Roza a Kristal_001-112.indd 3
11.04.22 14:10
KAPITOLA PRVNÍ
„Výborně, Rózo. Křišťál je nejčistější ze všech jednorožců, které jsem dnes viděla, a ty stříbrné stuhy vypadají v modro-fialové hřívě moc hezky – vybrala jsi je skvěle!“ „Děkuji, paní profesorko Rozmarýnová.“ Róza zrudla a dmula se hrdostí. Na Akademii jednorožců studovala měsíc a poslední dobou si dělala starosti, že paní profesorku Rozmarýnovou, která vyučovala péči o jednorožce, něčím popudila. Róza ráda ve všem vynikala a vždycky se hned hlásila s odpovědí nebo s tím, že dobrovolně pomůže, ale paní profesorka
5
Roza a Kristal_001-112.indd 5
11.04.22 14:10
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
Rozmarýnová si jí teď nějak přestala všímat a pokaždé si vybrala někoho jiného. „Povedlo se ti to,“ zašeptal Křišťál a teplým dechem polechtal Rózu na obličeji. „Díky!“ Róza ho pohladila po hladkém bílém krku ozdobeném třpytivými růžovými spirálkami. Křišťál byl neobyčejně krásný a Róza měla obrovskou radost, že ho paní ředitelka Prvosenková první den na Akademii svěřila
6
Roza a Kristal_001-112.indd 6
11.04.22 14:10
Róza a Křišťál právě jí. Okamžitě se skamarádili a Křišťál se vždycky nadšeně pouštěl do všeho, co chtěla Róza dělat. Paní profesorka Rozmarýnová pokračovala v prohlídce ostatních jednorožců. Třídu tvořilo pět dívek z Diamantové ložnice – kam patřila i Róza – a další studenti z Topasové a Rubínové. „Šeptálek má úžasně zapletenou hřívu, Ariano,“ pochválila profesorka dívku, která stála vedle Rózy. Zasmušilá Ariana, vždycky dokonale upravená a čistě oblečená, se zaradovala. „Ale, Matyldo… co to vidím!“ Profesorka kroutila hlavou a prohlížela si Perlu, Matyldina jednorožce. Copánky v hřívě byly každý jiný, některé už se dokonce uvolnily, a propletenec různobarevných stuh v Perlině ocase napovídal, že i ty byly nejspíš zavázané na poslední chvíli. „Co to má znamenat?“ Paní profesorka nevěřila svým očím.
7
Roza a Kristal_001-112.indd 7
11.04.22 14:10
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
Několik studentek se uchichtlo. Róza se zavrtěla. Neuměla si představit nic horšího, než aby učitelka před celou třídou poukazovala na její chyby. Chudák Matylda! Ta ale vůbec nevypadala nesvá. „Promiňte, paní profesorko,“ řekla a vytáhla z kapsy notýsek, „ale když jsem se chystala zaplést Perle ocas, na krabici se stuhami usedla červenka. Snažila se některou ze stuh vytáhnout a vypadala tak roztomile, že jsem ji zkrátka musela nakreslit. Podívejte se.“ Ukázala kresbu, na které bezvadně zachytila drobného ptáčka s uličnickým výrazem. Paní profesorka Rozmarýnová trochu zjihla. „Moc pěkná kresba, Matyldo, ale tady na Akademii nejsi proto, abys kreslila červenky, ale aby ses naučila, jak pečovat o jednorožce. Musíš se víc snažit, jinak na konci školního roku neuspěješ. Rozumíš?“
8
Roza a Kristal_001-112.indd 8
11.04.22 14:10
Róza a Křišťál „Ano, paní profesorko.“ Matylda si odhrnula z obličeje zacuchané zrzavé vlasy a povzdechla si. „Jenomže moje prsty si někdy zkrátka nemohou pomoct a musí kreslit. Ale dobře, pokusím se to nutkání zastavit.“ Profesorka se usmála a přistoupila k další dívce. „Že bychom si trochu zařádili, až prohlídka skončí?“ pošeptala Róza Křišťálovi. „Jasně! Co takhle vyrazit do zábavního parku?“ Křišťál nastražil uši. „Nebo na velkou projížďku po školních pozemcích!“ navrhla Róza přesvědčivě. „Prozkoumáme okolí Akademie. Určitě objevíme liščata, jeskynní pavouky, a když budeme mít štěstí, možná zahlédneme i fialového jezevce,“ líčila nadšeně Róza. „Skvělý nápad!“ zajásal Křišťál. „Do zábavního parku můžeme vyrazit jindy.“
9
Roza a Kristal_001-112.indd 9
11.04.22 14:10
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
„Zeptáme se holek z pokoje, jestli nechtějí jet s námi,“ dodala Róza. Těšila se, že na Akademii naváže nová přátelství, ale ostatní dívky se zatím chovaly odměřeně. Kluky z Topasové ložnice často vídala, jak se prohánějí po školních pozemcích, a dívky z Rubínové většinou tvořily jednu rozesmátou partu, ale Diamantový pokoj byl výjimka. Zdejší holky byly úplně jiné a většinu času trávily venku každá po svém. Tak s tím je konec, rozhodla Róza. Nastal čas, abychom si všechny společně užily legraci! Počkala, až profesorka dokončí prohlídku a dá jim rozchod. Pak se postavila na obrácený kbelík a zatleskala, aby si zjednala klid. „Hej, holky z Diamantové ložnice, poslouchejte! Tady s Křišťálem navrhujeme, abychom společně vyrazili na pořádnou dlouhou projížďku!“ Její čtyři spolubydlící na ni upřeně pohlédly. Róza se napřímila a nebojácně se na ně usmála,
10
Roza a Kristal_001-112.indd 10
11.04.22 14:10
Róza a Křišťál třebaže jí srdce tlouklo jako o závod. Buď sebevědomá! K tomu ji odjakživa nabádala maminka, která všechno skvěle zvládala. „Bude to zábava!“ prohlásila. „My pojedeme taky, viď, Třpytko?“ řekla Viola a hodila si tmavý cop přes rameno. „Rozhodně,“ zařehtala Třpytka, její jednorožec. Šeptálek dychtivě šťouchl do Ariany. „My s Šeptálkem se k vám přidáme,“ potvrdila Ariana. „I já s Perlou,“ dodala Matylda. Sundala si brýle, aby je vyčistila, a tužka, kterou měla
11
Roza a Kristal_001-112.indd 11
11.04.22 14:10
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
zasunutou za uchem, spadla na podlahu. „Vida! Tak já jsem ji měla za uchem!“ skočila po tužce. „Koukejte. Už jsem si myslela, že jsem ji ztratila!“ Nadšeně ukazovala tužku ostatním. Všechny dívky se hihňaly, až na Arianu. Ta jen zakoulela očima. Byla hodně pečlivá a s roztržitou Matyldou neměla trpělivost. Róze se ulevilo, když viděla, že se ostatním její nápad líbí. Byla dost nervózní, když se před ně měla postavit a oslovit je. „Frído?“ zavolala o poznání sebevědoměji. „Co ty a Medunka? Pojedete taky, ne?“ Frída soustředěně sledovala jeden z automatických vozíků, které se pohybovaly po stájích a byly naložené hvězdůvkami, jídlem pro jednorožce. „Frído, prober se! Posloucháš mě?“ Viola do své kamarádky dloubla, až sebou Frída škubla. „Co se děje?“ rozhlížela se kolem.
12
Roza a Kristal_001-112.indd 12
11.04.22 14:10
Róza a Křišťál „Diamantová ložnice se chystá na dlouhou projížďku. Chceš jet s námi?“ zeptala se Róza ještě jednou. „Ne, díky.“ Frída vytáhla z kapsy notýsek a začala do něj cosi čmárat. „Ale ty musíš jet!“ trvala na svém Róza a po úspěchu, jaký před ostatními dívkami sklidila, se stále červenala. „Pojedeme všechny. Nesmíš chybět.“ „No tak, Frído, pojeďme s nimi,“ žadonila Medunka, Frídin jednorožec. „Je mi líto,“ řekla Frída a ani nezvedla hlavu. „Mám moc práce.“ Medunka vypadala moc zklamaně. „My s vámi pojedeme. Vtipálek a já výlety zbožňujeme.“ Miki, malý kluk s rošťáckým úsměvem, u nich zastavil a zamžoural na Rózu zpod dlouhé černé ofiny. Jeho jednorožec, půvabné stvoření se střapatou tmavomodrou
13
Roza a Kristal_001-112.indd 13
11.04.22 14:10
AKADEMIE JEDNOROŽCŮ
hřívou a neobyčejně dlouhým ocasem, nadšeně přikývl.
„Jsi hodný, Miki, ale třeba jindy, co říkáš? Tahle vyjížďka je jen pro Diamantovou ložnici. Pojedeme všechny,“ zdůraznila Róza a významně pohlédla na Frídu. Pak seskočila z kbelíku. „Za
14
Roza a Kristal_001-112.indd 14
11.04.22 14:10