nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 3
Nečtu!
Lukáš Vavrečka Klára Smolíková
Poslouchám
Průvodce báječným světem audioknih
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 5
Existuje hlubinná lidská potřeba vyprávět a naslouchat vyprávění (…). Není rozhodující, zda je příběh vyprávěn u ohniště, nebo zda jej čteme v knize, neboť jeho posluchači či čtenáři hledají především naplnění oněch tří potřeb – zábavy, úniku a poučení.1 Nigel Watts
Děkujeme všem rozhlasovým, divadelním a audioknižním režisérům, kteří se s námi při přípravě této publikace podělili o cenné zkušenosti a byli svolní k četným konzultacím. Citace uváděné v knize pocházejí z korespondence, která s nimi byla vedena mezi lety 2020–2022. Dále děkujeme spisovatelům, kteří problematiku nahlédli ze svého úhlu pohledu na sklonku roku 2021. Názory, vzpomínky a zkušenosti herců a některých režisérů či dalších audioknižních osobností byly převzaty z rozhovorů pořízených mezi lety 2014–2020 převážně v souvislosti s vydáním konkrétních audioknih. Publikovány byly na portálu Naposlech.cz, iLiteratura.cz nebo webu vydavatele. Za prvotní impulzy, cenné rady i nemalou pomoc děkujeme Šárce Jančíkové, která stojí za většinou rozhovorů s audioknižními interprety, Jakubu Horákovi, mimo jiné zakladateli ceny Audiokniha roku, dále Kamilu Fajmonovi, Michalu Burešovi a mnohým dalším. Za všestrannou podporu děkujeme domovskému recenznímu portálu Naposlech.cz a kolegům recenzentům.
5 Nečtu! poslouchám
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 6
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 7
Předmluva Co se audioknih týče, každý jsme ještě tak trochu začátečníkem. I my, kteří se kolem nich jako posluchači a recenzenti motáme několik let, tápeme v pojmosloví, dohledáváme souvislosti, snažíme se postihnout rychle se rozvíjející audioknižní trh. I my jsme si během práce na tomto rukopisu několikrát poplašeně telefonovali:
Zadrž, všechno je jinak! Ta pasáž, jak jsme ji chtěli dát do vizí budoucnosti… Tak ono už se to děje!
A následně jsme přesouvali a přepisovali kapitoly. Podobnou nejistotu jsme zaznamenali i v knihovnách, kde se hudební oddělení mění na sekce mluveného slova. Na poslech knih se často ptají učitelé a rodiče, kteří hledají další cesty, jak literaturu dětem atraktivně představit. Každou chvíli potkáme někoho, kdo se nám zajíkavě svěří, že objevil „poslouchání knih“. Trošku se za tu domnělou zradu klasické četby stydí, přestože vnímá obrovské výhody, které mu nové médium přináší. Totiž, že milovníkům textu doslova rozváže ruce a otevře oči. Předpokládáme, že čtenáři této knihy budou k titulu přistupovat s různými očekáváními. A také je nám jasné, že kniha o audioknihách možná přinese nakonec víc otázek než odpovědí. Snad ale mimo jiné přispěje k rozvoji audioknižního společenství a ukáže cestu dalším, kteří dosud váhají. I my, coby aktivně publikující spisovatelé, jsme hledali odvahu našemu publiku na otázku, co čteme, otevřeně odpovědět: „Nečteme! Posloucháme.“ Klára Smolíková a Lukáš Vavrečka
7 Nečtu! poslouchám
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 8
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 9
ČÁST 1 Audioknihy všude kolem nás Ale ty přece vidíš dobře, nebo ne? Pojem „audiokniha“ se dostal do povědomí českého čtenáře teprve nedávno. Nástup audioknih byl oproti elektronickým knihám méně okázalý, a snad že byly částečně vnímány spíše jako kompenzační pomůcka pro nevidomé, nikdo nezvonil na poplach v obavách, že nastává soumrak tištěné knihy. Dnes už zřejmě málokoho překvapí čtenář, který s sebou místo batohu plného knih bere pouze lehkou a skladnou čtečku. Zato sluchátka na uších, ta v okolí stále budí představu, že si posluchač užívá hudební produkci, nikoli mluvené slovo. Skutečnost, že si dospělý člověk nechává číst knihu, je pořád vnímána spíše jako podivný vrtoch či výstřednost. A to přesto, že audioknižní trh tomu e-knižnímu šlape na paty už několik let.2 Audioknihy tvoří nejrychleji rostoucí segment knižního trhu, a to jak v zahraničí, tak v Česku.3 Přesto se milovníci audioknih nezřídka dostávají do situace, kdy se musejí obhajovat. Proč poslouchají, když si mohou knihu přečíst? Setkávají se s celou řadou námitek: Že audioknihy jsou beztak zkrácené. Že si má každý při čtení utvořit vlastní názor, a ne si nechat dílo předžvýkat nějakou interpretací. Že knihy se přece poslouchat nedají, protože pouze uspávají, a rozhodně by se tedy neměly pouštět za jízdy v autě. Aniž nahlédli do aktuální audioknižní nabídky, mají rezervovaní odpůrci jasno v tom, že stejně vychází jen klasika a bestsellery. A nezřídka může přijít i otázka: „Ty ale přece vidíš dobře, ne? Můj dědeček taky poslouchal, ale ten měl šedý zákal.“ Audioknihy ve srovnání s klasickou četbou musí bojovat s mnoha předsudky. Vedou se vášnivé diskuse, jestli má mluvené slovo něco společného se čtenářstvím, nebo ho jen zastiňuje a možná i způsobí, že lidi přestanou číst a budou už jen „líně“ poslouchat.4 Jiní zase oponují, že knihy neposlouchají hlavně kvůli tomu, že se na poslech nedokážou plně a už vůbec ne dlouho soustředit – natož aby u toho dělali ještě něco jiného.
9 Nečtu! poslouchám
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 10
Kniha, e-kniha a… audiokniha? Knihou obyčejně rozumíme literární dílo většího rozsahu. Většinou si už nepřipouštíme, že mohlo být vyryto do hliněných destiček, štětečkem přepsáno na papyrový svitek, brkem na pergamen. Dokonce i tištěná a ve formě kodexu svázaná kniha prošla od vynálezu knihtisku mnohými inovacemi, přičemž přelomovou se stala kniha elektronická. Nikdo nepochybuje o tom, že se slovo od slova shoduje s tištěným vydáním. Ovšem ani nezkrácené audioknižní vydání díla se v tomto směru neliší od publikovaného rukopisu. Změny vykazuje až mluvené slovo zkrácené nebo jinak dramaturgicky upravené, a v takovém případě je posluchač o těchto změnách vyrozuměn.
Pamatuji si, co zaznělo nahlas. A ty? Během školní docházky se na žácích vyžaduje, aby nekoukali, kde co lítá, a místo snění nebo pobíhání po místnosti nespouštěli oči z řádku. Trénovat soustředění na statický text, u kterého se lze kdykoli vrátit či zpomalit, se zdá být pro náš vzdělávací systém klíčové. Jenže ne každý upřednostňuje vizuální paměť. Mnozí si informace lépe pamatují z poslechu. A tuto schopnost využívají při studiu nebo v zaměstnání. Někteří studenti si během přednášek dělají podrobné zápisky, jiní poslouchají, a ještě si výklad nahrávají do mobilního telefonu. Někomu dokonce stačí, když má k dispozici jen zvukový záznam hodiny, a výklad si po večerech pouští dvojnásobně zrychlený, třeba při hraní počítačových her. Ač se to zdá lidem s dominantní vizuální pamětí skandální a nespravedlivé, tito, z jejich pohledu podvodní, posluchači mohou být studijně velmi úspěšní. Jak ovládnout takovou (super)schopnost, která nám umožní nenosit na porady notebook a pamatovat si z poslechu data, jména, místa, souvislosti? Dá se rozvinout aktivním poslechem mluveného slova? Upozadění sluchové paměti šlo ruku v ruce s rozvojem gramotnosti a mělo za následek oslabení schopnosti soustředit se na mluvené slovo. Co bychom se dříve nedozvěděli jinak než z hovorů s rodinou, sousedy, přáteli nebo později z rozhlasu, to si dnes čteme bez nutnosti vyslechnout jedinou větu. Výsledkem je paradox, a to že ačkoliv celý školní systém
10 Nečtu! poslouchám
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 11
spoléhá na sluchovou pozornost, mnozí se na to, co mají pouze vyslechnout, jen stěží soustředí. Dokonce se při poslechu, který postrádá vizuální doprovod, leckdy úplně ztrácejí. Přitom dítě se rodí s velice silnou touhou poslouchat a rozumět lidské řeči, stát se mistrem v dešifrování odstínů nálad, louskání intonace, odhalování falše.
Sluchová paměť Sluchová neboli auditivní paměť je typ krátkodobé paměti, která ukládá slyšené informace. Zapamatování může pomoci, pokud si to, co slyšíme, zároveň představíme obrazově. Cvičení sluchového vnímání a paměti je důležité při předcházení řečovým vadám. U dětí se trénuje poslechem vyprávění či nahrávek, učením se básniček nazpaměť, rozeznáváním zvuků, intonace či rytmu nebo jazykovými hrami (jako třeba společně vytvářenou nekonečnou větou, ke které každý přidá další část).
Dětem čteme, s dětmi posloucháme O dětech mluvíme jako o malých čtenářích, i když čtenáři vlastně dlouho nejsou. Knihy si nanejvýš prohlížejí a učí se rozumět obrázkům a pojmenovávat je. Text jim musí někdo nahlas přečíst, přičemž společné předčítání se považuje za nejosvědčenější způsob, jak děti přivést k vlastnímu čtení.
Mluvené slovo má obrovský půvab, protože vyžaduje vaši fantazii. U televizního seriálu máte všechno naservírované i s obrázky, kdežto u audioknih si ten svůj soukromý film promítáte v hlavě.5 ( Jan Kanyza, herec)
Jenže v mnohých rodinách na knihy vyzráli! Poslouchají totiž všichni. Příběh je tak může provázet při cestě autem, zavařování meruňkových kompotů, práci na zahradě nebo usínání.
11 Nečtu! poslouchám
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 12
Děti milují sdílení a povídání, takže se při předčítání „naživo“ často vyptávají, co které slovo či věta znamená, komentují děj, vyjadřují své pocity a předjímají další vývoj událostí. Také bývají vybíravé, a ne každého, kdo se večerního čtení ujme, akceptují. Dětské publikum oceňuje, když četba není monotónní a dialogy jsou deklamovány „různým hlasem“ a intonací. Některé děti umějí být opravdu náročné, navíc si svůj oblíbený příběh rády vyslechnou hned několikrát. Avšak zatímco dospělého může opakované předčítání téhož textu omrzet – a dá to na sobě znát –, interpret v záznamu si drží svůj entuziasmus i po padesáté. Je zřejmé, že i rodinný poslech umožňuje sdílení. Nahrávku je možné zastavit a o právě vyslechnuté peripetii si popovídat. Nebo si dojmy shrnout na konci. Dítě slyší, čemu se ostatní – ať už rodiče nebo sourozenci – smějí, jak příběh prožívají nebo jakými výrazy či krátkými komentáři jej doprovázejí. Ukládá si tak cenné postřehy, které se mu budou hodit, až si bude muset s dílem, coby posluchač nebo čtenář, poradit samo. A konečně, dítě má často daleko větší spotřebu titulů, než na které čtenářsky stačí nebo na které stačí časová kapacita jeho rodičů či prarodičů.
„
Už jako dítě jsem byl odkojen rádiem, dramatizacemi, čtením na pokračování, pohádkami… Považuji to tedy za velice důležité, protože poslech rozvíjí fantazii. Když příběh slyšíte, pořád si to představujete po svém. K dětem se díky tomu může dostat i náročnější literatura, kterou by si třeba ani nepřečetly samy.6 (David Matásek, herec)
12 Nečtu! poslouchám
“
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 13
Proč podporovat poslech audioknih u dětí?
I když ještě nejsou sami čtenáři, poslechem zvládnou vnímat daleko složitější příběhy.
„Dyť jsme sestry, ne? Tak si dáme ještě jeden pohár.“ „Korbel,“ opravila ji Marie. „Daly sobě další tři korbele piva.
Naučí se nová slova…
Vypadalo to jako stříbrný zapalovač. Otevřel ho, pozvedl vzhůru a cvakl. Nejbližší pouliční svítilna s tichým zapraskáním zhasla. Brumbál cvakl znovu, a další lampa zablikala a potemněla.
Poslech připravuje na samostatné čtení, třeba dalších dílů série.
třídy. My ho sice nemáme naší ší z í brýle, nemůžeme mu dát p p e s o l o o se na soudce h ej dž n e, a t odí. e n něva zachc j o n m tý e p ná es i, al se y ád kd
mo Ce c l ke r bu li,
se na světě alí lidé tady hle m k a. „Mám jich k a n t o W š, že se pan íce!“ s á i l t i k á ř í t m ak yř ozes árně víc j kt ,“ r „Ta ytují své tov k e s v vy ne
Užijete si spolu i dlouhou cestu autem.
Knížepán povídá kněžně: „Ma šér, teď odejděte do svých komnat, budou se tu dít nebezpečné věci.“ Pak knížepán rozkázal: „Atánsijon! Až přijde Rumcajs a hvízdne na píšťalku, přirazíš za ním dveře.“
… a to i se správnou výslovností. Jak popsat Artemise Fowla? Mnoho psychiatrů se o to pokoušelo. Neúspěšně. Hlavní problém spočívá v Artemisově inteligenci. Dokáže vyzrát na každý test, který na něj vyzkoušejí. Zmátl ty největší mozky medicíny natolik, že mnozí z jejich majitelů skončili jako blábolící trosky na vlastní klinice.
Pro děti, které mají potíže se soustředěním, je poslech snazší než četba.
nectu posloucham_sazba NEW 2.qxp_Sestava 1 04.05.22 14:44 Stránka 14
Každý jsme nějak začínali Často se s vlažnými a nedůvěřivými zájemci o audioknihy snažíme dobrat nějakého společného výchozího bodu. Může to být poslech rozhlasové Četby na pokračování, výstupů Felixe Holzmanna pravidelně přehrávaných při cestách autem či oblíbených podcastů. Záleží na věku a zkušenostech. I my jako autorská dvojice máme rozličné vzpomínky na to, co formovalo naši zálibu v poslechu mluveného slova. Klára jako malá žasla, že v její milované městské knihovně nemají jen knihy. Na začátku osmdesátých let minulého století v zastrčeném regálu objevila gramofonové desky a postřehla, že u výpůjčního pultu knihovnice opečovává audiokazety. Toto zjištění na ni ale tou dobou nemělo velký dopad, dál především četla a poslouchala tehdy vysílaný rozhlasový pořad pro děti Domino. Kazetový magnetofon totiž rodina nevlastnila a jediný gramofon, který zůstával zastrčený pod postelí, bylo nutno natáhnout klikou. Přesto se na něm s trochou úsilí daly poslouchat staré nahrávky s Hurvínkem. Daleko větší vliv měly až kazety, které Klára podědila spolu s oblečením pro své vlastní děti. Začala žehlit za poslechu rozhlasových her, v dětském pokoji pouštěla Sedmives aneb Růžová holčička a nakonec v roce jedna zakoupila synkovi na osmi kazetách první díl Harryho Pottera. Nespočítá, kolikrát tužkou převíjela zacuchaný pásek, ale přesně si vybavuje výkon Jiřího Lábuse, který pod režijním vedením Jana Jiráně famózně odstínil charaktery padesátky postav. A pamatuje si též hudbu Zdeňka Zdeňka. V té době začala učit knihkupce a posléze i knihovníky, a tak se o fenomén audioknih začala zajímat podrobněji. Mimo jiné každý rok na knižním veletrhu Svět knihy vyhlížela, kdy se objeví po průkopnickém AudioStory a tradičním Radioservisu a Supraphonu další audiovydavatelé s tímto druhem produkce. Nakonec se svou troškou do mlýna přispěla, když podpořila rozjezd audiovydavatelství Walker&Volf zaměřeného na fantastiku.
14 Nečtu! poslouchám