karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 3
Martin Hlaváč
Karel Engliš Ekonom, který pomohl vybudovat Československo
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 5
Poděkování
Vznik této knihy by se neobešel bez přispění mnoha osob. Na prvním místě bych chtěl poděkovat Mgr. Radku Augustinovi a PhDr. Jakubovi Kunertovi, kteří to všechno „spískali“. Díky jejich úsilí se podařilo získat pro vydání knihy nakladatele a také guvernéra České národní banky Ing. Jiřího Rusnoka, který významně tento projekt podpořil. Za to jim všem patří můj velký dík. Poděkování rovněž patří nakladatelství Euromedia Group, které se ujalo vydání mé knihy. Konkrétně bych chtěl vyjádřit svůj dík Janu Šindelkovi a dalším pracovníkům nakladatelství. Můj vděk patří rovněž doc. PhDr. Janě Čechurové Ph.D. za její ochotu ujmout se před lety mé disertační práce o Karlu Englišovi, jež se stala základem této knihy. Mé díky rovněž patří potomkům Karla Engliše, kteří mi umožnili bádat v rodinných archivech, poskytli mi řadu fotografií a podělili se se mnou o vzpomínky na Karla Engliše. Rád bych na tomto místě jmenoval dnes již zesnulého vnuka Ing. Karla Engliše, který mě před lety pozval do Velkého Tresného, tam mi ochotně odpovídal na mé všetečné dotazy ohledně osudů Englišovy rodiny po roce 1945 a ukázal mi místa spojená s pobytem jeho dědečka za druhé světové války. Také bych chtěl poděkovat jeho manželce Ing. Jitce Englišové za nahlédnutí do dokumentace továrny ve Velkém Tresném, a exkurzi po pražských hřbitovech, kde jsou pohřbeni někteří příslušníci rodu Englišů. Zároveň mi zprostředkovala setkání s dalším potomkem rodu Englišů, pravnučkou Karla Engliše, Markétou Koutkovou, jež mi poskytla fotografie z rodinného archivu. Velmi si cením vstřícnosti a ochoty Mgr. Barbory Horákové, která mi umožnila nahlédnout do veřejnosti neznámých pamětí Karla Engli-
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 6
še a objevit velké množství dosud nepublikovaných materiálů. Za to rovněž jí patří můj velký dík. Dále bych chtěl poděkovat Mgr. Petru Horákovi, který mi ochotně odpovídal na otázky spojené s Englišem a nasměroval mě k dalšímu bádání. Mé poděkování také směřuje do daleké Kanady, k vnučce Karla Engliše Martě Kapsové, jež mi poskytla cenné informace k Velkému Tresnému a vzpomínky na svého dědečka. Neocenitelným zdrojem všeho „englišovského“ byl pro mě také MUDr. František Plhoň, Englišův vnuk, který mě hostil u sebe doma oblíbenými jídly svého „staříčka“ a trpělivě odpovídal na mé dotazy. Poskytl mi mnoho informací, dokumentů a fotografií. Za to vše mu děkuji. Děkuji pravnuku Karla Engliše Mgr. Vítu Pokornému, předsedovi Spolku přátel Karla Engliše, jenž mě podporoval v mém úsilí vydat knihu o jeho předkovi. Můj vděk patří Mgr. Věře Vencovské, která mi umožnila bádat v soukromém archivu jejího zesnulého manžela a Englišova žáka prof. JUDr. Františka Vencovského. Pomohla mi objasnit mnoho okolností ve vztahu jejího manžela s Karlem Englišem. Mé poděkování patří Pavlu Lhotovi, hrabyňskému patriotovi a sběrateli artefaktů spojených s osobou Karla Engliše za poskytnutí mnoha fotografií z jeho archivu. Děkuji za pomoc pracovníkům Archivu Národního muzea, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Literárnímu archivu Památníku národního písemnictví, Archivu Univerzity Karlovy, Archivu Masarykovy univerzity, Archivu České národní banky. Nakonec bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala při psaní mé práce. Zvláště bych chtěl zmínit svého dědečka JUDr. Miroslava Hlaváče, jenž mě povzbuzoval při psaní a poskytl mi poznámky z vlastního výzkumu prvorepublikových osobností. Bohužel se vydání této knihy nedožil. Velký dík patří mé ženě Kateřině, jež byla první čtenářkou a kritičkou mého textu. Léta trpělivě snášela mou „englišovskou anabázi“ a nevykázala dalšího „člena“ domácnosti do patřičných mezí, i když už začal zabírat polovinu bytu.
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 7
Obsah Národohospodář Karel Engliš (Jiří Rusnok) ..............................9 Předmluva ............................................................................... 13 I.
ROD ENGLIŠŮ A HRABYNĚ .................................................... 15 Předkové Karla Engliše ........................................................... 15 Rodiče a sourozenci ............................................................... 21 Hrabyně Englišova mládí ......................................................... 29
II.
SLEZSKÝ SELFMADEMAN ..................................................... 41 Dětství strávené v Hrabyni ...................................................... 41 Gymanziální studia v Opavě ..................................................... 48
III. ZROZENÍ NÁRODOHOSPODÁŘE ........................................... 68 Peripetie s bydlením v Praze ................................................... 68 Kondice od rána do noci .......................................................... 75 Studium na univerzitě v Praze a v Mnichově ........................... 81 Úředníkem v habsburské monarchii ....................................... 91 IV.
BRŇANEM ............................................................................. 102 Brněnská technika ................................................................. 102 Regionálním politikem na Moravě ........................................ 116
V.
JAK CHUTNÁ MOC V NOVÉM STÁTĚ ................................... 131 Ve víru Národní demokracie .................................................. 131 Koncepční střety nejen s Rašínem ......................................... 143 Ministrem financí a odchod z Národní demokracie ............. 154
VI. NEPOSTRADATELNÝ FINANČNÍ ODBORNÍK ..................... 178 Jak získat vliv bez politické příslušnosti ................................ 178 Mnohonásobný ministr financí ............................................. 192 Těžký boj s velkou hospodářskou depresí ............................ 206 V guvernérském křesle .......................................................... 223
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 8
VII. PROFESOREM NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ ................. 251 Spoluzakladatel univerzity .................................................... 251 Působení na univerzitě .......................................................... 258 VIII. VLASTENCEM AŽ DO MORKU KOSTÍ ................................. 266 Dva slavní Slezané ................................................................. 266 Záchrana ostatků Karla Hynka Máchy .................................. 269 IX. VLASTNÍ RODINA KARLA ENGLIŠE ..................................... 274 První lásky, manželství a rozvod ............................................ 274 Manželské štěstí až na druhý pokus ..................................... 292 „Zlatá mládež“ aneb děti Karla Engliše ................................. 299 Bydlení Englišovy rodiny v průběhu času .............................. 313 Majetkové poměry českého národohospodáře ..................... 318 X.
Z POVÁLEČNÉHO VÝSLUNÍ DO ZAPOMNĚNÍ .................... Občanem protektorátu .......................................................... Vyřazení z aktivního politického života ................................. Poslední demokraticky zvolený rektor Karlovy univerzity .... Návrat nejslavnějšího hrabyňského rodáka domů ................
336 336 342 345 359
Doslov .................................................................................... 379 Rejstřík .................................................................................. 383 Prameny a literatura .............................................................. 387
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 9
Národohospodář Karel Engliš
Profesor Karel Engliš byl v době takzvané první republiky ministrem financí v šesti vládách, zastával funkci guvernéra Národní banky Československé, působil jako univerzitní pedagog a vědec, vytvořil teleologickou hospodářskou teorii a patřil k zakladatelům brněnské ekonomické školy. Jeho odkaz tvoří rozsáhlé dílo, zejména monografie z oboru národního hospodářství, množství článků k otázkám peněžní a finanční politiky nebo polemik a diskusí s odpůrci. Přestože již jen tato stručná rekapitulace řadí Karla Engliše mezi nejvýznamnější osobnosti první poloviny 20. století, jde o osobnost, jež je v širší veřejnosti téměř neznámá. Místem, které Karla Engliše formovalo, byla jeho rodná Hrabyně. Obec ve Slezsku, ve které prožil šťastné dětství a do níž se vždy rád vracel, se však také stala svědkem neradostného stáří, když sem byl po komunistickém převratu nuceně vystěhován a následně žil téměř zapomenut. Engliš pocházel ze skromných poměrů a otázka financí byla pro něho problémem po celá jeho studia, a proto si přivydělával doučováním dětí z lépe situovaných rodin. Mimo jiné i to jej v pozdějších letech vedlo ke snahám o zlepšení sociálních podmínek nižších vrstev. Význam sociální politiky viděl v povznesení společenského celku, měla vyrovnávat sociální nerovnosti. Za to si vysloužil přezdívku „liberál se sociálním akcentem“. Engliš vnímal klíčovou úlohu vzdělání pro povznesení národa, a proto stál společně s Františkem Weyrem u zrodu druhé české univerzity, Masarykovy univerzity. Vypracovali návrh zákona ustavující její vznik a Engliš se stal jejím prvním rektorem. Zde také patřil k zakladatelům brněnské ekonomické školy, jež se odlišovala především no9
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 10
Karel engliš
etickým přístupem k poznávání hospodářských procesů a kladla hlavní důraz na účelovost a racionalitu každého hospodářského procesu. Po druhé světové válce se Engliš věnoval práci na Univerzitě Karlově, v letech 1947–1948 v pozici rektora. Ani zde i přes komunistickou kritiku nepřestal hájit svou ekonomickou teorii. Vraťme se ale do doby jeho politického angažmá za první republiky. Tehdy získal řadu příležitostí uvést do praxe své teoretické záměry. Jako čelný představitel moravského křídla národní demokracie se Engliš stal po vzniku Československa poslancem Revolučního Národního shromáždění. Zde mimo jiné připravil zákon o obchodních platidlech, což byl de facto první měnový zákon. Ministr financí Alois Rašín ho však odmítl realizovat. Právě s Rašínem se Engliš dostával do častých sporů, zejména v otázce deflační politiky – zhodnocování kurzu československé koruny. Engliš chtěl, aby měna byla stálá, hlavní byla výroba, měna byla pouze nástrojem, neboť podle něho vytvoří deflační politika „výrobě tíživé břemeno, které bude znesnadňovat její hybnost a soutěživost. Výroba bude muset pracovat hlavně pro finanční kapitál.“ Englišův pohled na měnu dobře ilustruje citát „odevzdávám do vašich rukou nejcennější klenot národní, naši korunu československou, klenot, který není ze zlata, ani ze stříbra, nýbrž z práce. Představuje určitý miniaturní zlomek našeho národního produktu, určitou miniaturní životní míru, kus výroby a práce.“ Karel Engliš zprvu reprezentoval ve vládách národní demokracii, ale později v nich figuroval jen jako odborný ministr. Byl totiž uznávaným finančním odborníkem, který měl podporu prezidenta T. G. Masaryka, předsedy agrární strany Antonína Švehly a části hospodářských kruhů. Kromě této podpory využíval stále více dnešními slovy „public relations“, prostřednictvím novin, přednášek, ač jeho texty byly odborné a pro laiky ne vždy srozumitelné. Stal se také jedním z mála ministrů financí, který prosadil nějakou reformu, konkrétně reformu rozpočtových pravidel a daňového systému v roce 1927. V letech velké hospodářské krize prosazoval snížení zlatého obsahu koruny. „Boj o devalvaci“ nakonec vyhrál, když se vláda rozhodla pro devalvaci v únoru 1934. Engliš se posléze stal guvernérem Národní banky Československé. Mimo devalvace pomohlo oživení československého hospodářství také zřízení Englišem prosazovaného Československého reeskontního a lombardního ústavu, jehož cílem bylo 10
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 11
národohospodář Karel engliš
udržení likvidity peněžních ústavů, regulace obchodu se státními půjčkami, dnes bychom řekli operace centrální banky na volném trhu ve prospěch finanční stability. Englišova práce v národní bance se zaměřila na obnovu peněžního trhu, zároveň střežil nezávislou emisní politiku banky a odmítal poskytovat úvěrovou pomoc státnímu rozpočtu. Za jeho mandátu také centrální banka napomáhala úvěrování podniků exportního průmyslu, které slibovaly brzký návrat investic v hodnotných devizách. V měnové politice se snažil zajistit dostupnost finančních prostředků, především v oblasti úvěrové politiky a úrokových sazeb. Nebyl však nakloněn požadavkům na větší liberálnost v emisní politice centrální banky (tedy inflaci). Naplnil svou koncepci stabilní měny, jež byla životaschopná v četných otřesech, které přinesla třicátá léta. Ve druhé polovině třicátých let přiměla hrozba válečného střetnutí národní banku spolupracovat s vládou při hledání nových zdrojů pro stoupající zbrojní výdaje, tak například povolovala úvěry pro podniky spjaté se zbrojní výrobou, umožnila peněžním ústavům lombard státních cenných papírů (půjčka obrany státu). Guvernér Engliš inicioval přemístění největší části československých zlatých rezerv na spolehlivější místa u zahraničních bank, což později za války přišlo vhod československé exilové vládě v Londýně. Karel Engliš nepatřil k oportunistům, odolal lákáním i výhružkám, zůstal mužem zásad i charakteru. Jako jeden z mála ekonomických teoretiků tehdejší doby měl možnost si ověřit platnost svých vědeckých záměrů v praxi. V nové monografii, jež je výsledkem dlouholetého bádání historika Martina Hlaváče, je představen Karel Engliš, kořeny, ze kterých vzešel, prostředí a osobnosti, jež ho formovaly v průběhu života, názory a činy tohoto teoretického i praktického národohospodáře, politika, univerzitního profesora a vědce. Přeji všem čtenářům knihy, aby jim přinesla bližší poznání Karla Engliše, dosud nedoceněné osobnosti českých a československých národohospodářských dějin. ING. JIŘÍ RUSNOK, GUVERNÉR
11
ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 12
Mistr Evžen Hlavica „soší“ Englišovu bystu, 1930.
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 13
Předmluva
O osobnostech české ekonomie, které se po roce 1918 podílely na budování Československého státu, má širší veřejnost minimální povědomí. Není se čemu divit, i v učebnicích dějepisu je, vyjma zmínky o prvním ministru financí Aloisi Rašínovi, informací pomálu. S jistotou tam neobjeví jméno Karel Engliš. Pokud o něm někde je zmínka, pak se může mylně domnívat, že se jedná o cizince, který se přistěhoval do našeho státu. Doufám, že tato kniha pomůže ke znovuobjevení ekonoma, který se velkou měrou podílel na vybudování hospodářských základů našeho státu a významným způsobem se zasadil o stabilní československou měnu, kterou nám ve své době záviděli i v zahraničí. Dnes je Karel Engliš znám spíše v akademickém prostředí, kde se s ním studenti mohou setkat v rámci přednášek z hospodářských dějin, ekonomických teorií na našem území. Do jisté míry za to může režim po roce 1948, který se snažil vymazat čelní představitele meziválečného Československa z obecného povědomí, což se v případě Karla Engliše téměř zdařilo. Ostatně nazírání na ekonomii jinak než skrze marxismus nebylo tehdy populární. Po roce 1989 sice došlo k renesanci bádání o prvorepublikových osobnostech, ale Englišovi se nedostalo takové pozornosti, jaké by si zasloužil. Jeho životní příběh by přitom vydal na strhující román či film. Je to příběh o muži, který se narodil v početné chudé rodině v malé vesničce ve Slezsku, kterému „sudičky“ nadělily mimořádný talent, ale také nezměrnou píli. Z ničeho se vypracoval na význačného ekonomického odborníka na univerzitě v Brně, ale nebyl jen pouhým teoretikem. Nebál se opustit klidnou akademickou půdu teoretizování a vstoupit do veřejného prostoru, kde se snažil v různých funkcích 13
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 14
Karel engliš
prosadit a hájit své koncepce. Málokdo dnes ví, že Karel Engliš byl mnohonásobným ministrem financí, bez něhož se jeden čas v Československu neobešla žádná vláda. Později se také stal guvernérem Národní banky československé, o jejíž vznik se zasadil. Rašín československou měnu vytvořil a Engliš ji dokázal udržet a stabilizovat.
14
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 15
I. ROD ENGLIŠŮ A HRABYNĚ Čert nám poslal Engliše.1 (Úryvek písně, kterou zpívali katoličtí odpůrci Petra Payna zvaného Angliš či Engliš)
Předkové Karla Engliše Příjmení Engliš v českém prostředí není příliš časté. Právě jeho neobvyklost přivedla ve vyšším věku Karla Engliše k tomu, že se začal zabývat historií svého rodu, o kterém měl doposud jen dosti mlhavé představy. „Otázkou, kdo a odkud byl můj děd nebo praděd, jsem se zabýval hodně pozdě, když už mně bylo přes padesát. V mládí jsem si takové otázky nekladl, a proto jsem se ani otce, dokud žil, na to netázal. Zemřel, když mně bylo šestnáct let a jemu 79… Znal jsem jej už jen jako starce. Sbíral a schovával jsem si sice staré listiny, ale ty jsem v mládí nečetl, ani jsem jim neporozuměl. Nyní, kdy mi je 63 let, vidím, že obsahují mnohé cenné údaje.“2 Další podněty pro pátrání po původu přišly během druhé světové války. V této době se u Engliše objevil hlubší zájem o české dějiny, jak sám napsal: „K minulosti se vracíme, když budoucnost už nic neslibuje anebo když přítomnost je smutná.“3 Tehdy také vstoupily v platnost protižidovské zákony. Engliš si musel tak jako mnoho jiných obyvatel protektorátu Čechy a Morava opatřit dokumenty o svém původu. Právě v této těžké době „… pojal myšlenku napsati rodinnou kroniku jako základ, na kterém by se dále pokračovalo“.4 Díky tomu si dnes můžeme udělat docela přesnou představu o sociálním statusu jeho rodiny. 1
2
3 4
Jaroslav KolařÍK, Peníze a politika. Karel Engliš, bojovník o stabilisaci, praha 1937, s. 12. Karel ENGLIŠ, Rodinná kronika, Praha 1943–1944, s. 4, stroj. (v majetku rodiny Františka Plhoně). Tamtéž, s. 4. Tamtéž, s. 5–6.
15
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 16
Karel engliš
První zmínka o netypickém příjmení Engliš je z první poloviny 15. století, z období husitských válek. V této době dorazil na území dnešního českého státu cizinec anglického původu. Jmenoval se Petr Payne a byl to mistr oxfordské university, který byl stoupencem učení Jana Viklefa. Během roku 1406 se setkal v Oxfordu s českými studenty, kteří zde měli pořídit opisy Viklefových spisů pro příznivce Husova učení. Později se Payne angažoval ve zprostředkování písemného kontaktu mezi Janem Husem a lollardy, což byli stoupenci a pokračovatelé Viklefova učení. Za své náboženské postoje byl Petr Payne pronásledován a hrozilo mu, že bude postaven i před inkviziční tribunál. Proto raději odešel z ostrovního království a zamířil na kontinent. Tady se nějakou dobu zdržoval v Porýní, až nakonec dorazil v roce 1415 do českého království, aby se blíže seznámil s Husovým učením. V českém království se stal velice brzy známým pro své vynikající řečnické umění a diplomatické nadání. Právě proto někdy bývá označován za „diplomata husitské revoluce“. Pro jeho původ se mu začalo říkat Angliš, což se postupně změnilo na Engliš. Neexistuje samozřejmě žádný doklad o příbuzenství mezi ním a Karlem Englišem, tolik k historii příjmení Engliš v Česku.5 Prvním doloženým předkem Karla Engliše byl Bedřich Engliš. Žil mezi lety 1626 a 1695 v Zátoru u Krnova, kde působil jako rychtář. V 17. století to byla na venkově stále významná funkce, která byla spojovacím článkem mezi vrchností a obyvateli vesnice. Na Moravě a ve Slezsku se stále jednalo o dědičný úřad, který měl převzít nejstarší syn Bedřicha Engliše, Jiří Bedřich Engliš (1658–1693). Tomu se však nechtělo čekat, až mu jeho otec předá svou funkci, a raději si vzal vdovu po rychtáři i s dětmi z Kozlůvek. Prostřednictvím tohoto sňatku se stal také rychtářem v Kozlůvkách.6 Rychtářství v Zátoru u Krnova převzal Jiřího mladší bratr Jan Jindřich a jeho rodina si zde tento úřad po-
5
6
Blíže František Michálek BarToš, Petr Payne – diplomat husitské revoluce, praha 1956 nebo František šMahel, Curriculum vitae Magistri Petri Payne, in: Miroslav polívka – František šmahel (eds.), Memoriam Josefa Macka (1922–1991), praha 1996 (vyšlo 1997), s. 141–160. srov. Jaroslav KolařÍK, Peníze a politika. Karel Engliš, bojovník o stabilisaci, praha 1937, s. 11–12. Kozlůvky (Kösling) se nacházejí dnes v polské části Slezska pod označením Kozlówki. Blíže studie Dušan TRÁVNÍČEK, Příspěvek k historicko-geografickému vývoji moravských enkláv ve Slezsku, in: Acta Universtatis Palackianae Olomucencis 7, 1966, č. 20, s. 341–355.
16
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 17
i. rod englišů
a
hraByně
držela až do roku 1850, kdy se poslední rychtář Štěpán Engliš stal starostou. Byl bezdětný a jím tato větev rodu Englišů vymřela.7 Ve druhé polovině 17. století byl rod Englišů společensky na vzestupu. Otec i syn Englišovi zastávali funkci dědičného rychtáře ve dvou vsích ve Slezsku, a patřili tak k místní elitě. Na konci 17. století došlo k zásadní změně v sociálním postavení rodiny Englišů v Kozlůvkách. Tamnímu rychtáři Jiřímu Bedřichovi Englišovi zemřela žena a on se znovu oženil. Podle Karla Engliše musel, protože měl „malé děti“.8 Z nového manželství se netěšil příliš dlouho, neboť náhle onemocněl a zemřel. Zemřel mlád a v rodě Englišů představuje v přímé linii výjimku, protože všichni ostatní předkové Karla Engliše se dožili věku přes 60 let. Ve druhém manželství se Jiřímu narodila dcera Anna, která však během několika týdnů zemřela. Tím bylo definitivně přetrženo pouto mezi dětmi Jiřího Bedřicha Engliše a macechou. Ta se vzápětí znovu vdala a o děti svého zemřelého manžela ztratila zájem. Předčasný skon Jiřího Bedřicha Engliše měl za následek úpadek celého rodu a vedl k poklesu sociálního postavení jeho potomků.9 Jeho jediný syn, který měl stejné jméno jako jeho otec, Jiří Bedřich Engliš (1682–1743) neměl příliš radostné dětství a ani jeho vyhlídky do budoucna nebyly nijak veselé. „Fojtství po svém otci nedědí a musí do světa, do skromnějších poměr, z nichž pak už ani jeho potomci nevybředli, třebas vesměs žili i zemřeli ve slušných venkovských poměrech jako domkáři, hostinští, panští sluhové atd.“10 Takto shrnul situaci svého rodu Karel Engliš v rodinné kronice. Jeho předek Jiří Bedřich Engliš ml. nedostal z majetku po svém otci skoro nic a nezbylo mu než si jít hledat své živobytí jinam. Jeho hmotné poměry se zlepšily, když se oženil. Vzal si tak jako jeho otec a děd vdovu. Jmenovala se Marie Halfarová a měla statek v Kravařích u Opavy. Z tohoto manželského svazku vzešlo asi několik dětí, protože jejich syn Martin Engliš, předek Karla Engliše, nepřevzal statek po rodičích, ale musel jít do světa hledat své štěstí.11 7
K. ENGLIŠ, Rodinná kronika, s. 12–13 a ANM, fond K. Engliš, k. 28, inv. čís. 526, rodinná kronika (torso). 8 Z prvního manželství měl 5 dětí (1682 Jiří Bedřich, 1684 Bohumíra, 1687 Zuzana, 1689 Anna Marie, 1691 Jitka) K. ENGLIŠ, Rodinná kronika, s. 20. 9 Tamtéž, 20–23. 10 Tamtéž, s. 24. 11 Tamtéž, s 28.
17
karel engliš.qxp_Sestava 1 27.01.22 16:16 Stránka 18
Karel engliš
Martin Engliš (1718–1784) se ve světě neztratil. Držel se prověřené sňatkové strategie svých předků a i on si namluvil vdovu Marii Šindlerovou v Suchých Lazcích, která vlastnila hospodu. Netypické je v Englišově rodě jméno Martin. Je to dáno podle Karla Engliše asi tím, že jména ostatních jeho předků „… byla zřejmě napodobením jmen vládnoucích knížat krnovských, u nichž převládala“.12 Martin měl se svojí manželkou hned šest dětí. Přímý předek Karla Engliše byl však až čtvrtý v pořadí.13 Jmenoval se František Engliš (1753–1835) a stejně jako jeho předkové i on se musel poohlédnout po živobytí. Na rozdíl od nich si nevzal vdovu, ale dceru zahradníka z Přerovce, Veroniku Kobelovu. S ní měl pět dětí.14 Také porušil rodinnou tradici svých předků, že se nestěhoval jinam, ale usadil se ve své rodné vsi, kde se stal domkářem15 a pracoval jako sluha u pána z Kravař. Svou práci zastával asi velice dobře, protože později je v různých dokumentech uváděn jako velkodomkář. O jeho hospodářském a sociálním vzestupu svědčí i to, že svého nejmladšího syna Antonína poslal na studia. Naneštěstí dědeček Karla Engliše nebyl nejstarším ani nejmladším synem svých rodičů. Jmenoval se Karel Vincenc Engliš (1783–1843) a během napoleonských válek musel sloužit v armádě. Na vojně byl necelé dva roky. Potom mu otec koupil usedlost, aby se stal „daň platícím držitelem půdy“ a nemusel sloužit v armádě celých čtrnáct let. Když se vrátil Karel Vincenc Engliš z vojny, oženil se. Po vzoru svých předků si vzal vdovu po hostinském v Suchých Lazcích. Sňatkem získal docela slušné věno v podobě hospody, která byla po celý život jeho zdrojem obživy. Se svou manželkou Marianou měl čtyři děti.16 Otec Karla Engliše Antonín bohužel také nepatřil k nejstarším synům. Byl druhorozený a musel si tedy najít vlastní způsob obživy. Důležité je zmínit se o některých významných příbuzných Karla
12 13
14
15
16
Tamtéž, s. 29. Martin Engliš měl tyto děti: Josef (1747), Juliana (1749), Rosalia (1751), František (1753), Mariana (1756), Jan (1759). Tamtéž, s. 30. František (1778), Beata (1780), Marie Josefa (1791), Karel Vincenc (1783, děd Karla Engliše), 1786 Antonín. K. ENGLIŠ, Rodinná kronika, s. 31. Podle Ottova slovníku naučného byl domkář (domkař) neboli baráčník vlastník domu se zahradou bez polností. Ottův slovník naučný, Praha, s. 275. Kateřina (1814), Kašpar (1816), Antonín (1818), Vavřinec (1820). Engliš, K., Rodinná kronika, s. 39 nebo K, ENGLIŠ, Hrabyň mého mládí, Opava 1999, s. 77.
18