001-153_zlom_slechticke_rody 9.0_Sestava 1 05.09.21 22:00 Stránka 3
Pavel Juřík
ENCYKLOPEDIE šlechtických rodů
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 5
OBSAH Úvodní slovo
............................................................................................................
9
1. RANĚ STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Benešovici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Buzici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Divišovici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Drslavici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Hrabišici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 Hroznatovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Janovici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Markvartici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Ronovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Vítkovci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2. VRCHOLNĚ STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Bavorové ze Strakonic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Bechyně z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Bergova z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Berkové z Dubé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Biberštejnové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Bítovští z Lichtenburka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Boskovic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Cimburka z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Donína z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Dražic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Dubé z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 Gutštejna z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Haugwitzové z Biskupic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 Hradce z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Jenštejna z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Kaplířové ze Sulevic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Kolowratové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Krajířové z Krajku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 Kravař z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Krumlova z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 Kunštátu z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Landštejna z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Liechtensteinové – primogenitura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Lipé z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Michalovic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 5
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 6
Pancířové ze Smojna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Pardubic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Pernštejna z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Pluhové z Rabštejna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Rožmberkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Rýzmburka z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Říčan z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Šternberkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Vartenberkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Velhartic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 Zajícové z Házmburka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Zvířetic ze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 3. OD HUSITSTVÍ PO BÍLOU HORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Bechyně z Lažan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157 Bořkové Dohalští z Dohalic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Bruntálští z Vrbna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Bubnové z Litic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Budovcové z Budova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Černínové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Dačičtí z Heslova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Dietrichsteinové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Gryspekové z Gryspachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 Harantové z Polžic a Bezdružic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Harrachové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Hrzánové z Harasova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Chotkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 Jeníškové z Újezda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Kinští z Vchynic a Tetova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 Klenové z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Kostkové z Postupic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 Kounicové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 Krčínové z Jelčan a Sedlčan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 Lobkovicové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Lokšanové z Lokšan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Lomnice z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234 Ludanic z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 Martinicové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Nosticové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 Pachtové z Rájova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 Rožmitálu z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Sedlničtí z Choltic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Slavatové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250 Smiřičtí ze Smiřic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Stráže ze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 6
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 7
Šelmberka z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 Škopkové z Dubé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 Šlikové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Švihovští z Rýzmberka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268 Talmberka z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 Trčkové z Lípy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Valdštejnové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275 Vratislavové z Mitrovic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 Vrtby z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 Zmrzlíkové ze Svojšína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 Žerotínové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291 4. OD BÍLÉ HORY PO NAPOLEONSKÉ VÁLKY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297 Aehrenthalové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 Althannové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Auerspergové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 306 Belcredi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 Berchtoldové z Uherčic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Buqoyové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 317 Clam, Clam-Gallas, Clam-Martinic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 323 Clary, Clary-Aldringen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 328 Colloredo, Colloredo-Mannsfeld . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 330 Des Fours-Walderode . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336 Deymové ze Stříteže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 Eggenbergové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 341 Fürstenberkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345 Gallasové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 348 Hartigové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 349 Hohenlohe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 350 Laudonové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 352 Lažanští z Bukové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354 Liechtensteinové – sekundogenitura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 Lichtenstein-Castelcorn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359 Mansfeldové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 360 Metternichové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 361 Paarové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Pálffyové z Erdödu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365 Piccolomini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 Podstatský z Prusinovic, Podstatzky-Lichtenstein . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 Questenberkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 370 Radečtí z Radče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 Rohanové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 372 Salmové, Salm-Reifferscheidt-Raitz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374 Schönbornové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378 Schönburgové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 379 7
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 8
Schwarzenbergové – primogenitura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 382 Schwarzenbergové – sekundogenitura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 389 Silva-Tarouca . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 Stadionové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 394 Šporkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 396 Thun-Hohensteinové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 399 Thurnové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 401 Thurn-Taxisové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403 Trauttmansdorffové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 Wallisové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 Windischgrätzové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 411 5. NOVODOBÁ ŠLECHTA (1800–1918) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 414 Bartoňové z Dobenína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417 Coudenhove . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 Čenský z Činova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 Daněk von Esse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 Geymüllerové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 424 Gutmannové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425 Horský z Horskýsfeldu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 Klein von Wiesenberg . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430 Königswarter . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 Lanna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Mattoni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 Nádherný z Borutína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 436 Rieger . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 Rothschildové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 439 Schebek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 444 Špaček ze Starburgu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446 Příloha Prohlášení šlechty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448 Slovníček pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 Abecední seznam rodů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 456 Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 Zdroje obrázků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 460
8
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 9
ÚVODNÍ SLOVO
Šlechta jako privilegovaná společenská vrstva vznikla ze členů družin českých knížat a později králů, kterým sloužila v armádě a při správě státu. Její postavení, struktura, privilegia a tituly se v průběhu staletí několikrát významně změnily. Ať již to bylo období přelomu 13. a 14. století, kdy její mocenské ambice soupeřily s panovnickou mocí, nebo doba po husitských válkách, kdy vzrostlo její bohatství a moc na úkor katolické církve a krále. Moc šlechty zlomil až císař a král Ferdinand II., který v letech 1627 a 1628 vydal pro Čechy a Moravu Obnovené zřízení zemské, které zrušilo nebo zásadně omezilo stavovská práva a z Království českého učinilo dědičnou monarchii Habsburků. Rok 1848 přinesl zrušení poddanství a z panství se staly velkostatky. Až do všeobecného rozšíření vzdělanosti v 19. století patřila šlechta, armáda a církev k oporám státu. Další zásahy do postavení šlechty ve společnosti přinesl vznik republiky v roce 1918, která zrušila šlechtické tituly a rodinná svěřenectví a až na výjimky zbavila šlechtu funkcí a úřadů ve vládě, armádě a diplomacii. Za nacistické okupace i po roce 1948 šlechta jako celek prokázala, že je stále připravena přinést oběti své vlasti, a byla proto oběma totalitními režimy pronásledována. Dodnes jsme právem hrdi na hrady, zámky, paláce, aleje nebo parky, které příslušníci stovek a tisíců více i méně známých šlechtických rodů vybudovali na území dnešní České republiky. Velkou část svých příjmů šlechta investovala do těchto staveb a úprav krajiny nebo do nákupu uměleckých děl či knih a podporovala charitativní projekty, nadějné studenty a umělce, přispívala na budování veřejných staveb (školy, nemocnice, radnice). Díky štědré podpoře Šternberků, Kolowratů, Lobkoviců, Chotků, Schwarzenbergů, Nosticů, Thun-Hohensteinů a mnoha dalších šlechtických rodů vznikly např. Národní muzeum, Národní galerie, Národní divadlo, Matice česká nebo Akademie věd. Mnoho šlechticů se s úspěchem věnovalo vědě (např. Šternberkové) nebo podnikání (Bruntálští z Vrbna, Fürstenberkové, Schwarzenbergové ad.). V 19. století bylo do nižších šlechtických stavů povýšeno několik tisíc běžných občanů (tzv. novošlechtici) za úspěchy v po9
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 10
ÚVODNÍ SLOVO
litice (např. F. L. Rieger), podnikání (O. Daněk, Fr. Ringhoffer, bratři Rothschildové aj.) nebo v armádě. Cílem této knihy je přinést čtenáři základní historické a genealogické informace o 150 šlechtických rodech, které byly vybrány podle významu nebo pro zajímavé příběhy či osobnosti. Prostřednictvím osudů několika set jejich příslušníků (z nichž tváře mnohých lze v knize spatřit) je možné složit i mozaiku českých dějin. Šlechtictví bylo a je privilegiem, které bylo také závazkem vůči zemi (služba panovníkovi, péče o obyvatelstvo ad.) i vlastnímu rodu (neztratit čest, předat neztenčené dědictví potomkům ad.). Dnes se již u nás šlechtické tituly neudělují, ale každý z nás se může chovat jako šlechtic. Stačí mít na paměti slova hraběnky Matyldy Nostitzové: „Není důležité být šlechticem, ale mít šlechetné srdce.“ V Kolíně 1. 6. 2014 Autor
10
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 11
1 RANĚ STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH Problematika počátků, vzniku a funkce šlechty v raně středověkých českých zemích představuje jedno z neustále se vracejících badatelských témat. Pokusy historiků a historiček o zodpovězení otázek spojených s formováním sociální skupiny postupně se vyčleňující mezi 10.–12. stoletím z české a moravské společnosti již téměř po dvě staletí narážejí na nedostatečné množství písemných pramenů, jakož i nesdílnost těch výpovědí, které se přeci jen dochovaly. Přitom je zřejmé, že již od samého počátku rozvoje panství rodu Přemyslovců, jehož osudy nám dnes zjednodušeně splývají s vývojem české státnosti, existovala vrstva těch, které nejstarší legendy a kroniky jmenují jako „přední“ či „urozené“ muže. O probíhající společenské stratifikaci v 9.–10. století na území Čech a Moravy ostatně výmluvně vypovídají i archeologické nálezy hrobových výbav z velkomoravských i českých lokalit. Uložení ostruh, opasků, mečů, sekyr a dalších zbraní nejen do hrobů dospělých mužů, ale i dětí, prozrazuje značnou symbolickou hodnotu těchto předmětů, převyšující v rámci dobového chápání význam praktického užití. Jejich držení činilo z pohřbených příslušníků raně středověké společnosti to, čím byli, a bylo tedy bytostně spjato s jejich sociálním statusem. Dětské hroby a evidentní sídelní kontinuita zakládají též představu o rodovém, tedy dědičném sdílení výlučného sociálního postavení. Doplníme-li tyto nálezy a výklad jejich významu předložený archeology o několik úryvků z nejstarších českých legend, v nichž vystupují předáci držící vlastní dvorce i s lidmi k nim náležejícími, a přidáme-li poměrně jednoznačnou výpověď Kosmovy Kroniky Čechů, jmenující explicitně nejen jednotlivé urozené muže, ale i celé rody, mezi nimiž dominuje známý a v mnohém tragický případ Vršovců, zdá se být řešení problematiky vývoje české šlechty nadosah. Badatelský optimismus je však předčasný. Rozplyne se ve chvíli, kdy si položíme otázku, co činilo z předních mužů to, čím byli. Jinými slovy, o co opírali své společenské postavení. Je třeba přiznat, že snaha nalézt jednoznačnou odpověď dnešní badatele rozděluje. Podle některých je třeba spojovat proces nobilitace v raně středověkém období především s věrnou službou knížeti. Zaměříme-li se na české prostředí, pak mělo jít o službu potomkům bájného Přemysla Oráče, kteří dokázali v průběhu 10. století prosadit svoji moc na úkor ji11
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 12
RANĚ STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH
ných rodů sídlících v české kotlině. Výlučné společenské postavení a majetek českých a posléze i moravských předáků byly podle tohoto výkladu bytostně spjaty s vůlí knížete, jenž jimi odměňoval nejvěrnější členy své družiny, z nichž též vybíral své správce působící na postupně se zvětšujícím teritoriu podléhajícím přemyslovské vládě. I tato mince však má dvě strany, neboť samotná moc knížete byla nutně závislá na loajalitě družiny a ustavených správců. Vztah mezi Přemyslovci a předními Čechy 10.–11. století lze tedy spíše postihnout pomocí metafory spojených nádob, z nichž ani jedna neplní svoji funkci osamocena, avšak rovnováha mezi nimi je v neustálém napětí. Tento obraz nám umožňuje reflektovat složitou dynamiku středověké společnosti, která, podobně jako ta dnešní, procházela neustálým vnitřním vývojem. Současně vystihuje i jeden, z hlediska počátků nobility poměrně významný moment: jakákoli monarchie, ať již raně středověká či ta absolutistická, již známe z podstatně mladší dějinné epochy, s sebou nutně přináší zrod elitní vrstvy, jež je vzhledem k panovníkovi současně převodovou pákou jeho moci i latentní opozicí. I proto jsou možná blíže skutečnému vývoji nobility v raně středověkých Čechách ti autoři, kteří nehledají její počátky pouze v návaznosti na službu knížeti, ale především v postupném rozkladu tradičních rodových, či spíše klanových seskupení. I v jejich čele stáli vůdci, jejichž autorita byla v rámci daného společenství uznávána, vůdci, kteří tvořili jakožto lokální elita záruku fungování společnosti. Dost možná odráží jejich existenci v Čechách známá epizoda o křtu čtrnácti českých knížat roku 845 zachycená fuldským analistou. Mocenský úspěch Přemyslovců nemusel být nutně spojen s eliminací těchto mužů, ale s jejich zapojením do vládní vize opírající se o christianizaci české společnosti, jež s sebou přinášela i ideologický základ jedinovlády obsažený v ideologické zkratce „jeden Bůh – jeden vládce“. Společenský status těchto předních mužů se odvíjel od jejich rodové příslušnosti a činů předků, jednoduše řečeno, základ urozenosti podle naznačeného přístupu tvořila kontinuita založená na předpokladu dědičnosti výlučných vlastností. Staročeská literatura pojmenovala ve 14. století soubor těchto výlučných vlastností jedním slovem jako „šlechtilost“, zda tak byla vnímán i v 10. století, nevíme. Lze však shrnout, že právě z připomenutých lokálních elit se v složitém procesu rozkladu klanové společnosti, jenž byl jedním z výsledků prosazení modelu křesťanského knížectví Přemyslovců, vytvářejí v průběhu 11. století samotné zárodky vrcholně středověké šlechty. I to je však pouze hypotéza. Přehlédneme-li kritickým okem předchozí řádky, je problematičnost raného vývoje české šlechty více než zřejmá. Na pevnější půdě se badatelé ocitají teprve ve 12. století, kdy se jim na základě postupně se rozrůstajícího pramenného materiálu daří vstoupit do světa českých urozenců, a není jistě náhodou, že právě osudy rodů, jejichž počátky lze sledovat ještě před koncem 12. věku, tvoří též první pasáže této knihy. Jakkoli sporadicky, přesto však jsme již v této době schopni rekonstruovat jejich majetkové domény zmnožované prvními fázemi kolonizačních aktivit, jakož i zapojení jejich příslušníků do systému dvorských a zemských úřadů. To nám, společně s doloženou reflexí rodové kontinuity, umožňuje hovořit 12
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 13
RANĚ STŘEDOVĚKÁ ŠLECHTA V ČESKÝCH ZEMÍCH
o českých předácích této epochy již jako o šlechtě. Prameny nám přitom dovolují i daleko více. Nalézáme v nich nejen doklady stratifikace vrstvy lidí meče na více a méně urozené, ale i důkazy poměrně vysoké míry identifikace českých a moravských šlechticů s ideami křesťanské víry. Ty se odrážely nejen v zakladatelské vlně jednolodních kostelů na jejich dvorcích, ale též ve sdílení myšlenky svatého boje s nevěřícími v rámci křížových výprav do Levanty, jakož i přijetím kulturního kódu křesťanského rytíře jako takového. Česká šlechta sice v této době ještě nestavěla kamenné hrady na vrcholcích hor a nehostila na nich minnesängry – to vše přicházelo až s postupujícím 13. stoletím –, přesto již dobývala vojenskou slávu na evropských bojištích na rytířských koních. Ne náhodou právě do období přelomu 12. a 13. století zasazuje tak řečený Dalimil ve své kronice původ řady českých šlechtických rodů, jejichž představitelé dle něj právě tehdy získali svá rodová znamení. Ne náhodou vzpomíná tento kronikář na dané období jako na etapu největší slávy českých předáků a staví ji do protikladu se zjemnělou dvorskou kulturou šlechticů své doby, tedy počátku 14. století. To je však již jiný příběh, jemuž se budeme věnovat v následující kapitole... Robert Antonín
13
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 14
BENEŠOVICI
Benešovici
val úřad moravského podkomořího. V listinách je uváděn v letech 1219–1250 a měl asi osm synů. Další z bratrů Tobiáš z Benešova († 1261) byl roku 1229 kanovníkem kostela sv. Víta na Pražském hradě, od roku 1234 byl arcijáhnem v Praze a o tři roky později získal místo probošta kapituly ve Staré Boleslavi. V letech 1238–1243 byl pražským kapitulním děkanem. Krátce před svou smrtí se v roce 1260 vzdal všech svých církevních obročí a jako prostý františkánský mnich vstoupil do kláštera v Benešově, který založil a kde byl také o rok později pohřben. Benešovici založili tři města se svým jménem: Horní a Dolní Benešov na Opavsku a Benešov ve středních Čechách. Jménem neznámý letopisec, označovaný jako Beneš Minorita, uvádí, že františkánský klášter v Benešově založil výše uvedený probošt Tobiáš. Ten pak v jeho chóru dal shromáždit ostatky
Počátky tohoto rodu jsou zahaleny tajemstvím, protože se zachovalo málo dobových listin, které by nám jeho prapředky přiblížily. Rod užíval erb se zavinutou střelou (tzv. odřivous). Podle některých badatelů tento rod pocházel z Polska (jeho erb je podobný erbu rodu z Odrowąż), ale současní odborníci o tom pochybují. Zcela jistě jen legendou je účast jakéhosi Beneše na dobytí Milána roku 1158. U počátků rodu Benešoviců je jisté jedno – pro nedostatek pramenů o nich mnoho věrohodného nevíme. Budeme-li se držet hodnověrných faktů, musíme říci, že počátky rodu můžeme sledovat až od Beneše I. z Benešova, který je v listinách uváděn v letech 1219–1222. Měl šest synů, z nichž nejstarší byl Vok I. z Benešova, který byl v družině moravského markraběte Přemysla a zastá-
Sídlem Benešoviců byl opevněný dvorec nad městem Benešov, který stával v blízkosti kostela sv. Mikuláše. 14
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 15
BUZICI
svých předků. To ukazuje, že středočeský Benešov nebyl kolébkou rodu, ale novým sídlem, příhodně položeným blízko hlavního města království. Probošt Tobiáš byl nejspíše mladším ze synů Voka I., protože ti se dávali na církevní dráhu, zatímco nejstarší bratr (nebo bratři) dědil majetek rodu. I to naznačuje, že Benešov nejspíše nebyl hlavním sídlem rodu. Další bratr Matouš je roku 1233 uváděn jako svědek na listině krále Václava I. vydané pro pražské biskupství („Matouš syn Benešův“) – stal se zakladatelem rodu pánů z Dubé. Z listin známe ještě bratry Ondřeje I., Voka a Drslava. Ondřej I. je zmiňován v letech 1225–1248 a zemřel zřejmě bez potomků. Poslední z bratrů Drslav je roku 1234 uváděn jako člen doprovodu markraběte Přemysla v Praze (první zmínka o něm) a naposledy o něm máme zprávy z roku 1255. Stal se zakladatelem rodu pánů z Bechyně. Nejstarší Benešův syn Vok z Benešova (uváděný v letech 1218–1250) měl pravděpodobně osm synů a jejich osudy byly podle listin spojeny s markrabstvím moravským a Opavskem, nikoliv se středními Čechami. To zvyšuje naši nejistotu, kde se nacházelo hlavní sídlo rodu. Z Vokových synů uveďme nejstaršího Beneše ze Cvilína a pozdějšího biskupa pražského Tobiáše z Bechyně (z Bechyně, viz str. 37–39). Z rodu Benešoviců pocházeli páni z Benešova, z Dubé, z Kravař, z Bechyně, z Dědic, ze Cvilína a další. Když rod pánů z Benešova roku 1327 vymřel, zdědili jejich konopišťské panství příbuzní Šternberkové.
Buzici Na počátku jména jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů pánů z Buzic stálo asi staročeské jméno Budislav (zkráceně Buzek či Buz). Někteří němečtí historici ale vidí jeho kořeny v Německu, jako příbuzných rodu Wettinů. Kolébkou rodu byla tvrz Buzice nedaleko Blatné.
Hrad Valdek byl ve 13. století hlavním sídlem pánů z Buzic.
Za prvního známého předka rodu je považován Jetřich (Dětřich) z Buzic († 1100), který padl roku 1110 v bitvě u říčky Trutiny. Na počátku války byl nečekaný vpád polského vojska Boleslava III. Křivoústého až do srdce Čech, na který Vladislav I. zareagoval obranou v okolí řeky Cidliny. Ustupující Poláky pronásledoval a u říčky Trutiny nedaleko Miletína napadl (Češi byli odraženi a Poláci ustoupili do Polska). Jetřich byl zřejmě udatný muž, protože přemohl beze zbraně divokou svini a její hlavou si pak ozdobil štít. Tak se sviní hlava dostala do erbu pánů z Buzic a dalších z něj pocházejících rodů. Václav Hájek z Libočan tuto historku připsal bájnému Bivojovi, čímž rod Buziců spojil s vojvodou Krokem. Bohužel pro nedostatek písemných pramenů máme spolehlivější zprávy o rodu Buziců až ze 12. století, počínaje Jiříkem z Buzce († po 1147). Jeho syn Jiřík z Jiříkovic († po 1209) byl královským stolníkem. Tento úřad po něm převzal mladší syn Oldřich, který zemřel asi roku 1271. Pan Oldřich začal používat jméno Zaječek a je považován za zakladatele pánů z Valdeka a ze Žebráku. Na začátku druhé poloviny 13. století vybudoval pan Oldřich Zajíc hrad Valdek. V roce 1263 se po něm psal a v této době byl purkrabím Pražského hradu. Za posledního pána z Buzic je považován Oldřichův bezdětný syn Zdislav († po 1248). 15
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 16
DIVIŠOVICI
úřad komorníka, který spravoval finance. Jeho synovec Bohuta I. byl kastelánem v Bílině a založil tzv. bohutickou větev rodu (vymřela již někdy po roce 1237). Zdeslav I. měl syny Petra († 1176) a Zdeslava. Petr byl purkrabím kouřimským a žateckým. O Zdeslavovi máme jen jednu zmínku z roku 1193. V květnu 1187 je připomínán synovec Diviš III., který byl knížecím dvořanem a později i podkomořím. Panovníci odměňovali své věrné dvořany a kastelány penězi a statky. Z pramenů se zdá, že Jindřich I. byl prvním z rodu Divišoviců, který získal statky na Moravě. Došlo k tomu po roce 1197, kdy si Přemyslovci Vladislav Jindřich a Přemysl Otakar I. rozdělili vládu na Moravě. Král Přemysl Otakar I. si ponechal Olomoucko a zde se Jindřich I. z Divišova stal soudcem (uváděn je jen v roce 1207). V letech 1218–1240 se objevuje jméno Petrova syna Diviše IV. z Divišova († 1240), který byl purkrabím prácheňským a pak i královským maršálkem. Historici nepochybují, že je nejstarším doloženým předkem rodu Šternberků. On i jeho syn Zdeslav jsou uváděni jako rádci na panovníkových listinách z let 1218–1240 (Dyuvis de Dyuviscov, Diwisone de Dyuvisov). Diviš IV. začal cíleně kolonizovat Posázaví, v blízkosti hlavního města, a někdy okolo roku 1217 si zde vybudoval tvrz, kterou nazval Divišovem. Poprvé používá název svého sídla na listině z 15. 1. 1218. V jeho blízkosti byl vybudován (nevíme kdy) kostel, který byl zasvěcen sv. Bartoloměji. Za krále Přemysla Otakara I. a pražského biskupa Ondřeje došlo ke sporu o to, kdo má právo na jmění a příjmy z kostelů a kaplí na šlechtických sídlech. Diviš IV. se zúčastnil těchto jednání, která skončila 1. března 1222 tzv. velkým privilegiem české církve, které omezovalo zásahy velmožů do církevního majetku. V té době je v listině papeže Honoria titulován jako kastelán kraje prácheňského (Plzeňsko). Poslední zprávu o něm máme z června 1224, kdy je titulován jako královský maršálek (jeden ze čtyř nejdůležitějších dvorských úřadů).
Pan Oldřich Zajíc z Valdeka je zajímavý také tím, že založil první augustiniánský klášter v Čechách. Stal se jím roku 1262 klášter Zvěstování Panny Marie v Zaječově (známější jako klášter Svatá Dobrotivá), vybudovaný jako poděkování za vítězství krále Přemysla Otakara II. v bitvě s uherským králem Bélou IV. u Kressenbrunnu. Druhá rodová větev začíná Jaroslavem (1193 až asi 1230 nebo 1237), který měl syny Heřmana (1213–1224), Budislava a Jaroslava. Budislav se stal zakladatelem rodu Lvů z Rožmitálu. Kořeny v rodu Buziců mají také páni z Onšova, ze Šelmberka, Zajícové z Házmburka, páni z Březnice a další. Podle rodové pověsti se za Přemysla Otakara II. nemohli dohodnout tři muži z rodu Buziců na užívání rodového erbu. Proto jim král přikázal, aby si každý něco vybral. Zajíce si vybrali páni z Házmburka, lva páni z Rožmitálu a na pány ze Šelmberka zbyla kančí hlava.
Divišovici Nejstarším známým předkem rodu Divišoviců je snad Diviš I. († po 1130), připomínaný už roku 1130 jako rádce a přítel knížete Soběslava I. (1125–1140). Vyšehradský kanovník ve své kronice uvádí, že při cestě do Polska si tento Diviš všiml podezřelého chování dvou mužů, oznámil to knížeti a ten je dal zatknout a vyslýchat. Víme, že byl kastelánem, ale dokumenty neříkají kde. Není ale jisté, zda byl skutečně předkem rodu Divišoviců a Šternberků. Roku 1167 je připomínán Zdeslav I. z Divišova († 1176), snad syn Diviše I., který byl purkrabím v Kouřimi (1167) a Žatci (1170–1172). Jeho nám jménem neznámý bratr (snad Diviš II.) měl syny Petra, Bohutu I., Jindřicha I. a Mikuláše. Pan Zdeslav musel být schopný politik, protože v politicky složité době, kdy po odstoupení Vladislava II. roku 1172 nastaly boje o trůn, provázené intrikami a častým střídáním panovníků, dokázal své postavení nejen udržet, ale i posílit. V roce 1175 mu kníže Soběslav II. svěřil důležitý 16
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:19 AM Stránka 17
DIVIŠOVICI
Divišův syn Zdeslav II. († 1265) je poprvé jmenován roku 1240. Zdeslav II., v letech 1235 až 1241 zvaný z Chlumce (de Hlumech, vlastnil Chlumec nad Cidlinou), proslul statečností, vojenským talentem i jako dvořan kralevice, moravského markraběte, rakouského vévody a poté českého krále „železného a zlatého“ Přemysla Otakara II. Patřil k nejpřednějším šlechticům a královým dvořanům. Z dochovaných dokumentů se zdá, že v době sporu mezi králem Václavem I. a jeho synem moravským markrabětem Přemyslem se přiklonil na stranu ambiciózního kralevice. Když byl roku 1249 uzavřen mezi znepřátelenými stranami smír, nacházel se pan Zdeslav v Přemyslově družině v Brně. Potvrzuje to jeho jmenování v listině z 14. ledna 1249, kde dosvědčil dar markraběte Přemysla dolnorakouskému šlechtici Jindřichovi I. z Liechtensteinu († 1265). Za věrnost mu daroval jihomoravské panství Mikulov – tím Liechtensteinové poprvé majetkově vstoupili na Moravu a patří dnes k nejstarším moravským šlechtickým rodům (i přes spornou konfiskaci majetků v roce 1945). Pohyboval se i v družině moravského markraběte Přemysla a na Moravě získal úřad nejvyššího stolníka markraběcího dvora (1253 – je v Olomouci uváděn jako dapifer Moraviae). Zde pak získal statky na Olomoucku a s tím se změnilo jeho vnímání okolím. Na listině z roku 1249, vydané na Moravě, je uváděn jako šlechtic z Čech, ale na dokumentu vydaném roku 1253 v Rakousku je již jmenován mezi moravskými šlechtici. Zdeslav roku 1251 doprovázel krále Přemysla Otakara II. na jeho cestě do Rakous, když si ho zdejší šlechta zvolila za vládce (i s pomocí Liechtensteinů). V roce 1260 byl v králově vojsku při vítězné bitvě nad uherským králem Bélou IV. u Kressenbrunnu 12. července 1260. Nárok na Rakousy a Štýrsko podpořil Přemysl roku 1252 sňatkem se sestrou Friedricha II. Markétou Babenberskou (1204/5–1266), byť byla asi o 30 let starší. Podle legendy měl v roce 1253 Zdeslav II. ze Šternberka řídit obranu Olomouce proti Kumá-
Divišov – na místě dnešní fary a dvora stál původní opevněný dvorec Diviše IV. z Divišova. V popředí kostel sv. Bartoloměje. (Jan Heřman)
nům (uherské ozbrojené jízdě), když se spor o Rakousy, dědictví po Babenbercích, mezi Přemyslem Otakarem a uherským Bélou IV. přesunul i na Moravu. Pravda je ale jiná. V červnu 1253 Přemysl Otakar II. se svým vojskem čekal útok uherského krále Bély IV. v Dolních Rakousích. Uherské vojsko (tvořené i jízdou Kumánů) ale nečekaně vyrazilo k Olomouci, kterou oblehli. Podle legendy Zdeslav II. na ně odvážně zaútočil, zabil jim velitele a obrátil je na útěk... Ve skutečnosti to bylo tak, že král Přemysl Otakar II., když zjistil svůj omyl, vytáhl s vojskem z Rakous k Olomouci, ale protože Uhrové měli velkou přesilu, čekal v povzdálí, dokud nepřátelské vojsko neodtáhne s nepořízenou kvůli nedostatku potravin. O 400 let později známý kronikář Václav Hájek z Libočan událost posunul na rok 1241, Zdeslava zaměnil za Jaroslava a Kumány za Tatary! Kromě opevněného dvorce v Divišově pan Zdeslav II. vlastnil také Chlumec nad Cidlinou. Zde vybudoval tvrz a obchodní osadu. V listině ze 7. července 1242 se již podepisuje jako pán ze Šternberka (Zdeslaus de Sternber). V této době tedy již musel hrad Český Šternberk stát nebo byl ve výstavbě a nahradil jeho dosavadní sídlo v nedalekém Divišově. O necelá dvě desetiletí později máme důkaz o existenci hradu Šternberku na Olomoucku (1269). 17
001-153_zlom_slechticke_rody_Sestava 1 8/11/14 12:20 AM Stránka 18
DRSLAVICI
Drslavici
syn Děpold ze Zbiroha († cca 1297), který stejný úřad zastával v nelehkých letech 1279 až 1289 (byl i nejvyšším sudím). Kromě výše uvedených tří větví se Drslavicové stali zakladateli dalších vladyckých a šlechtických rodů: z Výrova, ze Svrčovce, z Bystřice, z Vřeskovic, vladykové ze Schonangeru (Racek ze Schonangeru se proslavil jako válečník proti pohanským Litevcům roku 1385), vladykové z Kánic, z Malešic u Plzně, Sulkové a Stachové z Hrádku a další. Starý český rod připomíná tvrz v Drslavicích nedaleko Prachatic, kterou její současný majitel Zdeněk Švejda (bývalý pilot nadzvukové stíhačky) opravuje a zachránil ji před úplnou devastací. Zde sídlící vladykové z Drslavic patřili mezi služebnou šlechtu pánů z Rožmberka. Erb Drslaviců dodnes vidíme v erbu rodu Černínů. Tvořil ho zlatým břevnem polcený štít, jehož pravá polovina byla červená a levá měla čtyři modré a tři stříbrné pruhy (tzv. polotrojříčí, představující řeky Otavu, Úhlavu a Vltavu).
Drslavici patří k nejstarším českým šlechtickým rodům, navíc jsou nejstarším velmožským rodem s doloženým predikátem. Mnoho informací o počátcích tohoto rodu bohužel nemáme. Jako první z pánů z Drslavic nám vystupuje ze šera historie Drslav I. († 1167), který měl nejméně tři syny: Černína z Drslavic († cca 1215), jehož pravnuci založili rod Černínů z Chudenic, Břetislava z Plzně († cca 1238), který se stal praotcem rodu Švihovských z Rýzmberka, a Drslava z Dolan († cca 1228), jehož synové se psali jako „z Dolan“. Páni z Drslavic měli svou původní majetkovou základnu na Plzeňsku, kde také zastávali úřad krajského hejtmana (např. Drslav 1160–1189, Sezema 1175–1176). Muži z tohoto rodu dosáhli i na nejvyšší zemské a dvorské úřady, jako např. Černín († cca 1215), který byl nejvyšším komořím v letech 1205–1212, nebo Břetislavův
Jihočeská tvrz Drslavice je ukázkou sídla drobné venkovské šlechty, která se nechala inspirovat bohatšími rody a postavila si malou renesanční tvrz. 18