Posledni lzi_001 az 003.qxp_Sestava 1 26.03.2023 17:23 Stránka 3
Posledni lzi_2_001-360.indd 3
28.03.23 11:52
Pro tátu. Protože jsi vždy hlasem rozumu a mým největším fanouškem.
Posledni lzi_2_001-360.indd 5
28.03.23 11:52
K APITOLA 1 Jenna Masonová spěchá přes parkoviště Washingtonovy střední školy, protože potřebuje stihnout svého syna Joshe dříve, než zazvoní na začátek vyučování. Nepřítomně zamává na rodiče postávající v hloučku u bílého BMW X5 Beth Hopkinsové. Zaslechne útržky jejich rozhovoru – agresivní reportér, honba za stopou –, před pár lety by ji to znepokojilo. Zeptala by se, za čím se ten reportér honí. Přemýšlela by, jestli by neměla zase utéct. Jejich štěbetání náhle ustane. Zírají na ni. Pak Beth něco zašeptá Leigh Duffyové, které se ve tváři objeví zděšení, a Jennu napadne, jestli nemluví o ní. Je pro ně velkou neznámou, je nováček v této úzce sevřené komunitě a většinu času se drží stranou. Kdysi by jí možná znepokojením ztuhla ramena. Je jí jasné, že v nich vzbuzuje zvědavost. Ale právě teď pospíchá a je podrážděná. Josh si zase doma zapomněl desky s domácími úkoly. Je si moc dobře vědoma toho, že to svému synovi ulehčuje. Rozumný rodič by ho nechal nést následky za to, že neodevzdá domácí úkoly včas. Ten náročnější by ho naučil nachystat si batoh s učebnicemi do školy už večer před spaním, takže by ho ráno měl připravený u dveří. Mohla by mu desky odnést do kanceláře školy, ale pak by musela mluvit s lidmi. Stýkat se s nimi. Komunikovat. Zanechat dojem. A to je něco, co v ní je už zakořeněné s poznámkou, že se tomu má vyhýbat. Jeden ze zvyků, kterých se nezbavila od chvíle, kdy se s Joshem usadili v Oceanside v Kalifornii. Někdy mu závidí, jak snadno si našel kamarády. 7
Posledni lzi_2_001-360.indd 7
28.03.23 11:52
Ale on nemá minulost, před kterou by se musel skrývat. Lidi, před nimiž utíká. Jenna přejde přes školní dvůr. Žáci se shromažďují ve skupinkách jako hejna delfínů. Hrají si s mobily, fotí a dávají posty na tiktok, nebo co to dneska děti dělají. Josh se jí to snažil vysvětlit, ale protože mu nekoupí chytrý telefon, ani ho bez dozoru nepustí na internet, neměla vlastně vůbec šanci dozvědět se o sociálních sítích víc. Sama se jim vyhýbá a svého syna od nich také hodlá, pokud možno, držet dál. Nemůže riskovat, že by na svůj profil napsal něco, co by na jejich stopu mohlo přivést její minulost. Josh si neustále stěžuje na svůj vyklápěcí telefon, takže ho raději nepoužívá, než aby byl ostatním ve škole pro smích. Nejspíš proto jí neodpověděl, když mu pár minut poté, co odešel z domu na vyučování, volala. Alespoň doufá, že to je ten pravý důvod. Srdce jí zběsile buší, když se pokouší potlačit představu, že se mu cestou do školy něco stalo, a proto nemohl zvednout telefon. Je to neustálá obava, které se nikdy nezbaví, ne se svou minulostí. Proběhne kolem jídelních stolů pod zeleno-zlatou pergolou v barvách školy, kde Josh před první hodinou sedává se svým kamarádem Ansonem. Několikrát ho ráno pozorovala přes plot, který ohraničuje školní pozemek, když si myslel, že už odešla domů. Dospívá tak rychle. Těžko uvěřit, že mu bude třináct. Ještě těžší je ale přijmout, že ona stejně dlouho žije ve lži. Anson ji zahlédne dřív než Josh a zamává jí. Když vedle něj spatří svého syna, zaplaví ji úleva. Je tady. Je v bezpečí. „Dobrý den, paní Masonová.“ Josh se otočí na lavičce. „Mami!“ Rozhlédne se, jestli se někdo nedívá, nahrbí se v ramenou a snaží se vypadat menší, aby si ho nikdo nevšiml. Je v rozpacích, že je tady. 8
Posledni lzi_2_001-360.indd 8
28.03.23 11:52
„Ahoj, Ansone. Joshi.“ Položí na stůl bílé desky pomalované zářivými odstíny permanentního fixu. Josh si rád kreslí, ale jeho kresby jsou realističtější než její svérázné postavičky. Stále nemůže uvěřit, že se před několika lety stal její animovaný příběh hitem na youtube. Teď má smlouvu na čtyři knihy a další na film. Tabbyina veverka je všude. Někdy si přeje, aby to tak nebylo. Stala se kvůli tomu příliš viditelným terčem, přestože se až maniakálně snaží, aby si udržela soukromí. Ale platí to účty a ještě něco navíc. Může synovi koupit vansky v Shoppes v nákupním centru místo obnošených tenisek s flekatou podrážkou z Armády spásy. Můžou jíst v restauracích s plátěnými ubrousky, do jakých ji rodiče brali, když byla malá, místo aby jedli ohřáté zbytky konzerv, které koupila ve výprodeji v potravinách. Díky jejímu nečekanému úspěchu žijí jako normální lidi a nemusejí se už neustále stěhovat z domu do domu v rámci Murielliny sítě andělů, jak tomu bylo ještě před osmnácti měsíci. Často si ale přeje, aby se nepřestali nikdy skrývat. Bojí se, že někdo odhalí, kým skutečně je. Je to neustálý boj. Na jedné straně čelí nutkání ohlížet se přes rameno a na té druhé se snaží normálně žít. Josh si přitáhne desky a nacpe si je do batohu. „Co tady děláš?“ „Nezvedal jsi mi telefon.“ Stiskne ruce v pěst až se jí nehty zaryjou do dlaní. Josh v poslední době ignoruje jejich pravidla, zkouší její trpělivost a překračuje hranice, které mu dala, aby ho ochránila. On se ale jen ušklíbne. „Je vybitej.“ „Ty sis ho včera večer nenabil?“ To je u nich doma jasně stanovené pravidlo. Školní zvonek zazvoní a jeho zvuk se rozlehne po okolí. To zatracené zvonění slyší až v jejich domě, vzdáleném pět bloků. 9
Posledni lzi_2_001-360.indd 9
28.03.23 11:52
„Ne, nenabil,“ zabručí a vstane. „Proč ne?“ „Zapomněl jsem.“ Hodí si batoh na záda. Anson udělá totéž a zatváří se provinile, že se ocitl uprostřed jejich hádky. Josh se vydá na odchod. „Můžu už jít?“ „Kdyby sis nezapomněl nabít telefon a zvedl ho, nemusela bych tě poctít svou návštěvou.“ Joshovi zrudnou tváře. „Mami, přestaň.“ Ustupuje rychleji. Vrhne na něj varovný pohled, který Josh zná až příliš dobře. Pokud se bude nadále takhle chovat, dostane zaracha. „Dobře. Promiň. Nabiju si ho večer.“ „Hezký den, paní Masonová.“ „I tobě, Ansone.“ Usměje se na synova kamaráda. Anson běží, aby dohnal Joshe. Narazí do sebe rameny, smějí se a ona pocítí záchvěv žárlivosti mísící se s pocitem lítosti. Od svých šestnácti nikoho takového, jako je Anson, neměla. Její kamarád zemřel tu noc, kdy utekla z domova. A čí je to vina? Ústa jí zaplaví žluč, chutná jako zkyslá smetana, odporná a zkažená. Odežene tu vzpomínku a představí si, jak se rozpadá a mizí. Ale ona se vrátí. Vždycky jí připomene, co udělala. Už jí navždy bude dokazovat, že není o nic lepší než její matka. Vyrazí domů, ale není ještě ani v půli parkoviště, když vtom jí zastoupí cestu Leigh. Je to tak náhlý pohyb, že do ní vrazí. „Doufala jsem, že tě potkám, až se budeš vracet,“ osloví ji Leigh. Jenna zamžourá na předsedkyni klubu rodičů a přemýšlí, co by po ní asi tak mohla chtít. Pak si vzpomene na rozhovor, jehož útržky předtím zachytila, a na to, jak si ji s Beth prohlížely. Agresivní reportér. Žene se za stopou. Ucítí, jak jí nervozita sevře hrudník. 10
Posledni lzi_2_001-360.indd 10
28.03.23 11:52
Leigh má zářivě modré oči jako voda v bazénu a šibalsky široký úsměv. Špičkou jazyka se dotýká konce řezáku, když jí mikina sklouzne z pravého ramene jako hrdince ve Flashdance. Zkříží si ruce na hrudi, čímž jí prsa vyjedou nahoru, a pohupuje rameny, jako by v sobě už déle nemohla držet novinky, o něž se touží podělit. Leigh si myslí, že má vždycky něco šťavnatého, co může sdílet. „Je to pravda?“ zeptá se a povytáhne pečlivě upravené obočí. Jenna se zamračí, hledá únikovou cestu a cítí, jak jí touha utéct prudce buší v zátylku. „Co jestli je pravda?“ Leigh nakloní hlavu a věnuje Jenně pohled, kterým jí říká, že by jí mělo být naprosto jasné, o čem mluví. „Říká se, že jsi zavraždila šestnáctiletého kluka.“
11
Posledni lzi_2_001-360.indd 11
28.03.23 11:52
K APITOLA 2 Jenna sebou trhne, jako by jí Leigh vlepila facku. „Cože?“ „Je to pravda, že jo?“ Leigh se přesune do jejího osobního prostoru a Jenna se obává, že její zděšená reakce vše prozrazuje. Je to pravda! Leigh září vzrušením. Je jí jedno, jestli Jenna zare aguje tak, či onak. Jenna by mohla za bílého dne ukrást Cézannův akvarel z Muzea J. Paula Gettyho a Leigh by se nadšením mohla zbláznit. Miluje šťavnaté příběhy. Cítí nutkání dostat se od ní co nejdál, ale Leigh je jako kočka, která šplhá nahoru po její noze jako po kmeni stromu a zatíná do ní drápy. Potřebuje utéct. Ale nemá kam. Z obou stran ji blokují auta. Za ní se přibližují Beth a Sherry, aby o nic nepřišly. Je v pasti. Přerývaně dýchá. Obvykle takhle neopatrná nebývá. Sleduje zprávy, sleduje lidi, kteří po ní jdou. Ale v poslední době ji rozptylovalo mnoho věcí najednou – náhlá pozornost veřejnosti týkající se jejích smluv na animovaný film, Josh se začal najednou bouřit, a k tomu ji ještě minulý pátek Kavan požádal o ruku. Nechala se ukolébat. Uvěřila, že budou v bezpečí. Její nová identita byla bezchybná. Jak to, že ji odhalili? Zamrazí ji v zádech, jak si vše začíná postupně uvědomovat. Byla naivní, příliš věřila, že jsou v bezpečí. Nikdy neměla dopustit, aby ji Josh přesvědčil, že tu mají zůstat tak dlouho. Leigh se jí podívá přes rameno. „Řekni nám to. Chceme to vědět.“ Jak se proboha dozvěděly o Wesovi? Jak si ho s ní spojily? 12
Posledni lzi_2_001-360.indd 12
28.03.23 11:52
Třináct let byla o krok napřed před svou minulostí. Obává se však, že s tím, co se jí Leigh chystá říct, ji minulost konečně dohnala. Cítí, jak jí klepe na rameno. Na to samé rameno, přes které se přestala ohlížet, protože zpohodlněla. V uších jí duní. „Samozřejmě že to není pravda.“ Wes se utopil. Nebyla jsem tam. Její mantra od okamžiku, kdy ji před lety vzala Murielle pod svá křídla a vštípila jí ta slova do hlavy. „To Beth neřekla.“ Jenna se podívá na ženu za sebou. Beth se vyhne očnímu kontaktu a naskočí do auta. Rychle zacouvá, čímž donutí Sherry uskočit z cesty a Jenna se tak jen může dohadovat, co přesně ví. „Beth!“ vypískne Sherry a bouchne do kapoty. „Beth nám to řekla důvěrně,“ říká Leigh. „Nesmí o tom mluvit, dokud zítra nevyjde článek v novinách, ale Sherry už o tom napsala do rodičovské skupiny.“ Škola ustupuje do pozadí. Hlasy se vytrácejí, až zůstane jen ona a Leigh. „Jaký článek?“ „Nemám tušení, ale umírám zvědavostí si ho přečíst. Ehm, promiň, špatně zvolená slova.“ S chichotáním se dotkne její ruky. „Už sis něco odseděla? Nemusíš mi odpovídat, vygoogluju si to,“ dodá, zatímco se Jenně pomalu začíná motat hlava. Parkoviště se s ní začne točit. Leigh se k ní nakloní. Prakticky se dotýkají nosy. Její hlas se promění v šepot. „Nedávno jsem poslouchala jeden kriminální podcast. Tvrdí tam, že lidi mají genetické dispozice k zabíjení. Měli bychom se tvého syna bát? Stýká se s našimi dětmi.“ Ve tváři se jí zračí obavy. Jenna zaslechla, že Leigh vypouští slova z úst, aniž by si uvědomovala, že lidem ubližuje. Ale její výraz a skryté napětí v hlase Jenně napoví až dost. Vzpomene si na svou mámu, na to, co Charlotte udělala. Myslí na sebe a uvědomuje si, čeho je 13
Posledni lzi_2_001-360.indd 13
28.03.23 11:52
schopná, před čím utíkala až do doby před osmnácti měsíci, kdy se přestěhovala sem. Pak si vzpomene na svého syna a na to, co Leigh naznačuje. Josh by neublížil ani mouše. Musí o tom článku získat víc informací. O které noviny jde? Kdo je ten novinář, se kterým mluvila Beth? Skoro tu ženu nezná. Musí zavolat své publicistce Gayle Piersonové, ať přesvědčí vydavatele těch novin, aby článek stáhl dřív, než se její identita dostane na veřejnost. Za Leigh zastaví minivan a zatroubí. Ta se s výkřikem ohlédne. „Sakra, Keely. Málem jsem z tebe dostala infarkt,“ vyhrkne. Okénko spolujezdce sjede dolů a přes sedadlo se nakloní Ansonova máma. Jenně je Keely sympatická. Z žen, které se s ní na školních akcích pokusily seznámit, je Keely jediná, s níž se sblížila. Kromě svého snoubence je pro ni jediným dalším člověkem, kterého si od té doby, co se sem přestěhovala, dovolí považovat za přítele. Keely je čitelná. Nemá co skrývat a říká přesně to, co má na srdci. Na nic si nehraje. Pro Jennu, která v tom plave, půlku života se skrývá a je patologickou lhářkou, je Keely příjemným osvěžením. A dnes ráno by ji mohla zachránit. „Ahoj, Leigh. Vidím, že sis zapomněla holínky,“ zavtipkuje Keely. Leigh se podívá na své zářivě bílé tenisky značky Nike. „O čem to mluvíš?“ „Zase se brodíš v cizích sračkách.“ Keely se sladce usměje. Přesune pohled na Jennu. „Potřebuješ svézt?“ Ano, zoufale potřebuje odvézt. Do školy doběhla. Bylo to rychlejší než bojovat o parkovací místo. Ale čím dřív se dostane domů, tím rychleji pak můžou s Joshem zmizet. „S dovolením,“ odstrčí Leigh stranou. 14
Posledni lzi_2_001-360.indd 14
28.03.23 11:52
„Odcházíš?“ zeptá se Leigh. „Jo.“ Vklouzne na sedadlo spolujezdce a zabouchne za sebou dveře. Keely na Leigh ukáže prostředníček a odejde z parkoviště. „Děkuju,“ dostane ze sebe Jenna přes narůstající strach. Co se to tu děje? Utekla z domova, aby unikla vlastním rodičům. Změnila si jméno, aby se ukryla před policií. A neustále se stěhovala, aby ji neobjevil Ryder, Wesův starší bratr, který ji sledoval až do doby, kdy byl před čtyřmi lety poslán do vězení za domácí násilí. Když s Keely odjíždí, ohlédne se na školu. Její první reakcí je utéct a krátce zauvažuje nad tím, že by syna vytáhla z hodiny. Bude se s ní hádat. Slíbila mu, že se víckrát stěhovat nebudou. On se už nechce vrátit k životu, kdy se každého půl roku, někdy i častěji, stěhuje, opouští přátele a po cestě ztratí oblíbenou hračku nebo hru, protože ji Jenna nezabalila. Nebylo to až tak nutné. A i ona je z takového života unavená. Nechce se k němu vrátit. Ale jestli si ji ten reportér spojil s Wesem, pak ví, kdo je. Ví, co udělala. Byla odhalena. Nemá jinou možnost. Dlouze se nadechne a přiměje své splašené srdce, aby se zklidnilo. Potřebuje informace, pak může posoudit škody a rozhodnout se, co udělá. „O co jim jde?“ Keely se soucitně usmívá. „No jo, vlastně. Zapomněla jsem. Nejsi na sociálních sítích. Kolik toho víš?“ Předpokládá, že Keely mluví o článku, o kterém se zmínila Leigh. „Skoro nic.“ „Ať už uděláš cokoli, nečti komentáře na facebookové skupině klubu rodičů.“ Mávne rukou do prostoru mezi nimi, jako by se snažila smazat všechno, co tam je napsané. „Co se povídá?“ zeptá se a obává se nejhoršího. Všechno, před čím utíkala, co se snažila skrývat… to všechno vyplouvá na povrch. 15
Posledni lzi_2_001-360.indd 15
28.03.23 11:52
Keely se zdráhá s ní o informace podělit. „Víš, jak to je. Někdo zveřejní nezávadný drb, a než se k němu moderátor dostane a prověří komentáře, rozroste se v ohromnou negativní senzaci. Pravděpodobně to už smazali. Nesouvisí to se školou, takže to Sherry neměla vůbec zveřejňovat. Je viceprezidentka klubu rodičů. Měla by si to toho být vědoma.“ Dá blinkr doleva a odbočí do Jenniny ulice. „Beth řekla Leigh o novinovém článku. Co jsi slyšela?“ Zajímá ji, jak moc je to vážné. Jaké informace o ní jsou přesně venku? „Poflakuje se tu nějaký reportér z Oceanside Sentinel. Je mladý, ale touží po skandálu. Jde po čemkoli, z čeho se může vyklubat sólokapr.“ Sundá ruku z volantu a imituje jí Pac-Mana polykajícího vzduch. „Včera večer mě odchytl na příjezdové cestě, když jsem se vracela z nákupu. Zaklepal mi na okýnko. Vyděsil mě k smrti. Byla bych mnohem milejší, kdyby počkal, až vystoupím z auta. Zřejmě se dostal k Beth. Předpokládám, že mluvil i s několika dalšími rodiči.“ Jenně v žaludku bublá nevolnost, hustá a lepkavá jako bláto. Kdo je ten reportér? Proč se o ni najednou zajímá? Kolik toho ví, nebo to jen zkouší? Musí zařídit, aby s tím přestal. Touha utéct ji spaluje, ale stejně tak si přeje splnit slib, který dala Joshovi. Musí existovat šance, jak tuhle situaci vyřešit. Anebo si to jen nalhává. Bude se muset vzdát své kariéry, svého domova. Kavana. Bože, Kavan. Už teď jí puká srdce. I jeho bude muset opustit. „Na co se tě vyptával?“ vyzvídá opatrně. „Nejdřív na takové ty normální věci. Co si myslím o tvém komiksu. Jestli jsem ho viděla? Potěšilo mě, když ti nabídli smlouvu na film? Ptal se, jak jsme se poznaly a jestli se naši kluci kamarádí. V tu chvíli jsem zpozorněla. Tak pozor. Jak ví o našich dětech? Kdo mu o nich řekl? Sleduje je? Jestli sleduje mýho kluka, 16
Posledni lzi_2_001-360.indd 16
28.03.23 11:52
tak se postarám o to, aby s tím hodně rychle skončil. Pak se mě zeptal… a jé.“ Keely zaparkuje před Jenniným dvoupatrovým domem s moderní fasádou, jenž se nachází jen dva bloky od pláže. Jenna by si něco takového nikdy nemohla dovolit pronajmout, nebýt úspěchu Tabbyiny veverky a podpisu její právničky. Nájemní smlouva je napsaná na jméno její advokátky: Samantha „Sam“ Brooksová. „To je on,“ zavrčí Keely zničeně. Jenna se podívá z okýnka. Na schodech vedoucích na úzkou verandu sedí sotva dvacetiletý mladík. Je to tentýž muž, který včera večer zaklepal na Jenniny dveře. Neotevřela mu. Myslela si, že je to podomní prodejce, který ignoroval nápis Zákaz podom ního prodeje viditelně umístěný v okně vedle dveří. Okamžitě si jich všimne. Zamává, vstane a usměje se. Zlatohnědé vlasy mu padají do obličeje, ale rychlým pohybem si je odhrne z čela. Na límci bílé pánské košile se mu pohupují sluneční brýle. Sebevědomým krokem se blíží k jejich autu. „Jeď,“ zašeptá Jenna a pak ještě hlasitěji. „Jeď!“ Keely sešlápne plyn. Auto vyrazí vpřed a odlepí se od obrubníku. „Chápu to tak, že s ním nechceš mluvit.“ Jenna zavrtí hlavou, v hlavě se jí honí myšlenky, neví, jak se má cítit. „Nedivím se ti. Je to blbec.“ Keely se jemně dotkne Jenniny ruky, a ta sebou trhne. „Nesleduje nás. Už můžeš pustit dveře.“ Jenna odlepí prsty od kliky. Protáhne si je a zmírní bolest z pevného sevření. Keely na ni pohlédne. „Jsi v pořádku?“ Ani zdaleka ne. „Jak dlouho myslíš, že tam bude?“ „To je jedno. Půjdeš k nám. Udělám ti kávu. Můžeš zůstat, jak dlouho budeš chtít.“ Jenna nesnáší mluvení. Čím víc mluví, tím víc se toho lidi o ní chtějí dozvědět. Ale tohle je Ansonova máma a Anson je 17
Posledni lzi_2_001-360.indd 17
28.03.23 11:52
Joshův nejlepší kamarád. Keely už Jennu nejednou pozvala na večeři. Dala jí jasně najevo, že chce být její kamarádkou, a právě teď by se to Jenně hodilo. „Dobře,“ souhlasí a modlí se, aby se na ni reportér vykašlal a odešel. Co když ne? Co když ji bude pronásledovat, dokud mu neodpoví na jeho palčivou otázku? Zabila Wese Jensena?
18
Posledni lzi_2_001-360.indd 18
28.03.23 11:52
K APITOLA 3 LILY
Lily přejížděla pohledem po malém výběru těhotenských testů v prodejně 7-Eleven, kde dvakrát týdně pracovala. Netušila, která značka je nejlepší. Co kdyby jeden z nich tvrdil, že je těhotná, ale ve skutečnosti by nebyla? Co kdyby test ukázal, že těhotná není, ale byl by vadný? Rukou nevědomky polaskala ploché břicho, zpevněné léty závodního plavání. Pokud tam je dítě, je její. Je tam někdo, kdo by ji bezvýhradně miloval. Takovou lásku ještě nikdy nepoznala, dokonce ani od svých rodičů. Ti ke všemu vždycky vázali nějaké podmínky, jako cenovky na zboží. Mohla by zavolat své sestře Olivii a zeptat se jí na radu, ale už si nebyly tak blízké, jako když byly mladší. Ne jako Wes se svým starším bratrem Ryderem. Sdíleli spolu všechno. Nepamatovala si, kdy se s Olivií naposledy o něco podělila. Než se odstěhovala, nepouštěla Lily ke svým věcem a jediný důvod, který Lily napadal a který mohl být příčinnou, že ji Olivia od sebe odstrčila, byl jejich táta. Před několika lety začal Lily obviňovat, že ničí Oliviiny věci. Olivia jednou našla své plesové šaty zablácené a ukryté v truhle jejich zesnulé babičky na půdě nad garáží. Lily přísahala, že viděla tátu za oknem s něčím modrým a třpytivým, přesně jako Oliviiny šaty. Nicméně Dwight popřel, že by šaty z Oliviiny skříně vzal a protáhl je blátem, než je schoval. Obvinil však Lily, 19
Posledni lzi_2_001-360.indd 19
28.03.23 11:52
říkal, že na svou sestru žárlí. Byl natolik přesvědčivý, že mu Olivia uvěřila a pak si myslela, že je Lily patologická lhářka. A teď, když Olivia odešla na vysokou školu do San Franciska, spolu téměř nemluví, kromě jednoho případu, kdy jí Lily zavolala. Chtěla se k ní nastěhovat. Lucas se z domu přesunul do bytu nad garáží. Zůstala sama s jejich rodiči. Neměla auto a nechtěla, aby otec věděl, že má práci. Jen by to přitahovalo jeho pozornost. Olivia nikdy nic neudělala špatně, zatímco Lily zase úplně všechno. Dwight také nesouhlasil s tím, aby dělala cokoli, co ho stojí peníze, a tak si i plavecké vybavení platila sama. Některé dny si sama platila i jídlo. Její matka trávila celé dny v práci, vždycky se stravovala venku a otec odjížděl na služební cesty na celé týdny. Ne vždy pamatovali na to, aby v kuchyni byly zásoby. Lily na výběr neměla. Musela pracovat, byla totiž neplánovaným, nechtěným dítětem v původně čtyřčlenné rodině, která byla dokonalá, dokud se neobjevila ona. Vysvětlovalo to, proč Dwight vždy upřednostňoval její sourozence. Ačkoli někdy, když Dwight provedl něco opravdu zlomyslného, jako například tu záležitost s plesovými šaty, Lily přemýšlela, jestli za jeho neustálým ničením jejího dětství a vztahů není něco víc. Olivia nedovolila, aby se k ní Lily nastěhovala. V jejím bytě nebylo místo pro třetí osobu. Lily tak byla nucená zůstat v domě, kde se necítila milovaná ani chtěná. Zvonek nad vchodem zacinkal a Lily se otočila k polici plné tamponů a vložek. Tento druh zboží se skoro neprodával. Lidé si tu dámské potřeby nekupovali, pokud se nejednalo o nouzovku pozdě v noci. Lily sledovala, jak se nový zákazník vydal k lednicím s nápoji vzadu, a ulevilo se jí, že neprošel její uličkou. Děti ze školy sem chodily neustále. Co kdyby to byl někdo, koho zná? Raději ať 20
Posledni lzi_2_001-360.indd 20
28.03.23 11:52
si myslí, že jí začala menstruace, než aby šířili zvěsti, že se Lily Carsonová nechala zbouchnout. Bože, přála si, aby měla menstruaci. Ale měla zpoždění, už opravdu velké. Její cyklus se nedostavil téměř tři měsíce a ona nemohla uvěřit, že si to uvědomila až dnes ráno. Ale bylo to jen jednou, namítla a vzpomněla si na noc, kdy přišla o panenství. Dobře, dělali to víckrát než jednou. Od jejího prvního sexu spolu s Tylerem spali už nejméně desetkrát. Ano, pořád to počítala. Ale už se v tom zlepšili – v sexu i nasazování kondomu. A sex s ním se jí líbil. Hodně se jí líbil. Tyler ji zbožňoval. Bez zábran jí věnoval soucit a pozornost, kterou potřebovala. Útěchu a ujištění, které jí rodiče odpírali. S ním se cítila spokojená. Ale jejich poprvé? Bylo to divné a příšerné a úžasné najednou. Byli neohrabaní, nešikovně se líbali, lokty se šťouchali do očí a kopali se nohama, zatímco se svlékali na zadním sedadle Tylerova auta. Pak se ten zatracený kondom roztrhl. To si samozřejmě uvědomili až poté, co ho chtěl Tyler sundat. Byl tak rozrušený, bál se, jestli jí neublížil. Styděl se, že to zvoral. Bylo tam hodně krve a ujišťoval ji, že si nasazování kondomu nacvičoval. Ale před ní si ho ještě nikdy nenavlékal a byl nervózní. Od té doby byli přehnaně opatrní, takže ji nikdy ani v duchu nenapadlo, že by mohla otěhotnět. „Do prdele!“ V zadní části obchodu popadaly lahve, sklo se tříštilo o linoleovou podlahu. Lily vykoukla přes regály. Zákazník, který právě vstoupil, stál v kaluži ledového čaje. Lily se nad tím nepořádkem zhrozila a pohledem střelila dozadu, kam si Ryder odešel odpočinout. Byla to její chyba. Právě ty regály doplnila. Teď bude mít záminku, aby ji mohl vyhodit. Ryder si myslel, že ji přijali zbytečně, že není potřeba. Nenáviděl ji z důvodů, které nechápala. 21
Posledni lzi_2_001-360.indd 21
28.03.23 11:52