29
ČESKÉ BUDĚJOVICE
Prameny: VÚA-VHA Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob, Jaroslav Červinka (1895). Literatura: Fidler, J.: Generálové legionáři. Brno 1999; Maskalík, A.: Elita armády. Banská Bystrica 2012.
ČESKÁ SKALICE Město v zemi České, součást politického okresu Náchod a sídlo okresního soudu. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 2 918 obyvatel. Ve městě se v březnu 1939 nenacházela posádka česko-slovenské branné moci. Město bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 obsazeno jednotkami německé Dvacáté osmé pěší divise. ČESKÉ BUDĚJOVICE Město v zemi České, sídlo okresního úřadu a okresního soudu. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 43 788 obyvatel. Ve městě se v březnu 1939 nacházela posádka česko-slovenské branné moci, jejíž součástí bylo velitelství Páté divise, Pěší pluk 1 „Mistra Jana Husi“ (5. divise), Dělostřelecký pluk 5 (5. divise), Asanační rota 5 (5. divise), rota Automobilního praporu 1 (První sbor), Vozatajská eskadrona 5 (Čtvrtá rychlá divise), Sborová nemocnice 5 (I. sbor), Sborový proviantní
Přehlídka německých okupačních jednotek v Českých Budějovicích (Foto VÚA Praha).
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 29
20.07.2022 11:07:49
ČESKÝ BROD
30
sklad 5 (I. sbor), Doplňovací okresní velitelství České Budějovice (I. sbor), Velitelství evidence koňstva 5 (I. sbor), Stavební správa České Budějovice (I. sbor), ubytovací místo Čtyři Dvory, ubytovací místo Rudolfov a další jednotky. Funkci velitele posádky zastával brigádní generál Bedřich Neumann. Vojenská správa zde měla k dispozici Budovu vojenských úřadů, Kasárny Jana Žižky z Trocnova, Kasárny Jiřího z Poděbrad, Kasárny plukovníka Švece, Kasárny Tomáše G. Masaryka, vojenskou nemocnici a vlastní skladové objekty. Město bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 obsazeno jednotkami německé Čtyřicáté páté pěší divise. ČESKÝ BROD Město v zemi České, sídlo okresního úřadu a okresního soudu. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 5 385 obyvatel. Ve městě se v březnu 1939 nenacházela posádka česko-slovenské branné moci. Město bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 obsazeno jednotkami německé Třetí lehké divise. ČTRNÁCTÁ DIVISE (KROMĚŘÍŽ) Vyšší jednotka česko-slovenské branné moci. Velitelství divise se v březnu 1939 nacházelo v Kroměříži a podléhalo veliteli Třetího sboru. Funkci velitele divise zastával brigádní generál Josef Zmek, funkci zástupce velitele brigádní generál František Hněvkovský a funkci náčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Josef Pavlíček. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství divise se štábem, Pěší pluk 3 „Jana Žižky z Trocnova“ (Kroměříž), Pěší pluk 27 (Uherské Hradiště), Pěší pluk 43 (Brno), Dělostřelecký pluk 14 (Lipník nad Bečvou, Brno a Vyškov), Asanační rota 14 (Kroměříž) a další jednotky. Velitelství divise bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé Druhé pěší divise /motorisované/. Prameny: VÚA-VHA Praha, fond Orgány čs. vojenské správy – vyšší velitelství, 14. divise Kroměříž, 1939.
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 30
20.07.2022 11:07:49
31
ČTRNÁCTÝ ARMÁDNÍ SBOR
Kroměřížské Staré kasárny, sídlo velitelství 14. divise. ČTRNÁCTÝ ARMÁDNÍ SBOR (XIV. ARMEEKORPS) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství armádního sboru se počátkem března 1939 nacházelo v Magdeburgu a podléhalo veliteli 4. skupinového velitelství pozemního vojska (Heeresgruppenkommando 4). Funkci velitele sboru zastával generál pěchoty Gustav von Wietersheim, funkci náčelníka štábu zastával generálmajor Friedrich-Wilhelm von Chappuis, funkci podnáčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Hans-Georg Hildebrand, funkci velitele dělostřelectva zastával generálporučík Max Pfeffer, funkci velitele ženijního vojska zastával plukovník Wilhelm Petersen, funkci velitele spojovacího vojska zastával podplukovník Eugen Wurster a funkci přednosty zdravotnické služby zastával generál lékař Dr. Wilhelm Wagner. Veliteli sboru bylo podřízeno velitelství armádního sboru se štábem, 2. pěší divise /motorisovaná/ (2. Infanterie-Division /mot/) ve Štětíně (Stettin), 13. pěší divise /motorisovaná/ (13. Infanterie-Division /Mot/) v Magdeburgu, 20. pěší divise /motorisovaná/ (20. Infanterie-Division /mot/) v Hamburku (Hamburg), 29. pěší divise /motorisovaná/ (29. Infanterie-Division /mot/) v Erfurtu, Spojovací
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 31
20.07.2022 11:07:49
ČTVRTÁ DIVISE
32
oddíl 60 (Nachrichten-Abteilung 60) v Magdeburgu a další jednotky. Velitelství armádního sboru se při přípravě operace přesunulo do Trutnova (Trautenau), kde se nacházelo během okupace českomoravského prostoru v březnu 1939, přičemž nově podléhalo veliteli Třetího skupinového velitelství pozemního vojska. Veliteli sboru bylo v rámci operace podřízeno velitelství armádního sboru se štábem, Dvacátá osmá pěší divise (28. Infanterie-Division), Dvacátá devátá pěší divise /motorisovaná/ (29. Infanterie-Division /mot/), Spojovací oddíl 60 (Nachrichten-Abteilung 60) a další jednotky. Armádní sbor v březnu 1939 zabezpečil okupaci politických okresů Čáslav, Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chotěboř, Chrudim, Jilemnice (část), Ledeč nad Sázavou, Litomyšl, Náchod, Německý Brod (část), Nová Paka (část), Nové Město nad Metují, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily (část), Vysoké Mýto a Žamberk v zemi České. Literatura: Tessin, G.: Formationsgeschichte der Wehrmacht 1933–1939. Boppard 1959.
ČTVRTÁ DIVISE (HRADEC KRÁLOVÉ) Vyšší jednotka česko-slovenské branné moci. Velitelství divise se v březnu 1939 nacházelo v Hradci Králové a podléhalo veliteli Druhého sboru. Funkci velitele divise zastával brigádní generál Karel Kutl-
Budova divisního velitelství v Hradci Králové (Foto VÚA Praha).
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 32
20.07.2022 11:07:49
33
ČTVRTÁ LEHKÁ DIVISE
vašr, funkci zástupce velitele zastával brigádní generál František Bláha a funkci náčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Josef Chleboun. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství divise se štábem, Pěší pluk 4 „Prokopa Holého“ (Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou a Žamberk), Pěší pluk 21 „Maršála Foche“ (Čáslav), Pěší pluk 30 „Aloise Jiráska“ (Vysoké Mýto a Rychnov nad Kněžnou), Dělostřelecký pluk 4 (Josefov), Remontní baterie 4 (Josefov), Asanační rota 4 (Josefov) a další jednotky. Velitelství divise bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé Dvacáté deváté divise /motorisované/. Prameny: VÚA-VHA Praha, fond Orgány čs. vojenské správy – vyšší velitelství, 4. divise Hradec Králové, 1939.
ČTVRTÁ LEHKÁ DIVISE (4. LEICHTE DIVISION) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství lehké divise se počátkem března 1939 nacházelo ve Vídni (Wien) a podléhalo přímo veliteli 5. skupinového velitelství pozemního vojska (Heeresgruppenkommando 5). Funkci velitele divise zastával generálmajor Alfred rytíř von Hubicki a funkci náčelníka štábu zastával plukovník gene-
Vizovice
ovka
Brum
Zlín
nice
Dřev
Napajedla
Valašské Klobouky
Luhačovice
Bojkovice
Olšava
Uherský Ostroh
Bzenec
Vá
h
Vlára
Uherské Hradiště
Kyjov
Púchov
Vlachovice
Bohuslavice nad Vláří
Uherský Brod
Dubnica n. V.
a rav
Mo
Trenčín Země
Strážnice
Hodonín
h
Vá
Skalica
slovenská Nové Mesto n. V.
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 33
0
20 km
20.07.2022 11:07:49
ČTVRTÁ PANCÉŘOVÁ DIVISE
34
rálního štábu Karl Brandtner. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství lehké divise se štábem, Jezdecký střelecký pluk 10 (Kavallerie-Schützen-Regiment 10) ve Svatém Hippolytu (Sankt Pölten), Jezdecký střelecký pluk 11 (Kavallerie-Schützen-Regiment 11) ve Waidhofenu, Průzkumný pluk 9 (Aufklärungs-Regiment 9) v Kremži (Krems), Dělostřelecký pluk 102 (Artillerie-Regiment 102) ve Svatém Hippolytu (Sankt Pölten), Pancéřový oddíl 33 (Panzer-Abteilung 33) ve Svatém Hippolytu (Sankt Pölten), Protipancéřový oddíl 50 (Panzer-Abwehr-Abteilung 50) ve Svatém Hippolytu (Sankt Pölten), Ženijní prapor 86 (Pionier-Bataillon 86) v Kremži (Krems) a další jednotky. Velitelství lehké divise se při přípravě operace přesunulo ke státní hranici a během okupace českomoravského prostoru v březnu 1939 postupovalo s podřízenými jednotkami, přičemž podléhalo veliteli Sedmnáctého armádního sboru (XVII. Armeekorps). Podřízené jednotky lehké divise přitom obsadily Bohuslavice nad Vláří, Bojkovice, Hodonín, Luhačovice, Napajedla, Strážnici, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Valašské Klobouky, Vizovice, Vlachovice a Zlín. Literatura: Hermann, C.: 9. Panzer-Division. Wien 1975.
ČTVRTÁ PANCÉŘOVÁ DIVISE (4. PANZER-DIVISION) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství pancéřové divise se počátkem března 1939 nacházelo ve Würzburgu a podléhalo veliteli XVI. armádního sboru (XVI. Armeekorps) v Berlíně (Berlin). Funkci velitele divise zastával generálmajor Georg-Hans Reinhardt a funkci náčelníka štábu zatímně zastával major generálního štábu Wilhelm svobodný pán von Schleinitz. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství pancéřové divise se štábem, Pátá pancéřová brigáda (5. Panzer-Brigade), Střelecký pluk 12 (Schützen-Regiment 12) v Meiningenu, Dělostřelecký pluk 103 (Artillerie-Regiment 103) v Meiningenu, Průzkumný oddíl 7 (Aufklärungs-Abteilung 7) v Mnichově (München), Ženijní prapor 79 (Pionier-Bataillon 79) ve Würzburgu, Spojovací oddíl 79 (Nachrichten-Abteilung 79) ve Würzburgu a další jednotky. Velitelství pancéřové divise se při přípravě operace přesunulo ke státní
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 34
20.07.2022 11:07:49
35
ČTVRTÁ PANCÉŘOVÁ DIVISE Sá
za
Německý Brod
va
Humpolec
Nové Město na Moravě
Přibyslav Štoky
Polná
Město Žďár na Moravě
Pacov lav
Os
Pelhřimov
Jih
lav
Kamenice nad Lipou
a
Jihlava
Velké Meziříčí
a
Velká Bíteš
Třešť
Počátky
Třebíč Náměšť nad Oslavou
vská
Jaroměřice nad Rokytnou
Mora
Jindřichův Hradec
Dyje
Telč
Hrotovice
Dačice
Neubistritz
NĚMECKO
Jemnice
Moravské Budějovice 0
Rokytn
á
20 km
hranici a během okupace českomoravského prostoru v březnu 1939 postupovalo s podřízenými jednotkami, přičemž podléhalo veliteli Třináctého armádního sboru (XIII. Armeekorps). Podřízené jednotky pancéřové divise přitom obsadily Humpolec, Jindřichův Hradec, Kamenici nad Lipou, Německý Brod, Pelhřimov, Počátky, Polnou a Přibyslav v zemi České, Dačice, Jemnici, Jihlavu, Město Žďár na Moravě, Moravské Budějovice, Nové Město na Moravě, Štoky, Telč, Třebíč a Třešť. Pátá pancéřová brigáda (5. Panzer-Brigade) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství pancéřové brigády se počátkem března 1939 nacházelo v Bambergu a podléhalo veliteli 4. pancéřové divise (4. Panzer-Division). Funkci velitele brigády zastával generálmajor Max von Hartlieb-Walsporn. Veliteli brigády bylo podřízeno velitelství pencéřové brigády, Pancéřový pluk 35 (Panzer-Regiment 35) v Bambergu, Pancéřový pluk 36 (Panzer-regiment 36)
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 35
20.07.2022 11:07:49
36
ČTVRTÁ PĚŠÍ DIVISE
ve Svinibrodu (Schweinfurt) a další jednotky. Během okupace českých zemí zůstala pancéřová brigáda v původní podřízenosti. Literatura: Saucken, D.: 4. Panzer-Division. Bd. 1-2. Coburg 1968.
ČTVRTÁ PĚŠÍ DIVISE (4. INFANTERIE-DIVISION) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství pěší divise se počátkem března 1939 nacházelo v Drážďanech (Dresden) a podléhalo veliteli IV. armádního sboru. Funkci velitele divise zastával generálmajor
Leitmeritz
NĚMECKO
Terezín
Mšené
Mělník
Dolní Slivno
Velvary be
La
Kralupy nad Vltavou
Kostelec nad Labem
Kladno
PRAHA Vltava
Unhošť
Říčany
Zbraslav ka
oun
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 36
Milovice
Měšice Brandýs Mratín nad Labem Letňany
Líbeznice
Ber
Jiz
era
Vltava
0
10
20 km
20.07.2022 11:07:49
37
ČTVRTÁ RYCHLÁ DIVISE
Erick Hansen a funkci náčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Claus Kühl. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství pěší divise se štábem, Pěší pluk 10 (Infanterie-Regiment 10) v Dráž ďanech (Dresden), Pěší pluk 52 (Infanterie-Regiment 52) v Litoměřicích (Leitmeritz), Pěší pluk 103 (Infanterie-Regiment 103) v Žitavě (Zittau), Dělostřelecký pluk 4 (Artillerie-Regiment 4) v Drážďanech (Dresden), dva oddíly Dělostřeleckého pluku 40 (Artillerie-Regiment 40) v Budyšíně (Bautzen), Kulometný prapor 7 (Maschinengewehr-Bataillon 7) v Drážďanech (Dresden), Balonový pozorovací oddíl 4 (Beobachtungs-Abteilung 4) v Míšni (Meissen), Protipancéřový oddíl 4 (Panzer-Abwehr-Abteilung 4) v Drážďanech (Dresden), Ženijní prapor 13 (Pionier-Bataillon 13) v Pirně, Spojovací oddíl 4 (Nachrichten-Abteilung 4) v Liberci (Reichenberg) a další jednotky. Velitelství pěší divise se při přípravě operace přesunulo ke státní hranici a během okupace českých zemí v březnu 1939 postupovalo s podřízenými jednotkami, přičemž stále podléhalo veliteli Čtvrtého armádního sboru (IV. Armeekorps). Podřízené jednotky pěší divise přitom obsadily Dolní Slivno, Kostelec nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Letňany, Líbeznici, Mělník, Měšice, Mratín a Prahu. ČTVRTÁ RYCHLÁ DIVISE (PARDUBICE) Vyšší jednotka česko-slovenské branné moci. Velitelství rychlé divise se v březnu 1939 nacházelo v Pardubicích a podléhalo veliteli Zemského vojenského velitelství v Praze. Funkci velitele divise zastával brigádní generál Josef Dvořák a funkci náčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Ferdinand Monzer. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství rychlé divise se štábem, Čtvrtá jezdecká brigáda, Čtvrtá motorisovaná brigáda, Dělostřelecký oddíl 81 (Kostelec nad Orlicí) a další jednotky. Velitelství rychlé divise bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé Dvacáté deváté pěší divise /motorisované/. Čtvrtá jezdecká brigáda (Pardubice) Velitelství jezdecké brigády se v březnu 1939 nacházelo v Pardubicích a bylo součástí 4. rychlé divise. Funkci velitele brigády zastával plukovník jezdectva Jaroslav Macas. Veliteli brigády bylo podřízeno
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 37
20.07.2022 11:07:49
ČTVRTÁ RYCHLÁ DIVISE
38
velitelství jezdecké brigády, Dragounský pluk 4 „Antonína Švehly“ (Klatovy a Hořovice), Dragounský pluk 8 „Knížete Václava Svatého“ (Pardubice, Bohdaneč, Dašice a Josefov), Dragounský pluk 9 (Vysoké Mýto a Choceň), Vozatajská eskadrona 2 (Rokycany), Vozatajská eskadrona 4 (Josefov), Vozatajská eskadrona 5 (České Budějovice) a další jednotky. Velitelství jezdecké brigády bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé 29. pěší divise /motorisované/. Čtvrtá motorisovaná brigáda (Pardubice) Velitelství motorisované brigády se v březnu 1939 nacházelo v Pardubicích a bylo součástí 4. rychlé divise. Funkci velitele brigády zastával plukovník generálního štábu František Rakovčík. Veliteli brigády bylo podřízeno velitelství motorisované brigády, Hraničářský prapor 4 (Písek), Cyklistický prapor 1 (Slaný) a další jednotky. Velitelství motorisované brigády bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé 29. pěší divise /motorisované/.
Jezdecké kasárny v Pradubicích, sídlo velitelství 4. jezdecké brigády. Prameny: VÚA-VHA Praha, fond Orgány čs. vojenské správy – vyšší velitelství, 4. rychlá divise Pardubice, 1939.
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 38
20.07.2022 11:07:50
39
ČTVRTÝ ARMÁDNÍ SBOR
ČTVRTÝ ARMÁDNÍ SBOR (IV. ARMEEKORPS) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství armádního sboru se počátkem března 1939 nacházelo v Drážďanech (Dresden) a podléhalo veliteli 3. skupinového velitelství pozemního vojska (Heeresgruppenkommando 3). Funkci velitele sboru zastával generál pěchoty Viktor von Schwedler, funkci náčelníka štábu zastával generálmajor Walter Model, funkci podnáčelníka štábu zastával plukovník generálního štábu Edgar Röhrich, funkci velitele dělostřelectva zastával generálmajor Johannes Zuckertort, funkci velitele ženijního vojska zastával generálmajor Karl Sachs, funkci velitele spojovacího vojska zastával plukovník Karl Mehnert a funkci přednosty zdravotnické služby zastával generál lékař Dr. Johannes Lohse. Veliteli sboru bylo podřízeno velitelství armádního sboru se štábem, 4. pěší divise (4. Infanterie-Division) v Drážďanech (Dresden), 14. pěší divise (14. Infanterie-Division) v Lipsku (Leipzig), 24. pěší divise (24. Infanterie-Division) v Saské Kamenici (Chemnitz), Jezdecký pluk 10 (Kavallerie-Regiment 10) v Torgavě (Torgau), Ženijní prapor 44 (Pionier-Bataillon 44) v Riese, Spojovací oddíl 44 (Nachrichten-Abteilung 44) v Míšni (Meissen), Spojovací oddíl 56 (Nachrichten-Abteilung 56) v Esslingenu a další jednotky. Velitelství armádního sboru se při přípravě operace přesunulo do Lovosic (Lobositz), kde se nacházelo během okupace českomoravského prostoru v březnu 1939, přičemž stále podléhalo veliteli Třetího skupinového velitelství pozemního vojska (Heeresgruppenkommando 3). Veliteli sboru bylo podřízeno velitelství armádního sboru se štábem, Čtvrtá pěší divise (4. Infanterie-Division), Dvacátá čtvrtá pěší divise (24. Infanterie-Division), Průzkumný prapor 24 (Aufklärungs-Bataillon 24), Ženijní prapor 44 (Pionier-Bataillon 44), Spojovací oddíl 44 (Nachrichten-Abteilung 44) a další jednotky. Armádní sbor v březnu 1939 zabezpečil okupaci politických okresů Beroun, Brandýs nad Labem (část), Jílové, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Mělník, Praha-město, Praha-venkov, Rakovník, Roudnice nad Labem, Říčany, Slaný a Zbraslav (část) v zemi České. Literatura: Tessin, G.: Formationsgeschichte der Wehrmacht 1933–1939. Boppard 1959.
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 39
20.07.2022 11:07:50
ČTVRTÝ SBOR
40
ČTVRTÝ SBOR (OLOMOUC) Vyšší jednotka česko-slovenské branné moci. Velitelství sboru se v březnu 1939 nacházelo v Olomouci a podléhalo veliteli Zemského vojenského velitelství v Brně. Funkci velitele sboru zastával divisní generál Emil Fiala, funkci zástupce velitele zastával divisní generál Josef Janáček, funkci náčelníka štábu zastával plukovník generálního štábu Jan Procházka, funkci podnáčelníka štábu zastával plukovník generálního štábu Stanislav Mazel, funkci velitele dělostřelectva zastával brigádní generál Václav Ždímal, funkci velitele ženijního vojska zastával plukovník ženijního vojska Ing. Václav Lupínek, funkci velitele telegrafního vojska zastával podplukovník telegrafního vojska Karel Panitz, funkci přednosty intendanční služby zastával plukovník intendantstva František Ziegelheim a funkci přednosty zdravotnické služby zastával generál zdravotnictva MUDr. Klement Zrůnek. Veliteli sboru bylo podřízeno velitelství sboru se štábem, Sedmá divise, Osmá divise, Dělostřelecký pluk 107 (Olomouc), Dělostřelecký pluk 108 (Hranice),
Vztyčování německé vlajky před budovou velitelství IV. sboru v Olomouci (Foto VÚA Praha).
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 40
20.07.2022 11:07:50
41
ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ PĚŠÍ DIVISE
Automobilní prapor 6 (Olomouc, Brno a Štěpánov), Telegrafní prapor 6 (Lipník nad Bečvou), Výcvikový tábor u Přáslavic (Přáslavice), Sborová zbrojnice 4 (Olomouc, Bystrovany a Drahotuše), Sborová nemocnice 7 (Olomouc), Sborová nemocnice 8 (Valašské Meziříčí), Sborový proviantní sklad 7 (Olomouc), Sborový proviantní sklad 8 (Lipník nad Bečvou), Divisní soud Olomouc (Olomouc), Úřad vojenského prokurátora v Olomouci (Olomouc), Doplňovací okresní velitelství Hranice (Hranice), Doplňovací okresní velitelství Místek (Místek), Doplňovací okresní velitelství Olomouc (Olomouc), Doplňovací okresní velitelství Valašské Meziříčí (Valašské Meziříčí), Velitelství evidence koňstva 7 (Olomouc), Velitelství evidence koňstva 8 (Kroměříž), Velitelství evidence motorových vozidel 4 (Olomouc), Vojenská stavební správa Hranice a další jednotky. Velitelství sboru bylo v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 neutralizováno jednotkami německé Páté pancéřové divise. Prameny: VÚA-VHA Praha, fond Orgány čs. vojenské správy – vyšší velitelství, IV. sbor Olomouc, 1939.
ČTYŘI DVORY Obec v zemi České, součást politického i soudního okresu České Budějovice. Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 4 276 obyvatel. V obci se v březnu 1939 nacházelo ubytovací místo posádky česko-slovenské branné moci České Budějovice, jehož součástí byl Dělostřelecký pluk 105 (První sbor) a Remontní baterie 5 (Pátá divise). Vojenská správa zde měla k dispozici Dělostřelecké kasárny. Obec byla v průběhu okupace českých zemí v březnu 1939 obsazena jednotkami německé Čtyřicáté páté pěší divise. ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ PĚŠÍ DIVISE (44. INFANTERIE-DIVISION) Vyšší jednotka německé branné moci. Velitelství pěší divise se počátkem března 1939 nacházelo ve Vídni (Wien) a podléhalo veliteli XVII. armádního sboru (XVII. Armeekorps). Funkci velitele divise zastával generálporučík Albrecht Schubert a funkci náčelníka štábu zastával podplukovník generálního štábu Paul Herrmann. Veliteli divise bylo podřízeno velitelství pěší divise se štábem, Pěší pluk 131
Okupace_1939_13_(imprimatur).indd 41
20.07.2022 11:07:50