro Evropu a kdo o tom má rozhodovat?! Na ukrajinské frontě se bojuje o Evropu, ale Evropané jako kdyby chtěli bojovat hlavně proti drahotě a inflaci. Jakou oběť jsme ochotni přinést pro Evropu a jakou odpovědnost poneseme i v budoucnosti za to, co se odehrává v těchto týdnech a měsících? Neschopnost uvědomit si, že tato válka se nevede o ceny plynu nebo konkurenceschopnost evropské ekonomiky, ale o hodnoty, na kterých myšlenka jednotné Evropy stojí a padá, nás vede jako náměsíčníky na cestu do hlubin noci, které neprobudí ani rány z kanónů. Každá generace má svůj bod historického zlomu, od kterého odvíjí své historické zkušenosti i sdílené hodnoty. Pro některé to je rok
10
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 11
1968, pro jiné 1989, ale již dnes je jasné, že pro dnešní mladou generaci bude tímto zlomem symbolické datum 24. února 2022, kdy ruská armáda zahájila útok na svrchovanou Ukrajinu. Budoucnost Evropy se proto bude odvíjet od toho, jak se evropští politici a celá společnost dokážou postavit proti válečným zločinům i zločinné válce, jaká nemá v dějinách kontinentu obdoby od roku 1945. Nejde jen o politické a ekonomické sankce nebo právní potrestání viníků, ale o přiznání kolektivní odpovědnosti, kterou za tuto válku a zvěrstva v ní spáchaná neseme my všichni Evropané. Češi, Slováci, Poláci a další národy skládají reparát za morální propadnutí během uprchlické krize v roce 2015 nejen proto, že Ukrajinci v těchto zemích již desetiletí žijí a jsou jim bližší než Syřané nebo Iráčané, ale i kvůli jejich vlastním historickým zkušenostem se sovětskými tanky a imperiální expanzí. Snad tato dnešní zkušenost tedy oslabí i xenofobii a rasismus rozesetý v těchto a dalších částech našeho kontinentu a dobře živený z peněz bankovních domů a propagandy dezinformačních webů Putinova Ruska. Hospodářské recese, politické krize, nerespektování vlády práva, nezvládání uprchlických a imigračních vln a nyní válka vedená na samotné hranici Unie, to vše ohrožuje její fungování. K čemu je však funkčnost, když se vytratí samotný smysl jednoty kontinentu? Základní norma evropského sjednocování vždy spočívala ve schopnosti zabránit válce a zaručit mír. Nyní však nastala paradoxní situace, kdy mír lze zajistit jen aktivní podporou války, kterou vede Ukrajina proti ruské vojenské agresi. Ze základní normy se stal základní paradox, jehož řešení předurčí náš společný osud na příští desetiletí. Osud Evropské unie, ale i Ruska a samotné globální civilizace. Jestli do bude cesta do hlubin noci, nebo na její konec, v tuto chvíli nevíme. Víme však, že již dnes se o tomto osudu rozhoduje a že na tomto rozhodování se podílíme všichni bez rozdílu.
Cardiff, duben 2022
11
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
O m e n tá l n í m a p ě
5:28 PM
Stránka 13
Karel Hvížďala
eště si pamatujeme, jak jsme ve školních atlasech rozeznávali na mapách různé tvary: Skandinávii jako běžícího psa, Itálii jako botu, Rusko jako buldoka s vyplazeným jazykem, Československo jako mloka zakousnutého do Německa. Tyto útvary byly různě barevné, abychom si snáze pamatovali, kde se jednotlivé státy nacházejí. Každý z nás má však v hlavě i jinou mapu světa, která odráží jeho vlastní hodnotové představy o národech a státech. Sociologové tomu říkají mentální či myšlenková mapa podle Angličana Anthonyho Buzana, který sousloví poprvé použil v šedesátých letech minulého století. Do mentální mapy se nám otiskují políčka podle toho, co jsme se od dětství o jednotlivých oblastech světa dozvěděli či jaké zkušenosti s těmito zeměmi nám uvízly v hlavě. Tato mapa často předjímá osobní prožitky a spoluurčuje naše vnímání a interpretace. Turisté často vyprávějí o zemích, které navštívili způsobem, který spíše potvrzuje stereotypy, než aby se s nimi vypořádávali na základě autentických osobních zkušeností. Přičemž stereotypy, což je zase pojem Waltera Lippmanna, amerického publicisty, který ho použil poprvé v knize Public Opinion v roce 1922, jsou běžnou formou výrazu předsudků, tedy jejich důsledkem, které ale zároveň přispívají samostatně k jejich bujení, protože lidé o nich většinou nepřemýšlejí a užívají je
J
13
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 14
jako axiomatické pravdy. Lippmannův pojem v sociologii zdomácněl ve dvacátých letech a díky stereotypům, jak připomíná Jiří Přibáň, si konstruujeme sociální realitu včetně mentální mapy. Předsudky nám pomáhají hodnotit i mentální mapu a jejich vliv zesiluje každá krize. V prosinci 2015 to stvrdily výroky rakouského kancléře Wernera Faymanna i britského premiéra Davida Camerona. Ti oba by zase střední Evropu rádi odsunuli na okraj EU: ztrácejí trpělivost s námi vyjednávat a pochopit, že jsme prošli rozdílným vývojem. Naopak střední Evropané po uzurpátorství z Vídně a později z Moskvy nedokážou za jedenáct let po vstupu do EU, k němuž došlo 1. května 2004, pochopit, co to je sdílená suverenita. Tímto způsobem hodnocení se pak Evropa jeví jako mozaika rozdělující Evropany do minimálně pěti kategorií: na západní, střední, severní, jižní a východní, kam patří i Rusko, podle více či méně pozitivních nebo negativních asociací. Každá taková mapa, jak upozorňuje Eva Hahnová, historička z Oldenburgu, spoluvytváří zároveň vlastní identitu tím, že nás samotné umisťuje v našich mentálních mapách do okolního světa a ulehčuje nám komunikaci s nositeli podobných obrazů. Zároveň však ztěžuje komunikaci s nositeli jiných mentálních map, jak v roce 2015 v době utečenecké krize potvrzují rozdílné přístupy střední a západní Evropy. A má to logiku, protože mentalita není nic jiného než způsob myšlení, duševní a duchovní uzpůsobení závislé na individuálních dispozicích, které jsou dané věkem, výchovou, tradicí a společenskými podmínkami. Ty ale byly ve střední Evropě historicky již od tzv. druhého nevolnictví v 17. století a hlavně v letech 1938 až 1989 zcela rozdílné a ve východní Evropě, kvůli dlouhotrvajícímu nevolnictví a mesiášskému komplexu Rusů, kterým nahrazovali svou nedostatečnost, úplně odlišné. Podobně ještě vzdálenější jsou nám i další státy a civilizace. Stereotypy v našich hlavách pak tyto rozdíly ještě zvětšují, a proto je soužití zvlášť v době přílivu běženců na našem kontinentě velmi náročný úkol. Potvrzuje to v posledních letech i vývoj vzájemných vztahů
14
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 15
s Ruskem za vlády Vladimira Putina, který svou moc založil do značné míry právě na oživování starých stereotypů o střední a západní Evropě či Spojených státech a na překrucování vlastních dějin. Jak ale dokazují odpovědi účastníků těchto dialogů z roku 2015, kteří žijí většinou za našimi hranicemi, i my jsme obětí stereotypů: do roku 1968 jsme žili v zajetí mnichovského komplexu a od roku 1968 žijeme v zajetí sovětského komplexu, což nám brání chovat se racionálně. Platí stará moudrost, že pouze někteří lidé jsou schopni kriticky zpochybňovat nejen názory druhých, ale i své, a diskutovat o vlastních předsudcích. Předpokladem je neustálý otevřený pohled na vlastní myšlenky. Toho je schopen, zvláště v krizových situacích, v níž se zvyšuje hladina emocionality, jen málokdo na Východě i na Západě. Podle některých odborníků je takových lidí v každé populaci asi pět procent. To byl hlavní důvod, proč jsem oslovil následujících dvanáct většinou univerzitních profesorů a vysokoškolských učitelů, z nichž osm (počítáme-li Karla Schwarzenberga) žije léta v zahraničí, aby mi odpověděli na otázky, které se týkají současné situace i budoucnosti Evropy a naší civilizace, v níž se ukazuje, budeme-li parafrázovat Michela Foucaulta, že mír je pokračováním války jinými prostředky: Rusko tuto formuli uplatňuje ve zcela nové strategii, takže se na ni už nehodí starý pojem „studená válka“, i na konflikty, které vyvolává přímo nebo nepřímo tzv. Islámský stát, který zase není skutečným státem. Koneckonců ani Rusko není Sovětský svaz: má asi o sto milionů obyvatel méně a chybí mu pevná víra v „zářné zítřky“. Rozhovory mapují eskalující krize roku 2015, který rámují dva masakry v Paříži: 7. ledna byla vyvražděna část redakce Charlie Hebdo a v jeho okolí zahynulo celkem 12 lidí, v noci z 13. na 14. listopadu bylo při sériových útocích zabito 130 lidí. Evropská unie horko těžko zabránila finančnímu kolapsu Řecka a jeho odchodu z eurozóny, Británie začala vyhrožovat vystoupením z EU, pokud nedojde k reformám, a státy střední Evropy se odmítly adekvátně podílet na příjmu uprchlíků. V zahraničí musela EU spolu s NATO zasahovat v Iráku
15
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 16
a Sýrii, stále se angažuje v Afghánistánu, Kosovu a operuje ve Středomoří. Pokoušela se vyjednat příměří na Ukrajině po anexi Krymu z roku 2014, obsazení a rozvrácení části Donbasu, odkud byl sestřelen ruskou raketou dopravní boeing malajsijské společnosti s 298 cestujícími. Na Rusko byly uvaleny sankce. V Egyptě u letoviska Šarm aš-Šajch se zřítilo po útoku ruské letadlo s 224 lidmi na palubě a Rusko se zapojilo do bombardování Sýrie, kde však podporuje hlavně Asadovu vládu. Ke všem zmiňovaným teroristickým útokům, kromě sestřeleného boeingu z Doněcka, se přihlásil tzv. Islámský stát či Al-Káida. Během roku 2015 přišlo do Evropy z rozvrácených území asi milion a půl běženců z Blízkého a Středního východu a Maghrebu, jen Německo jich hlásilo na Silvestra 1,1 milionu. Příchod takového množství lidí má za následek ohrožení demokracie vzrůstající podporou populistických a nacionálních stran, které volají po autoritativních vládách. K eskalaci napětí v roce 2015 přispělo ale i sestřelení ruského bombardéru Su-24 dne 24. listopadu, s kterým – po několikerém upozornění ze strany Turecka – Rusové opětovně narušili jejich hranici. V prosinci to byly zase varovné výstřely ruské lodi na turecké rybáře. Zdá se, že tento a další léta by mohla být pro naši existenci velmi důležitá, protože jak říká Jacques Rupnik, k vítězství je zapotřebí mít schopnost a vůli, ale oboje Evropě jako celku chybí a spoléhat na to, že všechny problémy za nás vyřeší Spojené státy, už nelze. Soubor interview jsem seřadil tak, aby krize jednoho roku mapoval v reálné posloupnosti. Kniha nedává žádné odpovědi na současné problémy, protože skutečné odpovědi jsou reakcí na právě položené otázky, které po chvíli už přestávají platit: i otázky v rychlostní společnosti zastarají. Tato kniha je pouze pokusem o diagnózu hlavních hráčů roku 2015 a o nabourání převažujících stereotypů z různých úhlů: snaží se dodat čtenářům energii, která otevře v jejich mozku nové možnosti. Důležitější než odpověď je způsob myšlení. A vůle k nezapomnění, že velká selhání v dějinách často nezpůsobila
16
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 17
chybná politika, nýbrž neschopnost vymanit se ze starých předsudků a orientovat se podle aktuálních mentálních map. Jinými slovy jde o to si uvědomit, že v krizových momentech nemůže Evropská unie sázet jen na konsensuální politiku, ale naopak si musí najít způsob, jak rychle a rázně rozhodovat a přijímat riziko jako součást zodpovědného života. Pokud krizi, která je vždy zároveň novou šancí, zvládneme, můžeme z ní vyjít posíleni: geneticky i mentálně. Když bychom toho nebyli schopni, tak by to bylo jen přiznání, že nám chybí kontext vyššího morálního řádu, s kterým se mohou lidé ztotožnit, čímž vzniká vakuum, které snadno vyplňuje strach, jak ukazuje poslední průzkum z prosince 2015. Podle společnosti GfK i v prosperujícím Německu počet lidí, kteří mají strach z vývoje hospodářské situace v budoucnosti, tedy ze ztráty nabytého pohodlí, se proti roku 2013 zdvojnásobil. Ve Francii, Belgii, Švédsku, o střední Evropě ani nemluvě. Tam tomu bude s největší pravděpodobností podobně, i když v nejbližším okolí nemáme nepřítele, teror se nám zatím vyhnul a běženci se k nám moc nehrnou. A to je ta nejhorší zpráva roku 2015, protože strach je neurozeným příbuzným činorodosti a zbavuje nás schopnosti myslet, vnímat, učit se, uvažovat, lopotit se, obdělávat, tkát, vynalézat či psát a zpívat. Otevírá ústa stínům: uvolňuje prostor populismu a nacionalismu, což je smrtící koktejl zvláště pro křehké demokracie. Ale i když se nám podaří novou situaci zvládnout, určitě se naše životy změní: budeme se muset zase naučit žít s větší mírou rizika, které vždy patřilo k závazně žitému životu.
Praha, prosinec 2015 (Astrolog Pavel Turnovský koncem roku 2015 řekl pro denik.cz: Zažíváme vliv Saturnu s Neptunem, což je zpracovávání neklidu a chaosu. Podobné to bylo v roce 1917, 1953 a 1989. Všechno to jsou přelomová období. K určitému uklidnění by mohlo dojít v roce 2017, ale následovat bude brzy další revoluční období v roce 2021.)
17
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
18
5/30/22
5:28 PM
Stránka 18
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 19
Už ani nevím, jestli je Evropa schopná bránit své hodnoty Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem (Evropská unie)
19
EU.TISK.new.30.5.:Sestava 1
5/30/22
5:28 PM
Stránka 21
Když jsme se viděli na počátku roku 2015, tak poprvé za těch bezmála třicet let, co spolu vedeme dialog, jste se projevil jako pesimist a. Řekl jste mi, že si nejste úplně jistý, jestli tento stát přežije XXI. století. Z čeho vyplývá váš pesimismus? Přežití státu vždy závisí na lidech. Nevidím tu vůli ke státu, ani opravdové vlastenectví. I když jsme v minulosti dělali chyby, český národ měl silný vztah ke své zemi a ke své státnosti. A najednou to všechno mizí. Je nám to fuk. Je-li nám všechno jedno, stát pojde. A to se, podle vás, týká koho: politiků, nebo občanů? Obou, a politiků zvlášť, protože politici nevytvářejí vzorce chování. Každou chvíli někoho potkám, kdo je úspěšný, a přitom mi říká: Ani mě nenapadne, abych tady zůstával, půjdu do zahraničí. A ani neuvažují o tom, že by se někdy chtěli vrátit. Když tohle slyšíte, cítíte, že tu chybí vztah k zemi a ke státu. Je-li člověk dědek starý, bohužel, jako jsem teď já, který ještě zažil vlastenectví generace první republiky, vidí strašný úpadek a rozklad. Z toho mám největší obavy. Čím myslíte, že je způsoben rozklad české státnosti? Důvodů je řada. Mohou za to jak podivné režimy, které jsme tu měli,
21