Issuu

Michal Barda, Zdeněk Haník

ROZHOVORY

Obsah Tomáš Bank Trenéra nejvíc vychová dobrý závodník

Francesco Cuzzolin Snažil jsem se být připravený, až mi někdo nabídne šanci

Marek Eben Smích je jako živá voda

Maurizio Gherardini Pro úspěch musíte být vždycky pozitivní

Ronen Ginzburg Když Saty vidí míč, je jako malý kluk

Filip Jícha Musím být připravený, abych mohl vést

Jiří Kejval Generálem nejen po bitvě

Pavel Kolář Psycholog i fyzioterapeut musí vidět do metodiky tréninku

Kovy Klíčová kvalita trenéra? silná osobnost!

Jakub Kudláček DNA talentu

109

Igor Larionov Musíte zkusit, jestli to dokážete!

119

David Mareček Spartu bych stavěl na českém základu

129

Michael Rittstein S vášní se musíte narodit

139

Martin Šonka Hazard se životem, nebo pokora?

149

Barbora Strýcová Tenisu jsem vděčná za krásný život

165

Libor Vítek Všichni hledají jednoduchá řešení

179

Xavi Pascual Fuertes Můj instinkt je pracovat

191

Marko Yrjövuori Můj americký sen

199

Martin Žáček Musíte mít široká záda

211

Tomáš Bank Trenéra nejvíc vychová dobrý závodník Narozen: 16. 8. 1976 Lyžařská kariéra: závodil do roku 2000, specializoval se na slalom a obří sla lom, jeho nejlepším výsledkem bylo 30. místo na univerziádě v obřím slalomu Trenérská kariéra: 15 let vedl historicky nejlepšího českého sjezdaře, bratra Ondřeje Banka. Po ukončení jeho kariéry v roce 2016 dohlíží (spolu s Ondřejem) na lyžařskou kariéru Ester Ledecké Největší úspěchy: s Ester Ledeckou: olympijské zlato v super-G (2018), s Ond řejem Bankem: na ZOH 5. místo v obřím slalomu (2014), 6. místo v kombinaci (2006), 2x 7. místo v superkombinaci (2010, 2014), na MS 5. místo v superkombinaci (2011), 6. místo v kombinaci (2001), 7. místo ve sjezdu (2015), v SP 3. místo v superkombinaci (Beaver Creek, 2007) a kombinaci (Kitzbühel, 2015), 1. místo týmová soutěž (finále SP v Ga-Pa 2010) Různé: český Trenér roku 2018 v kategorii individuálních sportů Málokterý sportovní výsledek vyvolal takový šok jako vítězství „rodilé“ snowboardistky Ester Ledecké v olympijském super-G. Stojí za ním i skromný a citlivý muž s trochu tvrdší slupkou, ošlehaný jesenickým větrem, který toho v lyžování má za sebou dost a kolem velkého úspěchu vždy pouze kroužil. V roce 2018 ho Unie profesionálních trenérů ČOV zvolila jako trenéra roku v oblasti individuálních sportů. Jeho jméno je Tomáš Bank. Jezdil na lyžích odmala. Jeho otec pracoval v Olšanských papírnách a nedaleko Starého Města měli podnikovou chatu Olšanka, kde trénoval o víkendech. Potom postavili vlek šest kilometrů od bydliště, takže mladší bratr Ondřej, slavný český reprezentant, už to měl odmalička doslova za barákem a začal tam jezdit každý den. Otec Tomáše a Ondry byl sice běžkař, ale sjezdové lyžování se mu líbilo víc. Matka je mistryní republiky v plavání. Tomáš vystudoval Fakultu sportovních studií Masa rykovy univerzity v Brně.

8 • COACH: ROZHOVORY

Jaké je trénovat dvojnásobnou olympijskou vítězku? „Je to těžší než trénovat normální holku, která byla ještě před rokem ,jenom‘ mistryně světa na snowboardu. Pokud jde o Ester, občas budu odpovídat opatrně. Často čelím kritice, že někde něco řeknu. Už si připadám jak fotbalista, protože pořád přemýšlím, co můžu odpovědět, jestli jim to bude vadit, nebo ne, protože situace kolem Ester je opravdu složitá.“ Není to kruté, být ve stínu takového obrovského úspěchu? Ani medaili ne dostanete. Trenér Hlinka byl po vítězství v Naganu v první linii, a vy ne. „To je úděl trenérů u individuálních sportů. Trenér není tak klíčový jako v kolektivních sportech. Byl jsem na to zvyklý s Ondrou a myslím, že jsem se před ty kamery dostal až dost.“ Řekněte mi, jaký cítíte rozdíl mezi trénováním mužů a žen? „Ten rozdíl je obrovský. Zaprvé vztah je jiný. Muži jsou spíš parťáci a vymýšlí to spolu. Chlapi jsou trošku ješitní a mají na všechno víc názorů než holky. Takže k rozhodnutí musí docházet v určitém konsensu. Kdežto holky víc vyžadují vedení. Člověk opravdu rozhodne velmi často za ně. Ale v mém případě je to konsensus se všemi lidmi kolem.“ Nedávno jsem se dopustil kontroverzního výroku, že ženy chtějí remi zovat. Jak byste se k tomuto názoru stavěl? „Ve vztahu k ženám jsem v podstatě feminista. Takže bych je bránil. Ale na druhou stranu myslím, že mužský sport je úplně někde jinde než ženský.“ V tom jsme zajedno, ale v čem je podle vás ten rozdíl? „Když to budeme brát čistě marketingově a jako trh, tak si myslím, že mužský sport je daleko zajímavější pro diváky. Tím pádem generuje i větší zisk. A pocitově? Jediný ženský sport, na který se dívám radši než na mužský, je plážový volejbal.“ Ale to je možná kvůli ženským postavám? „Ani nevím. (smích) Je to hezké, no.“ Upřímně mi řekněte, jakou máte trenérskou přednost. „Asi dokážu pochopit, že závodník je číslo jedna a v týmu se všechno dělá pro to, aby byl středem činnosti. Prostě dokážu makat pro závodníka.“

Tomáš Bank • 9

A slabina? „Vzhledem k tomu, že jsem cholerik, občas někdy něco řeknu dřív, než bych to měl říct. Anebo než si to rozmyslím.“ I k závodníkovi a závodnici? „Asi ano. Je mi to občas vyčítáno.“ Jaké bylo vaše nejsložitější a nejtěžší trenérské rozhodnutí, kterého si nejvíc ceníte? „Vážně nevím. Jsem takový intuitivní člověk. Dost často musím pomáhat v rozhodnutí závodníkům, protože například Ondra i Ester jsou extrémně neroz hodní… Rozhodnutí vždycky odkládají a musel jsem je přesvědčovat, že rozhodování bude stejně těžké i za půl hodiny jako teď. Říkal jsem jim: Rozhodněte se hned, alespoň budeme mít víc času.“ Ale nesdělil jste mi, které rozhodnutí bylo to, řekněme, osudové? „Když se vrátím k olympijské medaili, zásadní rozhodnutí například bylo, že se nebudeme snažit absolvovat sjezd. Protože Ester by bývala ráda stihla všechno. V tomto případě jsme se rozhodli zavčasu, víc než dva měsíce před olympiádou, že to nebudeme zkoušet. Rozhodnutí bylo správné v tom, že jsme se opravdu osvobodili. A myslím si, že to bylo, vzhledem k tomu největšímu, co jsme kdy dosáhli, asi klíčové rozhodnutí.“ Bylo to vaše rozhodnutí, nebo konsensus? „Vždycky je to konsensus. Nejsem direktivní trenér. Navíc tam mám s sebou bráchu a ještě tam je matka Zuzana a otec Janek, takže k tomu jsme došli společně.“ Kde v týmu je úloha bratra Ondřeje? „Vždycky přijede až na závody. My tam jedeme třeba několik dnů předem. Trénink je tudíž na mně a ve chvíli, kdy začnou závody, on se stává tím člověkem, který dává poslední rady. Sedí s Ester na startu. Já už jsem dole a dávám informace, jak vypadá trať, kde jsou kritická místa, a Ondra to studuje z televize. V podstatě určuje poslední linii, kudy se pojede.“ Ty informace od vás jdou Ondřejovi, nebo jí do uší? „Ester nemá vysílačku, takže musí být poblíž někomu, kdo ji má.“

10 • COACH: ROZHOVORY

Ondřej s ní je do poslední chvíle před startem? „Na olympiádě to bylo tak, že s ní byl u televize v team hospitality, což bylo úplně na vrcholu kopce. Měla startovní číslo 24, po patnáctce odjela a Ondra tam zůstal. Bezprostředně před startem s ní je už jenom servisman.“ Takže před startem už s ní nemá trenér kontakt? Jak dlouho je to časově? „Deset minut, čtvrt hodiny.“ A servisman jí případně v něčem pomůže? „Servisman je její bývalý trenér. Je ten poslední člověk a často dost důležitý v jejím uklidňování. S holkami to poměrně dobře umí, dokáže Ester uklidnit a dát jí to poslední pomazání. V tom je dobrý. A když je krize, docela často za sahuje. Zná ji nejlíp.“ Kdy Ester dostane závěrečné taktické pokyny a kdy už jen poslední emo cionální povzbuzení? „Záleží, jak se ta situace vyvíjí. A záleží také, kolikátku má. Stalo se letos, že měla trojku, a tam jdou poslední pokyny těsně před startem.“ Ty jdou i od trenéra? „Jdou od všech. Týmy fungují tak, a my také, že se rozestaví trenéři po trati a každý dává informaci z té svojí části. Spolupracujeme navíc se Slovinci a Ka naďany. Pozic na trati je někdy i deset, protože sjezdy jsou dlouhé. A takhle jedeme shora dolů, takže Ester dostane takový mezinárodní report. Ondra tyto informace porovnává s reportem, který má v televizi, a poslední pokyny dá tedy on, protože tam je s ní.“ Ve své trenérské praxi jsem dělal taktickou poradu předcházející den. V den zápasu už jsem v šatně mluvil jenom minutu a spíš emocionálně. Máte to takto rozplánované? „Ondra nikdy nemluví emocionálně. Já ano, jsem přesně ten emocionální typ, ale moje role je spíš v tréninku. Daleko víc než v závodě. Tam mám důvěru v bráchu a vím, že Ester mu hrozně věří pro to, co je za ním. Taktika se stano vuje samozřejmě také, ale u videa. Co se týká hecování nebo ,nějak ji nakopnout‘ , to moc neděláme. Ona se strašně ráda soustředí a chce mít klid, takže nějaké ,natrhni jí prdel‘ tam neprobíhá.“

Tomáš Bank • 11

Co má a nemá podle vašeho názoru trenér skutečně v moci? „V lyžování asi nic moc, protože závodník tam stojí sám a může se sám i zabít. Jasně, nebezpečí hrozí i v jiných sportech, ale tady hrozí opravdu blbé zranění. To je další faktor, který do toho vstupuje, a člověk musí převzít odpovědnost sám za sebe. Vždycky říkám, že trenér se musí snažit hlavně ,to neposrat‘. Protože může udělat mnoho chyb. Může směrem negativním spoustu věcí pokazit, například že předá nějaký blbý pokyn. Jednou se nám stalo, že Ester pokynu nerozuměla, takže najela branku určitým způsobem, protože to špatně pochopila. Myslím si, že to dost ovlivnilo celou sezonu. Protože ještě tři týdny před tímto momentem byla do desítky a vypadalo to, že je všechno na vzestupné cestě. A pak, po onom nedorozumění v reportu, špatně najela bránu, spadla a od té doby se řetězily problémy.“ A samozřejmě po takových momentech klesá důvěra? „Důvěra a také sebedůvěra, když člověk třikrát spadne. Ondra je dobrý analy tik, ale občas má problém přesně se vyjádřit. A teď je otázka, jestli ona to špatně pochopila, nebo on to blbě řekl. Ale trenér to asi musí říct tak, aby to svěřenec pochopil.“ Když se stal ten malý olympijský zázrak a Ester vyhrála o setinu, věřil jste v tom momentu na vyšší síly? „Ondra byl mnohokrát velice blízko nějaké medaile a vždycky se to – ne posralo, byl třeba pátý – ale dost často měl smůlu. Na hrách s Ester jsem si řekl, že se to všechno vrátilo. Myslel jsem zrovna i na Ondru. Takže ano, věřil.“ Co všechno má vliv na výkon? „V lyžování je faktorů strašně moc. Když pominu ty, které jsou ve všech sportech, jako je například kondice, tak u nás je to ještě počasí, startovní číslo, protože trať se během závodu mění, a samozřejmě lyže, materiál. To je ohromný faktor, speciálně v rychlostních disciplínách, ale i v těch technických. Každý trénink je testování. Trénujeme závodníka a zároveň hledáme pořád, pořád lepší materiál. A to nejsou jenom lyže, ale i boty, vázání. A to všechno musí fungovat dohromady. Do toho ještě aerodynamika, tedy kombinéza. A když to nefunguje, tak to nejde. Člověk může být v sebelepší formě, sebelíp trénovaný, ale když to… jak to říct… Sebevědomí roste s materiálem. Když má člověk pod nohama něco, co mu funguje, na co se může absolutně spolehnout, pak si samo zřejmě víc věří. S lyžemi je to fakt složité. Člověk musí mít štěstí a v našem

12 • COACH: ROZHOVORY

případě jsme ho měli na olympiádě. Je zajímavé, že lyže, na kterých Ester vy hrála, nikde jinde nejely. Jenom tam.“ A co ovlivňuje výkon z hlediska psychiky? „Tak třeba že je brána postavena blízko sítě a závodník se najednou z ničeho nic bojí této jediné brány tak, že není schopen ji projet správně. Musí do toho dát sto procent, ale když ho obava brzdí, tak to udělá jen na padesát procent, i kdyby se snažil. Prostě dá se projet jedině tak, že člověk dá všechno, co umí. Ale když je svázaný obavami, jede trošku víc vzadu, zamáčkne ho to a už to není ono. Takových závodníků je plno, zvlášť v ženském lyžování.“ Jak dlouhodobě motivujete závodníky? „Ester nemusím motivovat. Na vrcholové úrovni mají závodníci, podle mě, o motivaci postaráno. Vždy jsem dělal s těmi, kteří byli supermotivovaní. Ester můžu motivovat tím, že jí řeknu: Za dva dny si zajezdíme slalom. Ona najednou začne skákat půl metru do vzduchu a je nadšená, i když to třeba nepotřebujeme, protože slalom jezdíme jenom pro zábavu. Potěší ji, že odejde ze stereotypu. A co se týká mých dětí, tam je spousta možností, jak je motivovat. Mám syna, který je na lyžích relativně úspěšný v rámci Česka. Jezdí do první pětky ve své kategorii, občas vyhraje, občas je na bedně. U něho samozřejmě vidím, že když se mu daří, tak ho to motivuje samo. A když se mu nedaří, tak ho člověk holt musí nutit. V zimě trénuje dobře, ale když přijde letní kondiční pří prava, tak to prostě nefunguje. Nedokážu v podstatě vymyslet, aby trénoval sám od sebe, aby se do toho zakousnul a aby si uvědomil, že v zimě pak… Dneska třeba brečel, protože spadl v druhé bráně, a já říkám: „Mates, prostě to tak je – jestli se chceš ušetřit těchto stavů, musíš v létě víc trénovat, to už teď nedoženeš“. Pak mám dceru, která je obrovsky talentovaná na sport, a tam stačí maličko. Třeba jenom řeknu: Kdo bude první tam u toho sloupu? A ona okamžitě vystřelí, protože je sportovec tělem i duší.“ To znamená, že věříte víc vnitřní motivaci? „Asi ano. Závodník musí mít svoji motivaci zevnitř. Ale já jsem měl to štěstí, že jsem měl skvělé závodníky, motivované.“ Máte nějaké trenérské krédo? „Ano, ale to už jsem říkal. Trenér se nemá nikdy stavět před závodníka. Zájmy trenéra nemají nikdy převládat. Tím se řídím celý život.“