Josef Černý Karel Vágner
Jožka Černý Můj kamarád Žudro
Muj_kamarad_Zudro.indd 3
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Jožka o svém „bráchovi“ Karlovi-Žudro Černý o Karlovi, nebo Vágner o Jožkovi, to vyjde nastejno, protože my si s Karlem říkáme „brácho“. Nebo se oslovujeme „žudro“, což je u nás v Podluží takový kvelbený vchod do domu, nad kterým jsou namalované podlužanské malůvky ztvárňující samé příjemné věci, takže oslavují život. Žudro pro Karla Vágnera znamená otevřený vchod do domu Jožky Černého. Karel sice v Praze nemá žudro, ale má v Průhonicích dům, do kterého mám vždycky volný přístup, i kdyby mi bylo jakkoli. Tohle jsou dva základní momenty našeho vztahu. Navíc nás spojuje láska k muzice. A pokud bych už mohl trochu bilancovat, je to hudba od folkloru přes dechovku, jazz, swing až po operetní a operní melodie. A nevíme, co nás ještě čeká. Ale už bychom o tom asi měli uvažovat, protože jsme před nedávnem oba slavili… No jo, my jsme se totiž narodili ve stejný rok. I když pokud spolu bydlíme v hotelu, musí Karel vstávat dřív než já, protože jeho povinností je zajistit snídani a nachystat mi všechno potřebné, abych to měl po ruce, až se jako mazák probudím – je totiž o osm dnů mladší. Sdíleli jsme spolu pokoj na většině zájezdů s fotbalovou Amforou. My totiž museli, protože s Vágnerem (jen tak mezi námi – je to bordelář) nikdo spát nechtěl. Já taky ne. Ale jelikož nás spojuje to žudro a takové ty další věci, které jsem předeslal, tak jsem to na sebe vzal. Rozdíly v našem „soužití“ spočívají v tom, že jsem trochu úzkostlivější a ustrašenější než on, ale to bude asi tím, že jsem z té Moravy. Hlídám si následky, zatímco Karel si je uvědomí až po maléru, až když narazí. Karel se totiž hojí lehko, já dlouho a těžce.
[5]
Muj_kamarad_Zudro.indd 5
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
V časech své největší koncertní slávy se Karel ocitl v jakémsi městě, kde se z plechových amplionů ozýval zpěvák Jožka Černý, tehdy už trošku známý, ale jen díky Brněnskému rozhlasovému orchestru lidových nástrojů. Poslechl si ho a brzy potom došlo k našemu prvnímu setkání. Karel se pak začal zajímat o to, proč Supraphon nenahraje s tímhle zpěvákem samostatný projekt. Takže mi zprostředkoval první vstup do této gramofonové společnosti. Mít samostatnou dlouhohrající desku, tedy LP (long play), to byl tehdy můj veliký sen. Supraphon mi ji vydal pod názvem Za tú horú, za vysokú. Tohle elpíčko mi vyneslo jako prvnímu zpěvákovi folkloru vůbec zlatou desku za počet prodaných nosičů. Od založení Karlovy firmy Multisonic, která je mým generálním i jediným zástupcem a vydavatelem, se datuje naše trvalá spolupráce. Narodily se nejen zlaté desky, ale i platinové. Samozřejmě jsme se nevyhnuli rozepřím, sporům nebo hádkám. Vždycky však znamenaly impulz do další práce. Díky našim výsledným projektům jsme zjistili, že jsme schopni dělat věci, kterými lze konkurovat i velkým a zaběhnutým firmám. Jedno z posledních CD, které vydalo vydavatelství Multisonic, nese název S árií mládnout smíš. Toto CD, na kterém zpívám operní a operetní melodie i slavné písně vážné hudby, považuji za vrchol své dosavadní kariéry. S Karlem jsem vydal celkem sedmnáct projektů a nikdy mě nenapadlo ohlížet se po jiné vydavatelské společnosti. Hlavně i proto, že bych tam Žudro nikdy nepotkal. Díky, brácho!
[6]
Muj_kamarad_Zudro.indd 6
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Říkají mu Pipeno Jožku znám už hodně dlouho, ale nikdy jsem nezkoumal, proč mu spousta jeho známých a kamarádů říkalo nebo říká Pipeno. Sem tam jsem se někde dočetl, nebo jsem snad i zaslechl, jak se tato přezdívka narodila, ale teprve nedávno jsme si spolu sedli u skleničky a Jožin mi vyprávěl, proč mu tak kamarádi říkají. Narodil se v roce 1942 v Čejči do docela chudých poměrů, rodiče často neměli práci. Jeho tatínek nepocházel z právě majetné rodiny, a navíc měl sedm sourozenců. Jožka si dobře pamatuje, jak byli doma šťastní, když občas dostali odřezky od známého řezníka. To by ale nebyli Černí, aby nepřišli na to, jak se mít lépe. Tatínek bydlel s rodiči v domečku vedle statkáře, který choval spoustu slepic. Zdálo se mu, že po sousedově dvorku běhá těch slepic a kuřat zbytečně moc, proto vymyslel systém, jak jich několik dostat na druhou stranu plotu. Stačilo pár planěk dole uvolnit, trochu odsunout a podél plotu nasypat zrní. Nebohá kuřátka strčila do otvoru hlavičku a tam už čekal malý Josef, aby mohl doma rodince udělat radost. Ten den se pak po celém domečku linula vůně pečených kuřat. Svou loveckou vášeň ovšem dlouho neutajil a soused statkář si vždycky v hospodě stěžoval: „Ti Černí mně moje pipeny kradú.“ A přezdívka byla na světě. Jožka mimochodem vypráví, že Černých bylo v kraji habaděj, a tak si je místní rozdělili právě přezdívkami. Už jeho dědeček byl povoláním hrobař, tak tihle Černí byli Hrobaři. Další Černí milovali takové ty chlupaté koně, tak se této větvi říkalo Kudrni. Ale v rodině Černých byli samí Pipeni. Jožka vlastně tuhle přezdívku zdědil, protože se do rodiny Pipenů narodil. Dokonce i jeho Liduška měla později přezdívku Pipuš.
[7]
Muj_kamarad_Zudro.indd 7
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
[8]
Muj_kamarad_Zudro.indd 8
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Pipena a rodiče O Jožkovi je mezi kamarády známo, že miluje auta, motorky a vlastně všechno, co má motor. Vždycky ho vzrušovalo vědět, kolik má který motor koní, dalo by se tedy s nadsázkou říci, že to zdědil po tatínkovi, protože ten miloval koně nadevše. Na vojně sloužil u dragounů a jenom kvůli nim, i když potom pracoval jako vlakvedoucí na železnici, se věnoval sedlařině. O Jožkovi naopak bylo známo, že si s koňmi moc nerozuměl, a traduje se historka z natáčení televizního pořadu Páslo dívča páva, kdy po něm režisér požadoval, aby na koni jezdil. Zoufalému Pipenovi půjčili jednu starou vysloužilou kobylu jménem Artemis. Později se přiznal, že po celou dobu natáčení, kdy byl v sedle, se cítil, jako by měl každou chvíli spadnout. Dodnes si jeho kamarádi z televize pamatují jeho historickou větu, když ho potom z koně sundali: „Můj bodrý moravský lid sice nelže, ale v lidových písničkách dokázal vymyslet i nesmysly, jako třeba: na koníčka si vyskočím.“ Jožin to natáčení naštěstí přežil a bez pádu. Se zamlženýma očima, které má zamlžené vždycky, když mluví o rodičích, mi vyprávěl, jak s tatínkem rozváželi obědy ke kombajnům na pole. Všichni kamarádi se divili, jaký kůň byl strýcovi Černému přidělen. Byl to absolutně nezvladatelný divoch, kterého nikdo nikdy nezkrotil, a chlapi z JZD jej proto chtěli dát na jatka. To ovšem neznali Jožinova tatínka. I když pořád ještě pracoval na dráze, dlouho koníka studoval, a nakonec se s ním skamarádil. Koník ho poslouchal natolik, že se nechal i zapřáhnout do bryčky, naučil se tahat a normálně pracovat. O tomhle koni Jožka vždy prohlašoval, že je to pěkně nevypočitatelná bestie a toto tvrzení ospravedlňoval skutečným příběhem. ◁ Už je mi 5 let
[9]
Muj_kamarad_Zudro.indd 9
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Jednou tatínek neměl zrovna volno na dráze a milého koníka zapřáhl do bryčky jiný kočí, aby spolu odvezli jídlo na pole. Kůň ale z opratí poznal, že ho nevede tatínek, a začal proti tomu protestovat. Bryčka se ocitla ve škarpě zcela rozbitá, jídlo bylo rozházené po poli a kůň se vrátil s roztrhanými postroji do stáje sám. Očití svědci tvrdí, že když k němu druhý den přišel znovu tatínek, šťastný koník vesele zařehtal a jal se vozit jídlo ke kombajnům poslušně a bez jakýchkoliv protestů. Tatínek to prostě s koňmi uměl a často rád prohlašoval, že dragouni byli vždycky elita. Jožin se smutkem v hlase vzpomíná, jak tatínek také vždy zdůrazňoval, že nikdy nikomu nechce být na obtíž. Takže když onemocněl a začalo mu být hodně špatně, dal si doma poslední △ Jožkovi rodiče Marie a Josef Černých Marie a Josef s Jožkovou starší sestrou Květou ▷
[ 10 ]
Muj_kamarad_Zudro.indd 10
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
[ 11 ]
Muj_kamarad_Zudro.indd 11
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
sklenku slivovice a nechal se odvézt do nemocnice. Možná bych měl zmínit, že tatínek říkal Jožinovi cigáne, protože byl vždycky na rozdíl od svojí blonďaté sestry Květy daleko více opálený. Když za ním přišel do nemocnice, tatínek se ho hned zeptal: „Cigáne, dónesls mně mi víno?“ Přiznal se, že nepřinesl, a dodnes toho lituje, protože mu potom ošetřující lékařka řekla, že víno přinést měl, neboť to bylo vlastně tatínkovo poslední přání.
[ 12 ]
Muj_kamarad_Zudro.indd 12
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Jožkovi učitelé Na Jožkovy pěvecké začátky měl velký vliv také jeho dědeček z matčiny strany, který byl strojvedoucím, a kdykoliv měl čas, zašel se svou heligonkou do hospody, aby ji s kamarády rozezpíval. A totéž pro něho znamenala jeho tetička a kmotřenka Božena Gajdová, se kterou prý byla velká legrace, a navíc báječně zpívala. Traduje se, že malému Pipenovi zpívala i před spaním, když ležel v kolébce. Potom se těžko někdo může divit, že Jožka na různých vystoupeních zpíval vlastně od svých čtyř let a byl trochu brán jako zázračné dítě. A když už vzpomínáme na Jožkovy začátky, nemůžeme nevzpomenout také na poštmistra Ščuku, kterému všichni říkali majstr Ščuka, neboť i ten začínajícího zpěváčka ovlivnil. A protože jeho rodiče i sestra Květa účinkovali v lidové operetě legendárního Fanóše Mikuleckého, není nic divného na tom, že se lidové písničky dostaly Jožinovi pod kůži i do srdce. To, že svým žáčkům vštěpoval lásku k folkloru a lidovým písničkám břeclavský pan řídící Jožka Kobzík, bral malý zpěváček už asi jako samozřejmost. A když potom po tatíkovi převzal taktovku pan doktor Josef Kobzík mladší, dostáváme se pomalu ke slavné kapele Břeclavan. To už začal Jožin s kapelou jezdit i mimo domov a zpíval už nejenom v Čechách a na Moravě, ale znali jej i na Slovensku. Stal se vlastně nejmladším členem tohoto souboru, samozřejmě pod přísným dohledem sestry Květy. A musím na něj prozradit, že měl i krátké období, kdy se svými kamarády ze souboru propadl swingu, a dokonce si sám z uspořených peněz koupil kornet, což je menší varianta trumpety. ◁ Malý Jožka s primášem Břeclavanu MUDr. Josefem Kobzíkem, klarinetistou Vlastimilem Kopuletým a druhým houslistou Pavlem Čechem
[ 13 ]
Muj_kamarad_Zudro.indd 13
18.12.2022 19:29 Výtažková černá
Kluci měli jedno velké přání, udělat velké turné po světě. Zůstalo však jenom u toho přání, prý se nevydařilo ani jejich první vystoupení, a tak kornet zůstal ve skříni. Byl to prostě jeden z experimentů mladé party Břeclavá ků, ale naštěstí nebyl jediný. Jožin tam měl kámoše Tibora Jánoše, který společně se svými kamarády tanečníky založil nový soubor a pojmenovali ho podle kraje, který všichni milovali. A protože ten se jmenoval Podluží, zrodil Hvězda se rodí se nový soubor s názvem Podlužan. K němu se potom Jožka brzy připojil. To už ale byla parta kamarádů tak okolo dvacítky. Takže přicházely první lásky, kluci měli obrovskou inspiraci a svým uměním se velice snažili zalíbit se kromě publika i krásným děvčatům. A to se jistě dařilo. Tím, že začali jezdit po štacích, naučili se i jiné věci, které ke svému muzikantskému životu potřebovali. Většinou všichni pocházeli z vesnice, a tak se museli naučit třeba i to, jak se při svém strastiplném cestování a věčných přejezdech chovat v hotelu, na jevišti i mimo ně. Byla to vlastně pro všechny velká škola života.
[ 14 ]
Muj_kamarad_Zudro.indd 14
18.12.2022 19:29 Výtažková černá