Skip to main content

0043240

Page 1

001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:33 Stránka 3

LABEM A SÁZAVOU Jana Jůzlová


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:33 Stránka 7

Úvod Toulky mezi Labem a Sázavou? Co tím chci říct? Obě mé předchozí knížky pojednávaly o toulání podél řek – nejprve Labe a později Jizery. Bylo by tedy logické, aby i další kniha byla podobná, a nabízela se proto Sázava. Zdálo se mi však, že Posázaví ukázat nepotřebuje, tam jezdí každý rád a knih o něm existuje celá řada. Naopak mi přišlo, že u nás zcela chybí knížka o jiné, avšak blízké oblasti, která nabízí spoustu pozoruhodných míst, často s velmi starou historií. Představme si takový čtyřúhelník s Polabím na severu, Železnými horami na východě, Sázavou na jihu a na západě zasahující skoro až k Praze. Co v něm najdeme? Českobrodsko. Kouřimsko.

Černokostelecko. Kutnohorsko. Zbraslavicko. Čáslavsko. Podhůří Železných hor. A úplně malé naťuknutí směrem k Vysočině. Tudy chodily dějiny, od pravěkého osídlení přes středověkou těžbu stříbra až po železnici, průmysl a bouřlivé 20. století. Odehrálo se tu několik bitev. Nacházejí se tu starobylá hradiště, románské kostelíky, vznosná gotika, půvabné drobné barokní skvosty, několik působivých zámků i trocha architektury 20. století. Zaujme i množství židovských památek anebo největší muzeum krojů u nás. Nechybí ani přírodní krásy, dokonce opravdové unikáty – třeba lom plný druhohorních ústřic. Krajina je tu spíš mírná a bez extrémů, lehce zvlněná, už ne polabská rovina, ale

Jaro u Lechova kamene u Kouřimi.

7


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:34 Stránka 8

Léto u Jevanského rybníka.

ještě ne výraznější kopce Vysočiny. Nejvyšší nadmořskou výšku (přes 500 m n. m.) a nejkopcovatější terén najdeme na Zbraslavicku. Knihu tvoří 34 kapitol popisujících konkrétní lokality a jedna kapitola tematická (výlety za pivem). Jsou barevně rozdělené do tří typů. Prvním z nich jsou kapitoly věnované městům, těch je celkem 11. Nejvýraznější z nich je rozhodně jedno z nejkrásnějších měst České republiky – Kutná Hora, jejíž památky jsou na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je také městem dalece největším (20 450 obyvatel). Druhé místo co do velikosti přísluší Čáslavi (10 128 obyv.), městu s jedním z největších náměstí u nás. Všechna ostatní města mají méně než 10 000 obyvatel a v knize postupně navštívíme Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Zásmuky, Kouřim, Uhlířské Janovice, Ronov nad Doubravou, Golčův Jeníkov, Habry a Světlou nad Sázavou. Pokud jste o některém z nich dosud nikdy neslyšeli ani v něm nebyli, možná zjistíte, 8

že by bylo dobré to napravit. Mou osobní srdeční záležitostí je z mnoha důvodů Kouřim, ale při práci na této knize jsem se ráda nechala okouzlit i ostatními, zvláště Golčův Jeníkov překvapí zajímavými památkami i historií. Druhým typem kapitol jsou ty, které popisují konkrétní výletní trasy. Těch je v knize 14. Protože mám opravdu ráda výlety podél řek, budete se moci vydat podél některých menších toků v oblasti, například podél Kouřimky/Výrovky, Vrchlice či Doubravy, ale při toulkách potkáte i řadu jiných říček, jako je Šembera, Brslenka, Klejnárka či Sázavka... V těchto kapitolách je vždy uvedena kilometráž, zda se jedná o trasu okružní a zda je tam možnost občerstvení (což se ale může měnit dle sezony, dne v týdnu i zánikem či vznikem nějakého zařízení, proto, prosím, buďte bdělí). V sekci Alternativy jsou uvedeny možnosti smysluplného zkrácení či prodloužení trasy nebo jiné obměny. Trasy jsou primárně míněny pro pěší výletníky, tam, kde je to vhodné, jsou zmíněny i základní informace pro cyklisty.


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:35 Stránka 9

Posledním typem kapitol jsou takové, které nenabízejí ani konkrétní trasu, ani jedno místo, ale jsou směsicí obojího. Spolu se závěrečnou kapitolou o pivu jich v knize je celkem 10. Shrnují více míst v určité oblasti, případně tipy na kratší procházky, a je jen na čtenáři, co přesně si vybere a jak si to spojí. Mé předešlé dvě knihy měly tu výhodu, že se pohybovaly podél toku řek a řazení kapitol tak mělo jasnou logiku. V této knížce se však budeme toulat mezi dvěma velkými řekami a jen podél menších říček, proto je řazení klikatější. V zásadě však budeme postupovat od západu k východu a od severu k jihu. Ačkoli se tato kniha jmenuje Toulky mezi Labem a Sázavou, výlety v ní rozhodně nejsou žádná výplň mezi dvěma zajímavějšími oblastmi. Naopak! Jen málo zdejších míst však patří mezi turisticky masově oblíbená, a tak nejspíš nadchne pravé výletní gurmány, kteří rádi objevují méně známé lokality.

Zlatý podzim nedaleko Habrů.

Zima ve staré třešňovce na svahu Kaňku.

9


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:35 Stránka 10

1 Český Brod

(7 049 obyvatel, 219 m n. m.)

Český Brod je starobylé město zhruba na půl cesty mezi Prahou a Kolínem. Jeho název je odvozen od brodu přes říčku Šemberu, která dnes velký dojem nedělá, ale v minulosti zde vytvářela bažiny a nebylo snadné ji překonat.

DĚJINY Český Brod byl založen patrně již ve 12. století jako trhová osada na trstenické stezce. Jeho původní název zněl Biskupský Brod (Broda Episcopalis), protože byl majetkem pražských biskupů. Na město byl povýšen roku 1268, od roku 1315 je již doložen název Český Brod (Broda Bohemicalis). V roce 1421 byl Brod dobyt husity, kteří město začlenili do sirotčího svazu. Po skončení husitských válek se stal svobodným královským městem. Hospodářský rozkvět pozdního středověku byl přerušen velkým požárem roku 1512, další útlum města nastal za třicetileté války, kdy bylo dvakrát vypleněno. K rozkvětu došlo až v 19. století poté, co byl 10

Brod roku 1845 připojen na železnici. Vznikaly zde průmyslové podniky (cukrovar, pivovar) a budovaly se honosné stavby, které jsou ve městě k vidění dodnes. NÁMĚSTÍ ARNOŠTA Z PARDUBIC Centrem města je náměstí Arnošta z Pardubic, pojmenované po pražském arcibiskupovi, který ve 14. století nechal rozšířit a zpevnit městské hradby. Na náměstí stojí kostel sv. Gotharda, v jádru gotický, postavený ve 14. století na místě staršího kostelíka ze 12. století. Také jeho stavbu inicioval Arnošt z Pardubic. Roku 1421 bylo v kostele upáleno na 200 kněží, měšťanů a vojáků. Kostel byl pak opraven až roku 1457,


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:35 Stránka 11

ale znovu vyhořel při požáru města v roce 1512. Následně byl kostel opravován a přestavován, dnešní podoba je výsledkem velké pozdně barokní přestavby v letech 1765–1776, jejímž architektem byl Jan Josef Wirch. Další úpravy a rekonstrukce kostela v 19. a 20. století již jeho podobu výrazněji nezměnily. Vedle kostela stála již ve středověku zvonice, rovněž vypálená husity roku 1421. Dnešní zvonice byla na jejím místě postavena v letech 1578–1585. Uprostřed náměstí stojí budova s čp. 1, bývalá radnice, později okresní soud. Dnes v ní sídlí Centrum vzdělávání, informací a kultury (CVIK), které zahrnuje například Městskou knihovnu a Informační centrum. Infocentrum zabezpečuje prohlídky českobrodského podzemí. Podzemní prostory, sloužící jako úkryt pro obyvatele i skladiště, najdeme v řadě českých měst se středověkými kořeny. V Českém Brodě však bylo podzemí v průběhu staletí zatopeno, zavaleno či zazděno, a tak se o něm příliš nevědělo. Roku 1970 byl nejprve objeven zazděný portál ve

sklepě bývalé radnice, ale s dlouhým odkrýváním a vyklízením se začalo až po roce 1990 a později bylo podzemí zpřístupněno veřejnosti. V jihozápadním cípu náměstí stojí barokní sousoší svaté Rodiny od Jana Jiřího Šlanzovského z let 1722–1723 (dnes kopie, originál je v Podlipanském muzeu). HUSOVO NÁMĚSTÍ Severně od náměstí Arnošta z Pardubic leží Husovo náměstí, oddělené blokem domů. Blokem prochází ulička, která od středověku sloužila jako masné krámy. Dochovala se renesanční vstupní brána (z náměstí Arnošta z Pardubic) ze 16. století, zdobená znakem řeznického cechu. Na Husově náměstí upoutá novorenesanční budova radnice, postavená v letech 1897–1898 podle plánu architekta Antonína Turka, původně jako Občanská záložna. Před radnicí na místě bývalé kašny stojí secesní pomník Prokopa Holého, upomínající na bitvu u nedalekých Lipan. Pomník je dílem Karla Opatrného z roku 1910.

Kostel sv. Gotharda na českobrodském náměstí.

11


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:35 Stránka 12

Pomník Prokopa Holého, v pozadí novorenesanční budova radnice.

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE Po zrušení hřbitova u kostela sv. Gotharda byl jihozápadně od centra města vybudován městský hřbitov, z něhož se dochoval kostel Nejsvětější Trojice. Dnes ho obklopuje městský park Jiráskovy sady. Jednolodní renesanční stavba byla postavena v letech 1560–1562, dnešní podoba pochází z roku 1613. Exteriér kostela je pozoruhodný venkovní kazatelnou z roku 1585, zdobenou reliéfy Kalvárie a Zmrtvýchvstání. U kostela stojí hranolová zvonice ze 16. století, jejíž přízemí bylo v době existence hřbitova využíváno jako márnice. Kostel Nejsvětější Trojice dnes slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické. MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR Nedaleko městského parku nalezneme areál pivovaru. V Českém Brodě se pivo vařilo již od středověku, a to přímo ve městě. Nový pivovar na místě bývalého lomu začal být budován roku 1861, kdy vznikly ležácké sklepy, vedle kterých byl v letech 1884–1885 postaven samotný pivovar. Dominantní budova sladovny s kupolí je až ze 30. let 20. století. Roku 1949 byl pivovar znárod12

něn, v roce 1968 skončilo i vaření piva a objekt byl využíván k nejrůznějším, ne příliš vhodným účelům. Až roku 1994 zdevastovaný areál koupila soukromá společnost, která objekt postupně opravila a roku 2019 zahájila vaření piva. (www.pivovar-cesky-brod.cz) STŘEDOVĚKÉ HRADBY Český Brod měl od poloviny 14. století kamenné hradby a do města se vcházelo třemi branami (Pražskou, Kouřimskou a Liblickou) a dvěma fortnami (Žitomířskou a Podměstskou). Dodnes se dochovala část hradeb s baštami z červeného pískovce na jihovýchodní straně centra, jinde byly hradby v uplynulých staletích rozebrány. Z bran se dochovalo pouze předbraní Kouřimské brány jižně od náměstí Arnošta z Pardubic, které pochází z doby poslední přestavby hradeb v 17. století. PODLIPANSKÉ MUZEUM V severozápadní části města v Žitomířské ulici (čp. 761) stojí krásná secesní budova Podlipanského muzea. Autorem budovy je českobrodský rodák, významný architekt Antonín Balšánek. Muzeum bylo založeno již roku 1896, dnes je


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:36 Stránka 13

součástí Regionálního muzea v Kolíně. Stálá expozice se zaměřuje na dějiny Českého Brodu a na bitvu u Lipan, kromě toho se zde pořádají tematicky zaměřené dočasné výstavy. (www.podlipanskemuzeum.cz) DALŠÍ ARCHITEKTONICKÉ PAMÁTKY Architektonicky pozoruhodnou budovou je novorenesanční Sokolovna v Tyršově ulici (čp. 314). Byla postavena v letech 1884–1885 podle návrhu architekta, designéra a etnografa Jana Kouly, českobrodského rodáka, a má bohatou vnitřní výzdobu. Návštěvníky, kteří do Českého Brodu přijíždějí vlakem, také nepochybně zaujme výrazně červenobílá rondokubistická budova nádraží Českých drah. Byla postavena v letech 1928 až 1929 podle návrhu architekta Františka Kouly (syn výše zmíněného Jana Kouly). LIBLICE Součástí Českého Brodu je i východně položená ves Liblice, doložená již na konci 13. století. Naši pozornost si však zaslouží ne kvůli historii, ale moderní technické památce. Po vzniku Československa roku 1918 bylo okolí Liblic vybráno jako vhodné místo pro postavení radiotelegrafního vysílače. Dva ocelové stožáry vysoké 150 m zde byly vztyčeny v roce 1931. O 5 let později byl nedaleko postaven třetí stožár, vysoký 280,4 m. V květnu 1945 se strategické vysílače staly předmětem bojů mezi německou armádou a místními povstalci – památku 17 obětí z řad povstalců připomíná žu-

Areál bývalého hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice.

Památkově chráněná českobrodská sokolovna.

lový jehlan. Od 50. let 20. století měly vysílače za úkol také rušit vysílání zahraničních stanic. Stožár z roku 1936 byl v roce 1974 odstřelen a nahrazen dvojicí nových věží, které jsou díky výšce 355 m nejvyššími stavbami u nás. Jsou vybavené šplhacími výtahy na spalovací motor. V roce 2004 byly odstřeleny původní dva vysílače z roku 1931. Areál dnes již nevysílá, věže se využívají k adrenalinovým sportům. ŠTOLMÍŘ Památky zcela jiného typu nalezneme ve vsi Štolmíř, severozápadně od Českého Brodu. Dominantní památkou obce je barokní kostel sv. Havla, vybudovaný v 1. polovině 18. století na místě staršího gotického kostelíka, připomínaného již roku 1328. Kostel s velmi zdobným průčelím byl postaven podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky a dochoval se téměř ve své původní podobě bez přestaveb, chybí mu pouze polygonální věžička s cibulovou bání, která byla stržena roku 1904. Kostel je v současnosti v havarijním stavu, o jeho záchranu se snaží obecně prospěšná společnost M’am’aloca (www.mamaloca.cz/kostel-sv-havla). Vedle kostela stojí zvonice z roku 1764. Areál kostela a zvonice obklopoval hřbitov obehnaný zdí se dvěma bránami, součástí areálu je barokní fara. Nedaleko kostela byla v roce 2013 vybudována replika barokní veřejné obecní pece z 18. století. K peci vede od hlavní silnice (Českobrodská) krátká naučná stezka, která seznamuje s dějinami Štolmíře. 13


001-144_mezi labem a sazavou.qxp_Sestava 1 06.03.23 8:36 Stránka 14

2 Kounická stezka Kounice leží asi 5 km severně od Českého Brodu. Městysem i jeho okolím vede naučná stezka, která propojuje všechna zajímavá přírodní i historická místa. Není náročná, je dobře značená a dá se projít i s dětmi. Dospělé zase může zaujmout, že v obci o asi 1 600 obyvatelích jsou hned dva pivovary.

Délka trasy – 6,6 km

Trasa okružní – ano

KOUNICE Stezka začíná i končí před kounickým zámkem, první panel seznamuje se samotným městysem a jeho historií. Zdejší území bylo podle archeologických nálezů osídleno již v mladší době kamenné (hradiště Na Skále asi od 4. tisíciletí př. n. l. po 9. století n. l.), první písemná zmínka o vsi Kounicích (Konicích) je pak z roku 1257. Panství vlastnili drobnější majitelé, v 16. století zde vybudovali tvrz. Od roku 1599 byli majiteli Trčkové z Lípy, kteří tvrz přestavěli na renesanční zámek. Protože však byl Adam Erdman Trčka z Lípy blízkým spolupracovníkem Albrechta z Valdštejna, po jeho zavraž14

Možnost občerstvení – ano

dění o panství přišli. Dalšími významnými majiteli byli v letech 1693–1760 Morzinové, jejichž zásluhou byl vybudován dnešní barokní zámek. Od nich panství koupila majitelka Kostelce Marie Terezie Savojská (viz kapitola č. 4), po jejíž smrti ho zdědili Lichtenštejnové, zámek však byl již jen sídlem správy. V roce 1925 zámek od Lichtenštejnů koupila obec a v části budovy zřídila měšťanskou školu. Jako škola, kanceláře a sídlo MNV zámek sloužil i po 2. světové válce. Roku 1990 vyhořel, byl provizorně zastřešen a nabízen k prodeji. V současné době zámek stále chátrá a je znovu na prodej. Zámek má čtyři křídla kolem nádvoří,


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
0043240 by Knižní­ klub - Issuu